Akreditace

4.7.4

Akreditace

JUDr. Ivo Krýsa, Ph.D., LL.M.

Slovo akreditace pochází z latinského slova accredere, což znamená dávat důvěru. Oblast akreditace prováděné na povinném nebo dobrovolném základě v souvislosti s posuzováním shody je upravena na unijní úrovni nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Toto nařízení stanoví obecné zásady, postupy provádění akreditace, požadavky na vnitrostátní akreditační orgány a další požadavky. Každý členský stát stanoví jediný vnitrostátní akreditační orgán. Českým národním akreditačním orgánem je Český institut pro akreditaci, obecně prospěšná společnost (ČIA), založená státem a působící na neziskovém základu. Akreditační orgán na žádost subjektu ucházejícího se o akreditaci hodnotí, zda je tento subjekt odborně způsobilý provádět konkrétní činnost posuzování shody. Pokud je tento subjekt shledán způsobilým, vydá akreditační orgán v tomto smyslu osvědčení o akreditaci. Akreditační orgán kontroluje každý subjekt, jemuž bylo vydáno osvědčení o akreditaci.

 NahoruUdělení akreditace

O udělení akreditace rozhoduje ČIA na žádost subjektu posuzování shody. Udělení akreditace a existence oprávnění vystupovat jako akreditovaný subjekt posuzování shody v rozsahu udělené akreditace se dokládá osvědčením o akreditaci.

Žádost o udělení akreditace musí, kromě obecných náležitostí podání, obsahovat rozsah činností posuzování shody, pro které má být akreditace udělena. ČIA si může vyžádat další informace nebo dokumenty, pokud jsou k posouzení požadovaného rozsahu akreditace nezbytné.

ČIA udělí akreditaci žadateli, který prokáže, že splňuje pro provádění konkrétní činnosti akreditační požadavky, jinak žádost zamítne. Při posuzování žádosti zohlední ČIA i dřívější akreditace, které…