Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

AKTUALITA - Přestupky a řízení o nich nově

21.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4
AKTUALITA – Přestupky a řízení o nich nově

JUDr. Zdena Krýsová

Dnem 1. července 2017 nabývají účinnosti: zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

Současně se ruší zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích a části jiných zákony, kterými byl tento zákon změněn. Ministerstvo vnitra připravilo v návaznosti na uvedené legislativní úpravy návrh změnového zákona, kterým se mění mj. i zákon o inspekci práce (část stá šedesátá šestá) a zákon o ochraně veřejného zdraví (část stá).

K zákonu č. 250/2016 Sb.:

Tento zákon se dnem účinnosti stává komplexní právní úpravou základů odpovědnosti za přestupek a specifik sankčního řízení.

Upravuje podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních sankcí (trestů) a ochranných opatření a zásady jejich ukládání a řízení o přestupcích. Správní řád, dosud základní procesní norma pro řízení o správních deliktech, se nadále bude používat jen při nedostatku specifické právní úpravy v zákonu č. 250/2016 Sb.

Zákon č. 250/2016 Sb. přináší ode dne účinnosti následující změny:

  • - pojem „správní delikt” se nahrazuje pojmem přestupek. Zůstává tak jen pojem „přestupek” a ten nově zahrnuje jak stávající přestupky fyzických osob, tak i správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob;
  • - dosavadní projednávání přestupků podle přestupkového zákona a správních deliktů podle správního řádu se nahrazuje projednáním v režimu zákona č. 250/2016 Sb.;
  • - skutkové podstaty přestupků budou obsaženy jednak v zákoně č. 251/2016 Sb. a dále ve zvláštních zákonech, kam mají být doplněny shora zmíněným změnovým zákonem.

K přestupkům

  • - přestupek je obecně definován; z vývojových stadií přestupku se upravuje pokus přestupku;
  • - výslovně se upravují i definice pokračování v přestupku, trvajícího a hromadného přestupku, které jsou v současnosti dovozovány z trestního práva hmotného a judikatury;
  • - výslovně se upravuje opomenutí jednání, pokud pachatel porušil zvláštní povinnost konat, a institut spolupachatelství.

Odpovědnost fyzické osoby, právnické osoby a podnikající fyzické osoby

  • - v případě fyzické osoby zákon nadále vychází z odpovědnosti za zaviněné jednání, přičemž je upraven i tzv. nepřímý pachatel přestupku po vzoru trestního zákoníku, kdy pachatel může k provedení činu užít jiné osoby, která není za přestupek odpovědná. Dále je rozšířena definice pachatele též na fyzickou osobu, která úmyslně zosnovala nebo řídila spáchání přestupku (organizátor), vzbudila v jiném rozhodnutí spáchat přestupek (návodce), nebo umožnila nebo usnadnila jinému spáchání přestupku (pomocník); tyto osoby odpovídají jako pachatel pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Po vzoru trestního zákoníku se zakotvuje právní úprava skutkového a právního omylu. Za přestupek nadále není odpovědný ten, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok věku;
  • - odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby zůstává odpovědností objektivní a upravují se liberační důvody. Současně se stanoví okruh osob, jejichž jednání je přičitatelné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě s tím, že ovšem odpovědnost právnické a podnikající fyzické osoby není podmíněna zjištěním konkrétní osoby, jejíž jednání je jim přičitatelné;
  • - jako okolnosti vylučující protiprávnost se v souladu s právní naukou pro přestupky výslovně upravují krajní nouze a nutná obrana, dále svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně;
  • - jako důvody zániku odpovědnosti za přestupek zákon uvádí smrt fyzické osoby a zánik právnické osoby bez právního nástupce, uplynutí promlčecí doby a dále vyhlášení amnestie ve Sbírce zákonů, o které rozhoduje prezident republiky;
  • - nově se opouští kombinace subjektivní a objektivní doby zániku odpovědnosti (promlčecí doby) za správní delikt. Délka této doby je odstupňována na základě horní hranice sazby pokuty (100 000 Kč) na 1 rok a 3 roky ode dne spáchání přestupku. Nově se upravuje stavení a přerušení promlčecí doby, která má podstatný význam zejména v případě jednoleté promlčecí doby. Současně se ale stanoví maximální objektivní promlčecí doba v délce 3 let nebo 5 let ode dne spáchání přestupku, jejímž uplynutím odpovědnost za přestupek definitivně zaniká;
  • - výslovně se stanoví, že odpovědnost právnické osoby přechází na jejího právního nástupce; upravuje se přechod odpovědnosti podnikající fyzické osoby na osoby, které pokračují v podnikatelské činnosti.

Správní tresty a ochranná opatření

  • - namísto termínu „sankce”, užívaného v zákoně č. 200/1990 Sb. a jiných zákonech, zákon používá pojem „správní trest”;
  • - za přestupek lze uložit správní trest napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Posledně jmenovaný trest je nový; v jeho rámci se zveřejňují údaje umožňující identifikaci pachatele, avšak jen stanoví-li tak zákon a jde-li o právnické nebo podnikající fyzické osoby. Naopak se z výčtů správních sankcí vyřazuje zákaz pobytu podle stávajícího zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb.);
  • - při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlíží k demonstrativně uvedeným okolnostem;
  • - nově se uvádí demonstrativní výčet polehčujících a přitěžujících okolností;
  • - upravuje se podmíněné upuštění od uložení správního trestu za podmínky, že pachatel nahradí škodu nebo vydá bezdůvodné obohacení; dále se upravuje upuštění od uložení správního trestu;
  • - obecně se pokuta se ukládá v rozpětí stanoveném zákonem; nově se stanoví, že pokud by výjimečně výše pokuty nebyla zákonem stanovena v důsledku legislativního nedopatření, pak se stanoví obecná výše pokuty. Dále se výslovně upravuje 30tidenní lhůta od nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, do kdy je uložená pokuta splatná, pokud správní orgán nestanoví lhůtu jinou (popřípadě jinou lhůtu nestanoví jiný zákon);
  • - výslovně se připouští mimořádné snížení výměry pokuty, nejvýše ale do jedné pětiny dolní hranice sazby stanovené zákonem;
  • - vedle správních trestů se dále upravují ochranná opatření (omezující opatření, zabrání věci nebo náhradní hodnoty).

Řízení o přestupcích:

  • - příslušnost správního orgánu k vedení řízení o přestupcích zpravidla stanoví zákon, který upravuje skutkové podstaty přestupků;
  • - ze zákona č. 200/1990 Sb. se však přebírá obecné pravidlo, že nestanoví-li zákon jinak, je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Obecní úřady také projednávají přestupky výslovně vyjmenované v § 60 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.;
  • - specificky se upravuje místní příslušnost pro řízení o přestupku;
  • - jako obdoba nynějšího postoupení věci podle správního řádu se upravuje předání věci, kterým řízení končí u předávajícího správního orgánu, aniž by bylo rozhodnuto o meritu věci; předání věci pak nezakládá překážku dalšího řízení o věci u správního orgánu, jemuž byla věc předána;
  • - upravuje se doručování veřejnou vyhláškou, přičemž obecná úprava obsažená ve správním řádu se uplatní subsidiárně;
  • - upravuje se odchylka od správního řádu pro případ, že se prokazatelně nebude dařit doručovat zmocněnci účastníka řízení; v tomto případě se bude doručovat přímo zastoupenému účastníkovi řízení;
  • - odchylně od správního řádu se uvádí výčet účastníků řízení (obviněný, poškozený, vlastník věci), přičemž v případě poškozeného a vlastníka věci, která vlastníkovi byla zabrána, se stanoví omezený rozsah účastenství, a to pouze ve vztahu k části předmětu řízení, která se jich týká;
  • - odchylně oproti správnímu řádu se rovněž stanoví, že podezřelý z přestupku se stane obviněným, a to prvním procesním úkonem správního orgánu, kterým je zpravidla oznámení o zahájením řízení z moci úřední;
  • - speciálně je upravena presumpce neviny obviněného. Dokud není pravomocným rozhodnutím vyslovena jeho vina, hledí se na něj, jako by byl nevinen. Doznání obviněného ovšem nezbavuje správní orgán povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Obviněný nemá povinnost, nýbrž právo prokazovat svoji nevinu;
  • - nově z hlediska dosavadních správních deliktů je upravena povinnost správního orgánu vyrozumívat o zahájení řízení o přestupku a o nařízeném ústním jednání jemu známé osoby, kterým byla spácháním projednávaného přestupku způsobena škoda nebo na jejichž úkor se pachatel spácháním přestupku bezdůvodně obohatil. Tyto osoby se však adresně vyrozumí pouze v případě, že takový postup nebude pro správní orgán spojen s neúměrnými obtížemi nebo náklady;
  • - nově jsou výslovně upravena některá práva zákonného zástupce a opatrovníka mladistvého a orgánu sociálně-právní ochrany dětí v řízeních, kde je obviněným mladistvý, přičemž se ze strany vyjmenovaných osob nejedná o zastoupení;
  • - jako ustanovení speciální vůči § 42 správního řádu, upravujícímu podávání podnětů k zahájení řízení z moci úřední, se stanoví postup správního orgánu, orgánu policie a jejich součinnost při oznamování přestupků;
  • - nově se upravuje důvod k odložení věci v případech, kdy je zahájení řízení podmíněno souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku;
  • - úprava zahájení řízení vychází ze subsidiárního použití správního řádu, kde je v § 44 až 47 upraveno zahájení řízení na žádost i z moci úřední; zákon č. 250/2016 Sb. pak upravuje pouze speciality;
  • - nově se stanoví pravidla pro nařízení ústního
 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: