dnes je 4.6.2023

Input:

361/2007 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění účinném k 12.7.2027

č. 361/2007 Sb., Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění účinném k 12.7.2027
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 12. prosince 2007,
kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
246/2018 Sb.
(k 29.10.2018)
mění § 9, § 25 a přílohu č. 2; nové přechodné ustanovení
41/2020 Sb.
(k 1.3.2020)
mění § 18, § 21, § 25 a přílohy č. 2 a 3
41/2020 Sb.
(k 18.1.2023)
mění přílohu č. 3
41/2020 Sb.
(k 21.2.2023)
mění přílohu č. 2 - změna již zapracována ve znění k 20.5.2021 - viz č. 195/2021 Sb.
41/2020 Sb.
(k 17.1.2025)
mění přílohu č. 3
41/2020 Sb.
(k 18.1.2025)
mění přílohu č. 2 - změna již zapracována ve znění k 20.5.2021 - viz č. 195/2021 Sb.
41/2020 Sb.
(k 21.2.2026)
mění přílohu č. 2 - změna již zapracována ve znění k 20.5.2021 - viz č. 195/2021 Sb.
467/2020 Sb.
(k 24.11.2020)
mění § 54 odst. 5 a přílohy č. 7 a 10
195/2021 Sb.
(k 20.5.2021)
mění § 38 a přílohy č. 2 a 7
195/2021 Sb.
(k 12.7.2023)
mění přílohu č. 2
195/2021 Sb.
(k 12.7.2024)
mění přílohu č. 2
195/2021 Sb.
(k 12.7.2026)
mění přílohu č. 2
195/2021 Sb.
(k 12.7.2027)
mění přílohu č. 2
195/2021 Sb.
(k 22.8.2023)
mění přílohu č. 2
Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:
ČÁST PRVNÍ
PŘEDMĚT ÚPRAVY
§ 1
(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie21)
a) rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, metody a způsob jejich zjišťování, hygienické limity,
b) způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance (dále jen „hodnocení zdravotního rizika”),
c) minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance,
d) podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží nebo sliznicemi, a chemickými látkami, směsmi nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem,
e) bližší podmínky poskytování ochranných nápojů,
f) bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí,
g) bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s chemickými látkami, směsmi, prachem, olovem, azbestem, biologickými činiteli a při fyzické zátěži,
h) bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami,
i) některá opatření pro případ zdolávání mimořádné události, při které dochází ke zvýšení expozice na úroveň, která může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života (dále jen „nadměrná expozice”) zaměstnance exponovaného chemické látce, směsi nebo prachu,
j) rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické zátěži,
k) minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest.
(2) Na práce vykonávané na pracovišti, které není nebo je jen částečně chráněno před venkovními vlivy (dále jen „venkovní pracoviště”), se nevztahují podmínky upravené v § 36 až 38, 41, 42, 47, 51, 52 a v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C. Za venkovní pracoviště se považuje i pracoviště v podzemí.
(3) Na práce vykonávané jako umělecká činnost, s výjimkou dílen umělecké výroby, se nevztahují podmínky upravené v § 13 až 21, § 36 až 39, § 43, 48, 49, 51, 52, v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části C a v přílohách č. 2, 4, 7 a 9 k tomuto nařízení.
(4) Toto nařízení se použije na právní vztahy týkající se ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy v rozsahu, který stanoví zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2) .
(5) Podle tohoto nařízení se hodnotí podmínky ochrany zdraví žáků středních škol při praktickém vyučování, studentů vyšších odborných škol při praktické přípravě a studentů vysokých škol při praktické výuce a praxi.
(6) Tímto nařízením nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu3) . Toto nařízení se nepoužije, jsou-li zvláštní požadavky na pracovní prostředí a pracoviště a postupy při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek upravené zvláštním právním předpisem4) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie5) .
ČÁST DRUHÁ
RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍCH PODMÍNEK, JEJICH ČLENĚNÍ, ZJIŠŤOVÁNÍ, HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO RIZIKA A PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
HLAVA I
ČLENĚNÍ RIZIKOVÝCH FAKTORŮPRACOVNÍCH PODMÍNEK,JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ A HODNOCENÍ
§ 2
Základní členění
(1) Rizikové faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem a zátěž chladem; chemické faktory se člení na látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest; biologické činitele se člení na skupiny; fyzická zátěž se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny.
(2) Není-li možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek postupovat podle tohoto nařízení, postupuje se podle metody obsažené v české technické normě, která tyto metody obsahuje6) , při jejímž použití se má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody než metody obsažené v české technické normě musí být doloženo, že použitá metoda je stejně spolehlivá.
(3) Rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického záření a ionizujícího záření, způsob jejich zjišťování a hodnocení, jejich hygienické limity a podmínky ochrany zdraví zaměstnance při práci exponovaného těmto rizikovým faktorům upravují zvláštní právní předpisy7) .
HLAVA II
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S RIZIKOVÝMI FAKTORY MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNEK
Díl 1
Zátěž teplem
§ 3
Hodnocení zátěže teplem
Zátěž teplem při práci je určena množstvím metabolického tepla vznikajícího svalovou prací a faktory prostředí, kterými se rozumí teplota vzduchu (ta), výsledná teplota kulového teploměru (tg), rychlost proudění vzduchu (va), relativní vlhkost vzduchu (Rh) a stereoteplota (tst).
§ 3a
Vymezení pojmů
Pro účely hodnocení zátěže teplem podle tohoto nařízení vlády se rozumí
a) dlouhodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím tekutin ztracených při práci z organizmu potem a dýcháním, která činí pro aklimatizovanou ženu nebo muže maximálně 2 160 g.m-2, což odpovídá ztrátě 3,9 litrů tekutin za osmihodinovou směnu pro standardní osobu o ploše povrchu těla 1,8 m2,
b) krátkodobě přípustnou zátěží teplem zátěž limitovaná množstvím akumulovaného tepla v organizmu, které nesmí překročit pro zaměstnance aklimatizovaného i neaklimatizovaného 180 kJ.m-2. Této hodnotě odpovídá vzestup teploty vnitřního prostředí organizmu o 0,8 °C, vzestup průměrné teploty kůže o 3,5 °C a vzestup srdeční frekvence nejvýše na 150 tepů.min-1,
c) dlouhodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena dlouhodobě přípustná zátěž teplem,
d) krátkodobě přípustnou dobou práce doba, během níž je dosažena krátkodobě přípustná zátěž teplem,
e) metabolickým teplem množství tepla vytvářeného organizmem zaměstnance při práci, které odpovídá energetickému výdeji spojenému s touto prací,
f) stereoteplotou tst směrová radiační teplota měřená kulovým stereoteploměrem, která charakterizuje radiační účinek okolních ploch ve sledovaném prostorovém úhlu,
g) energetickým výdejem (M) výdej vyjádřený v brutto hodnotách, kterými jsou hodnoty zahrnující i bazální metabolizmus BM, přičemž jednotkou je 1 watt na 1 m2 tělesného povrchu muže nebo ženy; energetický výdej se stanoví měřením nebo orientačně pomocí tabelárních hodnot podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí22) , k orientačnímu určení energetického výdeje lze použít údaje uvedené pro příkladmé druhy prací v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 1,
h) nevenkovním pracovištěm s neudržovanou teplotou uzavřené pracoviště, přirozeně větrané nebo pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání,
i) nevenkovním pracovištěm s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem pracoviště s udržovanou teplotou nezbytnou k vytvoření a udržení standardizovaných tepelně-vlhkostních podmínek pro ochranu výroby, výrobku nebo produktu,
j) klimatizovaným pracovištěm nevenkovní pracoviště s udržovanou teplotou, na němž je k větrání použito nucené větrání zajišťující požadovanou čistotu, teplotu a vlhkost vzduchu.
§ 3b
Zátěž teplem na pracovišti
(1) Zátěž teplem při práci na pracovišti podle § 3a písm. h) nebo na pracovišti podle § 3a písm. i) se hodnotí podle průměrné operativní teploty (to), kterou se rozumí teplota vypočtená jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, z teploty vzduchu ta, výsledné teploty kulového teploměru tg, rychlosti proudění vzduchu va a stereoteploty tst. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va rovné nebo menší než 0,2 m.s-1 nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru.
(2) Zátěž teplem pro práci zařazenou do třídy I až V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 vykonávanou na pracovišti uvedeném v odstavci 1 se hodnotí z hlediska dodržení přípustných hodnot upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2.
(3) Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 3. Zároveň musí být splněny požadavky na přípustnou horizontální a vertikální nerovnoměrnost teplot upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 4 a 5. Požadavky uvedené v tabulkách č. 4 a 5 musí být dodrženy i na pracovišti podle § 3a písm. h), na němž je vykonávána práce zařazená do třídy I a IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1.
(4) K průběžnému nebo opakovanému sledování úrovně zátěže teplem při práci, která již byla vyhodnocena na základě měření podle metodiky upravující měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb, uveřejňované ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, je možno použít jen měření teploty vzduchu kalibrovaným teploměrem, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu7a) . Měření teploty vzduchu se provádí na místech, kde bylo provedeno předchozí měření výsledné teploty podle uvedené metodiky. Ověřené výsledky se považují za validní, pokud se nezměnily podmínky určující podíl sálavé složky a podíl energetického výdeje zaměstnanců na jejich celkové tepelné zátěži. Měření kalibrovaným teploměrem se za těchto podmínek použije i pro ověření úrovně zátěže teplem pro zjištění ztráty tekutin.
(5) Zátěž teplem na venkovním pracovišti se hodnotí podle výsledné teploty kulového teploměru. Proudění vzduchu a relativní vlhkost se nezohledňují.
§ 4
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce, režim práce a bezpečnostní přestávky
(1) V případě, že nejsou při práci zařazené do třídy IIb až V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1, vykonávané na pracovišti podle § 3a písm. h), § 3a písm. i) nebo na venkovním pracovišti dodrženy přípustné hodnoty zátěže teplem pro aklimatizovaného zaměstnance upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, musí být uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky v rámci dodržování dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce ve směně. Dodržení přípustných hodnot podle tabulky č. 2 se nevyžaduje u práce zařazené do třídy I a IIa na pracovišti podle § 3a písm. h) za mimořádně teplého dne, kterým se rozumí den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 °C; v takovém případě musí být poskytnuta náhrada ztráty tekutin v rozsahu uvedeném v tabulce č. 6; v případě překročení teploty na pracovišti 36 °C musí být navíc uplatněn režim střídání práce a bezpečnostní přestávky stanovený podle výpočtu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B.
(2) Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce ve směně pro aklimatizovaného zaměstnance je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B, tabulkách č. 1a až 2c.
(3) Dlouhodobě přípustná zátěž teplem se hodnotí rozdílně pro zaměstnance aklimatizovaného a neaklimatizovaného na tepelné podmínky na posuzovaném pracovišti. Za aklimatizovaného zaměstnance se považuje zaměstnanec vykonávající práci po dobu alespoň 3 týdnů od nástupu na posuzované pracoviště. U neaklimatizovaného zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy IIb až V, pokud jsou při ní na pracovišti překračovány přípustné hodnoty zátěže teplem, uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, se po dobu 3 týdnů od nástupu na takové pracoviště dlouhodobě přípustná doba práce upravená v příloze č. 1 k tomto nařízení, části B, tabulkách 1a až 2c sníží o 30 %.
(4) Nejde-li při hodnocení dlouhodobě a krátkodobě přípustné zátěže teplem vycházet z tabulek 1a až 2c z důvodu jiných zadávacích parametrů, kterými jsou jiná rychlost proudění vzduchu, jiný tepelný odpor oděvu nebo je-li vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce pomocí výpočtu tepelné bilance podle české technické normy o ergonomii tepelného prostředí7b) nebo na základě měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence. Metoda měření ztráty vody potem a dýcháním, teploty vnitřního prostředí organizmu a srdeční frekvence se použije i pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce u zaměstnance, který musí používat speciální ochranný reflexní oděv, oděv s aktivním chlazením a větráním nebo oděv nepromokavý.
§ 4a
Ztráta tekutin
(1) Hygienický limit ztráty tekutin v zátěži teplem je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Náhrada ztráty tekutin a minerálních látek se uplatňuje v případě, že u práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 dojde ke ztrátě tekutin překračující hygienický limit 1,25 litru. Náhrada ztráty tekutin se poskytuje v rozsahu upraveném v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6.
(2) Zjištění ztráty tekutin při zátěži teplem se provede měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pracovním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávaná v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %.
§ 5
Minimální opatření k ochraně zdraví a bližší požadavky na způsob organizace práce
(1) Dodržení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce se zajišťuje střídáním pracovních cyklů (c) a bezpečnostní přestávky (tp). Počet pracovních cyklů (c) a délka bezpečnostní přestávky (tp) se vypočte podle postupu upraveného v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části B.
(2) Je-li podle § 4a odst. 2 zjištěná ztráta tekutin za osmihodinovou směnu u zaměstnance rovna nebo vyšší než 3,9 litru, stanoví se dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce individuálním výpočtem7b) .
(3) Na pracovišti s délkou směny delší než 8 hodin nesmí ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu překračovat přípustný limit ztráty tekutin 3,9 litru o více než 20 % a nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce.
(4) Při práci, při níž zaměstnanec přichází do kontaktu s povrchem pevného materiálu, jehož teploty překračují hodnoty upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části E, musí být zajištěno, aby nechráněná kůže zaměstnance s ním nepřicházela do přímého styku.
(5) Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce v zátěži teplem na pracovišti hlubinných dolů a postup pro výpočet pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky upravuje příloha č. 1 k tomuto nařízení, část C.
Díl 2
Zátěž chladem
§ 6
Hodnocení zátěže chladem a bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů
(1) Zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.
(2) Teplota vzduchu korigovaná účinkem proudícího vzduchu je upravena v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části D.
§ 7
Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště
(1) Pokud udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 10 °C, musí být zaměstnanec vybaven pracovním oděvem, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu vyjádřených teplotou vnitřního prostředí organizmu 36 až 37 °C. Při poklesu teploty vzduchu na pracovišti na 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem. Pro stanovení potřebných tepelně izolačních vlastností pracovního oděvu, postačujících k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organizmu, se postupuje podle příslušné technické normy o ergonomii tepelného prostředí7b) a normy o stanovení a interpretaci stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu a místních účinků chladu8) .
(2) Při práci vykonávané po dobu delší než 2 hodiny za směnu v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo v korigované teplotě 4 °C a nižší má zaměstnanec právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně; ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou. Bezpečnostní přestávka musí trvat nejméně 10 minut.
(3) Nejde-li u práce spojené s manipulací s materiálem, jehož teplota je 10 °C a nižší, používat rukavice proti chladu a druh práce vyžaduje přímý kontakt tepelně nechráněné kůže ruky, musí být zaměstnanci umožněna po ukončení takové práce bezpečnostní přestávka určená pro prohřátí rukou v trvání minimálně 5 minut.
(4) Při práci v udržované operativní nebo výsledné teplotě jako technologickém požadavku nebo korigované teplotě musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání při teplotě od 4 do -10 °C nepřesáhla 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od -20,1 do -30 °C 30 minut.
(5) Práce musí být upravena tak, aby ji zaměstnanec nekonal na venkovním pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu nižší než -30 °C, nejde-li o naléhavé provádění oprav, odvracení nebezpečí pro život nebo zdraví, při živelních a jiných mimořádných událostech; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Při korigované teplotě vzduchu -30 °C a nižší nesmí být nechráněná kůže exponována po dobu delší než 10 minut.
(6) Vstupy na pracoviště, na němž je práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší (dále jen „trvalá práce”), které se během pracovní doby otevírají přímo do venkovního prostoru, musí být v zimním a přechodném období, kdy korigovaná teplota venkovního vzduchu je nižší než minimální teplota upravená v příloze č. 1, části A, tabulce č. 2 nebo nižší než udržovaná operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek, zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu.
Díl 3
Ochranné nápoje
§ 8
Bližší podmínky poskytování ochranných nápojů
(1) K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organizmu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento; ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však nesmí obsahovat alkohol. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídajícím nejméně 70 % ztráty tekutin a minerálních látek potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu.
(2) V případě, že jde o práci zařazenou podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy I až IIIa, se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, pramenitá voda nebo voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a chemické požadavky jako u jmenovaných vod.
(3) U práce zařazené podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1, do třídy IIIb až V se jako ochranný nápoj poskytuje přírodní minerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou mineralizací. Množství tohoto ochranného nápoje se omezuje na polovinu ze 70 % náhrady ztráty tekutin, druhou polovinou ochranného nápoje je ochranný nápoj podle odstavce 2.
(4) Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se dále poskytuje při trvalé práci v zátěži teplem zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví9) do kategorie čtvrté.
(5) Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje při práci na
a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 °C,
b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C.
HLAVA III
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S CHEMICKÝMI FAKTORY A PRACHEM
Díl 1
Obecné postupy a ochrana před nadměrnou expozicí
§ 9
Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení
(1) Hygienickým limitem chemické látky v pracovním ovzduší je přípustný expoziční limit a nejvyšší přípustná koncentrace. Hygienickým limitem prachu v pracovním ovzduší je přípustný expoziční limit.
(2) Přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí exponován zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. Přípustný expoziční limit je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Koncentrace chemické látky nebo prachu v pracovním ovzduší, jejímž zdrojem není technologický proces, nesmí překročit 1/3 jejich přípustných expozičních limitů.
(3) Postup při stanovení přípustného expozičního limitu směsi chemických látek, stanovení přípustného expozičního limitu chemické látky při vyšší plicní ventilaci a postup při stanovení přípustného expozičního limitu v delší než osmihodinové směně, jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části B.
(4) Nejvyšší přípustná koncentrace je taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací časově vážený průměr koncentrace této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut, pokud není v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A stanoveno jinak. Takové 15minutové úseky s průměrnou koncentrací vyšší než hodnota přípustného expozičního limitu, ale nepřesahující nejvyšší přípustnou koncentraci, smí být během osmihodinové směny nejvýše 4 s odstupem nejméně jedné hodiny. Přitom nesmí časově vážený průměr koncentrací pro celou směnu překročit hodnotu přípustného expozičního limitu.
(5) Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace jsou upraveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A. Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity jsou upraveny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 5.
(6) Způsob měření a hodnocení inhalační expozice chemickým látkám a prachům v pracovním ovzduší je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části C. Inhalační expozicí se rozumí expozice chemickým látkám měřená v dýchací zóně zaměstnance.
(7) Způsob měření vdechovatelné a respirabilní frakce polétavého prachu gravimetricky je upraven v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části D.
(8) Způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbest v pracovním ovzduší a jejich zpracování je upraveno v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části B.
(9) Limitní hodnoty pro plyny a páry se udávají buď jako objemová koncentrace v ppm nezávislá na okamžité teplotě a tlaku, nebo jako koncentrace hmotnosti v mg.m-3 při teplotě 20 °C a tlaku 101,3 kPa na těchto veličinách závislá. Limitní hodnoty pro aerosoly se udávají v mg.m-3 pro skutečné podmínky prostředí, pokud jde o teplotu a tlak. Limitní hodnoty pro vlákna se udávají v počtu vláken/cm3 nebo v počtu vláken/cm3 pro skutečné podmínky prostředí, pokud jde o teplotu a tlak na pracovišti.
§ 10
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci exponován chemické látce, směsi nebo prachu, zahrnuje
a) zjištění přítomnosti chemické látky, směsi nebo prachu na pracovišti,
b) zjištění nebezpečných vlastností chemické látky, směsi nebo prachu, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance,
c) využití údajů z bezpečnostního listu a z dalších zdrojů týkajících se chemické bezpečnosti,
d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice,
e) popis technologických a pracovních operací s chemickou látkou, směsí nebo spojených s vývinem prachu,
f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo o monitorování expozice z dostupných zdrojů,
g) posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci,
h) využití závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších informací z dostupných zdrojů,
i) podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici chemické látce nebo směsi.
(2) Hodnocení zdravotního rizika chemické látky, směsi nebo prachu musí dále zahrnovat i práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce, při nichž může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici chemické látce, směsi nebo prachu.
§ 11
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí
(1) U chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem.
(2) Při práci s chemickou látkou, směsí nebo prachem musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky, směsi nebo prachu a uplatněna technická a technologická opatření, která napomáhají ke snížení úrovně chemické látky, směsi nebo prachu v pracovním ovzduší.
§ 12
Minimální opatření k ochraně zdraví před účinky nadměrné expozice
(1) Pokud v případě mimořádné události nepostačují dostupná technická opatření k omezení nadměrné expozice zaměstnance chemické látce nebo prachu na přijatelnou míru, musí být
a) do doby odstranění příčin stavu, který v důsledku mimořádné události vedl k nadměrné expozici chemické látce nebo prachu, na tomto pracovišti omezen počet zaměstnanců na ty, kteří provádějí nezbytné práce,
b) zaměstnanci, který provádí práci podle písmena a), poskytnuty osobní ochranné pracovní prostředky odpovídající chemické látce nebo prachu a očekávané míře expozice,
c) kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem, jde-li o mimořádnou událost spojenou s únikem chemické látky, směsi nebo prachu do pracovního prostředí a vymezení kontrolovaného pásma je účelné vzhledem k povaze uniklé látky a jejímu množství,
d) doba expozice chemické látce nebo prachu zaměstnance, který vykonává v kontrolovaném pásmu nezbytné práce, zkrácena na co nejmenší míru,
e) po odstranění příčin mimořádné události zajištěno kontrolní měření chemické látky, směsi nebo prachu vždy, pokud lze očekávat jejich přítomnost v pracovním prostředí i po ukončení všech opatření směřujících k likvidaci mimořádné události.
(2) Přijatelnou mírou podle odstavce 1 se rozumí snížení expozice chemické látce, směsi nebo prachu nepřekračující jejich přípustný expoziční limit nebo, jde-li o chemickou látku nebo směs, 1/3 její nejvyšší přípustné koncentrace.
§ 12a
Mladiství žáci smějí pouze v rámci přípravy na povolání, v rozsahu nezbytném pro naplnění rámcových vzdělávacích programů a při zachování ochrany zdraví nakládat s
a) nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické, látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích24) , které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 2, látkami a směsmi klasifikovanými jako žíravé, jakožto i látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích24) , které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, látkami a směsmi klasifikovanými jako vysoce hořlavé a extrémně hořlavé, jakožto i látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích24) , které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti hořlavé kapaliny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo aerosoly kategorie 1 pouze pod přímým soustavným dohledem odpovědné osoby,
b) chemickými látkami nebo chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické nebo látkami a směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích24) , které mají přiřazenu třídu a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 pouze pod přímým soustavným dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle jiného právního předpisu25) .

Omezení nebo zákazy stanovené v jiných právních předpisech týkající se nakládání s chemickými látkami nebo chemickými směsmi uvedenými v písmenech a) a b) se nepoužijí. Ochrana těhotných mladistvých žákyň, mladistvých žákyň kojících a mladistvých žákyň do konce devátého měsíce po porodu tím není dotčena.
Díl 2
Olovo
§ 13
Hodnocení zdravotního rizika, informace k ochraně zdraví
(1) Při práci s olovem, při které může dojít k absorpci olova do lidského organizmu, musí být posouzen způsob a míra expozice zaměstnance olovu a musí být vyhodnocena z toho vyplývající zdravotní rizika.
(2) Pro hodnocení expozice zaměstnance olovu je rozhodujícím ukazatelem biologický expoziční test pro stanovení koncentrace olova v krvi (dále jen „plumbémie”). Limitní hodnota plumbémie je 400 mg/l krve.
(3) Příkladmý seznam činností, při kterých může docházet k expozici zaměstnance olovu, je upraven v příloze č. 4 k tomuto nařízení.
§ 14
Zjišťování a hodnocení expozice, informace k ochraně zdraví
(1) Jestliže koncentrace olova v pracovním ovzduší je vyšší než 1/3 přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A, ale je nižší než tento přípustný expoziční limit, musí být zajištěno, aby byla u zaměstnance plumbémie stanovena nejméně jednou ročně a měření olova v pracovním ovzduší provedeno nejméně jednou ročně.
(2) Sdělí-li zařízení závodní preventivní péče zaměstnavateli podle zákona o ochraně veřejného zdraví11) , že došlo k překročení limitní hodnoty plumbémie u zaměstnance, a je-li koncentrace olova v pracovním ovzduší vyšší než přípustný expoziční limit upravený v příloze č. 2 k tomuto nařízení, části A, musí být zajištěno, aby plumbémie u zaměstnance byla stanovena v rozmezí 2 až 6 měsíců a měření koncentrace olova v pracovním ovzduší bylo prováděno každé 3 měsíce. Frekvence měření olova v pracovním ovzduší se sníží na jedno ročně, pokud nedošlo při dvou po sobě jdoucích stanoveních k překročení limitní hodnoty plumbémie.
(3) Hodnocení zdravotního rizika musí být opakováno vždy, když vznikne podezření, že je dosavadní hodnocení rizika nesprávné nebo došlo-li na pracovišti ke změnám technologie, použitého materiálu nebo organizace práce.
§ 15
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy
(1) Tam, kde účinná opatření k omezení expozice olovu nemohou být přijata vzhledem k jejich povaze či náročnosti během 30 kalendářních dnů a další stanovení plumbémie prokazuje u zaměstnance překročení limitní hodnoty plumbémie, musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanec v žádném úseku směny nebyl exponován olovu.
(2) Je-li u zaměstnance zjištěno opakované překročení limitní hodnoty plumbémie, musí být neprodleně provedena opatření potřebná ke zjištění příčin tohoto překročení a k jejich odstranění.
(3) Pro omezení rizika vstupu olova do organizmu zaměstnance musí být zajištěn vyčleněný prostor, v němž může zaměstnanec jíst a pít, aniž je exponován riziku expozice olovem.
(4) Zaměstnanec musí být vybaven vyhovujícím pracovním oděvem pro práci s olovem a dalšími potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky. Praní a čištění pracovního oděvu může být prováděno jen v prádelně nebo čistírně, které jsou pro tento druh práce určeny a vybaveny. Při převážení z pracoviště musí být pracovní oděv uložen v uzavřeném kontejneru.
Díl 3
Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci
§ 16
Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci
(1) Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí
a) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách,
b) látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,
c) cytostatika a prach tvrdých dřev upravených v bodu b) vysvětlivek uvedených v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, k tabulce č. 4, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do kategorie třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2) Za karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2, uvedené na trh před 1. prosincem 2010, karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a 1B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem obecným nebo specifickým stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
§ 17
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Pokud může být jakákoli činnost spojena s expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16, musí být stanoveny typ, výše a trvání této expozice, aby mohla být vyhodnocena veškerá nebezpečí pro zdraví zaměstnance a stanovena odpovídající opatření k ochraně jeho zdraví.
(2) Hodnocení podle odstavce 1 se opakuje pravidelně nejméně jedenkrát ročně a dále vždy, když dojde ke změně pracovních podmínek, která může mít vliv na výši expozice zaměstnance.
(3) Při hodnocení míry rizika musí být zhodnoceny všechny způsoby expozice zaměstnance včetně vstřebávání kůží a další skutečnosti, které mohou mít vliv na zdraví zaměstnance.
§ 18
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví
(1) Pokud je to technicky možné, musí být používání látek uvedených v § 16 na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance.
(2) Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání chemických látek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) nelze z technických důvodů nahradit chemickou látkou nebo postupem podle odstavce 1, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v technologicky uzavřeném systému. Není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň a práce prováděna pouze v kontrolovaném pásmu28) . Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů.
(3) Kdekoliv jsou používány látky uvedené v § 16, musí zaměstnavatel provést tato ochranná opatření:
a) omezit jejich množství na pracovišti,
b) omezit počet exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší míru,
c) upravit pracovní proces tak, aby bylo možné vyloučit nebo minimalizovat únik těchto látek z pracoviště,
d) zachycovat je u zdroje, zajistit místní odsávání a celkové větrání,
e) zabezpečit vhodné analytické postupy pro jejich měření v pracovním ovzduší, zvláště pro včasnou detekci nadměrné expozice v důsledku mimořádné události,
f) používat vhodné pracovní postupy a metody práce,
g) poskytovat osobní ochranné pracovní prostředky,
h) zabezpečit kontrolu funkčnosti pracovního oděvu a jeho čištění před a po každém použití,
i) zabezpečit účelná hygienická opatření, zejména pravidelné čištění podlahy, stěn a povrchů pracoviště,
j) vypracovat plán pro případ mimořádné události, která může mít za následek nadměrnou expozici a seznámit s ním zaměstnance,
k) zajistit bezpečné skladování, uchovávání, přepravu a zacházení s nimi včetně používání těsně uzavřených kontejnerů a zařízení. Kontejnery a obaly, které obsahují látky uvedené v § 16, musí být jasně, čitelně a viditelně označeny,
l) viditelně označit, stanovit a kontrolovat zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je riziko kontaminace látkami uvedenými v § 16; pro účely jídla a pití vyhradit zvláštní prostory mimo kontrolované pásmo,
m) zajistit pravidelné sledování zdravotního stavu zaměstnance.
(4) Zaměstnavatel musí informovat zaměstnance o nadměrné expozici látkám uvedeným v § 16, o jejích příčinách a opatřeních k jejímu odstranění.
(5) Při práci, u níž lze z její povahy usuzovat, že může být spojena s nadměrnou expozicí zaměstnance látkám uvedeným v § 16 nebo při mimořádné události spojené s nadměrnou expozicí těmto látkám, má na pracoviště přístup pouze zaměstnanec ve vyhovujícím pracovním oděvu, vybavený osobními ochrannými pracovními prostředky k ochraně dýchacího ústrojí; po dobu trvání nadměrné expozice musí být kontaminovaný prostor vymezen kontrolovaným pásmem a musí být učiněna nezbytná opatření ke zkrácení doby expozice.
(6) Kontrolované pásmo při práci s látkami uvedenými v § 16 se trvale zřizuje tehdy, jde-li o práci, při níž se zachází s chemickými karcinogeny kategorie 1, 1A, s mutageny kategorie 1, 1A, s látkami toxickými pro reprodukci kategorie 1, 1A nebo při práci s cytostatiky na pracovištích přípravy jejich roztoků.
(7) V laboratoři se trvale zřizuje kontrolované pásmo, jsou-li karcinogeny kategorie 1, 1A, mutageny kategorie 1, 1A, látky toxické pro reprodukci kategorie 1, 1A používány k jiným účelům než jako reagenční činidla nebo pro účely kalibrace.
Díl 4
Azbest
§ 19
Zjišťování a hodnocení expozice azbestu
(1) Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou
a) aktinolit CAS 77536-66-4,
b) amosit CAS 12172-73-5,
c) antofylit CAS 77536-67-5,
d) chrysotil CAS 12001-29-5,
e) krokydolit CAS 12001-28-4,
f) tremolit CAS 77536-68-6.
(2) Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 mm, průměru menším než 3 mm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1 v pracovním ovzduší.
§ 20
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem zahrnuje
a) ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází,
b) předpokládaný rozsah práce s azbestem,
c) dobu trvání práce s azbestem.
(2) K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že obsahují azbest, analyzovat.
§ 21
Minimální opatření k ochraně zdraví, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy, obsah školení
(1) Jestliže z hodnocení podle § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 5.
(2) Při odstraňování stavby nebo její části, v níž byl použit azbest nebo materiál obsahující azbest, musí být dodržena tato minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnance
a) technologické postupy používané při zacházení s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest musí být upraveny tak, aby se předcházelo uvolňování azbestového prachu do pracovního ovzduší,
b) azbest a materiály obsahující azbest musí být odstraněny před odstraňováním stavby nebo její části, pokud z hodnocení rizika nevyplývá, že expozice zaměstnanců azbestu by byla při tomto odstraňování vyšší,
c) odpad obsahující azbest musí být sbírán a odstraňován z pracoviště co nejrychleji a ukládán do neprodyšně utěsněného obalu opatřeného štítkem obsahujícím upozornění, že obsahuje azbest,
d) prostor, v němž se provádí odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest, musí být vymezen kontrolovaným pásmem,
e) zaměstnanec v kontrolovaném pásmu musí být vybaven pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky k zamezení expozice azbestu dýchacím ústrojím. Pracovní oděv musí být ukládán u zaměstnavatele na místě k tomu určeném a řádně označeném. Po každém použití musí být provedena kontrola, zda není pracovní oděv poškozen, a provedeno jeho vyčištění. Je-li pracovní oděv poškozen, musí být před dalším použitím opraven. Bez kontroly a následně provedené opravy nebo výměny poškozené části nelze pracovní oděv znovu použít. Pokud praní nebo čištění pracovního oděvu neprovádí za těchto podmínek zaměstnavatel sám, přepravuje se k praní nebo čištění v uzavřeném kontejneru,
f) pro zaměstnance musí být zajištěno sanitární a pomocné zařízení potřebné s ohledem na povahu práce.
(3) Před odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části, musí být vypracován plán prací s údaji o
a) místu vykonávané práce,
b) povaze a pravděpodobném trvání práce,
c) pracovních postupech používaných při práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest,
d) zařízení používaném pro ochranu zdraví zaměstnance vykonávajícího práci s azbestem nebo materiálem obsahujícím azbest a pro ochranu jiných osob přítomných na pracovišti,
e) opatřeních k ochraně zdraví při práci.
(4) Po ukončení prací spojených s odstraňováním azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest ze stavby nebo její části musí být provedeno kontrolní měření úrovně azbestu v pracovním ovzduší, nejde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu; v práci pak lze pokračovat, je-li zjištěná hodnota azbestu v pracovním ovzduší nižší než přípustný expoziční limit.
(5) Opatření podle odstavců 2 až 4 musí být přijata i pro jiné práce, které mohou být zdrojem expozice azbestu.
(6) Pro zaměstnance, který je nebo může být exponován azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, musí být zajištěno v pravidelných intervalech školení, které umožní získávání znalostí a dovedností k uplatňování správné prevence ohrožení zdraví, a to zejména o
a) vlastnostech azbestu a jeho účincích na zdraví včetně součinného účinku kouření,
b) typech materiálů nebo předmětů, které mohou obsahovat azbest,
c) činnostech, u nichž je pravděpodobnost expozice azbestu,
d) významu kontrolních mechanizmů vedoucích k minimalizaci expozice azbestu,
e) bezpečných pracovních postupech, ochranných opatřeních a kontrole jejich dodržování,
f) výběru vhodného osobního ochranného pracovního prostředku k ochraně dýchacích cest včetně podmínek jeho používání,
g) správných pracovních postupech při mimořádné události spojené s únikem azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest, při údržbě nebo opravě,
h) pracovních postupech při dekontaminaci prostor zasažených prachem obsahujícím azbest,
i) správném postupu při ukládání a likvidaci prachu obsahujícího azbest,
j) pracovnělékařských službách poskytovaných v rozsahu daném poskytovatelem pracovnělékařských služeb u exponovaného zaměstnance.
HLAVA IV
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S FYZICKOU ZÁTĚŽÍ
Díl 1
Celková fyzická zátěž
§ 22
Vymezení celkové fyzické zátěže
Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty.
§ 23
Hygienický limit, zjišťování a hodnocení celkové fyzické zátěže
(1) Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a pomocí hodnot srdeční frekvence.
(2) Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, minutové přípustné, průměrné roční a dále přípustné hodnoty srdeční frekvence v průměrné směně. Přípustnými hygienickými limity se rozumí limity, které se v průměrné směně bez ohledu na její délku nenavyšují. Za průměrnou směnu se pokládá osmihodinová směna, která probíhá za obvyklých pracovních podmínek, při níž doba výkonu práce jednotlivých pracovních operací odpovídá skutečné míře zátěže.
(3) Průměrné a přípustné hygienické limity pro hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle pohlaví a věku v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3.
(4) Přípustné hygienické limity pro hodnotu srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4. Pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při práci nestanoví.
(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrné hodnoty energetického výdeje navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.
Díl 2
Lokální svalová zátěž
§ 24
Vymezení lokální svalové zátěže
Lokální svalová zátěž je zátěž malých svalových skupin při výkonu práce končetinami.
§ 25
Hygienický limit lokální svalové zátěže
(1) Při hodnocení lokální svalové zátěže se zjišťují a posuzují vynakládané svalové síly, počty pohybů a pracovní polohy končetin v závislosti na rozsahu statické a dynamické složky práce při práci v průměrné osmihodinové směně.
(2) Hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí hodnoty vynakládaných svalových sil, hodnoty směnových počtů pohybů ruky a předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně.
(3) Přípustné hygienické limity pro průměrné směnové časově vážené hodnoty vynakládaných svalových sil vyjádřené v procentech maximální svalové síly (Fmax) jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 5.
(4) Průměrný hygienický limit pro počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax u práce s převahou dynamické složky je 600krát za průměrnou osmihodinovou směnu při použité frekvenci měření vynakládaných svalových sil jedenkrát za sekundu.
(5) Přípustný hygienický limit pro použitou svalovou sílu jako pravidelnou součást výkonu práce u práce s převažující dynamickou složkou je 70 % Fmax a u práce s převažující statickou složkou je 45 % Fmax. Průměrný hygienický limit se nestanoví.
(6) Průměrnými hygienickými limity lokální svalové zátěže se rozumí průměrné směnové počty pohybů ruky a předloktí v průměrné osmihodinové směně vztažené na průměrnou směnovou časově váženou hodnotu procentně vyjádřené maximální svalové síly (Fmax) upravené v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 6.
(7) Přípustný hygienický limit pro průměrné minutové počty pohybů drobných svalů ruky a prstů při průměrné směnové hodnotě vynakládaných svalových sil 3 % Fmax je 110 pohybů za minutu a při průměrně směnové hodnotě vynakládaných svalových sil 6 % Fmax je 90 pohybů za minutu.
(8) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný celosměnový počet vynakládaných svalových sil v rozmezí 55 až 70 % Fmax a průměrné směnové hodnoty počtu pohybů ruky a předloktí navýšeny o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.
(9) Pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví9) . Odborné hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce a odpočinku v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nepoužije, jde-li o vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. Jestliže se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne na pracovišti nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, zaměstnavatel v době 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání provede měření uvedeného rizikového faktoru podle zákona o ochraně veřejného zdraví9) . Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 části B k tomuto nařízení.
§ 25a
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci s celkovou fyzickou a lokální svalovou zátěží
Práce spojená s celkovou fyzickou zátěží a lokální svalovou zátěží, překračující hygienické limity, musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Díl 3
Pracovní poloha
§ 26
Hodnocení pracovní polohy
Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a pracoviště a charakteru prováděné práce.
§ 27
Hodnocení zdravotního rizika, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy
(1) Hodnocení zdravotního rizika pracovní polohy se provádí na základě jejího zařazení mezi přijatelnou, podmíněně přijatelnou a nepřijatelnou pracovní polohu podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, bodů 1 až 3.
(2) Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový systém. První krok zahrnuje hodnocení poloh jednotlivých částí těla podle úhlů, druhý krok určuje podmínky práce, za kterých lze pracovní polohu označenou v prvním kroku za podmíněně přijatelnou zařadit mezi pracovní polohu přijatelnou nebo pracovní polohu nepřijatelnou mezi pracovní polohu podmíněně přijatelnou.
(3) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 30 minut. Doba trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh nesmí být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých nepřijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4.
(4) Průměrný hygienický limit pro dobu práce v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách v průměrné osmihodinové směně je 160 minut. Doba trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh pak nesmí být delší než 1až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Hodnocení doby trvání jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních poloh se provádí podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení, části C, obrázků č. 1 až 4.
(5) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit práce v podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní poloze navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.
§ 27a
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci v podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních polohách
Práce spojená se zaujímáním podmíněně přijatelných a nepřijatelných pracovních poloh po dobu překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
Díl 4
Ruční manipulace s břemenem
§ 28
Vymezení ruční manipulace s břemenem
Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.
§ 29
Hodnocení zdravotního rizika, hygienické limity, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovní postupy a informace k ochraně zdraví
(1) Hodnocení zdravotního rizika při ruční manipulaci s břemenem zahrnuje mimo posouzení hmotnosti ručně manipulovaného břemene, kumulativní hmotnosti a vynakládaného energetického výdeje nebo srdeční frekvence a vyhodnocení pracovních podmínek, za kterých k ruční manipulaci dochází.
(2) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene mužem 5 kg.
(3) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně mužem je 10 000 kg.
(4) Přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg. Při práci vsedě je přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene ženou 3 kg.
(5) Průměrný hygienický limit pro celosměnovou kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen v průměrné osmihodinové směně ženou je 6 500 kg.
(6) Občasným zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene nepřesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Častým zvedáním a přenášením břemene se rozumí zvedání a přenášení břemene přesahující souhrnně 30 minut v průměrné osmihodinové směně. Uvedená celková doba přenášení a zvedání břemene v průměrné osmihodinové směně je průměrným hygienickým limitem.
(7) Hygienické limity pro přípustné hodnoty energetického výdeje nebo srdeční frekvence při ruční manipulaci s břemeny pro muže a ženy jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 4.
(8) Hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce devátého měsíce po porodu a mladistvými jsou upraveny zvláštním právním předpisem13) .
(9) Přípustný hygienický limit pro tlačné a tažné síly při manipulaci s břemenem pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku je
a) pro muže tlačné 310 N a tažné 280 N,
b) pro ženy tlačné 250 N a tažné 220 N.
(10) Jde-li o práci ve směně delší než osmihodinové, odpovídá hodnota navýšení průměrného hygienického limitu v procentech skutečné době výkonu práce; u směny dvanáctihodinové nesmí být průměrný hygienický limit při ruční manipulaci s břemenem navýšen o více než 20 %. Procentuální navýšení průměrného hygienického limitu je posuzováno vždy v závislosti na konkrétní délce směny a činí 5 % za každou hodinu nad osmihodinovou směnu.
§ 30
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, bližší požadavky na pracovní postupy
(1) Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen, pokud možno, s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene, o umístění jeho těžiště, nejtěžší straně břemene, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem a s rizikem, jemuž může být zaměstnanec vystaven při nesprávné ruční manipulaci s břemenem, zejména
a) s možností poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu břemene, při vratkém postoji, při zvýšené fyzické námaze nebo při excentrickém umístění těžiště břemene,
b) s nedostatky, které ztěžují manipulaci, zejména s nedostatkem prostoru ve svislém směru, s prací na nerovném, kluzkém nebo vratkém povrchu nebo v nevyhovujících mikroklimatických podmínkách,
c) se stavy, které zvyšují riziko poškození páteře vlivem příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námahy, nedostatečného tělesného odpočinku, nedostatečné doby na zotavení nebo práce ve vnuceném pracovním tempu.
(2) Manipulace s břemenem vykonávaná zaměstnancem vstoje nebo vsedě se organizuje tak, aby byla časově ve směně rovnoměrně rozložena.
(3) Práce spojená s ruční manipulací s břemenem překračující stanovené hygienické limity musí být přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
HLAVA V
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S PSYCHICKOU ZÁTĚŽÍ
§ 31
Vymezení psychické zátěže
(1) Prací s psychickou zátěží se rozumí práce
a) spojená s monotonií,
b) ve vnuceném pracovním tempu,
c) v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
d) vykonávaná pouze v noční době.
(2) Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na
a) pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,
b) úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů.
(3) Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance.
§ 32
Hodnocení zdravotního rizika
Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k jejímu vzniku.
§ 33
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci
Práce spojené s monotonií, jakož i práce ve vnuceném pracovním tempu, musí být k omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví přerušovány bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
HLAVA VI
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCISE ZRAKOVOU ZÁTĚŽÍ
§ 34
Vymezení zrakové zátěže
(1) Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce
a) spojená s náročností na rozlišení detailů,
b) vykonávaná za zvláštních světelných podmínek,
c) spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami,
d) spojená s neodstranitelným oslňováním.
(2) Prací spojenou s náročností na rozlišení detailů se rozumí práce, při níž je vidění zaměstnance ztíženo velikostí či tvarem detailu, jeho pohybem14) nebo jasovým či barevným kontrastem v místě zrakového úkolu.
(3) Prací vykonávanou za zvláštních světelných podmínek se rozumí práce vykonávaná při určené barvě světla nebo při neodstranitelném kolísání jasu v prostoru zrakového úkolu nebo jeho okolí.
(4) Prací se zobrazovací jednotkou se rozumí práce vykonávaná zaměstnancem jako pravidelná součást jeho obvyklé pracovní činnosti na soustavě zařízení, které obsahuje zobrazovací jednotku, klávesnici nebo jiné vstupní zařízení, software nebo další volitelné příslušenství.
§ 35
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci
Práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců.
HLAVA VII
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI S BIOLOGICKÝMI ČINITELI
§ 36
Vymezení biologických činitelů
(1) Biologickými činiteli jsou všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění a alergické nebo toxické projevy v živém organizmu. Mikroorganizmem se rozumí mikrobiologický objekt buněčný nebo nebuněčný, schopný replikace nebo přenosu genetického materiálu; buněčnou kulturou se rozumí buňky pocházející z mnohobuněčného organizmu, které rostou in vitro.
(2) Biologické činitele se člení podle míry rizika infekce na biologické činitele
a) skupiny 1, u nichž není pravděpodobné, že by mohly způsobit onemocnění člověka,
b) skupiny 2, které mohou způsobit onemocnění člověka a mohou být nebezpečím pro zaměstnance, je však nepravděpodobné, že by se rozšířily do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné,
c) skupiny 3, které mohou způsobit závažné onemocnění člověka a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí z hlediska možnosti rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle dostupné,
d) skupiny 4, které způsobují u člověka závažné onemocnění a představují závažné nebezpečí pro zaměstnance i nebezpečí rozšíření do prostředí mimo pracoviště; účinná profylaxe nebo léčba případného onemocnění jsou obvykle nedostupné.
(3) Seznam biologických činitelů s jejich zařazením do skupin 2, 3 a 4 je uveden v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A.
(4) Viry, které byly izolovány u člověka a nejsou zařazeny do seznamu biologických činitelů v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A, se zařazují minimálně do skupiny 2, mimo ty případy, kdy je prokázáno, že vznik onemocnění u člověka je nepravděpodobný.
§ 37
Hodnocení zdravotního rizika
(1) Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí být stanovena povaha, míra a doba expozice biologickému činiteli tak, aby bylo možné zhodnotit veškerá rizika pro zdraví zaměstnance a rozhodnout o nezbytných opatřeních k ochraně jeho zdraví.
(2) Při činnostech, které zahrnují expozici několika skupinám biologických činitelů, musí být vyhodnoceno riziko na základě nebezpečí, které představují všechny přítomné biologické činitele, přičemž míru rizika určuje nejnebezpečnější činitel.
(3) Hodnocení musí být obnovováno vždy, kdykoliv dojde ke změně podmínek, která může mít vliv na expozici zaměstnance biologickému činiteli.
(4) Hodnocení musí vycházet ze všech dostupných informací včetně údajů o
a) zařazení biologických činitelů do skupin 2, 3 nebo 4 podle seznamu uvedeného v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části A,
b) onemocněních souvisejících s prací s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, jimiž může být zaměstnanec postižen,
c) potenciálních senzibilizujících nebo toxických účincích, které se mohou vyskytnout u zaměstnance jako důsledek práce s biologickým činitelem,
d) výskytu nemocí z povolání, jejichž příčinou byl biologický činitel skupin 2, 3 nebo 4.
(5) Při hodnocení rizika biologických činitelů ve zdravotnickém nebo veterinárním zařízení musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickým činitelem, o kterém je známo, že je přítomen, nebo je podezření, že může být přítomen u lidí, zvířat nebo v materiálech, které jsou jim odebírány, jakož i dalším rizikům daným povahou práce v těchto zařízeních.
(6) Při hodnocení rizika biologických činitelů při průmyslových procesech musí být věnována zvláštní pozornost nebezpečí představovanému biologickým činitelem, o kterém je známo, že je přítomen jako nedílná součást zpracování nebo výroby. Za průmyslový proces se pro účely tohoto nařízení považují zpracování a výroba, při nichž jsou biologické činitele skupin 2, 3 nebo 4 surovinou, meziproduktem nebo produktem.
§ 38
Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a jeho označení, bližší požadavky na pracovní postupy, informace k ochraně zdraví
(1) Při činnosti, která je spojena s možností ohrožení zdraví zaměstnance biologickým činitelem, musí opatření k ochraně jeho zdraví zahrnovat
a) zákaz jídla, pití a kouření na pracovišti, kde je nebezpečí kontaminace biologickým činitelem, a zákaz vstupu v osobních ochranných pracovních prostředcích do prostor mimo vymezené pracoviště,
b) zajištění sanitárního zařízení odpovídajícího povaze práce,
c) poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků,
d) ukládání osobních ochranných pracovních prostředků na místě k tomu určeném, jejich kontrolu, čištění a dezinfekci, pokud možno před každým použitím, avšak vždy po použití; opravu vadných osobních ochranných pracovních prostředků nebo jejich výměnu před dalším použitím,
e) vypracování postupů pro bezpečné odebírání, manipulaci a zpracování vzorků materiálů lidského nebo živočišného původu,
f) odstraňování osobních ochranných pracovních prostředků, které mohou být kontaminovány biologickým činitelem; před dekontaminací, vyčištěním nebo zničením se osobní ochranné pracovní prostředky ukládají odděleně od civilního oděvu,
g) vybavení pracoviště písemnou instrukcí obsahující postup při mimořádné události při manipulaci s biologickým činitelem a postup při práci s biologickým činitelem skupiny 4,
h) očkování, pokud je účelné, zvláště u toho zaměstnance, který není imunní vůči biologickému činiteli, jemuž je nebo může být při práci exponován,
i) informování zaměstnance o každé mimořádné události při manipulaci s biologickým činitelem.
(2) Dovoluje-li to povaha činnosti, je nutno se používání biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4 vyhnout a nahradit ho biologickým činitelem, který podle současného stavu poznání není v podmínkách, v nichž je používán, rizikový, případně je méně rizikový pro zdraví zaměstnance.
(3) Jestliže při výkonu činnosti
a) v potravinářských podnicích,
b) v zemědělství,
c) při níž dochází ke kontaktu se zvířaty nebo produkty zvířecího původu,
d) ve zdravotnictví včetně prosektur,
e) v klinických, veterinárních a diagnostických laboratořích, s výjimkou diagnostických mikrobiologických laboratoří přesto, že práce zde vykonávané náleží svým charakterem mezi činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4,
f) v zařízeních na odstraňování odpadu,
g) v zařízeních na čištění odpadních vod, nebo
h) v jiných zařízeních, kde dochází k nezáměrné expozici biologickým činitelům,

nelze vyloučit možnou expozici biologickým činitelům skupin 2 až 4, uplatňují se vedle opatření podle odstavce 1 i další opatření uvedená v odstavci 4 písm. a) až h).
(4) Při výkonu činnosti s vědomým záměrem pracovat s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4 musí být expozice zaměstnance zamezena technickými opatřeními. Pokud technická opatření nejsou dostačující, musí být riziko expozice vždy sníženo na úroveň potřebnou k ochraně zdraví zaměstnance. Za tím účelem se vedle opatření podle odstavce 1 uplatňují tato další opatření k ochraně zdraví
a) udržování počtu exponovaných nebo pravděpodobně exponovaných zaměstnanců na co nejnižší možné úrovni,
b) úprava pracovních procesů a technických ochranných opatření, která směřují k vyloučení nebo minimalizaci úniku biologického činitele do pracovního prostředí,
c) používání osobních ochranných pracovních prostředků, nelze-li jiným způsobem vyloučit expozici zaměstnance biologickému činiteli,
d) dodržování hygienických návyků, jejichž cílem je prevence nebo snížení nahodilého přenosu nebo úniku biologického činitele z pracoviště,
e) označení pracoviště, na kterém je vykonávána práce s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4, zařazená podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté9) , značkou pro biologické riziko,
f) provádění zkoušek na přítomnost biologického činitele používaného při práci mimo uzavřený systém, pokud je to nezbytné a technicky možné,
g) zajištění prostředků pro snadné shromažďování, ukládání a likvidaci odpadu do bezpečného a identifikovatelného nebo i příslušně upraveného kontejneru,
h) úpravy nutné pro bezpečnou manipulaci s biologickým činitelem a jeho přepravu v rámci pracoviště.
(5) Při práci s biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do třetí nebo čtvrté kategorie9) , se zřizuje kontrolované pásmo. Tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti osob podle zvláštního právního předpisu15) .
HLAVA VIII
BEZPEČNOSTNÍ PŘESTÁVKY PŘI PRÁCI S RIZIKOVÝMI FAKTORY
§ 39
Zařazení bezpečnostních přestávek
(1) Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo při trvalé práci, kde musí zaměstnanec povinně používat po celou dobu směny jiné ochranné prostředky určené zaměstnavatelem a tyto ztěžují zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být v průběhu směny zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž si je může zaměstnanec odložit. První přestávka při trvalé práci zařazené jako riziková se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně 15 minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky v trvání nejméně 10 minut. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny.
(2) Po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny exponován rizikovému faktoru překračujícímu hygienický limit.
ČÁST TŘETÍ
DALŠÍ BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA PRACOVIŠTĚ A PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
HLAVA I
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKYNA MIKROKLIMATICKÉ PODMÍNKYNA PRACOVIŠTI
§ 40
(zrušen nař. vlády č. 93/2012 Sb. k 1.4.2012)
§ 41
Větrání pracovišť
(1) Na pracovišti musí být k ochraně zdraví zaměstnance zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným, nuceným nebo kombinovaným větráním. Množství vyměňovaného vzduchu se určuje s ohledem na vykonávanou práci a její fyzickou náročnost tak, aby bylo, pokud je to možné, zajištěno dodržování požadavků upravených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 2 již od počátku směny.
(2) Minimální množství venkovního vzduchu přiváděného na pracoviště musí být
a) 25 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti bez přítomnosti chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,
b) 50 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 na pracovišti s přítomností chemických látek, prachů nebo jiných zdrojů znečištění,
c) 70 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
d) 90 m3/h na jednoho zaměstnance vykonávajícího práci zařazenou do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1, části A, tabulky č. 1.
(3) Minimální množství venkovního vzduchu podle odstavce 2 musí být zvýšeno při další zátěži větraného prostoru pracoviště, například teplem nebo pachy. V takovém případě se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu o 10 m3/h podle počtu přítomných zaměstnanců.
(4) Pro pracoviště s přístupem veřejnosti se zvyšuje množství přiváděného venkovního vzduchu úměrně předpokládané zátěži 0,2 až 0,3 osoby/m2 nezastavěné podlahové plochy místnosti. Při venkovních teplotách vyšších než 26 °C a nižších než 0 °C může být množství venkovního vzduchu zmenšeno, nejvýše však na polovinu.
(5) Proudění vzduchu musí zabezpečovat dobré provětrávání pracoviště a nesmí přispívat k šíření škodlivin na jiné pracoviště.
(6) Na pracovišti, na kterém může v důsledku mimořádné události dojít k úniku těkavé chemické látky v míře, která může způsobit akutní poškození zdraví, musí být zřízeno havarijní větrání. Havarijní větrání musí být zajištěno tak, aby jeho spouštění bylo snadno dostupné před vstupem na pracoviště. Havarijní větrání musí být podtlakové tak, aby při jeho chodu nemohla těkavá chemická látka pronikat do prostor jiných pracovišť. Množství odváděného vzduchu musí být voleno tak a výduch umístěn v takové výši, aby při chodu havarijního větrání nemohlo dojít k ohrožení zdraví osob na ostatních pracovištích a ve venkovním prostoru.
§ 42
Nucené větrání
(1) Nucené nebo kombinované větrání musí být použito vždy, pokud přirozené větrání prokazatelně nepostačuje k celoročnímu zajištění ochrany zdraví zaměstnance podle § 41 odst. 2 až 5.
(2) Vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení koncentrace chemické látky pod hodnotu přípustného expozičního limitu i nejvyšší přípustné koncentrace a prachu pod hodnotu přípustného expozičního limitu. Množství přiváděného venkovního vzduchu na jednoho zaměstnance však nesmí být nižší než množství upravené v § 41 odst. 2 až 4. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu vzduchu a musí být upraveno tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni průvanu. Při nuceném větrání musí být přiváděný vzduch filtrován a v zimě ohříván. Oběhový vzduch musí být vyčištěn tak, aby zpětný vzduch přiváděný na pracoviště neobsahoval chemickou látkou nebo prach v koncentraci vyšší než 5 % jejich přípustného expozičního limitu. Při použití teplovzdušného větrání nebo klimatizace nesmí podíl venkovního vzduchu poklesnout pod 15 % celkového množství přiváděného vzduchu.
(3) Chemická látka a prach musí být podle technických možností zachyceny přímo u zdroje. Zachycení se provede zakrytím zdroje nebo jeho vybavením místním odsáváním. Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní zařízení. Místní odsávání u zdrojů škodlivin musí být vybaveno sacím nebo hermetizačním nástavcem nebo zařízením, například skříní, kapotou zamezujícími šíření chemické látky a prachu do pracovního ovzduší. Vývody odváděného vzduchu do venkovního prostoru musí být umístěny tak, aby nedocházelo k zpětnému nasávání chemické látky a prachu do prostoru pracoviště větracím zařízením. Při místním odsávání s odvodem vzduchu do venkovního prostoru musí být zajištěn přívod venkovního vzduchu tak, aby byly dodrženy požadavky na mikroklimatické podmínky a na tlakové poměry ve větraném prostoru. Přiváděný vzduch nesmí zhoršovat kvalitu pracovního ovzduší.
(4) Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemické látky a prachu v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu a signalizací poruchy řídicího systému.
(5) Nánosy i nečistoty, které by mohly znečišťovat ovzduší pracoviště, a tím představovat riziko pro zdraví zaměstnance, musí být neprodleně odstraňovány.
§ 43
(zrušen nař. vlády č. 68/2010 Sb. k 1.5.2010)
§ 44
Ohřívárna
Ohřívárna musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3.
HLAVA II
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKYNA OSVĚTLENÍ PRACOVIŠTĚ
§ 45
Osvětlení pracoviště
(1) K osvětlení pracoviště včetně spojovacích cest se užívá denní, umělé nebo sdružené osvětlení. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního, sdruženého a umělého osvětlení16) Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě16) . Osvětlení nesmí být příčinou oslňování.
(2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit.
(3) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
a) denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný Dm = 3 %,
b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností E m = 200 lx.
(4) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením musí být dodrženy tyto minimální hodnoty:
a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální Dmin 0,5 % a průměrná Dm 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení,
b) doplňující celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností ?m = 200 lx.
(5) Hodnoty celkového umělého osvětlení podle odstavců 3 a 4 se použijí za předpokladu, že příslušná česká technická norma nestanoví s ohledem na zrakovou náročnost vyšší hodnotu.
(6) Pracoviště, na němž je vykonávána trvalá práce a na kterém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení podle odstavců 3 a 4, se může zřizovat a provozovat jen v případě, že jde o pracoviště
a) pouze s nočním provozem,
b) které musí být z technologických důvodů umístěno pod úrovní terénu,
c) jehož účel nebo konstrukční požadavky neumožňují zřídit dostačující počet nebo dostatečnou velikost osvětlovacích otvorů,
d) na němž zpracovávaný materiál, povaha výrobků nebo činnosti vyžadují vyloučení denního světla nebo zvláštní požadavky na osvětlení, například použití technologicky nutných vlnových délek spektrálního složení světla, které nelze docílit denním osvětlením,
e) kde je nutné zajištění ochrany zdraví zaměstnance před pronikáním chemické látky, aerosolu nebo prachu z výrobní nebo jiné činnosti, jejichž zdrojem je technologie.
(7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6, na němž je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností Em = 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů17). U udržovaných osvětleností 300 až 500 luxů včetně se však navýší osvětlenost o 1 stupeň řady osvětlenosti.
(8) V místnosti pro odpočinek podle § 55 odst. 3 denní osvětlení vyjádřené minimálním činitelem denní osvětlenosti musí být Dmin = 1,0 %.
(9) Osvětlovací otvory, osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být pravidelně čištěny a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány. Osvětlovací otvory včetně ochranných prvků musí umožňovat jejich bezpečné používání, údržbu a čištění a nesmí ohrožovat další osoby zdržující se v objektu nebo v jeho okolí během údržby a čištění. Zaměstnanci musí být umožněno manipulovat s okny nebo světlíky, pokud jsou otevíratelné, otevírat, zavírat, nastavovat nebo zajišťovat z podlahy bezpečným způsobem; jsou-li otevřeny, musí být zajištěny v takové poloze, aby se předešlo riziku úrazu.
(10) Na pracovišti bez technologického zdroje prachu a chemických látek se čištění provádí minimálně jednou za 2 roky, na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako sekundárních produktů z technologického procesu se čištění provádí zpravidla dvakrát ročně a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu a chemických látek jako nedílné součásti technologického procesu se čištění provádí zpravidla čtyřikrát ročně. Lhůty pro čištění se mohou rovněž stanovit podle činitele znečištění upraveného v české technické normě pro denní a umělé osvětlení18) .
(11) Pracoviště včetně spojovacích cest, na kterých je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví, musí být vybaveno vyhovujícím nouzovým osvětlením podle příslušné české technické normy upravující nouzové osvětlení19) .
§ 45a
Osvětlení venkovních pracovišť
Umělé osvětlení venkovních pracovišť a spojovacích cest musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky české technické normy na osvětlení venkovních pracovních prostor23) .
HLAVA III
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKYNA PROSTORY PRACOVIŠTĚ
§ 46
Světlá výška prostor určených pro práci
(1) Světlá výška prostoru určeného pro trvalou práci musí být při ploše
a) do 20 m2 nejméně 2,50 m,
b) do 50 m2 nejméně 2,60 m,
c) od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,
d) od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m,
e) více než 2000 m2 nejméně 3,25 m.
(2) Světlá výška prostoru určeného pro práci se šikmým stropem při ploše do 20 m2, na kterém se vykonává trvalá práce, musí být nejméně nad polovinou podlahové plochy 2,30 m. Prostory určené pro pracovní činnost v odstavci 1 písm. b) až e) musí mít světlé výšky upravené v tomto ustanovení nejméně nad polovinou podlahové plochy. Světlá výška prostoru určeného pro práci, na kterém se vykonává práce výjimečně nebo po dobu kratší než 4 hodiny za směnu, nesmí být nižší než 2,10 m.
(3) Světlé výšky uvedené v odstavci 1 písm. c) až d) mohou být v prodejním prostoru, kanceláři a v jiném obdobném prostoru určeném pro práci, v němž se vykonává práce zařazená do třídy I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1 sníženy za předpokladu, že bude zajištěn pro každého zaměstnance objemový prostor podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b), bude vyloučeno oslňování zaměstnance a světlá výška nebude nižší než 2,60 m.
§ 47
Objemový prostor
(1) Objemový prostor určený pro práci musí být pro jednoho zaměstnance
a) 12 m3 při práci zařazené do tříd I nebo IIa podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
b) 15 m3 při práci zařazené do tříd IIb, IIIa nebo IIIb podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1,
c) 18 m3 při práci zařazené do tříd IVa, IVb nebo V podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, části A, tabulky č. 1.
(2) Objemový prostor podle odstavce 1 nesmí být zmenšen stabilním provozním zařízením.
(3) Odstavce 1 a 2 se nevztahují na ovládací stanoviště a kabiny strojního zařízení, boxy pokladen a pracovní prostory obdobné povahy.
§ 48
Rozměry podlahové plochy
Pro jednoho zaměstnance musí být v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m2, mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m.
§ 49
Rozměry pracovní roviny, pracovního místa a požadavky na ovladače
(1) Výška pracovní roviny musí odpovídat tělesným rozměrům zaměstnance, základní pracovní poloze, hmotnosti předmětů a břemenům, se kterými je v rámci pracovní činnosti manipulováno, a zrakové náročnosti při práci. Optimální výška pracovní roviny při práci muže a ženy vstoje se řídí jejich antropometrickými rozměry a zpravidla se stanoví mezi 800 až 1 000 mm. Při práci vsedě je optimální výška pracovní roviny nad sedákem u mužů 220 až 310 mm, u žen 210 až 300 mm. Základní výška sedáku nad podlahou je 400 + 50 mm. Pokud jsou při práci používány například svěráky a jiná technická zařízení, pak výškou pracovní roviny se rozumí místo, na němž jsou nejčastěji vykonávány pohyby končetin zaměstnance při manipulaci s nimi.
(2) Při práci vyžadující zvýšenou náročnost na zrak, například při manipulaci s drobnými předměty nebo součástkami, se výška pracovní roviny zvětšuje o 100 až 200 mm. Při práci, při níž se manipuluje s předměty o hmotnosti větší než 2 kg při práci převážně vstoje, se manipulační rovina snižuje o 100 až 200 mm.
(3) Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby manipulační roviny, pohybové prostory a vynakládané síly odpovídaly tělesným rozměrům a přirozeným drahám pohybů končetin zaměstnance a aby nedocházelo k zaujímání nepřijatelných pracovních poloh. Dosahy horních končetin při práci vsedě a vstoje jsou upraveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení, na obrázcích č. 1 až 3.
(4) Pracovní místo, u něhož je základní pracovní poloha trvale vstoje a nevyžaduje se trvalé sledování chodu zařízení, musí být, pokud to umožňuje technologie a prostorové podmínky, vybaveno pro krátkodobý odpočinek vsedě. Pracovní místo, na němž je zvýšena pracovní rovina, se vybavuje pracovním sedadlem s výškou sedáku odpovídající výšce pracovní roviny nad podlahou a zrakové náročnosti při práci. Musí být vybaveno opěrou pro dolní končetiny.
(5) Sedadlo musí být při sezení stabilní, musí umožňovat snadné seřízení výšky sedáku a sklon zádové opěrky a musí odpovídat podmínkám práce, zvláště pokud jde o jejich poréznost a omyvatelnost. Prostor pro dolní končetiny na pracovním místě musí umožňovat pohyb dolních končetin vpřed a do stran.
(6) Požadavky na rozměry volného pohybového prostoru pro dolní končetiny při práci vsedě jsou tyto:
a) nejmenší výška nad podlahou 600 mm,
b) nejmenší celková šířka 500 mm,
c) nejmenší hloubka od přední hrany stolu či zařízení 500 mm,
d) optimální hloubka od přední hrany stolu či zařízení 700 mm,
e) nejmenší vzdálenost roviny sedadla od dolní plochy pracovního stolu 200 mm.
(7) Požadavky na pohybový prostor pro nožní ovladače jsou tyto:
a) nejvýše 400 mm od roviny h,
b) nejméně 200 mm od roviny h vpřed,
c) nejvýše 250 mm nad základnou,
d) nejvýše 350 mm do stran od svislé roviny procházející středem sedadla, kolmé k rovině h,

přičemž rovinou h se rozumí svislá rovina proložená místem nejvíce vystupující hrany pracovní roviny, kolmá k vodorovné rovině - podlaze.
(8) Hodnoty uvedené v odstavci 7 platí v případě, že přední hrana sedadla je 100 mm vzdálena od roviny h. V případě jiné vzdálenosti mezi přední hranou sedadla a rovinou h se musí pohybový prostor pro nožní ovladače posunout vpřed nebo vzad.
(9) Při používání nožního ovladače při trvalé práci vstoje nesmí docházet k nerovnoměrnému rozložení hmotnosti těla na dolní končetiny. Ovladače obsluhované jinak než rukama a chodidly, například loketní a kolenní, se nesmí používat při trvalé práci. Přípustné síly pro ovladače jsou upraveny v příloze č. 9 k tomuto nařízení.
(10) Na montážních linkách v pásové a proudové výrobě s trvalým i přerušovaným sedem a v případě, kdy provádění pracovního úkonu je spojeno s natáčením trupu nebo s prováděním úkonu mimo dosah horních končetin podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení, obrázku č. 2, se pracovní místo vybavuje otočným nebo pojíždějícím sedadlem.
HLAVA IV
PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCISE ZOBRAZOVACÍMI JEDNOTKAMI
§ 50
Bližší hygienické požadavky na zobrazovací jednotky
(1) Na obrazovce zobrazovací jednotky se nesmí vyskytovat kmitání, plavání či poskakování znaků, řádků, střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno regulovatelný i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat posunutí, natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy ze svítidel či z jiných zdrojů, jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklou kancelářskou práci nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2.
(2) Klávesnice musí být při trvalé práci oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější pracovní polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou klávesnice musí umožňovat opření rukou i zápěstí. Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné a kontrastní proti pozadí.
(3) Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání obrazovky, klávesnice a dalšího zařízení. Deska pracovního stolu a dalšího zařízení musí být matná, aby na ní nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji vyžaduje.
HLAVA V
PROSTOR URČENÝ PRO PRÁCIS BIOLOGICKÝMI ČINITELI
§ 51
Prostor určený pro práci ve zdravotnickém a veterinárním zařízení
Prostor určený pro práci ve zdravotnickém nebo veterinárním zařízení mimo diagnostických laboratoří, v němž je vykonávána vědomá činnost s biologickými činiteli skupin 2, 3 nebo 4, a prostor určený v tomto zařízení pro izolaci pacientů nebo zvířat, u nichž je podezření na nákazu biologickým činitelem skupin 3 nebo 4, musí odpovídat požadavkům upraveným v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 1 podle daného nebo předpokládaného biologického činitele.
§ 52
Prostor určený pro práci v laboratořích a v místnostech pro laboratorní zvířata a v průmyslových procesech
(1) Prostor laboratoře, v níž se pracuje s materiálem, u něhož není jisté, zda neobsahuje biologické činitele, který může být příčinou onemocnění člověka, musí odpovídat požadavkům pro biologické činitele skupiny 2 upraveným v příloze č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulce č. 2.
(2) Prostor laboratoře včetně diagnostické, prostor pro laboratorní zvířata, která byla záměrně infikována, jsou nositelem nebo podezřelá z nosičství biologického činitele skupin 2, 3 nebo 4, nebo pracoviště průmyslového procesu podle § 37 odst. 6, musí odpovídat požadavkům přičleněným k dané skupině biologického činitele podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení, části B, tabulky č. 2.
HLAVA VI
BLIŽŠÍ HYGIENICKÉ POŽADAVKYNA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU
§ 53
Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců
(1) Prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance. Při práci s biologickými činiteli a s látkami a směsmi, působícími dráždění pokožky nebo senzibilizaci, s toxickými a vysoce toxickými chemickými látkami a směsmi, s látkami a směsmi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 a 2, s látkami uvedenými v § 16, s chemickými látkami nebo směsmi žíravými nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, při práci ve výrobě kosmetických prostředků, v úpravnách vod a vodovodů, holičství, kadeřnictví, pedikúře, manikúře, kosmetických, masérských regeneračních a rekondičních službách, v provozovnách živností, při nichž je porušována integrita kůže nebo ve kterých se používají k péči o tělo speciální přístroje, například solária nebo myostimulátory, musí být zajištěna tekoucí pitná voda přímo na pracovišti. Pokud to povaha práce na těchto pracovištích vyžaduje, mimo pracovišť určených pro výkon činnosti epidemiologicky závažné, zřizují se ruční sprchy. Na pracovištích s žíravinami musí být zajištěna i možnost vyplachování oka pitnou vodou.
(2) Voda pro technologické účely, která přichází do kontaktu s povrchem lidského těla, musí mít teplotu nejméně 32 °C, a přichází-li do kontaktu se sliznicemi, musí vyhovovat požadavkům na teplou vodu podle zákona o ochraně veřejného zdraví9) .
HLAVA VII
ROZMĚRY, PROVEDENÍ A VYBAVENÍSANITÁRNÍCH A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ
§ 54
Sanitární zařízení
(1) Sanitárním zařízením pracoviště se rozumí šatna, umývárna, sprcha a záchod. Prostor sanitárního zařízení musí mít světlou výšku nejméně 2,30 m; pokud je jeho plocha větší než 30 m2, musí být nejméně 2,50 m. Provedení a vybavení sanitárního zařízení pracoviště musí odpovídat příslušné technické normě upravující požadavky na provedení a vybavení šaten, umýváren a záchodů20) . Požadavky na výslednou teplotu a výměnu vzduchu v sanitárním zařízení jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1. Během směny nesmí být výsledná teplota v sanitárním zařízení nižší než teplota uvedená v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 1.
(2) Šatna musí být zřízena pro zaměstnance, který musí nosit pracovní oděv a nemůže se z hygienických, epidemiologických nebo jiných důvodů převlékat v jiném prostoru; šatny musí být odděleny podle pohlaví. Na pracovištích do 5 zaměstnanců lze používání šaten muži a ženami oddělit časově. Na pracovištích, kde zaměstnanci nemusí používat pracovní oděv nebo obuv, musí být vyčleněn prostor pro ukládání civilního oděvu a obuvi.
(3) Šatna se umísťuje v prostoru snadno přístupném a stavebně odděleném od pracoviště a umývárny. Šatna, v níž se ukládá pracovní oděv, který může být znečištěn prachem, olovem, azbestem a látkami uvedenými v § 16 a pracovní oděv určený pro práci s biologickým činitelem skupin 2, 3 nebo 4, musí mít omývatelné stěny nejméně do 1,80 m. Šatna musí být vybavena uzamykatelnými skříňkami tak, aby bylo každému zaměstnanci umožněno bezpečné ukládání civilního oděvu, a lavicí nebo jiným sedacím nábytkem. Jestliže to povaha znečištění pracovního oděvu vyžaduje nebo jde-li o činnost epidemiologicky závažnou, musí být zajištěno oddělené ukládání pracovního a civilního oděvu. Pro zaměstnance, který si při práci silně znečistí obuv, se umísťuje před vstupem do šatny vhodné zařízení k jejímu očištění a umytí. Podlaha šatny musí být snadno omyvatelná. Požadavky na způsob ukládání pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně.
(4) Řetízková šatna se může zřizovat a používat pouze na pracovištích, kde je vykonávána práce hornickým způsobem.
(5) Pokud vzhledem k povaze práce není nezbytná po jejím ukončení celková očista těla, musí být pro zaměstnance zajištěna umývárna nebo dostačující počet umyvadel s tekoucí teplou vodou. Obklady stěn sprchy a umývárny musí být provedeny do výšky 2 m. Sprcha a umývárna se umisťují v samostatných místnostech, odděleně podle pohlaví, a pokud je to možné tak, aby navazovaly přímo dveřmi na šatnu. Na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze používání umývárny nebo sprchy muži a ženami oddělit časově. Pro pracoviště, na němž se vykonává práce s olovem, látkami uvedenými v § 16, azbestem a vědomá činnost s biologickými činiteli skupiny 2, 3 nebo 4, se zřizuje hygienická smyčka, kterou je oddělený prostor, jehož neexponovaná část musí být oddělena dveřmi a průchozí sprchou mezi šatnou pro pracovní a civilní oděv. Hygienická smyčka se dále zřizuje pro pracoviště, na němž se vykonává práce při činnostech epidemiologicky závažných9) , u níž je požadována nebo nezbytná očista celého těla před započetím nebo po ukončení práce z důvodu zamezení kontaminace pracovního prostředí nebo zaměstnance. Požadavky na počet umyvadel a sprch podle míry znečištění kůže a pracovního oděvu zaměstnance při práci jsou upraveny v příloze č. 10 k tomuto nařízení, tabulce č. 2 a odpovídají nejpočetněji zastoupené směně.
(6) Záchod musí být zajištěn pro zaměstnance tak, aby nebyl od pracoviště vzdálen více než 120 m; při ztíženém přístupu, při nerovnosti povrchu, chůzi do kopce, členitosti přístupové cesty nesmí být vzdálen více než 75 m. Zpravidla se zřizuje jako kabinový splachovací a v každém podlaží, v němž je pracoviště určené pro trvalou práci. Zřizuje se odděleně podle pohlaví; na pracovišti do 5 zaměstnanců celkem lze zřizovat jeden společný záchod. Suchý nebo chemický záchod nelze zřizovat pro pracoviště určené pro trvalou práci, s výjimkou mobilního pracoviště, a pro pracoviště určené k výkonu činnosti epidemiologicky závažné. Záchodová předsíň se zřizuje před místností se záchody a pisoáry. Pisoáry se zřizují v samostatné místnosti nebo společně se záchodovými kabinami. Pro zaměstnance vykonávajícího činnost epidemiologicky závažnou musí být v předsíni záchodu umývadlo s tekoucí teplou vodou podle zákona o ochraně veřejného zdraví9) , pro ostatní pracoviště umývadlo s tekoucí vodou. U suchého nebo chemického záchodu musí být zajištěny přiměřené podmínky pro umytí rukou zaměstnance.
(7) Minimální počet záchodů se stanoví podle nejpočetněji zastoupené směny takto:
a) 1 sedadlo na 10 žen,
b) 2 sedadla na 11 až 30 žen,
c) 3 sedadla na 31 až 50 žen,
d)  na každých dalších 30 žen 1 další sedadlo,
e) 1 sedadlo na 10 mužů,
f) 2 sedadla na 11 až 50 mužů,
g) na každých dalších 50 mužů 1 sedadlo.
(8) Na pracovišti, na němž se vykonává práce ve vnuceném pracovním tempu, se snižuje počet mužů i žen připadajících na stanovený počet sedadel podle odstavce 7 o 20 %.
§ 55
Pomocná zařízení
(1) Pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň a prostor pro uskladnění úklidových prostředků.
(2) Zařízení na sušení pracovního oděvu a obuvi se zřizuje pro pracoviště, na němž dochází k jejich provlhnutí při práci, a musí umožňovat usušení tohoto oděvu a obuvi nejdéle za 6 hodin. Zařízení k omývání pracovní obuvi se zřizují při východu z pracoviště. Prostor, v němž je zařízení umístěno, musí mít omyvatelnou a nekluzkou podlahu spádovanou ke vpusti. Místnost určená na sušení pracovního oděvu a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první předlékařské pomoci.
(3) Místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větraná, osvětlena denním světlem podle § 45 odst. 8 a vytápěna nejméně na 20 °C. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla. Na místnost pro odpočinek, která musí být z technologických důvodů umístěna pod úrovní terénu, se nevztahuje požadavek zajištění denního osvětlení a přirozeného větrání.
(4) Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže.
(5) Bude-li pracoviště vybaveno ošetřovnou, musí být zajištěno, aby byla vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s nosítky. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav chemickými látkami nebo směsmi, které se vstřebávají kůží, nebo o práci s chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako žíravé nebo chemickými látkami nebo směsmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou. Prostor pracoviště, ve kterém jsou uloženy prostředky pro poskytnutí první předlékařské pomoci včetně nosítek a prostředků pro přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být viditelně označen.
(6) Prostor na ukládání úklidových prostředků se zřizuje v rozsahu upraveném podle příslušné české technické normy na šatny, umývárny a záchody20) .
HLAVA VIII
POŽADAVKY NA MALOVÁNÍ A ÚKLID
§ 55a
Úklid
Úklid pracoviště, sanitárních a pomocných zařízení se provádí na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako nedílné součásti technologického procesu a na pracovišti s technologickým zdrojem prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 nebo jiných zdrojů znečištění jako sekundárních produktů z technologického procesu denně. Na pracovišti bez technologického zdroje prachu, chemických látek nebo směsí, látek uvedených v § 16 a jiných zdrojů znečištění se úklid provádí podle zpracovaného harmonogramu zaměstnavatele.
§ 55b
Malování
(1) Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání.
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na pracoviště v podzemí hlubinných dolů.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 56
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
2. Nařízení vlády č. 523/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
3. Nařízení vlády č. 441/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
§ 57
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2008.
 
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Ministr zdravotnictví:
MUDr. Julínek, MBA v. r.
 
* * *
Článek II nař. vlády č. 246/2018 Sb. zní:
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při hlubinné těžbě a ražení tunelů se mohou používat limitní hodnoty pro oxid dusnatý, oxid dusičitý a oxid uhelnatý stanovené nařízením vlády č. 361/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a to do 21. srpna 2023.
Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
Třídy práce a hodnoty související s rizikovými faktory, které jsou důsledkem nepříznivých mikroklimatických podmínek
Část A
Třídy práce podle celkového průměrného energetického výdeje (M) vyjádřené v brutto hodnotách a ztráta tekutin za osmihodinovou směnu
Tabulka č. 1:
 
Třída práce
Druh práce
M (W.m-2)
I
Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavovaní nebo třídění drobných lehkých předmětů,
≤ 80
IIa
Práce převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží, řízení osobního vozidla, a některých drážních vozidel, přesouvání lehkých břemen nebo překonávání malých odporů, automatizované strojní opracovávání a montáž malých lehkých dílců, kusová práce nástrojářů a mechaniků, pokladní.
81 až 105
IIb
Práce spojená s řízením nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje a některých drážních vozidel a práce řidičů spojená s vykládkou a nakládkou. Převažující práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou - dělnice v potravinářské výrobě, mechanici, strojní opracování a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu. Práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg prodavači, lakýrníci, svařování, soustružení, strojové vrtání, dělník v ocelárně, valcíř hutních materiálů, tažení nebo tlačení lehkých vozíků. Práce spojená s ruční manipulací s živým břemenem, práce zdravotní sestry nebo ošetřovatelky u lůžka.
106 až 130
IIIa
Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze -údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví - ukládání panelů na stavbách pomocí mechanizace, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, řezníci na jatkách, zpracování masa, pekaři, malíři pokojů, operátoři poloautomatických strojů, montážní práce na montážních linkách v automobilovém průmyslu, výroba kabeláže pro automobily, obsluha válcovacích tratí v kovoprůmyslu, hutní údržba, průmyslové žehlení prádla, čištění oken, ruční úklid velkých ploch, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu.
131až 160
IIIb
Práce vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením, příprava forem na 15 až 50 kg odlitky, foukači skla při výrobě velkých kusů, obsluha gumárenských lisů, práce na lisu v kovárnách, chůze po zvlněném terénu bez zátěže, zahradnické práce a práce v zemědělství.
161 až 200
IVa
Práce spojená s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lesnictví sjednomužnou motorovou pilou, svoz dřeva, práce v dole - chůze po rovině a v úklonu do 15°, práce ve slévárnách, čištění a broušení velkých odlitků, příprava forem pro velké odlitky, strojní kování menších kusů, plnění tlakových nádob plyny.
201 až 250
IVb
Práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin - práce na pracovištích hlubinných dolů - ražba, těžba, doprava, práce v lomech, práce v zemědělství s vysokým podílem ruční práce, strojní kování větších kusů.
251 až 300
V
Práce spojené s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin- transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva, chůze v úklonu 15 až 30°, ruční kování velkých kusů, práce na pracovištích hlubinných dolů s ruční ražbou v nízkých profilech důlních děl.
301 a více
Vysvětlivka k tabulce č. 1
Práce neuvedené v tabulce se zařazují s ohledem na druh práce obdobného charakteru.
  
Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti s neudržovanou teplotou přirozeně větraném, na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání a na pracovišti s udržovanou teplotou jako technologickým požadavkem
Tabulka č. 2:
 
Třída práce
M [W.m-2] (brutto)
tomin nebo tg min
tomax nebo tg max
va [m.s-1]
Rh [%]
 
[°C]
[°C]
 
 
I
≤ 80
20
27
0,01 až 0,2
 
IIa
81 až 105
18
26
 
 
IIb3)
106 až 130
14
32
0,05 až 0,3
 
IIIa
131 až 160
10
30
 
30 až 70
IIIb
161 až 200
10
26
 
 
IVa
201 až 250
10
24
0,1 až 0,5
 
IVb1)
251 až 300
10
20
 
 
V2)
301 a více
10
20
 
 
Vysvětlivka k tabulce č. 2:
Hodnoty tomax nebo tgmax pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 0,5 clo.
Hodnoty tomin nebo tg min pro přirozeně větraná pracoviště vyžadují oblek o tepelném odporu 1,0 clo.
V případě, že va na pracovišti je ≤ 0,2 m.s-1 platí, že to = tg
1)  Práce třídy IVb není pro ženy celosměnově přípustná z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C.
2)  Práce třídy V není pro ženy z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná; pro muže není celosměnově z hlediska hygienických limitů fyzické zátěže přípustná, režimová opatření je nutno aplikovat i při to ≤ 10 °C.
3)  U prací zařazených do třídy práce lib až V musí být současně dodrženy přípustné limity pro krátkodobě a dlouhodobě přípustnou zátěž z hlediska energetické náročnosti práce.
  
Přípustné hodnoty nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa
Tabulka č. 3
 
Třída práce
M
[W.m
-2]
Kategorie
Klimatizované pracoviště
va
[m.s
-1]
Rh
[%]
nastavení vytápění
nastavení chlazení
tepelný odpor oděvu 1,0 clo
tepelný odpor oděvu 0,5 clo
tomin
(t
gmin)
[°C]
 
tomin
(t
gmin)
[°C]
 
I
≤ 80
A
22
±1,0
 
24,5
±1,0
 
0,05 až 0,2
30 až 70
B
±1,5
+1,5
-1,0
C
+2,5
-2,0
+2,5
-2,0
IIa
81-105
A
20
±1,0
 
23
±1,0
 
B
±1,5
+ 1,5
- 1,0
C
+2,5
-2,0
+2,5
-2,0
Vysvětlivka k tabulce č. 3
Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů.
Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači.
Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracoviště.
  
Přípustné horizontální rozdíly mezi stereoteplotou a výslednou teplotou kulového teploměru [Δ(tst- tg)] na úrovni hlavy pro práci třídy I a IIa vykonávanou na klimatizovaném pracovišti, přirozeně větraném pracovišti a na pracovišti, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání pro práci třídy I až V
Tabulka č. 4
 
(tg) hlava
Přípustný horizontální rozdíl Δ(tst- tg) na úrovní hlavy [°C]
Vůči chladnému povrchu
Vůči teplému povrchu
Kategorie A, B
Kategorie C
Kategorie A, B
Kategorie C
Δ(tst- tg)
[°C]
 
Δ(tst- tg)
[°C]
 
Δ(tst- tg)
[°C]
 
Δ(tst- tg)
[°C]
 
19
0,4
 
-0,9
 
6,8
 
8,1
 
20
0,1
 
-1,2
 
6,6
 
7,9
 
21
-0,3
 
-1,6
 
6,2
 
7,5
 
22
-0,9
 
-2,2
 
5,6
 
6,9
 
23
-1,6
 
-2,9
 
4,9
 
6,2
 
24
-2,5
 
-3,8
 
3,9
 
5,3
 
25
-3,6
 
-4,9
 
2,9
 
4,2
 
26
-4,6
 
-6,2
 
1,9
 
3,2
 
27
-6,1
 
-7,4
 
0,6
 
1,9
 
Vysvětlivka k tabulce č. 4
Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů.
Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a nucené a přirozeně větraná pracoviště.
  
Přípustný horizontální rozdíl mezi teplotou kulového teploměru (tg) na úrovni hlavy a na úrovni kotníků pro klimatizovaná a přirozeně větraná nevenkovní pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy práce I a IIa
Tabulka č. 5
 
tg na úrovni hlavy
(tg hlava - tg kotník)*
[°C]
[°C]
Kategorie A, B
Kategorie C
19
0,0
0,5
20
0,0
1,0
21
0,0
1,5
22
0,5
2,0
23
1,5
3,0
24
2,5
3,5
25
3,5
4,5
26
4,5
5,5
27
5,5
6,5
Vysvětlivka k tabulce č. 5
Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávaná práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů.
Kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači.
Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná a přirozeně větraná pracoviště.
* Úroveň hlavy =1100 mm nad podlahou, úroveň kotníků =150 mm nad podlahou.
  
Náhrada tekutin při práci v zátěži teplem v závislosti na teplotě to nebo tg na pracovišti za osmihodinovou směnu a maximální teplota, při níž je dosaženo maximální ztráty tekutin
Tabulka č. 6:
 
Třída práce
M [W.m-2]
Náhrada tekutin za směnu při ztrátě tekutin potem a dýcháním 1,25 litrů a více
Teplota, při níž je dosaženo maximální přípustné ztráty tekutin potem a dýcháním 3,9 l/8 h
to nebo tg (C)
(litry)++) (litry/l °C)
to nebo tg [°C]
náhrada vody [litry]
I+)
80
31 až 36
0,9 až 2,7
(0,36)+++)
není přípustná
3,1
IIa+)
81 až 105
27 až 34
0,9 až 3,1
(0,24)
není přípustná
IIb
106 až 130
24 až 32
0,9 až 2,8
(0,24)
≥ 33
IIIa
131 až 160
20 až 29
0,9 až 2,8
(0,21)
≥ 30
IIIb
161 až 200
16 až 27
0,9 až 2,8
(0,17)
≥ 28
IVa
201 až 250
15 až 24
1,2 až 3,0
(0,2)
≥ 25
IVb
251 až 300
15 až 21
1,6 až 3,0
(0,23)
≥ 22
V
≥ 301
15 až 17
2,2 až 3,0
(0,4)
≥ 18
Vysvětlivka k tabulce č. 6
Množství poskytovaných nápojů platí pro va ≤ 1 m.s-1 a Rh < 70 %.
+) tg na neklimatizovaných pracovištích třídy práce I a IIa nesmí překročit to nebo tg 34 °C. Tato výjimka platí v případě, že venkovní teplota vzduchu je vyšší než teplota přípustná uvedená v tab. č. 2 pro pracoviště kategorie I a IIa.
++) Náhrada tekutin na pracovištích třídy I až IVa se stanoví interpolací v závislosti na tg, t.j. na každý 1°C nad dolní hranicí rozpětí pro příslušnou třídu práce se přičte k základní hodnotě náhrady vody pro danou třídu práce hodnota uvedena v závorce.
+++) výše připočítané náhrady nad základní hodnotu náhrady tekutin.
Příklad:
Je třeba stanovit náhradu tekutin pro třídu práce IIIa a to = 27 °C
Rozpětí ve °C pro třídu práce IIIa = 20 až 29 °C, rozdíl 9 °C
Náhrada tekutin pro uvedené rozpětí = 0,9 až 2,8 litrů, rozdíl 1,9 litrů
1,9 : 9 = 0,21 litr/l °C
27-20 = 7°C
Náhrada tekutin za osmihodinovou směnu = 0,21 x 7 = 1,47 + 0,9 = 2,37 litrů = 2,4 litrů.
ČÁST B
Hodnoty dlouhodobě únosné zátěže teplem pro osmihodinovou směnu pro aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance a výpočet režimu práce a odpočinku
Hodnoty dlouhodobě únosné zátěže teplem pro osmihodinovou směnu pro aklimatizovaného a neaklimatizovaného zaměstnance
 
M (brutto)
Neaklimatizovaný zaměstnananec
Aklimatizovaný zaměstnanec
(W.m-2)
SRmax (g/sm.m2)
SRmax (g/sm.m2)
≤ 80
1176
1176
> 80
1648
2160
Vysvětlivka k tabulce:
SRmax (g/sm.m2) je průměrná intenzita ztráty tekutin potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.
Dlouhodobě a krátkodobě únosná doba práce a výpočet režimu práce a bezpečnostních přestávek při zátěži teplem
Režim práce a bezpečnostních přestávek se vypočítá tak, že nejprve se stanoví počet pracovních cyklů. Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejblíže vyšší celé číslo:
Mezi jednotlivými pracovními cykly musí být zajištěny bezpečnostní přestávky na odpočinek (tp). Délka přestávek se vypočítá podle vzorce:
.
Tabulka č. 1a: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
 
tg(°C)
Třída práce
Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
I
Ia
IIb
IIIa
IIIb
IVa
IVb
V
W.m-2 brutto
80
105
130
160
200
250
300
350
20
tsm
480
480
480
480
403
323
232
188
tmax
480
480
480
480
403
323
151
47
22
tsm
480
480
480
480
403
323
218
179
tmax
480
480
480
480
403
323
87
38
24
tsm
480
480
480
480
403
282
207
171
tmax
480
480
480
480
403
282
61
32
26
tsm
480
480
480
480
403
245
196
163
tmax
480
480
480
480
403
157
47
27
28
tsm
480
480
480
480
352
230
186
156
tmax
480
480
480
480
352
83
37
24
30
tsm
480
480
480
468
280
217
177
150
tmax
480
480
480
468
280
56
30
21
32
tsm
480
480
480
348
262
205
169
144
tmax
480
480
480
348
111
41
25
18
34
tsm
480
480
392
308
245
195
161
138
tmax
480
480
392
151
59
31
21
16
36
tsm
385
433
351
287
230
185
154
132
tmax
385
433
130
66
38
24
17
14
38
tsm
274
395
324
268
217
176
148
127
tmax
274
106
63
42
28
20
15
12
40
tsm
247
362
301
251
205
168
142
123
tmax
90
56
40
30
22
16
13
11
42
tsm
226
335
281
236
194
160
136
118
tmax
52
38
30
23
18
14
11
10
44
tsm
207
311
263
223
185
153
131
114
tmax
36
28
23
19
15
12
10
9
46
tsm
191
290
248
211
176
147
126
110
tmax
27
22
19
16
13
11
9
8
48
tsm
178
272
233
200
168
140
121
106
tmax
22
18
16
13
11
9
8
7
50
tsm
166
256
221
190
160
135
117
103
tmax
20
17
15
13
11
9
8
7
Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)
Tabulka č. 1b: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
 
tg(°C)
Třída práce
Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
I
Ia
Ib
IIIa
IIIb
IVa
IVb
V
W.m-2 brutto
80
105
130
160
200
250
300
350
20
tsm
480
480
480
480
403
323
260
191
tmax
480
480
480
480
403
323
260
55
22
tsm
480
480
480
480
403
323
221
181
tmax
480
480
480
480
403
323
115
42
24
tsm
480
480
480
480
403
316
209
172
tmax
480
480
480
480
403
316
73
35
26
tsm
480
480
480
480
403
248
197
164
tmax
480
480
480
480
403
248
52
29
28
tsm
480
480
480
480
382
231
187
157
tmax
480
480
480
480
352
101
40
25
30
tsm
480
480
480
480
290
217
177
150
tmax
480
480
480
480
290
63
32
22
32
tsm
480
480
480
386
261
205
169
143
tmax
480
480
480
386
145
45
27
19
34
tsm
480
480
443
307
244
194
161
137
tmax
480
480
443
241
66
33
22
16
36
tsm
423
459
347
284
228
184
153
132
tmax
423
459
190
74
40
25
18
14
38
tsm
267
387
319
264
215
174
147
127
tmax
267
136
70
44
29
20
15
12
40
tsm
240
354
296
247
203
166
140
122
tmax
105
60
41
30
22
16
13
11
42
tsm
218
326
275
232
192
158
135
117
tmax
54
38
29
23
18
14
11
10
44
tsm
199
302
257
218
182
151
129
113
tmax
35
27
22
18
15
12
10
9
46
tsm
184
281
241
206
173
145
124
109
tmax
25
21
18
15
13
10
9
8
48
tsm
170
263
227
195
165
138
119
105
tmax
21
18
15
13
11
9
8
7
50
tsm
159
247
214
185
157
133
115
101
tmax
19
17
14
12
11
9
8
7
Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)
Tabulka č. 1c: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaný muž
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %,0,64 clo
 
tg(°C)
Třída práce
Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
I
Ia
IIb
IIIa
IIIb
IVa
IVb
V
W.m-2 brutto
80
105
130
160
200
250
300
350
20
tsm
480
480
480
480
403
323
269
193
tmax
480
480
480
480
403
323
269
61
22
tsm
480
480
480
480
403
323
224
182
tmax
480
480
480
480
403
323
144
46
24
tsm
480
480
480
480
403
323
210
173
tmax
480
480
480
480
403
323
82
37
26
tsm
480
480
480
480
403
265
198
165
tmax
480
480
480
480
403
265
56
30
28
tsm
480
480
480
480
395
231
187
157
tmax
480
480
480
480
395
112
42
25
30
tsm
480
480
480
480
301
217
177
150
tmax
480
480
480
480
301
66
33
22
32
tsm
480
480
480
399
259
204
168
143
tmax
480
480
480
399
155
46
27
19
34
tsm
480
480
457
303
244
192
160
137
tmax
480
480
457
303
67
33
22
16
36
tsm
426
475
342
280
226
182
152
131
tmax
426
475
224
76
40
25
18
14
38
tsm
267
378
313
260
212
173
146
126
tmax
267
146
70
43
28
20
15
12
40
tsm
232
344
289
243
200
164
139
121
tmax
105
58
40
29
22
16
13
11
42
tsm
210
316
268
227
189
156
133
116
tmax
51
36
28
22
17
14
11
9
44
tsm
191
292
250
214
179
149
128
112
tmax
32
26
21
18
14
12
10
8
46
tsm
176
272
234
201
170
142
123
108
tmax
24
20
17
14
12
10
9
8
48
tsm
163
254
220
191
162
136
118
104
tmax
20
17
15
13
11
9
8
7
50
tsm
151
238
208
131
154
131
113
100
tmax
19
19
16
12
10
9
8
7
Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)
Tabulka č. 2a: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena
Podmínky: v = 0,1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
 
tg(°C)
Třída práce
Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
I
Ia
IIb
IIIa
IIIb
IVa
IVb
W.m-2 brutto
80
105
130
160
200
250
300
20
tsm
480
480
480
411
329
263
227
tmax
480
480
480
411
329
263
227
22
tsm
480
480
480
411
329
263
224
tmax
480
480
480
411
329
263
117
24
tsm
480
480
480
411
329
263
212
tmax
480
480
480
411
329
263
75
26
tsm
480
480
480
411
329
241
200
tmax
480
480
480
411
329
157
54
28
tsm
480
480
480
411
329
226
190
tmax
480
480
480
411
329
83
41
30
tsm
480
480
480
411
275
213
181
tmax
480
480
480
411
275
56
33
32
tsm
480
480
480
342
257
202
172
tmax
480
480
480
342
111
41
27
34
tsm
480
480
385
303
241
191
164
tmax
480
480
385
151
59
31
22
36
tsm
378
425
345
282
226
182
157
tmax
378
425
130
66
38
24
18
38
tsm
269
388
319
263
213
173
150
tmax
269
106
63
42
28
20
16
40
tsm
243
356
296
246
202
165
144
tmax
90
56
40
30
22
16
14
42
tsm
222
329
276
232
191
157
138
tmax
52
38
30
23
18
14
12
44
tsm
203
306
259
219
181
150
132
tmax
36
28
23
19
15
12
10
46
tsm
188
285
243
207
173
144
127
tmax
27
22
19
16
13
11
9
48
tsm
175
267
229
196
165
138
122
tmax
22
18
16
13
11
9
8
50
tsm
163
252
217
186
157
133
118
tmax
20
17
15
13
11
9
8
Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)
Tabulka č. 2b: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena
Podmínky: v = 0,5 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
 
tg(°C)
Třída práce
Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
I
Ia
IIb
IIIa
IIIb
IVa
IVb
W.m-2 brutto
80
105
130
160
200
250
300
20
tsm
480
480
480
411
329
263
227
tmax
480
480
480
411
329
263
227
22
tsm
480
480
480
411
329
263
227
tmax
480
480
480
411
329
263
176
24
tsm
480
480
480
411
329
263
214
tmax
480
480
480
411
329
263
94
26
tsm
480
480
480
411
329
243
202
tmax
480
480
480
411
329
243
62
28
tsm
480
480
480
411
329
227
191
tmax
480
480
480
411
285
214
45
30
tsm
480
480
480
411
285
63
181
tmax
480
480
480
411
275
56
36
32
tsm
480
480
480
329
256
201
172
tmax
480
480
480
329
145
45
29
34
tsm
480
480
435
301
239
190
164
tmax
480
480
435
241
66
93
23
36
tsm
415
451
341
279
224
180
156
tmax
415
451
190
74
40
25
19
38
tsm
262
380
314
260
211
171
149
tmax
262
136
70
44
29
20
16
40
tsm
236
348
290
243
199
163
142
tmax
105
60
41
30
22
16
14
42
tsm
214
320
270
228
188
156
136
tmax
54
38
29
23
18
14
12
44
tsm
196
297
253
214
179
149
131
tmax
35
27
22
18
15
12
10
46
tsm
180
276
237
202
170
142
126
tmax
25
21
18
15
13
10
9
48
tsm
167
258
223
192
162
136
121
tmax
21
18
15
13
11
9
8
50
tsm
156
243
211
182
154
131
116
tmax
19
17
14
12
11
9
8
Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)
Tabulka č. 2c: Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce - aklimatizovaná žena
Podmínky: v = 1 m.s-1, tg≥ta, rh <70 %, 0,64 clo
 
tg(°C)
Třída práce
Doba práce podle celkového energetického brutto výdeje (W.m-2)
I
Ia
IIb
IIIa
IIIb
IVa
IVb
W.m-2 brutto
80
105
130
160
200
250
300
20
tsm
480
480
480
411
329
263
227
tmax
480
480
480
411
329
263
227
22
tsm
480
480
480
411
329
263
224
tmax
480
480
480
411
329
263
117
24
tsm
480
480
480
411
329
263
215
tmax
480
480
480
411
329
263
109
26
tsm
480
480
480
411
329
260
202
tmax
480
480
480
411
329
260
67
28
tsm
480
480
480
411
329
227
191
tmax
480
480
480
411
329
112
47
30
tsm
480
480
480
411
296
213
181
tmax
480
480
480
411
296
66
36
32
tsm
480
480
480
392
255
200
171
tmax
480
480
480
392
155
46
29
34
tsm
480
480
449
298
237
189
163
tmax
480
480
449
298
67
33
23
36
tsm
419
467
336
275
222
179
155
tmax
419
467
224
76
40
25
19
38
tsm
262
371
308
255
208
170
148
tmax
262
146
70
43
28
20
16
40
tsm
228
338
284
238
196
161
141
tmax
105
58
40
29
22
16
13
42
tsm
206
311
264
223
186
154
135
tmax
51
36
28
22
17
14
12
44
tsm
188
287
246
210
176
146
129
tmax
32
26
21
18
14
12
10
46
tsm
173
267
230
198
167
140
124
tmax
24
20
17
14
12
10
9
48
tsm
160
249
217
187
159
134
119
tmax
20
17
15
13
11
9
8
50
tsm
149
234
204
178
151
128
115
tmax
19
16
14
12
10
9
8
Vysvětlivka:
tsm - maximálně dlouhodobě přípustná doba práce za směnu (min)
tmax - maximální krátkodobě přípustná doba práce za směnu (min)
ČÁST C
Dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce na pracovištích hlubinných dolů, způsob jejich stanovení a úprava postupu výpočtu pracovních cyklů a bezpečnostní přestávky
1. Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce je stanovena v tabulkách č. 1 až 45.
2. Na pracovišti, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (tg) a suchou teplotou vzduchu (ta) je menší než 1°C, lze použít pro stanovení přípustné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem.
3. Na pracovišti, kde krátkodobě přípustná doba práce (tmax) je kratší než dlouhodobě přípustná doba práce (tsm), musí být stanoven režim práce a bezpečnostní přestávky.
4. Na pracovištích, kde krátkodobě přípustná doba práce (tmax) a dlouhodobě přípustná doba práce (tsm) podle tabulek č. 1 až 45 je shodná, nemusí být stanoven režim práce a bezpečnostní přestávky, avšak směnová efektivní pracovní doba (PDef) nesmí překročit dlouhodobě přípustnou dobu práce (tsm).
5. Směnová efektivní pracovní doba (PDef) se vypočte podle vzorce:
PDef = 480 - td - tpnp - tsm (min),
kde
td - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a chůze na pracoviště v úklonu do 3 stupňů a ta ≤ 26°C,
tpnp - podmínečně nutné vyloučené doby výkonu práce, např. přestávky při čekacích dobách po trhacích pracích,
tsm - normativ směnových časů, například pracovní porada, osobní potřeba, odstrojení a ustrojení, pracovní rozhovor, osobní očista, přestávka na jídlo a oddech podle zvláštního právního předpisu.
6. Pracovní cyklus (c) je dán podílem dlouhodobě přípustné doby práce (tsm) a krátkodobě přípustné doby práce (tmax), přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé vyšší číslo. Počet pracovních cyklů (tprc) se vypočte podle vzorce:
c = tsm/tmax
Délka jednoho pracovního cyklu (tprc) se vypočte podle vzorce:
tprc = tsm/c (min)
Celková doba pracovních cyklů (tprc) se vypočte podle vzorce:
Σtprc = tprc . c (min)
7. Minimální doba trvání jedné bezpečnostní přestávky (tp) nesmí být kratší než 30 minut.
8. Celková doba trvání všech bezpečnostních přestávek za směnu (Σtp) se vypočte podle vzorce:
Σtp = tp . (c - 1) (min)
9. V době bezpečnostní přestávky musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené teploty:
 
Rh %
Ts°C
do 60
31
61 - 75
30
76 - 90
29
91 - 100
28
Tabulka č. 1
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů
 
relativní vlhkost
%
56-60
rychlost vzduchu
m.s-1
do 0,49
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV-II.
EV - III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV - VII.
EV -VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
(W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
261
tmax
480
480
480
448
403
367
323
261
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
239
tmax
480
480
480
448
403
367
323
202
22
tsm
480
480
480
448
403
367
318
232
tmax
480
480
480
448
403
367
318
140
23
tsm
480
480
480
448
403
367
285
225
tmax
480
480
480
448
403
367
285
104
24
tsm
480
480
480
448
403
367
254
219
tmax
480
480
480
448
403
367
254
84
25
tsm
480
480
480
448
403
351
246
213
tmax
480
480
480
448
403
351
190
70
26
tsm
480
480
480
448
403
312
238
207
tmax
480
480
480
448
403
312
127
59
27
tsm
480
480
480
448
369
272
231
202
tmax
480
480
480
448
369
272
95
51
28
tsm
480
480
480
429
325
261
224
197
tmax
480
480
480
429
325
238
75
45
29
tsm
480
480
480
383
283
253
218
192
tmax
480
480
480
383
283
148
63
40
30
tsm
480
480
448
335
273
245
212
187
tmax
480
480
448
335
273
106
54
36
31
tsm
480
480
394
297
264
238
206
182
tmax
480
480
394
297
161
81
47
33
32
tsm
480
468
339
287
256
231
201
178
tmax
480
468
339
250
106
64
40
29
33
tsm
480
399
313
277
248
224
196
174
tmax
480
399
313
130
76
52
35
26
34
tsm
470
347
302
267
240
217
191
170
tmax
470
347
148
84
57
42
30
24
35
tsm
389
333
291
259
233
211
186
166
tmax
389
183
94
63
47
36
27
22
36
tsm
372
320
281
251
226
206
181
162
tmax
241
108
69
50
39
31
24
20
37
tsm
357
309
272
243
219
200
177
159
tmax
125
75
54
41
33
28
22
18
38
tsm
343
298
263
236
213
195
173
155
tmax
83
57
44
35
29
25
20
17
39
tsm
330
287
255
229
208
190
169
152
tmax
62
46
37
30
26
22
18
16
40
tsm
318
278
247
222
202
185
165
149
tmax
49
38
31
27
23
20
17
14
Tabulka č. 2
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
56-60
rychlost vzduchu
m.s-1
0,50 - 0,99
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV - III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV-VII.
EV-VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
285
tmax
480
480
480
448
403
367
323
285
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
256
tmax
480
480
480
448
403
367
323
256
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
234
tmax
480
480
480
448
403
367
323
186
23
tsm
480
480
480
448
403
367
308
227
tmax
480
480
480
448
403
367
308
126
24
tsm
480
480
480
448
403
367
276
220
tmax
480
480
480
448
403
367
276
97
25
tsm
480
480
480
448
403
367
247
214
tmax
480
480
480
448
403
367
247
78
26
tsm
480
480
480
448
403
332
239
208
tmax
480
480
480
448
403
332
156
65
27
tsm
480
480
480
448
389
292
232
202
tmax
480
480
480
448
389
292
109
55
28
tsm
480
480
480
448
344
262
225
197
tmax
480
480
480
448
344
262
83
47
29
tsm
480
480
480
403
302
253
218
192
tmax
480
480
480
403
302
179
68
42
30
tsm
480
480
471
356
273
245
212
187
tmax
480
480
471
356
273
120
57
37
31
tsm
480
480
417
307
264
237
206
182
tmax
480
480
417
307
200
90
49
34
32
tsm
480
480
362
286
255
230
201
178
tmax
480
480
362
286
125
71
43
31
33
tsm
480
425
312
276
247
223
195
174
tmax
480
425
312
160
84
55
37
27
34
tsm
480
346
300
266
239
217
190
169
tmax
480
346
190
94
61
44
31
24
35
tsm
414
331
289
257
232
211
185
165
tmax
414
258
107
67
48
37
28
22
36
tsm
369
318
279
249
225
205
181
162
tmax
369
126
74
52
40
32
25
20
37
tsm
353
306
270
241
218
199
176
158
tmax
151
82
56
43
34
28
22
18
38
tsm
339
295
261
234
212
194
172
154
tmax
92
60
45
36
29
25
20
17
39
tsm
325
284
252
227
206
189
168
151
tmax
65
47
37
30
26
22
18
16
40
tsm
313
274
244
220
200
184
164
148
tmax
50
39
32
27
23
20
17
14
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
Tabulka č. 3
 
relativní vlhkost
%
56-60
rychlost vzduchu
m.s-1
1,00 -1,49
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV - III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV - VII.
EV -VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
288
tmax
480
480
480
448
403
367
323
288
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
276
tmax
480
480
480
448
403
367
323
276
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
248
tmax
480
480
480
448
403
367
323
248
23
tsm
480
480
480
448
403
367
323
229
tmax
480
480
480
448
403
367
323
152
24
tsm
480
480
480
448
403
367
293
222
tmax
480
480
480
448
403
367
293
110
25
tsm
480
480
480
448
403
367
261
215
tmax
480
480
480
448
403
367
261
86
26
tsm
480
480
480
448
403
346
240
209
tmax
480
480
480
448
403
346
185
69
27
tsm
480
480
480
448
401
305
232
203
tmax
480
480
480
448
401
305
121
58
28
tsm
480
480
480
448
355
263
225
197
tmax
480
480
480
448
355
263
89
49
29
tsm
480
480
480
414
312
253
218
192
tmax
480
480
480
414
312
204
71
43
30
tsm
480
480
480
366
272
244
212
187
tmax
480
480
480
366
272
129
59
38
31
tsm
480
480
429
317
263
236
206
182
tmax
480
480
429
317
219
94
50
34
32
tsm
480
480
373
284
254
229
200
177
tmax
480
480
373
284
132
73
44
31
33
tsm
480
438
310
274
245
222
194
173
tmax
480
438
310
178
87
57
37
28
34
tsm
480
358
297
264
237
215
189
168
tmax
480
358
220
97
62
45
32
24
35
tsm
428
326
286
255
229
209
184
164
tmax
428
326
113
68
49
37
28
22
36
tsm
363
313
276
246
222
203
179
160
tmax
363
135
75
52
40
32
25
20
37
tsm
347
301
266
238
216
197
175
157
tmax
165
84
56
42
33
28
22
18
38
tsm
332
290
257
231
209
192
170
153
tmax
94
60
44
35
29
24
20
17
39
tsm
319
279
248
224
203
187
166
150
tmax
65
47
36
30
25
22
18
15
40
tsm
306
269
240
217
198
182
162
146
tmax
49
38
31
26
22
19
16
14
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
Tabulka č. 4
 
relativní vlhkost
%
56-60
rychlost vzduchu
m.s-1
1,50 -1,99
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV-III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV - VII.
EV -VIII.
TS
tsm/tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
288
tmax
480
480
480
448
403
367
323
288
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
282
tmax
480
480
480
448
403
367
323
282
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
254
tmax
480
480
480
448
403
367
323
254
23
tsm
480
480
480
448
403
367
323
229
tmax
480
480
480
448
403
367
323
162
24
tsm
480
480
480
448
403
367
297
222
tmax
480
480
480
448
403
367
297
114
25
tsm
480
480
480
448
403
367
264
215
tmax
480
480
480
448
403
367
264
88
26
tsm
480
480
480
448
403
347
240
208
tmax
480
480
480
448
403
347
190
70
27
tsm
480
480
480
448
400
306
232
202
tmax
480
480
480
448
400
306
122
58
28
tsm
480
480
480
448
354
263
224
196
tmax
480
480
480
448
354
263
89
49
29
tsm
480
480
480
412
310
252
217
191
tmax
480
480
480
412
310
198
70
43
30
tsm
480
480
480
362
271
243
211
186
tmax
480
480
480
362
271
125
58
38
31
tsm
480
480
424
312
261
235
204
181
tmax
480
480
424
312
204
91
49
34
32
tsm
480
480
368
282
252
227
199
176
tmax
480
480
368
282
125
71
43
31
33
tsm
480
430
306
271
243
220
193
172
tmax
480
430
306
164
83
55
37
27
34
tsm
480
349
294
261
235
213
188
167
tmax
480
349
198
91
59
43
31
24
35
tsm
415
322
283
252
227
207
183
163
tmax
415
279
105
65
47
36
27
22
36
tsm
356
309
272
243
220
201
178
159
tmax
356
123
71
50
38
31
24
20
37
tsm
340
296
262
235
213
195
173
156
tmax
147
78
53
40
32
27
21
18
38
tsm
326
285
253
228
207
190
169
152
tmax
86
57
42
33
28
24
19
16
39
tsm
312
274
245
221
201
185
165
148
tmax
60
44
35
29
24
21
18
15
40
tsm
300
265
237
214
195
180
161
145
tmax
46
36
29
25
21
19
16
14
Tabulka č. 5
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
56-60
rychlost vzduchu
m.s-1
2,0 a více
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV - III.
EV - IV.
EV-V.
EV -VI.
EV - VII.
EV-VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
288
tmax
480
480
480
448
403
367
323
288
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
282
tmax
480
480
480
448
403
367
323
282
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
253
tmax
480
480
480
448
403
367
323
253
23
tsm
480
480
480
448
403
367
323
229
tmax
480
480
480
448
403
367
323
158
24
tsm
480
480
480
448
403
367
294
221
tmax
480
480
480
448
403
367
294
112
25
tsm
480
480
480
448
403
367
260
214
tmax
480
480
480
448
403
367
260
86
26
tsm
480
480
480
448
403
342
239
208
tmax
480
480
480
448
403
342
178
68
27
tsm
480
480
480
448
393
300
231
202
tmax
480
480
480
448
393
300
115
56
28
tsm
480
480
480
448
346
259
223
196
tmax
480
480
480
448
346
259
85
48
29
tsm
480
480
480
402
300
250
216
190
tmax
480
480
480
402
300
177
68
42
30
tsm
480
480
469
352
269
241
209
185
tmax
480
480
469
352
269
115
56
37
31
tsm
480
480
412
300
259
233
203
180
tmax
480
480
412
300
176
85
48
33
32
tsm
480
480
353
279
249
226
197
175
tmax
480
480
353
279
113
67
41
30
33
tsm
480
413
303
268
241
218
192
171
tmax
480
413
303
139
76
52
35
27
34
tsm
480
332
291
258
233
211
186
166
tmax
480
332
162
82
55
41
30
23
35
tsm
390
317
279
249
225
205
181
162
tmax
390
210
93
60
44
34
26
21
36
tsm
350
304
269
241
218
199
176
158
tmax
296
106
65
46
36
30
23
19
37
tsm
335
292
259
232
211
193
172
154
tmax
122
70
49
38
31
26
21
17
38
tsm
320
280
250
225
205
188
167
151
tmax
76
52
39
32
26
23
19
16
39
tsm
307
270
241
218
199
183
163
147
tmax
55
41
33
27
23
20
17
15
40
tsm
294
260
233
211
193
178
159
144
tmax
43
34
28
24
21
18
15
14
Tabulka č. 6
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
61-65
rychlost vzduchu
m.s-1
do 0,49
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV - III.
EV - IV.
EV-V.
EV -VI.
EV - VII.
EV-VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
246
tmax
480
480
480
448
403
367
323
246
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
239
tmax
480
480
480
448
403
367
323
165
22
tsm
480
480
480
448
403
367
300
232
tmax
480
480
480
448
403
367
300
118
23
tsm
480
480
480
448
403
367
265
225
tmax
480
480
480
448
403
367
265
91
24
tsm
480
480
480
448
403
365
253
219
tmax
480
480
480
448
403
365
218
74
25
tsm
480
480
480
448
403
327
245
213
tmax
480
480
480
448
403
327
143
62
26
tsm
480
480
480
448
388
284
238
207
tmax
480
480
480
448
388
284
103
53
27
tsm
480
480
480
448
341
269
230
201
tmax
480
480
480
448
341
269
80
46
28
tsm
480
480
480
399
293
261
224
196
tmax
480
480
480
399
293
162
65
41
29
tsm
480
480
466
344
282
252
217
191
tmax
480
480
466
344
282
105
54
36
30
tsm
480
480
407
308
273
244
211
186
tmax
480
480
407
308
151
79
46
32
31
tsm
480
480
341
296
263
237
206
182
tmax
480
480
341
208
98
61
39
29
32
tsm
480
404
325
286
255
230
200
177
tmax
480
404
290
118
71
50
34
26
33
tsm
480
360
313
276
247
223
195
173
tmax
480
360
139
81
56
41
30
23
34
tsm
406
346
301
267
239
217
190
169
tmax
406
171
91
61
46
36
27
21
35
tsm
388
332
290
258
232
211
185
165
tmax
220
103
67
49
38
31
24
20
36
tsm
372
320
280
250
225
205
181
162
tmax
113
71
51
40
32
27
21
18
37
tsm
356
308
271
242
219
200
176
158
tmax
81
56
43
34
29
24
20
17
38
tsm
342
297
262
235
213
194
172
155
tmax
60
45
36
30
25
22
18
15
39
tsm
329
287
254
228
207
190
168
151
tmax
48
38
31
26
23
20
17
14
40
tsm
317
277
246
222
201
185
164
148
tmax
40
32
27
23
20
18
15
13
Tabulka č. 7
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
61-65
rychlost vzduchu
m.s-1
0,50 - 0,99
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV-III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV - VII.
EV -VIII.
TS
tsm /tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
269
tmax
480
480
480
448
403
367
323
269
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
241
tmax
480
480
480
448
403
367
323
237
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
234
tmax
480
480
480
448
403
367
323
148
23
tsm
480
480
480
448
403
367
289
227
tmax
480
480
480
448
403
367
289
107
24
tsm
480
480
480
448
403
367
255
220
tmax
480
480
480
448
403
367
255
83
25
tsm
480
480
480
448
403
349
246
214
tmax
480
480
480
448
403
349
182
69
26
tsm
480
480
480
448
403
306
239
208
tmax
480
480
480
448
403
306
121
58
27
tsm
480
480
480
448
362
270
231
202
tmax
480
480
480
448
362
270
90
49
28
tsm
480
480
480
422
313
261
224
196
tmax
480
480
480
422
313
202
71
43
29
tsm
480
480
480
366
283
252
218
191
tmax
480
480
480
366
283
125
58
38
30
tsm
480
480
432
314
273
244
211
186
tmax
480
480
432
314
196
89
49
34
31
tsm
480
480
367
296
263
237
206
182
tmax
480
480
367
296
112
67
41
30
32
tsm
480
434
324
285
254
229
200
177
tmax
480
434
324
140
78
53
35
27
33
tsm
480
359
311
275
246
223
195
173
tmax
480
359
174
89
59
43
31
24
34
tsm
426
344
300
265
238
216
190
169
tmax
426
230
102
65
47
37
27
22
35
tsm
385
330
289
257
231
210
185
165
tmax
337
118
71
51
39
32
24
20
36
tsm
368
317
278
248
224
204
180
161
tmax
132
76
53
41
33
27
22
18
37
tsm
353
305
269
240
217
198
176
157
tmax
88
59
44
35
29
24
20
17
38
tsm
338
294
260
233
211
193
171
154
tmax
63
46
36
30
25
22
18
15
39
tsm
325
284
252
226
205
188
167
151
tmax
49
38
31
26
22
20
17
14
40
tsm
313
274
244
219
200
183
163
147
tmax
40
32
27
23
20
18
15
13
Tabulka č. 8
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
61-65
rychlost vzduchu
m.s-1
1,00 -1,49
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV-III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV-VII.
EV -VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
288
tmax
480
480
480
448
403
367
323
288
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
261
tmax
480
480
480
448
403
367
323
261
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
236
tmax
480
480
480
448
403
367
323
188
23
tsm
480
480
480
448
403
367
307
228
tmax
480
480
480
448
403
367
307
125
24
tsm
480
480
480
448
403
367
270
221
tmax
480
480
480
448
403
367
270
93
25
tsm
480
480
480
448
403
364
247
214
tmax
480
480
480
448
403
364
228
75
26
tsm
480
480
480
448
403
321
239
208
tmax
480
480
480
448
403
321
137
61
27
tsm
480
480
480
448
374
276
231
202
tmax
480
480
480
448
374
276
97
52
28
tsm
480
480
480
434
325
261
224
196
tmax
480
480
480
434
325
237
75
44
29
tsm
480
480
480
378
282
252
217
191
tmax
480
480
480
378
282
135
60
39
30
tsm
480
480
446
325
272
244
211
186
tmax
480
480
446
325
233
96
51
35
31
tsm
480
480
380
295
262
236
205
181
tmax
480
480
380
295
120
69
42
31
32
tsm
480
449
322
283
253
228
199
177
tmax
480
449
322
152
80
54
36
27
33
tsm
480
367
309
273
244
221
194
172
tmax
480
367
198
93
60
44
31
24
34
tsm
442
340
297
263
236
214
188
168
tmax
442
280
107
66
47
37
27
22
35
tsm
380
326
285
254
229
208
183
164
tmax
380
126
72
51
39
31
24
20
36
tsm
362
313
275
245
222
202
179
160
tmax
141
77
53
40
32
27
21
18
37
tsm
346
300
265
238
215
197
174
156
tmax
89
58
43
34
28
24
20
17
38
tsm
332
289
256
230
209
191
170
153
tmax
63
45
36
29
25
21
18
15
39
tsm
318
279
248
223
203
186
166
149
tmax
48
37
30
25
22
19
16
14
40
tsm
306
269
240
216
197
181
162
146
tmax
38
31
26
22
20
17
15
13
Tabulka č. 9
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
61-65
rychlost vzduchu
m.s-1
1,50 -1,99
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV - III.
EV - IV.
EV-V.
EV -VI.
EV-VII.
EV-VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)
 
20
tsm
480
480
480
448
403
367
323
288
tmax
480
480
480
448
403
367
323
288
21
tsm
480
480
480
448
403
367
323
268
tmax
480
480
480
448
403
367
323
268
22
tsm
480
480
480
448
403
367
323
236
tmax
480
480
480
448
403
367
323
205
23
tsm
480
480
480
448
403
367
311
228
tmax
480
480
480
448
403
367
311
130
24
tsm
480
480
480
448
403
367
273
221
tmax
480
480
480
448
403
367
273
95
25
tsm
480
480
480
448
403
366
247
214
tmax
480
480
480
448
403
366
238
76
26
tsm
480
480
480
448
403
322
239
208
tmax
480
480
480
448
403
322
139
62
27
tsm
480
480
480
448
374
276
231
202
tmax
480
480
480
448
374
276
97
52
28
tsm
480
480
480
433
323
260
224
196
tmax
480
480
480
433
323
231
74
44
29
tsm
480
480
480
375
281
251
217
190
tmax
480
480
480
375
281
132
60
39
30
tsm
480
480
442
320
270
242
210
185
tmax
480
480
442
320
217
94
50
34
31
tsm
480
480
374
292
260
234
204
180
tmax
480
480
374
292
114
67
42
30
32
tsm
480
441
319
281
251
227
198
176
tmax
480
441
319
141
77
52
35
27
33
tsm
480
357
306
270
242
219
192
171
tmax
480
357
180
87
57
42
30
24
34
tsm
428
336
293
261
234
213
187
167
tmax
428
243
100
63
45
35
27
21
35
tsm
374
321
282
251
227
206
182
163
tmax
370
115
68
48
37
30
24
19
36
tsm
356
308
271
243
219
200
177
159
tmax
127
72
50
38
31
26
21
17
37
tsm
340
296
262
235
213
195
173
155
tmax
82
55
41
33
27
23
19
16
38
tsm
326
284
253
227
206
189
168
151
tmax
58
43
34
28
24
21
17
15
39
tsm
312
274
244
220
200
184
164
148
tmax
45
35
29
24
21
19
16
14
40
tsm
300
264
236
213
195
179
160
145
tmax
36
29
25
21
19
17
15
13
Tabulka č. 10
Dlouhodobě a krátkodobě přípustná doba práce na pracovištích hlubinných dolů v minutách
 
relativní vlhkost
%
61-65
rychlost vzduchu
m.s-1
2,0 a více
 
Suchá teplota
Doba práce
Doba práce podle celkového energetického - brutto výdeje / třídy EV
EV-I.
EV - II.
EV-III.
EV - IV.
EV-V.
EV-VI.
EV - VII.
EV -VIII.
TS
tsm/ tmax
110 -129
130 -149
150 -169
170 -189
190 - 209
210 - 229
230 - 259
260 - 280
(°C)
(minuty)
( W.m-2)
( W.m-2)
( W.m-2)