6.14.1
CHarakteristika nebezpečných prací ve štěrkopískovnách a kamenolomech
Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů
NahoruPostup pro vyhledávání nebezpečí a rizik v pískovnách a kamenolomech
Požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejsou stanoveny direktivně, ale odvíjejí se od vyhledaných a vyhodnocených rizik při práci. To umožňuje přesněji definovat požadavky na zajištění BOZP v jednotlivé firmě nebo instituci, avšak klade to vyšší nároky na jednotlivé zaměstnavatele, kteří jsou za BOZP zodpovědní.
Pro vyhledání a vyhodnocení rizik není stanoven jednotný postup, ani metoda provedení. Vždy záleží na zpracovateli, kterou metodu zvolí a jakým způsobem zdokumentuje splnění zákonné povinnosti. Měla by být zvolena metoda odpovídající konkrétním podmínkám firmy. Protokol by měl sloužit nejen jako doklad o splnění zákonné povinnosti, ale především jako pomůcka pro zaměstnavatele, resp. pro vedoucí zaměstnance – kteří jsou za zajištění BOZP vždy odpovědni – k řízení rizik ve své firmě nebo instituci.
Prevencí rizik se rozumí, jak vyplývá z § 102 zákoníku práce, všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Bezpečnostní technik (BT) stanoví způsob identifikace zdrojů rizik a jejich hodnocení v souladu s příslušnými předpisy a s normou OHSAS 18001 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tyto úkoly jsou popsány ve směrnici č. 17/2007 – bezpečnost práce.
Vyhodnocení rizik při práci je subjektivní záležitostí, která v sobě skrývá dvě nebezpečí – nadhodnocení míry rizika nebo podhodnocení míry rizika. Obojí je nežádoucí. Proto je důležité, aby vyhodnocení rizik při práci prováděly osoby s příslušnou kvalifikací a znalostmi a vedení firmy se k zjištěným výsledkům vyjádřilo. Dvojnásob to platí v případě, je-li vyhodnocení prováděno cizí firmou. Metoda musí odpovídat potřebám firmy a musí dostatečně a odpovídajícím způsobem odrážet míru rizik.
Pro naplnění základního cíle managementu rizik při práci musí na identifikaci a vyhodnocení rizik navázat stanovení opatření k omezení působení rizik nebo k vyloučení rizik.
Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik vychází zaměstnavatel ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí
a) omezování vzniku rizik,
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu,
c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,
e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,
f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,
g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,
h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,
i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,
j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Podle § 102 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci o vyhledání a vyhodnocení rizik a o přijatých opatřeních. Zaměstnavatel by proto měl uchovat všechny podklady o způsobu vyhledání rizik, doklady o výpočtu měr jednotlivých rizik, jakož i doklady o návrzích opatření. Tyto doklady by měly být uchovány minimálně do doby provedení nového vyhledání a vyhodnocení rizik při práci ve stejném rozsahu. Protokol o provedení vyhledání a vyhodnocení rizik při práci by měl být uložen dlouhodoběji, minimálně po dobu dvou cyklů managementu rizik. To se též týká dokladů potvrzujících provedení uložených opatření a plánu na vyhledání a vyhodnocení rizik (většinou v podobě příkazu ředitele).
Schválením protokolu o vyhledání a vyhodnocení rizik ředitelem cyklus nekončí. Podpisem se stala navržená opatření závazná. Organizace by měla vypracovat harmonogram realizace. Na zpracovaný a schválený harmonogram musí…
