dnes je 5.10.2022

Input:

BOZ při výkonu veřejné funkce

28.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.17
BOZ při výkonu veřejné funkce

JUDr. Eva Dandová

Související právní předpisy

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce – ustanovení § 200, § 201, § 392.

  • Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

  • Zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

  • Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.

  • Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – ustanovení

  • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

  • Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

  • Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích).

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zejména ust. § 6 odst. 1 písm. a).

Definice veřejné funkce

Zákoník práce rozumí výkonem veřejné funkce povinnosti vyplývající z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů. Zákoník práce vymezuje tedy – pouze pro účely zákoníku práce – pojem "výkon veřejné funkce" výše uvedenými znaky a dále uvádí pouze demonstrativní výčet případů výkonu veřejné funkce, když výkonem veřejné funkce je podle ustanovení § 201 odst. 2 zákoníku práce např. výkon funkce:

  • poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu – vznik a zánik mandátu poslance Poslanecké sněmovny upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,

  • senátora Senátu Parlamentu – vznik a zánik mandátu upravuje zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu,

  • člena zastupitelstva územního samosprávného celku – vznik a zánik mandátu zastupitele územního samosprávného celku

  • přísedícího u soudu

S pojmem veřejná funkce se lze setkat i v dalších předpisech, tak např. podle § 4 zákona o Ústavním soudu je veřejnou funkcí funkce soudce Ústavního soudu.

Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru (v praxi se jedná zejména u přísedící u soudu), může být z důvodu překážky v práci - výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno (bez náhrady mzdy nebo platu) v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce.

Použití zákoníku práce na výkon veřejné funkce

Působnost zákoníku práce na výkon veřejné funkce

Podle ustanovení § 5 zákoníku práce platí, že na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se zákoník práce vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní předpisy. To znamená, že na tyto vztahy se zákoník práce aplikuje buď"

  • na principu delegace, nebo

  • na principu subsidiarity.

Delegační princip znamená, že zákoník práce lze aplikovat na další vztahy, jen pokud zvláštní zákon výslovně odkáže na jednotlivá ustanovení zákoníku práce. Naproti tomu, pokud se zákoník práce aplikuje na výkon veřejné funkce na principu subsidiarity, znamená to, že tento další vztah se řídí zákoníkem práce, tj. všemi jeho ustanoveními včetně základních zásad, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Kdy nelze zákoník práce aplikovat

Nemohou se tak aplikovat ustanovení zákoníku práce v těch případech, kdy zvláštní předpis buď působnost zákoníku práce výslovně vyloučí, nebo danou problematiku upravuje odchylně. Jinými slovy, úprava pracovněprávních vztahů ve zvláštních předpisech má přednost před použitím zákoníku práce, který je aplikován pouze v případech, které neupravují zvláštní předpisy.

Vedle delegované (odvozené) a subsidiární (podpůrné) zákoníku práce můžeme ještě rozlišovat přímou působnost zákoníku práce. V tomto případě se konkrétní právní vztahy řídí zákoníkem práce, pokud to sám stanoví.

Veřejná funkce jako právní vztah obecně

Výkon veřejné funkce nezakládá pracovněprávní vztah. Již proto ne, že výkon veřejné funkce nesplňuje zpravidla znaky závislé práce podle § 2 zákoníku práce. Nicméně v případech, kdy by veřejná funkce byla vykonávána v pracovním poměru, řídil by se takový vztah zákoníkem práce. Taková situace však v praxi není běžná, neboť veřejné funkce jsou zásadně vykonávány v jiném právním vztahu, než je pracovní poměr.

Jak jsme uvedli výše, na výkon veřejné funkce se vztahuje zákoník práce jednak na základě přímé působnosti a dále pouze na principu delegace, tj. jen pokud zvláštní předpis upravující výkon veřejné funkce na zákoník práce přímo odkáže.

Škoda vzniklá výkonem veřejné funkce

Zákoník práce obecně stanoví, že osobám plnícím veřejné funkce odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní ten, pro koho byli činni (ust. § 392 odst. 1 zákoníku práce).

Výkon veřejné funkce z hlediska zákoníku práce

Výkon veřejné funkce je zákoníkem práce považován za překážku v práci z důvodu obecného zájmu. U těchto překážek v práci obecně platí, že zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.

Zákoník práce přímo působí na poslance, senátory, členy zastupitelstva územních samosprávných celků a přísedící u soudu, když stanoví, že fyzickým osobám plnícím veřejné funkce odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní ten, pro koho byli činní. Výkon veřejné funkce – jak jsme uvedli výše – není pracovněprávním vztahem, proto v tomto případě jde o "dobrodiní" právní úpravy, která vztahuje principy odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci, zejména odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání na poslance, kterým vznikne škoda při výkonu veřejné funkce nebo v přímé souvislosti s ním.

Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, může být podle zákoníku práce z důvodu výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce.

Konkrétní případy výkonu veřejné funkce

Poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu

Vznik a zánik mandátu poslance Poslanecké sněmovny parlamentu upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento zákon ani v jednom ustanovení neodkazuje na zákoník práce. Veškeré otázky týkající se

Nahrávám...
Nahrávám...