BOZ při výkonu státní služby

10.12

BOZ při výkonu státní služby

JUDr. Anna Janáková

Související právní předpisy

• Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, zejména ust. hlavy VI – bezpečnost a ochrana zdraví při výkonu služby.

• Zákon č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě.

• Nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností (katalog prací).

• Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců.

• ust. § 101 až 108 a § 323 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

• ust. § 2 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

• Zákon č. 373/2012 Sb., o specifických zdravotních službách.

• ust. § 56 odst. 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

Charakteristika státní služby

Jako státní služba se označuje výkon práce státních úředníků, kteří vykonávají ve správních úřadech (ministerstva a jiné správní úřady) státní správu. Tedy jde o státní službu veřejnosti. U těchto úředníků se nejedná o soukromoprávní pracovní poměr, ale o veřejnoprávní poměr ke státu na základě zákona č. 234/2014 Sb. Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, nabyl právní účinnosti dnem 1. ledna 2015 (až na určitá ustanovení přípravná pro zavedení státní služby, která nabyla právní účinnosti dnem vyhlášení citovaného zákona) a zrušil zákon č. 218/2002 Sb., služební zákony, který nikdy nenabyl právní účinnosti.

Státní služba zahrnuje přípravu návrhů právních předpisů a zajišťování právní činnosti, přípravu mezinárodních smluv a předpisů EU nebo jiné mezinárodní organizace, přípravu návrhů koncepcí, strategií a programů, vytváření a správu informačních systémů veřejné správy, státní statistickou službu, přípravu a realizaci dotační politiky, politiky výzkumu a vývoje, správních úkonů včetně kontroly a další (ust. § 5 zákona č. 234/2014 Sb.).

O státní službu se nejedná u zaměstnanců, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce ve správních úřadech a zaměstnanců, kteří pouze řídí a organizují a kontrolují výkon předešle uvedených prací. Zaměstnanci vykonávající uvedené činnosti budou zaměstnávání nadále v pracovněprávním vztahu.

Správní úřady (netýká se územních samosprávných celků, jako jsou obce a kraje) se pro účel státní služby označují jako služební úřad. Obec, ve které má sídlo služební úřad nebo jeho organizační útvar je služebním působištěm státního zaměstnance.

Státní zaměstnanec je fyzická osoba, která byla:

1. přijata do služebního poměru a zařazena na služební místo nebo
2. jmenována na služební místo přestaveného k výkonu některé z činností státní služby.

Státnímu zaměstnanci přísluší označení, které je určeno úrovní vzdělání (např. referent, odborný nebo vrchní referent, rada, odborný nebo vrchní rada). Je-li rada na ministerstvu, pak je rada ministerský, je-li na Úřadu vlády ČR, pak se jedná o vládního radu. Služební poměr může být na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Za výkon státní služby náleží plat, případně odměny.

Představený je státní zaměstnanec, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu příkazy (náměstci pro řízení sekce na ministerstvu nebo Úřadu vlády ČR, vedoucí služebného úřadu ředitelé sekcí a odborů a vedoucí oddělení).

Přímo ze zákona se stávající vedoucí zaměstnanci ve správních úřadech dnem 1. července 2015 považují za státní zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a za představené podle zákona o státní službě.

Organizační záležitosti státní služby bude služební úřad regulovat služebním předpisem. Pokud u služebního úřadu bude odborová organizace, služební předpis s ní bude muset projednat.

Další podrobnosti o výkonu státní služby a opatřeních pro její implementaci…