141/2013 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví podrobnější úprava vzájemného převodu důchodových práv ve vztahu k důchodovému systému Evropské unie, ve znění účinném k 1.1.2022

Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie¹⁾ výpočet finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice do důchodového systému Evropské unie a převod důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie do českého důchodového pojištění. Toto nařízení dále upravuje převod prostředků účastníka důchodového spoření v souvislosti s převodem důchodových práv.

(1) Finanční částka stanovená jako převáděné důchodové právo získané v České republice se vypočte jako součin jednotkové hodnoty odloženého důchodu a úhrnu předpokládané procentní výměry starobního důchodu a příslušné části základní výměry starobního důchodu.

(2) Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se vypočte postupem podle § 33 odst. 2 a § 34 odst. 1, 2 a 5 zákona o důchodovém pojištění s tím, že doba pojištění včetně doby výkonu výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod i výpočtový základ se zjišťují k rozhodnému dni; za rozhodný den se považuje den uplatnění žádosti o převod důchodového práva u příslušné instituce Evropské unie nebo den, kterým podle přímo použitelného předpisu Evropské unie¹⁾ vznikne právo o převod důchodového práva požádat, pokud žádost byla uplatněna před tímto dnem. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se přitom za vyloučenou dobu považuje doba účasti v důchodovém systému Evropské unie. V případě další žádosti o převod důchodového práva se za rozhodné období pro stanovení osobního vyměřovacího základu považuje období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po kalendářním roce, v němž byla podána předchozí žádost o převod důchodového práva. Předpokládaná procentní výměra starobního důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(3) Příslušná část základní výměry starobního důchodu se vypočte, je-li rozhodným dnem den přede dnem dosažení důchodového věku, tak, že základní výměra starobního důchodu platná k rozhodnému dni se vynásobí podílem délky doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k rozhodnému dni a úhrnu doby pojištění získané v českém důchodovém pojištění k rozhodnému dni a doby od rozhodného dne do dne dosažení důchodového věku žadatele o převod důchodových práv (dále jen „žadatel”) podle předpisů platných k rozhodnému dni; takto vypočtená příslušná část základní výměry se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Příslušná část základní výměry starobního důchodu se stanoví, je-li rozhodným dnem den, ve kterém žadatel dosáhl důchodového věku nebo pozdější den, ve výši základní výměry starobního důchodu platné k rozhodnému dni.

(4) Jednotková hodnota odloženého důchodu se stanoví podle věku, kterého žadatel k rozhodnému dni dosáhl v celých rocích, úmrtnostních tabulek platných k rozhodnému dni a hodnoty úrokové míry podle čl. 8 přílohy VIII nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 70 % hodnoty maximální technické úrokové míry stanovené jiným právním předpisem²pro účely pojišťovnictví, která platí k rozhodnému dni. Jednotková hodnota odloženého důchodu se vypočte jako jednotková počáteční hodnota předlhůtního odloženého doživotního důchodu podle vzorce uvedeného v příloze, přičemž výpočet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(5) Pro stanovení jednotkové hodnoty odloženého důchodu se použijí úmrtnostní tabulky Ministerstva práce a sociálních věcí jednotné pro muže a ženy a stanovené vždy pro období pěti po sobě následujících kalendářních roků.

(6) Finanční částka vypočtená podle odstavců 1 až 5 se zvýší o částku stanovenou jako úrok z finanční částky vypočtené podle odstavců 1 až 5 za období od rozhodného dne do dne, který předchází dni převodu finanční částky z účtu České správy sociálního zabezpečení na účet v důchodovém systému Evropské unie. Výše úroku se vypočte složeným úrokováním s roční úrokovou mírou ve výši diskontní sazby České národní banky platné k rozhodnému dni. Výše úroku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

(1) Doba služby nebo zaměstnání v Evropské unii nebo jejích institucích, popřípadě též doba pojištění získaná v důchodovém systému jiného členského státu Evropské unie, která byla zahrnuta ve výši pojistněmatematického ekvivalentu důchodových práv získaných v důchodovém systému Evropské unie (dále jen „důchodový ekvivalent”), se pro získání doby pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod v českém důchodovém pojištění považují ve stejném časovém období a ve stejném rozsahu za dobu pojištění v českém důchodovém pojištění.

(2) Doba pojištění a vyměřovací základy použité pro stanovení výpočtového základu, které byly podle § 2 odst. 2 zohledněny při výpočtu finanční částky stanovené jako převáděné důchodové právo získané v České republice, se považují ve stejném časovém období a ve stejném rozsahu za dobu pojištění a vyměřovací základy v českém důchodovém pojištění.

(3) Výše důchodového ekvivalentu, který byl poukázán na účet České správy sociálního zabezpečení, se převede na českou měnu kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro…