dnes je 7.12.2022

Input:

BOZ při činnosti členů a funkcionářů odborové organizace

5.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.20
BOZ při činnosti členů a funkcionářů odborové organizace

JUDr. Eva Dandová

Související právní předpisy

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce - § 16, § 61, § 101, § 105, § 203, § 277, § 321, § 322.

  • Nález ÚS č. 116/2008 Sb.

  • Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod – čl. 27.

  • Úmluva MOP č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva odborově se sdružovat (č. 489/1990 Sb.)

Definice pojmu "člen odborů"

Smyslem činnosti členů odborových orgánů, kteří jsou oprávněni jednat podle stanov jménem odborové organizace, je řádné plnění jejich odborové funkce. Zákoník práce jim proto zajišťuje podmínky pro jejich činnost, a to jak materiální, tak pokud jde o jejich uvolnění a ochranu před propouštěním (§ 203 odst. 1 a 2 písm. a) a § 277 zákoníku práce).

Zaměstnavateli je uložena povinnost vytvořit na svůj náklad odborovým orgánům podmínky pro řádný výkon jejich činnosti. Je povinen poskytnout jim za účelem výkonu odborové práce místnosti s nezbytným vybavením, přičemž rozsah místností a poskytnutého vybavení vychází z provozních možností zaměstnavatele.

Provozní možnosti zaměstnavatele (tj. např. jeho velikost, běžná úroveň vybavení jeho prostor, uspořádání pracoviště) jsou limitujícím faktorem pro rozsah poskytovaných povinností.

Dále je zaměstnavatel povinen hradit členům odborových orgánů nezbytné náklady na údržbu, technický provoz a náklady na nutné podklady. Konkrétní podmínky by měly být v zájmu obou smluvních stran sjednány v kolektivní smlouvě. Oprávněný rozsah nákladů na potřebné podklady je třeba posuzovat podle vztahu reálným potřebám odborové organizace při její činnosti u zaměstnavatele.

Porušení této povinnosti ze strany zaměstnavatele může být považováno jako přestupek či správní delikt a sankcionováno inspekcí práce.

Jiný úkon v obecném zájmu

Výkon odborové činnosti je považován za jiný úkon v obecném zájmu, za který zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Za jiný úkon v obecném zájmu lze považovat i takové případy, kdy z pracovněprávních předpisů vyplývá pro příslušný odborový orgán oprávnění, které souvisí s právem na informace, projednáním, spolurozhodováním, kontrolou nad dodržováním pracovněprávních předpisů, kolektivním vyjednáváním apod. V těchto případech však není stanovena povinnost zaměstnavateli, aby za uvolněného člena odborového orgánu poskytoval náhradu mzdy.

Jiným úkonem v obecném zájmu je také účast zaměstnanců na školení pořádaném odborovou organizací. Taková školení vykonávají odborové organizace za účelem plnění své role zástupců zaměstnanců zejména v oblasti pracovněprávní, sociálně právní či v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Za účast na školení pořádaném odborovou organizací přísluší zaměstnanci pracovní volno v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného platu (§ 203 odst. 2 písm. c) zákoníku práce).

Zaměstnanci přísluší rovněž pracovní volno k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech. V tomto případě se jedná o pracovní volno.

I zde platí, že podrobné podmínky uvolňování odborových funkcionářů i členů odborové organizace včetně náhrady mzdy by měly být zakotveny v kolektivní smlouvě, aby se předešlo případným nejasnostem ve vztahu mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.

Ochrana odborového funkcionáře před výpovědí

Zákoník práce vyžaduje ochranu členu orgánu odborové organizace po dobu jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení. V důsledku toho je třeba, aby zaměstnavatel k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru požádal odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů, ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána( § 61 odst.2 zákoníku práce).

Takto stanovená ochrana před propouštěním by měla vyvážit rizika spojená s odborovou činností, a proto trvá nejenom po celé funkční období, ale i v době jednoho roku po jeho skončení. V případném soudním sporu o neplatnost výpovědi či o okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu nevyžádání předchozího souhlasu odborové organizace pak musí odborová organizace prokázat, že dotyčný zaměstnanec byl členem příslušného odborového orgánu v době podání výpovědi. Je proto v zájmu odborové organizace, aby vždy oznamovala zaměstnavateli složení svých orgánů, včetně všech změn, které se složením souvisí.

Pokud odborová organizace předchozí souhlas k výpovědi či k okamžitému zrušení pracovního poměru odmítne udělit, je výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru ze zákona neplatné. Za souhlas odborové organizace se však považuje a takový úkon, kdy odborová organizace je nečinná, např. v případech, kdy neodmítne dát písemně souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla zaměstnavatelem požádána.

Tato ochrana odborových funkcionářů však není absolutní. V případě, že zaměstnanec uplatní neplatnost výpovědi u soudu, může soud v průběhu soudního řízení dospět k závěru, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával a rozhodnout, že výpověď je platná. Záleží tedy vždy na určité situaci a na podmínkách v konkrétních případech.

V pracovně právních vztazích obecně je zákoníkem práce zakázána jakákoliv diskriminace, tzn. že zaměstnavatel musí zachovávat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci( § 16 odst. 2 zákoníku práce). Jedním z diskriminačních znaků je i členství v odborových organizacích.

Zákaz diskriminace

Členové odborového orgánu, který je oprávněn jednat za odborovou organizaci, která u zaměstnavatele působí, nesmí být proto za výkon této své činnosti ve svých právech zvýhodněny či nezvýhodněni, ani diskriminováni. V případech, že k takovému nerovnému zacházení či diskriminaci ze strany zaměstnavatele dojde, má příslušný člen odborového orgánu právo se obrátit na soud. V soudním řízení pak důkazní břemeno spočívá na zaměstnavateli, který musí prokázat, že k propuštění zaměstnance došlo ze zákonných důvodů a zákonným způsobem, nikoliv proto, že zaměstnanec je členem odborové organizace.

Koaliční svoboda

Právní ochrana odborových práv je zakotvena v článku 27 ústavní Listiny základních práv a svobod, podle které má každý právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. V právní teorii je toto právo označováno jako svoboda koaliční. Ve stejném ustanovení se říká, že odborové organizace vznikají nezávisle na státu.

Listina základních práv a svobod rovněž

Nahrávám...
Nahrávám...