dnes je 18.8.2022

Input:

Charakteristika nebezpečí při práci v zemědělství

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.19.1
Charakteristika nebezpečí při práci v zemědělství

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Rostlinná výroba (RV)

RV je komplex činností, zahrnující lidského činitele, technická zařízení (dopravní prostředky, mobilní a stacionární stroje, zemědělskou mechanizaci, technologie), energie a výsledné produkty rostlinné výroby a pracovní prostředí, v rámci kterého jsou pracovní činnosti prováděny.

Jedná se zejména o sezonní práce v závislosti na nutnosti jejich provedení v časově různých, někdy i extrémních klimatických a pracovních podmínkách. Charakteristická rizika pro odvětví rostlinné výroby, o kterých bude dále pojednáno, mohou tak být umocněna dalšími faktory a vlivy, které se v jiných oborech v takovém rozsahu nevyskytují, jako je např., chlad, déšť, mokro, mlha, vítr, vysoké teploty, ale i prach apod. Svou roli sehrává i závislost na terénních podmínkách. Typickým rysem rostlinné výroby je široký sortiment a odlišnost typů používaných mechanizačních prostředků jak pro přípravu a zpracování půdy, setí či sázení, tak i sklizeň v návaznosti na druhu výsledného produktu. Tato specifičnost klade i zvýšené nároky na dostatečnou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti pro obsluhu.

  • Povětrnostní vlivy – vítr, bouře, chlad, déšť, sněžení, mráz, horko, sluneční záření.

  • Úroveň vědomostí a praktických dovedností zaměstnance.

  • Momentální stav zaměstnance z hlediska splnění biologických potřeb a jeho psychický a fyzický stav – hlad, žízeň, potřeba vyměšování, rodinné problémy, pracovní stres.

  • Ostatní nebezpečí vyplývají z charakteru konkrétní práce, technologie a uspořádání pracoviště.

Proměnných faktorů ovlivňujících výskyt dalších nebezpečí je nespočet.

Při výběru hlavních rizik jsme vycházeli z několikaletých rozborů kombinace četnosti (tzn. pravděpodobnosti) a závažnosti pracovních úrazů, ke kterým v zemědělství došlo. Hlavní rizika zahrnují proto v sobě kombinace závažnosti a četnosti. Výsledky (následky) tohoto rozboru v sobě zahrnují jednak závažné případy úrazů s vážnými nebo těžkými následky s menší četností a na druhé straně značnou četnost případů s menší závažností, jako jsou např. úrazy na komunikacích při chůzi, pády předmětů, manipulaci s břemeny apod. Tyto případy jsou z hlediska rizika uvedeny do následujícího přehledu.

Z hlediska četnosti a závažnosti jsou nejvýznamnějším zdrojem pracovních úrazů dopravní a mechanizační prostředky, zejména traktory, přívěsy a návěsy.

Pěstování hospodářských plodin

Přehled možných nebezpečí při ručním provádění zemědělských prací za použití ručního nářadí a nástrojů:

Mechanická nebezpečí:

  • namožení (bolesti) zad

  • pády osoby na rovině, případně na nerovném terénu, možnost zakopnutí a pádu, uklouznutí po vlhkém terénu,

  • pořezání při práci a přecházení s nástroji s ostřím,

  • píchnutí o ostré předměty, drátek, části strojů a technických zařízení,

  • propíchnutí nohy při zapichování chmelovodiče.

Tepelné nebezpečí

  • Nadměrné teplo (sluneční záření v letních měsících)

  • Chlad, vlhko

Mechanizační prostředky

Za nebezpečné z hlediska ohrožení života a zdraví při práci v rostlinné výrobě při použití mechanizačních prostředků lze označit:

Mechanická nebezpečí:

  • Vtažení částí těla způsobují chybějící kryty kloubových hřídelí – interakce pohybujícího se hřídele s lidským organismem, jejímž následkem může být vážné poškození organismu vedoucí až ke smrtelnému úrazu.

  • Namotání částí těla způsobují chybějící kryty převodových částí řemenových a řetězových převodů, šnekových dopravníků, šrotovníků, sušiček obilí apod.

  • Amputace a zlomeniny horních končetin, způsobené čištěním, opravami a údržbou strojních zařízení bez vypnutí pohonu

Motorové silniční dopravní prostředky

  • uklouznutí, pád, podvrknutí nohou při používání prostředků výstupu a sestupu,

  • úrazy různého charakteru při dopravních nehodách;

    totéž platí pro zvláštní stroje zemědělské, navíc

  • zasažení osoby odmrštěným materiálem, přejetí, naražení,

  • přitlačení osoby při připojování a odpojování strojů a přípojných zařízení,

  • pád osoby z ložné plochy při nakládce, skládání a manipulaci s materiálem na ložné ploše,

  • pád přívěsné oje na nohu obsluhy.

  • přejetí, přimáčknutí při řízení a jízdu strojem – nežádoucí pohyb

  • zavalení nebo přimáčknutí strojem vlivem narušení stability mobilních strojů z důvodu překročení povolené svahové dostupnosti, nevhodného terénu nebo podmínek

  • náraz, přimáčknutí apod. vlivem nefunkčního blokovacího, pojistného a brzdicího zařízení

  • pády na komunikaci – silnice, cesty apod., vnitropodniková komunikace a pracoviště

  • materiál, předměty – působení ostrými hranami

  • pád z vyvýšených pracovišť – schody, žebříky

  • namožení při manipulaci s břemeny a materiálem

  • pád do nezabezpečených otvorů, skladovacích zařízení sypkých materiálů apod.

Pohyblivé pracovní plošiny pro práce ve chmelnicích vytvářejí specifická nebezpečí a v nedávné minulosti způsobila smrtelné zranění obsluhy.

  • havárie při provozu na pozemních komunikacích

  • převrácení traktoru

  • pád–sjetí hydraulické plošiny do spodní polohy

  • destrukce kovových částí plošiny

  • pád osoby z plošiny

  • propadnutí obsluhy plošiny roštovou podlahou pracovní plošiny

  • chemické nebezpečí

  • zranění ruky a očí při práci s drátkem

  • navinutí, namotání

  • uklouznutí, pád

  • úraz při osazování plošiny na traktor

  • úraz elektrickým proudem

  • zranění obsluhy plošiny při podjíždění příčných drátů konstrukce chmelnice

Chemická nebezpečí

Během vegetace je nezbytné zajistit průběžnou péči o rostliny s cílem ochránit rostliny před rozličnými druhy plevelů, škůdců a chorob. K tomu účelu jsou v zemědělství používány různé druhy chemických prostředků, které jsou v souhrnu označovány jako pesticidy.

Poznámka: Podle účelu jejich použití rozlišujeme pesticidy na:
Herbicidy – prostředky na hubení plevelů
Fungicidy – prostředky proti houbovým chorobám a plísním
Insekticidy – prostředky proti škodlivému hmyzu (dotykové)
Rodenticidy – působící proti škodlivým hlodavcům
Akaricidy – působící proti zárodkům hmyzu
Arboricidy – působící proti nežádoucím dřevinám
Mořidla osiv – působící proti zárodkům rostlinných chorob
Desinkancia – látky používané k vysušování rostlin
Defolincia – látky používané k odstraňování listů

K aplikaci na kulturu dochází např. formou postřiku, rosení, poprášení, zálivky apod., většinou za použití samojízdných nebo přípojných postřikovačů a poprašovačů. Pesticidy často obsahují účinnou látku, ohrožující zdraví nebo život lidí, zvířat, popř. poškozují životní prostředí.

Nebezpečí při nakládání s chemickými látkami a přípravky:

  • otravy působením nebezpečných látek a přípravků

  • fyzická námaha při manipulaci a přemísťování přenosného potrubí, skládání a rozkládání postřikovacího rámu na poli

  • udušení, otrava pracovníka při vstupu do cisterny, dopravní nehoda, převrácení stroje při přepravě chemických látek nebo při jejich aplikaci

  • působení chemických látek obsažených v průmyslových hnojivech na pokožku, dýchací cesty, sliznice apod.

  • znečištění životního prostředí skladovanými přípravky (zejména podzemních vod)

  • požití přípravků na ochranu rostlin v důsledku záměny obalů

  • působení žíravin (kyselin a louhů) je nebezpečné bez ohledu na druh, teplotu, koncentraci a délku působení) na pokožku, oči a sliznice (obzvlášť nebezpečné je zasažení očí). Zasažení zásadami je nebezpečnější (vzniká kolikvační nekróza – tkáň je rozbředlá) než kyselinami (koagulační nekróza – různě zbarvený příškvar);

  • Při expozici par, aerosolu a plynu nízké koncentrace v ovzduší vzniká pálení v nose, rýma, pálení v krku, chrapot, kašel, pocit dušení, pálení spojivek, slzení, zarudnutí kůže. Vysoké koncentrace v ovzduší způsobují otok hrtanu, dušnost, kašel, svírání na hrudníku a bolest za hrudní kosti, plicní otok s vykašláváním krví do růžova zpěněného sputa, nebezpečí úmrtí, poškození rohovky, na kůži navíc vznikají puchýře.

  • Při vniknutí do oka a potřísnění očí dochází k poleptání tkání v okolí očí, těžké poškození rohovky (vředy až proděravění), může vzniknout až oslepnutí

  • Při potřísnění kůže podle koncentrace a délky působení vzniká poleptání I. až III. stupně. Při lehkém postižení se objevuje pocit pálení a bolesti, pokožka je zarudlá, okolí lehce oteklé, při vyšších koncentracích se objevují na zarudlé kůži puchýřky a vysoké koncentrace způsobují hlubokou nekrózu. Rozsáhlé poleptání může i usmrtit.

  • Při požití nastane poleptání rtů, úst, hltanu s překrvením a oteklým okolím, postižený zvrací a má průjem, i krvavý, bolesti jícnu a žaludku s následným vývojem šoku (celkové ochabnutí sil, dušnost, cyanóza – modravé zbarvení kůže dobře viditelné na rtech, ušních boltcích a konečcích prstů, orosení studeným potem), který může vést ke smrti. Přežije-li postižený stadium šoku, hrozí proděravění trávicího traktu, následné záněty osrdečníku a pobřišnice a zejména jizevnaté zúžení jícnu a pyloru (část žaludku). Podle koncentrace a délky působení vzniká poleptání I. až III. stupně. Při lehkém postižení se objevuje pocit pálení a bolesti, pokožka je zarudlá, okolí lehce oteklé, při vyšších koncentracích se objevují na zarudlé kůži puchýřky a vysoké koncentrace způsobují hlubokou nekrózu. Rozsáhlé poleptání může i usmrtit. Vdechování výparů chemikálií, vdechování žíravin, vdechování prachu, který vzniká při rozmíchávání, při manipulaci se sypkými hmotami (navažování, dávkování, rozsypávání apod.) může způsobit bezdeší a současně i zástavu srdeční činnosti.

  • Alergické reakce v důsledku expozice nejrůznějších látek.

  • Kontakt s výpary na rukou, v podpaždí a na obličeji (např. i v důsledku nepřiléhajících OOPP), projevuje se zapálením a zarudnutím pokožky. Tyto jedovaté výpary způsobují také druhotná onemocnění, která se vesměs špatně hojí.

Při výčtu chemických látek a prostředků, používaných v zemědělství v rostlinné výrobě, nelze pominout benzin, naftu a minerální oleje (LTO, mazací oleje apod.), u kterých byly prokázány karcinogenní účinky.

  • Motorová nafta – podle zákona č. 356/2003 Sb. v platném znění je tento výrobek klasifikován jako nebezpečná chemická látka. Motorová nafta je klasifikována jako karcinogenní látka 3. kategorie, zdraví škodlivá. Dráždí oči a kůži, při požití může vyvolat poškození plic, opakovaná expozice může vyvolat vysušení nebo popraskání kůže.

  • Benzin je vysoce hořlavý, toxický pro vodní organismy, nepříznivý dlouhodobý efekt pro vodní prostředí. Zdraví škodlivý. Při nadýchání působí narkoticky a dráždí sliznice a oči. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí.

  • Motorové oleje – Odmašťovací vlastnost přípravku může při dlouhodobém nebo opakovaném styku s pokožkou způsobit zhoršení stavu existující dermatitidy (stav pokožky). Obsahuje rozličná aditiva, která mohou vyvolat alergickou reakci. Může vytvořit olejový film, který může vést k odkysličení vody. Možné škodlivé účinky pro vodní organismy.

  • Technologie v rostlinné výrobě mají určitou posloupnost a návaznost jednotlivých činností, operací a zařízení.

Posklizňové zpracování zrnin

Mechanická nebezpečí

  • přiražení, přejetí apod. při navážení nebo odvážení zrnin dopravními prostředky

  • zasypání a udušení obsluhy sila na skladování obilovin v případech, kdy je obsluha vlivem nevhodně navržené technologie práce nucena vstupovat na uskladněné zrno

  • nebezpečí zachycení obsluhy zařízením s posuvnými nebo rotujícími částmi. šnekové, pásové, příp. jiné dopravníky v místě vstupu a výstupu materiálu včetně tratí

  • možnosti pádu z vyvýšených pracovišť, z obslužných lávek při opravách a údržbě strojního zařízení.

Tepelná nebezpečí

  • nebezpečí popálení při kontaktu obsluhy s horkými částmi zařízení u sušáren obilovin

  • nebezpečí požáru a výbuchu s ohledem na vyskytující se prašnost

Chemické nebezpečí

  • nebezpečí otravy při používání zařízení na moření osiva (pokud zařízení nejsou plně hermetizována nebo zajištěna jiným vhodným způsobem, např. odsáváním od všech předpokládaných zdrojů úniku škodlivin).

Fyzikální nebezpečí

  • Úraz elektrickým proudem

Zpracování brambor

  • nevhodná pracovní poloha u dopravníků, na dopravních cestách, u přebíracích stolů, nevhodné stanoviště obsluhy z hlediska optimalizace pracovní polohy při práci

  • hlučnost, prašnost u odhliňovačů, rozdružovadel a předtřídiče

  • zachycení obsluhy při čištění zařízení při zanášení a ucpávání pracovních ústrojí při nevypnutém pohonu zařízení

  • poškození páteře při manipulaci s břemeny (pytle, palety apod.)

  • dopravní a manipulační prostředky

  • namotání, skalpování, případně vtažení hnacími převody, řemeny, hřídeli apod.

Nebezpečí při obsluze linek na posklizňové zpracování ovoce a zeleniny jsou vzhledem k podobnosti technologie podobná jako u linek pro brambory.

Tepelná nebezpečí

  • opaření hrozí u zařízení na tepelné zpracování brambor, v případě špatné manipulace anebo technické závady u tlakových autoklávů

Fyzikální nebezpečí

  • Úraz elektrickým proudem

Zpracování pícnin

  • udušení při vzniku vysoké koncentrace CO2,

  • pády z obslužné lávky vertikální silážní a senážní věže, vybavené horními vybírači, je-li nutná oprava vybírače,

  • zachycení obsluhy točivými částmi stroje příjmovým, dávkovacím a naskladňovacím zařízením

  • výron a exploze plynu

Tepelná nebezpečí

  • vznik požáru, popálení – nebezpečí požáru, pokud není sledována teplota v senážních věžích, požár bubnové sušičky

  • Popálení až uhoření v

Nahrávám...
Nahrávám...