dnes je 11.8.2020

Input:

Dozor nad plněním povinností poskytovatele PLS

14.7.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.7.3
Dozor nad plněním povinností poskytovatele PLS

JUDr. Anna Janáková, JUDr. Zdena Krýsová

Novum v poskytování zdravotních služeb

Novinkou zdravotnické reformy, která vstoupila do českého právního řádu především zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách je, že poskytovatelé zdravotních služeb (tedy i poskytovatelé pracovnělékařských služeb) podléhají při výkonu své činnosti kontrole a mohou se při porušení či nedodržování určitých zákonných ustanovení dopustit, přestupku za který jim může být uložen, správní trest který je stanoven v případě pokuty v řádu statisíců Kč. Řada těchto přestupků se týká též poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Kontrola dodržování povinnosti ohledně pracovnělékařských služeb se tedy nově týká nejen kontroly dodržování povinností zaměstnavatelů při zajišťování PLS, ale též dodržování povinností poskytovatelů pracovnělékařských služeb při poskytování PLS.

Ke shora uvedené zákonné úpravě přibylo s účinností ode dne 1. 5. 2020 novelou zákona o ochraně veřejného zdraví, vyhlášenou pod č. 205/2020 Sb., oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví I. stupně provádět kontrolu nad plněním povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zákonem č. 373/2011 Sb.

Přestupky obecně

Přestupkem je podle § 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Přestupky projednávají správní úřady, kterým zvláštní zákony takové oprávnění svěřují. Ustanovení § 60 zákona č. 250/2016 Sb. obsahuje tzv. zbytkovou věcnou příslušnost pro případy, kdy zvláštní zákon věcnou příslušnost k projednání přestupku neupravuje.

Podle § 78 shora citovaného zákona správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí a postupuje v řízení z moci úřední.

Ustanovení § 35 shora citovaného zákona upravuje druhy správních trestů. Jde o napomenutí, pokutu, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Správní trest zákazu činnosti a zveřejnění rozhodnutí o přestupku však lze uložit jen tehdy, je-li to stanoveno zákonem,

Podle § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách,  se poskytovatelem zdravotních služeb rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle cit. zákona. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), živností není činnost fyzických osob, mj.  lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování zdravotních služeb a přírodních léčitelů. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 372/2011 Sb. však řada poskytovatelů zdravotních služeb má formu příspěvkové organizace, tj. právnické osoby.

Odpovědnost za přestupek, je upravena odchylně pro fyzické osoby a osoby právnické, resp. podnikající fyzické osoby. Podle § 13 zákona č. 250/2016 Sb. je fyzická osoba pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku, je-li trestný. K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se podle § 15 předešle uvedeného zákona vyžaduje zavinění (subjektivní odpovědnost). Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. Formy zavinění (nedbalost a úmysl) upravuje ust. § 15 odst. 2 a 3 zákona č. 250/2016 Sb.

Naproti tomu odpovědnost právnické osoby, je odpovědností objektivní, tedy nezkoumá se zavinění. Podle § 20 zákona č. 250/2016 Sb. právnická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu. Jednání, kterých osob je přičitatelné právnické osobě stanoví ust. § 20 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.

Podle ust. § 20 odst. 6 odpovědnost právnické osoby za přestupek však není podmíněna zjištěním konkrétní fyzické osoby, která se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. Správní orgán není povinen zjišťovat konkrétní fyzickou osobu, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, zejména tehdy, je-li ze zjištěných skutečností zřejmé, že k jednání zakládajícímu odpovědnost právnické osoby za přestupek došlo při činnosti právnické osoby.

Odpovědnost za přestupek podnikající fyzické osoby je podle § 22 zákona č. 250/2016 Sb. rovněž objektivní odpovědností. Podnikající fyzická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající fyzická osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě. Kdo se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné podnikající fyzické osobě upravuje § 22 odst. 3 citovaného zákona. Shora citované ust. § 20 odst. 6 se vztahuje i na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek.

Důvody správní odpovědnosti

Balíček zdravotnických předpisů vychází z předpokladu, že má-li být plnění povinností poskytovatele zdravotních služeb (tedy o poskytovatele pracovnělékařských služeb) a dodržování práv pacientů vymahatelné, je nezbytné, aby za jejich porušování byly stanoveny náležité pokuty. Jak do zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, tak do zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, byla zařazena ustanovení stanovící skutkové podstaty přestupků a maximální výše pokut, které lze uložit. Rovněž byly určeny správní orgány příslušné k projednávání přestupků.

Jak je již shora uvedeno, dnem 1. května 2020 nabyla účinnosti novela zákona o ochraně veřejného zdraví, vyhlášená pod č. 205/2020 Sb. Podle důvodové zprávy k této novele byla zavedena kontrola povinností poskytovatelů pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zákonem č. 373/2011 Sb., neboť na základě poznatků praxe, v některých případech si poskytovatelé pracovnělékařských služeb v rozporu s vyhláškou č. 79/2013 Sb. individuálně upravovali rozsah a náplň pracovnělékařských prohlídek nebo tyto lékařské prohlídky před vydáním lékařského posudku vůbec neprováděli, v důsledku čehož mohli být zaměstnanci zařazeni k výkonu práce, která by neodpovídala jejich zdravotní způsobilosti. KHS tak náleží státní zdravotní dozor nad tím, zda poskytovatelé pracovnělékařských služeb provádí pracovnělékařské prohlídky uložené zákonem č. 373/2011 Sb.

Kontrolní orgány

Podle § 107109 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách výkon kontroly nad dodržováním povinností poskytovatelů zdravotních služeb (tedy i pracovnělékařských služeb) provádějí kontrolní orgány, kterými se rozumějí:

∙příslušný krajský úřad (Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra u specifických zdravotnických zařízení) jako příslušný správní orgán ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 272/2011 Sb., o zdravotních službách a dále

∙Ministerstvo zdravotnictví, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, generální ředitelství Vězeňské služby a komory (Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora).

Při provádění kontroly postupují výše uvedené orgány podle kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole. Kontrolní orgány jsou oprávněny ukládat k odstranění zjištěných nedostatků nápravná opatření, stanovit lhůty, v nichž je třeba nápravné opatření splnit, kontrolovat splnění nápravných opatření a požadovat na kontrolovaných osobách písemné zprávy o splnění nápravných opatření. Pokud byl spáchán správní delikt, mohou uložit finanční postih.

Dále je kontrolním orgánem nad dodržováním povinnosti poskytovatelů pracovnělékařských služeb na základě § 82 odst. 2 písm. o) ZoOVZ orgán ochrany veřejného zdraví I. stupně. Předmětem státního zdravotního dozoru je plnění povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zákonem č. 373/2011 Sb.