Azbest

3.7.1.10

Azbest

MUDr. Anna Šplíchalová

Související právní a ostatní předpisy:

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. §§ 7, 8.

• Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění, zejména ust. §§ 19 - 21, příloha č. 3, část A, tab.5, část B.

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zejména ust. § 41.

• Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli,ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb., zejména §5 a příloha č.1, bod 1.

• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb., zejména příloha nařízení vlády, kapitola III- nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, položka č.2.

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. března 2003, kterou se mění směrnice Rady 83/477/EHS o ochraně pracovníků před riziky vystavení azbestu při práci.

• ČSN EN ISO 16000-7 (83 5801) z března 2008 - Vnitřní ovzduší – část 7: postu při odběru vzorků při stanovení koncentrace azbestových vláken v ovzduší.

a další předpisy uvedené v úvodu kapitoly 3/7.1.0.

Obecná charakteristika azbestu

Lidstvo využívá azbest již tisíce let. Díky odolnosti proti ohni se azbest stal součástí stavebních materiálů a našel tak široké uplatnění ve stavebnictví. Kromě pozitivních technických vlastností však azbest působí negativně na zdraví exponovaných osob a vyvolává jak benigní, tak i maligní onemocnění dýchacích cest a plic s velmi nepříznivou prognózou.

 NahoruCo je to azbest?

Azbest je přírodní prach s vláknitou strukturou, který můžeme rozdělit do dvou velkých skupin:

• serpentiny – hlavním představitelem je chrysotil (bílý azbest),

• amfiboly – patří k nim krokydolit (modrý azbest), amozit (hnědý azbest), antofylit, tremolit a aktinolit ¹⁾.

Chrysolit představuje asi 93% světové spotřeby. Vlákna chrysolitu jsou velmi tenká, vysoce ohebná a vyznačují se i vysokou pevností v tahu ¹⁾.

 NahoruVýskyt a použití azbestu

Azbestová vlákna vznikají při dobývání, mletí a zvětrávání hornin obsahujících azbest a dále při výrobě, používání a likvidaci výrobků s obsahem azbestu. Vzhledem k širokému využití azbestu je výskyt jeho vláken v životním i pracovním prostředí běžný ¹⁾. Vyšší koncentrace azbestu v ovzduší se tak vyskytují např. v blízkosti azbestových dolů, v okolí budov částečně postavených z azbestových stavebních materiálů, zejména jsou-li sanovány nebo bourány, dále v blízkosti skládek, kde azbest není řádně zajištěn před erozí větrem.

Azbest se v minulosti hojně využíval jako ohnivzdorný a tepelně-izolační materiál, v kombinaci s asfaltem jako izolační materiál proti vlhkosti. Největší využití azbestu u nás však bylo při výrobě azbestocementových výrobků - střešní krytiny, vodovodní a kanalizační potrubí, komínové roury, stavební příčky a různé jiné stavební materiály ¹⁾.

Vzhledem k závažným zdravotním rizikům azbestu byla od poloviny 70-tých zavedena nejprve protiprašná opatření, pak docházelo k poklesu spotřeby azbestu a od 90tých let následoval postupný přechod na bezazbestovou výrobu. Od r. 2000 došlo u nás k omezení dovozu, distribuce a zpracování azbestu a od r. 2005 jsou v ČR práce s azbestem zakázány (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 8, odst.2) – více v části azbest a zakázané práce.

Působení azbestu na organizmus

Azbest se do organizmu dostává především dýchacími cestami, přičemž hrubší vlákna se zachytávají v horních dýchacích cestách. V plicích se ukládají jen respirabilní vlákna o tloušťce 0,5-5 μm¹⁾. Vdechnutím pronikají azbestová vlákna do dolních partií plic, kde působí tvorbu fibrotické tkáně. Přes mízní sytém odtud pronikají až na pohrudnici a pravděpodobně lymfatickými spojkami až na pobřišnici, kde mohou vyvolat zhoubné nádorové onemocnění. Méně často se může azbest do těla dostat zažívacím traktem, a to spolknutím hlenu z dýchacích cest. Azbestová vlákna se mohou ukládat i v kůži. Čím jsou vlákna azbestu tenčí a delší, tím je jejich patologický efekt výraznější.

 NahoruOnemocnění z azbestu

Chronická expozice azbestu vede ke vzniku jak benigních, tak i maligních onemocnění plic, pohrudnice a pobřišnice. Pro nemoci způsobené azbestovým prachem je typická velmi dlouhá doba expozice, zpravidla delší než 20 let. Riziko onemocnění z azbestu i jejich progrese trvá i po ukončení expozice a často se onemocnění diagnostikuje až u osob v důchodu. Závažnost onemocnění je závislá na celkovém množství vdechnutých azbestových vláken, závisí tedy na intenzitě a délce expozice. Významným faktorem, který zvyšuje výskyt rakoviny plic u osob exponovaných azbestu je kouření. Pokud se jedná o druh azbestu, amfiboly mají výrazně větší karcinogenní účinek než serpentiny. Základní přehled onemocnění je uveden v následující tabulce.

 NahoruVýskyt nemocí z povolání z azbestu

Závažné formy onemocnění z azbestu se uznávají jako nemoci z povolání (dále též "NzP") podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb., kapitoly III - nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, položky č.2. V následujícím grafu je přehled uznaných nemocí z povolání v důsledku působení azbestu v ČR v letech 1991-2013³⁾. Počet nemocí se pohybuje v desítkách případů ročně a jedná se o následek expozice ukončené již v minulosti.

Na následujícím obrázku je znázorněna struktura nemocí z povolání z azbestu v ČR. Ve sledovaném období let 1991-2013 byly nejpočetněji zastoupeny hyalinózy pohrudnice s poruchou plicních funkcí (224 případů), následované azbestózou plic (156 případů), mezoteliomem pohrudnice nebo pobřišnice (111 nemocí) a rakovinou plic ve spojení azbestózou nebo s hyalinózou pohrudnice - 70 případů ³⁾ . Od začátku roku 2015 se jako nová položka v seznamu nemocí z povolání odškodňuje i rakovina vaječníků ve spojení s azbestózou.

Přestože v ČR byly práce s azbestem zakázány od r. 2005, nadále probíhá dlouholetá dispenzarizace osob, které byly profesionálně exponované azbestu. Vzhledem k dlouhé době latence maligních onemocnění z azbestu se jejich nejvyšší výskyt očekává kolem roku 2020. V některých evropských zemích jako je Norsko, Švédsko nebo Švýcarsko, kde došlo k zákazu azbestu dříve než u nás (1984-1989), již byla zaznamenána mírná tendence k poklesu počtu nových zhoubných onemocnění z azbestu ²⁾.

Výskyt azbestu při práci

V důsledku zákazu práce s azbestem v ČR od r. 2005, došlo v posledních letech k významnému snížení počtu pracovníků exponovaných této škodlivině. Přesto profesionální expozice azbestu i nadále přetrvává při činnostech, na které se zákaz nevztahuje (zákon č. 309/2006 Sb., ust. § 8, odst. 2), nejčastěji při různých sanačních pracích u starších objektů, při jejichž výstavbě byl azbest použit.

Česká republika nemá speciální registr osob profesionálně exponovaných azbestu. Podle dostupných informací z celorepublikového systému evidence kategorizace prací (dále též "KaPr"), byl v roce 2011 počet aktuálně profesionálně exponovaných osob 405, z toho 38 pracovníků vykonávalo elektrikářské práce a cca 280 pracovníků ve stavebnictví ²⁾.

Riziko profesionální expozice azbestu vychází jednak z dřívějších expozic, kam patří zejména pracovníci z bývalých zpracovatelských závodů a z expozic v současnosti i budoucnosti, kam řadíme např. stavební dělníky, údržbáře a elektrikáře při demoličních a rekonstrukčních stavebních činnostech, dělníky likvidující odpad s obsahem azbestu apod. Vzhledem k důslednému uplatňování preventivních opatření ke snížení rizika expozice azbestu v současné době je riziko onemocnění z azbestu významně nižší, než tomu bylo u dřívějších expozic před zavedením těchto opatření.

Měření a hodnocení expozice azbestu

Způsob odběru vzorků prachu obsahujícího azbest v pracovním ovzduší a jejich zpracování je upraveno v NV č. 361/2007 Sb., příloze č. 3, části B. Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu v pracovním ovzduší je:

• početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 µm,

• průměru menším než 3 µm a

• poměru délky k průměru větší než 3:1 (NV č. 361/2007 Sb., § 19, odst.2).

 Nahoru Hodnocení zdravotního rizika

Hodnocení zdravotního rizika při práci s azbestem v souladu s NV č. 361/2007 Sb., § 20, zahrnuje:

• ověření jeho přítomnosti na pracovišti a formu, v níž se nachází,

• předpokládaný rozsah práce s azbestem,

• dobu trvání práce s azbestem.

K ověření přítomnosti azbestu na pracovišti lze využít informace od vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, a pokud tyto informace nejsou dostupné, je nutné materiály, o nichž se má za to, že obsahují azbest, analyzovat.

 NahoruKdo provádí měření

Podle Z 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, § 83a, odst. 1, písm. h), může měření koncentrací prachu včetně azbestu v pracovním prostředí realizovat pouze osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o autorizaci (viz podkapitola. 3/7.1.této příručky). Dále dle § 38 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace (podle § 83c zákona o ochraně veřejného zdraví) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

 NahoruFrekvence měření

Frekvenci měření prachu včetně azbestu stanovuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 7odst. 1 (viz podkapitola 3/7.1.0. této příručky). Četnost měření závisí také na intenzitě expozice, takže v případě nadlimitní expozice, tedy u rizikových prací zařazených do 3. nebo 4. kategorie, je frekvence měření u konkrétně vykonávaných prací stanovena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v aktuálním rozhodnutí o rizikových pracích.

Navíc, jestliže z hodnocení rizika azbestu podle NV č. 361/2007 Sb., § 20 vyplývá, že koncentrace azbestu v pracovním ovzduší je nebo může být překročena, měření se provádí nejméně každé 3 měsíce a dále vždy, když dojde k provedení technické nebo technologické změny vykonávané práce. Četnost měření může být snížena na jedno za rok, nedošlo-li k podstatné změně pracovních podmínek a výsledky dvou předcházejících měření nepřekročily polovinu přípustného expozičního limitu upraveného v příloze č. 3 NV č. 361/2007 Sb., tabulce č. 5 (NV č. 361/2007 Sb., § 21).

Limit pro azbest

Přípustný expoziční limit (PEL) pro azbest v pracovním prostředí je uveden v NV č. 361/2007 Sb., příloha č. 3, části A, tabulka 5.