dnes je 4.12.2022

Input:

BOZP spolupracujícího partnera FO nebo OSVČ

29.12.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.10
BOZP spolupracujícího partnera FO nebo OSVČ

JUDr. Eva Dandová

Použité předpisy

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

• Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství

• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

• Zákon č. 286/1992 Sb., o daních z příjmů.

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

• Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků

• Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení zasílání záznamu o úrazu.

Pojem "partner"

Pojem "partner" zavedl do našeho právního řádu zákon o registrovaném partnerství. Tento zákon byl přijímán, dá se říci, současně s ektifikací pracovního práva (s druhým zákoníkem práce a zákonem č. 309/2006 Sb.), nicméně tyto dva základní předpisy jej zatím nepoužívají.

Registrované partnerství

Podle zákona o registrovaném partnerství vzniká partnerství projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství. Osoby vstupující do partnerství činí prohlášení osobně před matričním úřadem a podmínkou vstupu do partnerství je, aby alespoň jedna z osob vstupujících do partnerství byla státním občanem České republiky.

Občanský zákoník tím, že výslovně stanoví, že osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, vlastně staví na roveň registrované partnery manželům. Ústavní soud několikrát ve svých nálezech zdůraznil, že "Zásadně platí, že občanské právo je obecným soukromým právem (jinak řečeno: občanský zákoník je obecným soukromoprávním předpisem) subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpisům). Předpisy upravující tato odvětví (tyto ostatní soukromoprávní předpisy) mají zásadně přednost, avšak neupravují-li určitou otázku, nastupuje obecná občanskoprávní úprava. To také odpovídá i historickému vývoji soukromého práva, které bylo původně nediferencované; až postupně se od něj začalo oddělovat právo obchodní, pracovní a rodinné. Jedním z důvodů této diferenciace byla pociťovaná nutnost odchylné úpravy míry autonomie vůle a ochrany jedné strany oproti obecné civilněprávní úpravě." (viz např. Nález Ústavního soudu č. 116/2008 Sb.).

Na základě výše uvedené

Nahrávám...
Nahrávám...