dnes je 8.10.2024

Input:

Charakteristika nebezpečí při práci ve zdravotnictví

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.20.1
Charakteristika nebezpečí při práci ve zdravotnictví

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Některá nebezpečí, která by mohla způsobit poškození zdraví, případně pracovní úraz, jsou společná pro všechna zdravotnická pracoviště, jak ambulantní péče, tak v lůžkovém oddělení nemocnice, případně v dalších zařízeních, jako domovy důchodců apod. Proto jsou popsána v části Zdravotnická pracoviště ambulantní péče a v dalších pasážích už jsou pouze specifika daného pracoviště.

Ambulantní péče a lůžková část

Zdravotnická zařízení ambulantní péče mohou být buď samostatná nebo sdružená ambulantní zařízení. Jedná se o ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace ženského lékaře, ordinace zubního lékaře, stomatologické laboratoře, ordinace interní, ordinace chirurgické, ordinace ortopedické, ordinace urologické, ordinace ušní, nosní, krční, ordinace oční, ordinace dermatovenerologické, ordinace neurologické, ordinace psychiatrické, ordinace klinické psychologie. Zvláštní požadavky jsou kladeny na zdravotnická zařízení lékárenské péče, které mohou být několika typů. Lékárna základního typu, lékárna s odbornými pracovišti, výdejna prostředků zdravotnické techniky.

Základními druhy nebezpečí podmiňujícími vznik nebezpečné události jsou Ohrožení mechanická.

Zranění ostrými předměty může vzniknout z několika zdrojů:

  • Pořezání sklem

  • Píchnutí o injekční stříkačky

  • Nástroje s ostřím

  • Mechanické nebezpečí od elektrických přístrojů. Zvláště nebezpečné by mohly být přístroje, které obsahují zavěšené nebo pohybující se hmotné části anebo které mají automatická ovládání. (Například rentgenová zařízení, operační stoly apod.)

  • Namotání ruky nebo jiné části těla převodovým ústrojím

  • Úder jiným pohyblivým zařízením strojů.

Fyzické přetížení:

Fyzické přetížení a namožení v důsledku zvedání, přemisťování a manipulaci s "břemeny“ nadměrné hmotnosti a chybného způsobu manipulace. Při dlouhodobějším zvedání a manipulaci s břemeny v nevhodné poloze může docházet k poškození páteře nevratného charakteru. Práce v předklonu, přetěžování končetin může vést k fyziologickým změnám na kloubech, vazech a svalech s trvalými následky. Vyskytuje se zejména u zdravotních sester při práci s pacienty.

Napadení druhou osobou:

Případy napadení zdravotnického personálu druhou osobou se v poslední době množí. U některých pacientů může být agresivní jednání i bezdůvodné napadení dalších osob příznakem narušené psychiky.

Nebezpečí biologická:

Infekce od pacienta: V ambulantních zařízeních – ordinacích praktických lékařů, odborných lékařů a poradnách je nezbytné provést příslušná vyšetření i s ohledem na aktuální zdravotní stav fyzické osoby.

Nebezpečí výbuchu:

Nebezpečí výbuchu hrozí zejména při manipulaci s tlakovými láhvemi medicinálních plynů.

  • Pády tlakových lahví při nakládání a skládání

  • Pády tlakových lahví při nesprávné manipulaci

Exploze tlakových lahví:

  • Při přehřátí nebo při vypouštění

Nebezpečí požáru

  • Nebezpečí vzplanutí hořlavých směsí, případně výbuch: Vznícení může nastat v místnostech, kde se používají hořlavá anestetika a čisticí nebo dezinfekční prostředky, neboť tyto látky mohou tvořit se vzduchem, s kyslíkem nebo kysličníkem dusným výbušné směsi. Toto nebezpečí se snižuje dobrým větráním. Nepokládat na přístroj láhve s infuzním roztokem nebo jinými kapalinami. Používání kyslíku zvyšuje nebezpečí vzplanutí (vyplývá ze špatného skladování a možného úniku plynů z lahví). Nebezpečí požáru vzniká i samovznícením medicinálního kyslíku při styku s mastnotou.

Nebezpečí od elektrického zařízení:

Počet zdravotnických procedur, využívajících zdravotnických elektrických přístrojů, se stále zvyšuje. Bezpečná aplikace zdravotnických elektrických přístrojů není určena jen samotným přístrojem, ale také bezpečnostními instalačními opatřeními. Požadavky na elektrickou instalaci v místnostech pro poskytování lékařské péče jsou přísnější než pro byty a kanceláře. Při používání zdravotnických elektrických přístrojů vzniká nebezpečí:

  • popáleniny, úrazu elektrickým proudem nebo dokonce srdeční zástavy. Ohroženi jsou nejen zdravotničtí pracovníci, ale i pacienti.

  • nežádoucí nebo nadměrné záření a elektrické rušení: Některé zdravotnické elektrické přístroje jsou nadměrně citlivé na elektrické rušení, přenášené do síťové části zářením. Pokud je záření využito k diagnostickým nebo terapeutickým účelům, je třeba učinit opatření.

Nebezpečí chemická:

  • Nadýchání unikajícího plynu: Únik některých plynů může způsobit otravu zaměstnanců až se smrtelnými následky.

Nebezpečí biologická, tzn. bakterie, viry, mohou způsobit vznik nemocniční nákazy:

  • Infekce od pacienta

  • Infekce nedodržováním hygienických požadavků

Klinická biochemie

Biologické nebezpečí:

Kromě obecných nebezpečí, společných pro všechny zaměstnance zdravotnických zařízení, platí pro oddělení klinické biochemie některá specifika. Odběr a vyšetření biologického materiálu ke stanovení diagnózy se provádí zpravidla v akutním stadiu infekčního onemocnění. V případě sérologických vyšetření se odebere ještě druhý vzorek za dva až tři týdny po odběru prvního vzorku, jinak podle potřeby.

Popálení:

Při práci s chemikáliemi, zejména tam, kde se jedná o hořlavé kapaliny, hořlavé plyny, látky, které tvoří výbušné směsi a látky s nízkou teplotou vzplanutí, hrozí akutní nebezpečí vzniku požáru a výbuchu a ohrožení osob popálením

  • přehřátí látek při míchání, mletí a dalších úpravách

  • rozlití hořlavých kapalin

  • mytí nádobí, které je znečištěno silnými kyselinami nebo zásadami, látkami jedovatými, dráždivými a látkami, které se vodou prudce rozkládají.

Mechanická nebezpečí:

  • Pořezání při nasazování skleněných trubiček, teploměrů apod. do zátek nebo hadiček

  • Zranění obličeje a rukou při manipulaci se zatavenými skleněnými trubicemi, ve kterých se provádějí chemické reakce zvláště při jejich otvírání

  • Vadné sklo – skleněné aparatury, zejména aparatury pro vakuovou destilaci, (praskliny, škrábance).

Mikrobiologie

Nebezpečí biologická:

  • Nebezpečí od nemocných osob: biologický materiál se odebírá zásadně před zahájením léčby chemoterapeutiky nebo antibiotiky v akutním stadiu infekčního onemocnění. Vzhledem k tomu je velmi aktuální nákaza zdravotního personálu.

  • Nebezpečí od použitých nástrojů: Nákaza zdravotního personálu hrozí i od používaného zařízení, nástrojů a pomůcek.

  • Nebezpečí od biologického materiálu

  • Nebezpečí při transportu vzorků

  • Nákaza od lůžkovin, po kontaminaci a po operačním výkonu či převazu

Radiodiagnostika

Radioaktivita je vlastnost některých atomů samovolně se rozpadat (přeměňovat) na atomy jednodušší, vysílat elektromagnetické záření nebo částice. Rentgenové záření, nazývané také paprsky X, objevil v roce 1895 německý fyzik Wilhelm Conrad Rentgen. Při studiu výbojů v plynech zjistil, že při dopadu urychlených elektronů na kovovou anodu vzniká záření, které proniká i neprůhlednými předměty. Vlnová délka rentgenového záření určuje jeho základní vlastnosti: schopnost pronikat látkami, působit na fotografickou emulzi, vyvolat ionizaci látky, kterou záření prochází. Čím kratší je délka rentgenového záření, tím lépe záření proniká látkami. Využití rentgenového záření má nesmírný význam v mnoha vědeckých oborech, v medicíně jak v diagnostice tak v terapii. Našimi lidskými smysly nepoznáme, je-li nějaká látka radioaktivní či ne. Radioaktivitu zachytí pouze speciální přístroje, detektory, nebo se pozná podle některých doprovodných jevů: např.: při silné ionizaci vzduchu se tvoří ozon, který zaznamenáváme čichem.

Pojem ionizující záření zahrnuje záření, které vysílají radioaktivní látky, rentgenové záření a další záření, vyvolané zdroji ionizujícího záření, ať jsou přirozené či umělé.

Ionizující záření:

Ionizující záření je významným karcinogenem, a nebezpečí spočívá v:

  • Ozáření zdravotnického personálu

Hospodářsko-technické provozy

Stravovací provoz

Mechanická nebezpečí:

  • Pád osoby po uklouznutí na mokré a mastné podlaze, podvrtnutí nohy, zakopnutí

  • Pád osoby z rampy

  • Řezné a bodné rány. Ostřím nožů a ostrými hroty nářadí jako jsou nože, sekáčky, nůžky na drůbež, vidličky, špikovačky apod., mohou vzniknout řezné a bodné rány.

  • Zhmožděniny stehen, hýždí při úderech o hrany stolů a o části kuchyňských strojů a zařízení

  • Rozdrcení, pořezání prstů a rukou. Toto nebezpečí vzniká při obsluze kutrů, míchaček a podobných kuchyňských strojů a strojků, při obsluze mlecích strojů, kráječů, řezaček.

  • Zranění (pořezání) prstů krájecím strojem: Jedná se o velmi četná poranění.

  • Pořezání při manipulačních pracích s obaly a jinými předměty s ostrými hranami

  • Pořezání pilovým kotoučem kotoučové pily pro masnou výrobu

Elektrická nebezpečí:

  • Zasažení elektrickým proudem při práci na el. strojích, mytí el. strojů a při jejich opravách a údržbě

Tepelná nebezpečí:

  • Opaření horkými pokrmy a parou, popálení o horké povrchy při manipulaci s nádobami s horkými pokrmy hrozí pád nádoby s pokrmem na pracovníka, zranění končetin a jiných částí těla.

  • Spálení olejem nebo horkým tukem.

  • Obtěžující účinky páry, onemocnění dýchacích cest.

Biologické ohrožení:

  • Ohrožení infekčními onemocněními se značnou epidemiologickou závažností.

Ohrožení hlukem:

  • Kotoučové pily, kutry a další stroje pro masnou výrobu mají převážně za provozu zvýšenou hladinu hluku nad povolenou hranici.

Fyzická zátěž:

  • Přetížení svalů, šlach, poškození páteře, naražení a zhmoždění končetin při ruční manipulaci s břemeny.

Doprava ručními nemocničními vozíky

  • Překlopení, zvrácení vozíku

  • Střet s osobami a jinými vozíky

  • Střet s vozidly na venkovních komunikacích

Fyzická zátěž:

Při vjíždění do kabiny výtahu s naloženým vozíkem a vyjíždění z ní nebo při překonávání povrchové překážky (např. zvýšeného prahu dveří, výmolů na komunikaci apod.)

Biologická zátěž:

  • Nákaza od vozíků, určených k přepravě osob, kontaminovaného prádla a dalšího materiálu.

Vnitrozávodní doprava

Mechanická nebezpečí:

  • Různá zranění a úrazy při nehodách v areálu zdravotnického zařízení a věcné škody vznikající na provozovaných vozidlech

  • Přiražení nebo přitlačení osoby vozidlem k části stavby, jiné pevné konstrukci či překážce při vjíždění do zúžených prostor, do vrat, při couvání apod., zranění osoby samovolným pohybem vratových křídel, naražení vozidla na pevnou konstrukci. Při těchto událostech často vznikají i škody na vozidle.

  • Pád břemene (palety a jiné manipulační jednotky) z vidlic a zasažení osoby nacházející se v blízkosti vozíku v důsledku chybného uložení a uspořádání manipulační jednotky a organizačních nedostatků.

  • Pád břemene (palety a jiné manipulační jednotky) z vidlic a zasažení osoby nacházející se v blízkosti vozíku v důsledku vadné manipulace s břemeny.

  • Zasažení pracovníka materiálem a předměty při otevření bočnic a zadního čela, zranění pracovníka materiálem spadlým z korby (ložné plochy) vozidla.

  • Zranění nohy apod. při sestupování a při seskoku z ložné plochy vozidla (případně z kabiny), pád z vozidla nebo stroje při provádění čistění nebo údržby na zvýšených místech:

Nebezpečí výbuchu:

  • Nebezpečí výbuchu hrozí zejména při přepravě lahví se stlačeným plynem.

Údržba stavební

I když zdravotnická zařízení samozřejmě zadávají realizaci investiční výstavby dodavatelským subjektům na základě výběrového řízení, bez vlastní stavební údržby se ve většině případů neobejde.

Nebezpečí mechanická:

  • Pád a zřícení materiálu a jednotlivých předmětů z výšky: Může jít o část bouraného zdiva nebo konstrukční části objektu, pád předmětu a materiálu z

Nahrávám...
Nahrávám...