Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Hluk

29.7.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1.1
Hluk

MUDr. Anna Šplíchalová

Související právní a ostatní předpisy

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 7.

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v aktuálním znění, zejména ust. § 30 až § 34, § 37 až 40.

  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích na pracovištích.

  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb., zejména příloha nařízení vlády, kapitola II – nemoci způsobené fyzikálními faktory, bod. 4.

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zejména ust. § 39.

  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění, zejména příloha č. 1, bod 3.

    • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb., zejména ust. § 2 až 10, § 20 a 21.

    • Vyhláška č. 238/2016 Sb., kterou se stanoví seznam činností zakázaných těhotným příslušnicím, příslušnicím do konce devátého měsíce po porodu a příslušnicím, které kojí.

  • Směrnice 2003/10/ES o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem), (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu č. 16 odst. 1 rámcové směrnice 89/391/EHS).

  • Metodický návod MZ ČR ze dne 26. 7. 2013, pro měření a hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb. Věstník MZ ČR č. 4/2013.

  • ČSN EN ISO 9612 Akustika – Směrnice pro měření a posuzování expozice hluku v pracovním prostředí.

  • ČSN EN ISO 1999 Akustika – Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku.

  • ČSN EN ISO 7196 Akustika – Frekvenční váhová funkce pro měření infrazvuku.

a další předpisy uvedené v úvodu kapitoly 3/7.1.

Hluk na pracovišti

Statistika o výskytu hluku na pracovišti

Hluk je nejčastějším rizikovým faktorem pracovního prostředí u nás. Následující graf byl sestaven z údajů publikovaných ve Zprávě o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za rok 2015 a údajů o výskytu nemocí z povolání v ČR za stejný rok 1). Z obrázku je patrné, že 39% všech pracovníků vykonávajících rizikové práce je exponováno právě nadlimitnímu hluku, přitom počet profesionálních poškození sluchu v důsledku působení hluku byl nízký. Profesionální onemocnění sluchu vlivem nadlimitního hluku vylo v roce 2015 hlášeno jen u 11 osob, což představuje cca 1% všech hlášených nemocí z povolání v ČR.

Podobná situace je evidovaná od r. 2005 a svědčí o tom, že dlouhodobé a důsledné uplatňování preventivních opatření, zejména technické prevence a používání účinných osobních prostředků na ochranu sluchu, je v prevenci poškození sluchu z hluku vysoce efektivní 2). Na rozdíl od hluku je situace u faktoru vibrací, fyzické zátěže a pracovních poloh i biologických činitelů diametrálně odlišná.

Hluk

Učebnice pracovního lékařství 3,4) pojmem hluk označují jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro lidské zdraví škodlivý zvuk. Z fyzikálního hlediska představuje hluk mechanické vlnění pružného prostředí, které se od zdroje šíří prostřednictvím zvukových vln. Zdravé lidské ucho je schopno vnímat zvuk ve frekvenčním rozsahu od 20 Hz do 20kHz. Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz je infrazvuk, nad 20 kHz pak ultrazvuk.

Vysokofrekvenční hluk

Hluk o frekvenci 8 - 20 kHz označujeme jako vysokofrekvenční hluk. Hluk se od zdroje nejčastěji šíří vzduchem, ale přenáší se i stavební nebo strojní konstrukcí a následně může být vyzařován do pracovního prostoru.

Druhy hluku podle časového průběhu

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v § 2definuje druhy hluku v pracovním prostředí podle časového průběhu. Rozlišujeme tedy hluk impulsní, ustálený a proměnný.

Impulsní hluk

Impulsní hluk je tvořen jedním impulsem nebo sledem zvukových impulsů. Zdrojem vysokoenergetického impulsního hluku ve venkovním prostředí jsou výbuchy v lomech, dolech, demoliční a průmyslové procesy s pomocí výbušnin, střelba z těžkých zbraní apod. Zdrojem vysoce impulsního hluku ve venkovním prostoru je např. střelba z lehkých zbraní.

Ustálený hluk

Ustálený hluk je hluk, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě nemění v závislosti na čase o více než 5 dB.

Proměnný hluk

Opakem ustáleného hluku je hluk proměnný, jehož hladina akustického tlaku se v daném místě mění v závislosti na čase o více než 5 dB.

Účinky hluku na lidské zdraví

Účinky hluku na lidské zdraví dělíme na sluchové a mimosluchové a jejich souhrn uvádí následující tabulka:

ÚČINKY HLUKU NA LIDSKÉ ZDRAVÍ 
Sluchové účinky: 
1. Akutní akustické trauma sluchového aparátu
(působení vysoce impulsního hluku – střelba, výbuchy)  
2. Oboustranná percepční nedoslýchavost
(dlouhodobá expozice intenzivního hluku působí trvalé zvýšení sluchového prahu)  
Mimosluchové účinky:  
1. Hluk přispívá ke vzniku různých poruch a onemocnění:
  • poruchy emocionální rovnováhy a celková podrážděnost

  • poruchy spánku

  • chronická únava

  • snížení imunity

  • kardiovaskulární onemocnění (vysoký krevní tlak)

  • stresem podmíněná a psychosomatická onemocnění

  • zvýšený výskyt úrazů a nehod

 
2.  Dopady mimosluchových účinků na práci a zaměstnavatele:
  • negativní ovlivnění pracovního výkonu (snížení kvality, zvýšení počtu chyb)

  • celkové snížení efektivity práce

  • nárůst nákladů zaměstnavatele v souvislosti se zvýšením nemocnosti zaměstnanců a výskytem pracovních úrazů a nehod

 

Sluchové účinky

Sluchové účinky mohou vznikat po akutním nebo chronickém působení hluku na nechráněný sluchový aparát. V důsledku akutního působení vysoce impulsního hluku (střelba, výbuchy v dolech, lomech) dochází ke vzniku akutního akustického traumatu sluchového orgánu, při kterém může akustická vlna kromě ohlušení způsobit i prasknutí bubínku a poranění dalších struktur ucha. Intenzita hluku 130 dB představuje pro lidský sluch práh bolestivosti, od 140 dB dochází ke vzniku akustického traumatu. Takové akutní profesionální poškození sluchu se posuzuje jako pracovní úraz.

V důsledku delšího působení intenzivního hluku v pracovním prostředí dojde nejprve k dočasnému zvýšení sluchového prahu, který se přechodně projeví zhoršeným sluchem. Po víceleté expozici nadměrnému hluku při práci dochází k oboustrannému trvalému zvýšení sluchového prahu, který má za následek trvalé poškození sluchu. Závažné formy oboustranného a symetrického poškození sluchu v důsledku nadlimitní expozice hluku (nad 85 dB) se pak posuzuje jako profesionální nedoslýchavost. Hluk se na sluchový aparát přenáší jak vzdušným, tak i kostním vedením. Proto při vysokých intenzitách hluku již nestačí standardní ochrana sluchu před vedením hluku vzdušnou cestou (zátkové nebo mušlové chrániče sluchu), ale je nutno chránit sluch i před přenosem hluku kostmi lebky, kdy se používají akustické (protihlukové) přilby.

Mimosluchové účinky

Mimosluchové účinky v důsledku působení hluku v pracovním prostředí se mohou projevit poruchami emocionální rovnováhy, celkovou podrážděností, snížením imunity, poruchami spánku, chronickou únavou, což může ve svém důsledku negativně ovlivnit samotný pracovní výkon (snížení kvality výkonu, zvýšení počtu chyb apod.). Dlouhodobá expozice nadměrnému hluku je spojená s rizikem kardiovaskulárních chorob a přispívá ke vzniku stresem podmíněných chronických poruch a chorob jako vysoký krevní tlak a různá psychosomatická onemocnění. Nadměrné dlouhodobé působení hluku také nepříznivě ovlivňuje koordinaci pohybů, což může přispívat ke vzniku úrazů a nehod (na hlučných pracovištích vzniká více pracovních úrazů) 3).

Mimosluchové účinky hluku na zdraví pracovníků je často podceňovaným problémem, protože pro zaměstnavatele nepředstavuje výskyt nemocí z povolání a přispění hluku na výskyt uvedených obecných onemocnění a poruch nemusí být vždy zcela zřejmý. Nicméně, mimosluchové účinky hluku představují ve svém důsledku snížení efektivity práce a nárůst nákladů zaměstnavatele v souvislosti se zvýšením nemocnosti zaměstnanců a výskytem pracovních úrazů a nehod.

Výskyt hluku v pracovním prostředí

Zdroje hluku

Hluk vzniká jako vedlejší produkt při pracovní činnosti a provozu jakéhokoliv mobilního nebo stacionárního strojního zařízení, které se používá v celé řadě průmyslových odvětví, v dopravě i zemědělství. Příkladem zdroje hluku jsou např. strojní zařízení, ruční nářadí s pneumatickým, hydraulickým či elektrickým pohonem, stroje nebo dopravní prostředky vybavené vlastním spalovacím motorem. Při provozu uvedených zařízení tedy vzniká hluk ze samotné pohonné jednotky a hluk z vlastní technologické pracovní činnosti. Hodnota hluku z pohonné jednotky nástroje nebo zařízení je uvedena v jejich technické dokumentaci na základě výsledku typové zkoušky. Hluk, který při pracovní činnosti za použití nástrojů a zařízení vzniká, je ovlivněn jak technologickým postupem a charakterem opracovávaného materiálu (čím tvrdší materiál, tím větší hluk), tak i stářím a technickým stavem nástroje a zařízení (čím starší a hůře technicky udržovaný nástroj, tím větší hluk). Expozici hluku v pracovním prostředí významně ovlivňuje i prostorová dispozice pracoviště. Při použití stejného nástroje i druhu opracovaného materiálu budou zaznamenány podstatně vyšší hodnoty hluku v uzavřených prostorách např. průmyslové haly než při práci na otevřených venkovních staveništích.

Intenzita hluku

Intenzita hluku od 65 dB přestavuje úroveň, při které začíná problém při např. vzájemné telefonické komunikaci, od 85 dB je normální hovor možný pouze na vzdálenost 1 metru a při asi 95 dB komunikace vyžaduje křik dokonce už na vzdálenost 50 centimetrů. Pro názornost, běžně se používající nástroje a zařízení při obrábění kovů (obráběcí stroje, brusky, lisy, vrtačky apod.) a dřevoobráběcí stroje (pily pásové, motorové, cirkulární, ruční bruska) jsou zdrojem hluku o ekvivalentní hladině akustického tlaku (LAeq) v rozmezí 75 – 105 dB. Jedoucí vlak je zdrojem silného hluku o intenzitě kolem 90 dB, sbíječka 100 dB, startující proudové letadlo 120 dB. Příkladem intenzity hluku asi 140 dB představuje vzdálenost 10 metrů od startujícího letadla, zábleskový granát je zdrojem impulsního hluku kolem 170 dB.

Měření a hodnocení expozice hluku v pracovním prostředí

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v ust. § 20uvádí, že při měření a hodnocení hluku se postupuje podle příslušných technických norem.

Ke sjednocení postupu orgánů ochrany veřejného zdraví při měření a hodnocení hluku v pracovním prostředí a vibrací byl vydán Metodický návod MZ ČR ze dne 26. 7. 2013, pro měření a hodnocení hluku a vibrací na pracovišti a vibrací v chráněných vnitřních prostorech staveb. Ve znění tohoto metodického návodu jsou směrnice pro měření hluku v pracovním prostředí obsaženy v ČSN EN ISO 9612 „Akustika – Směrnice pro měření a posuzování expozice hluku v pracovním prostředí” a v ČSN EN ISO 1999 „ Akustika – Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku”. Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk se měří navíc v souladu ČSN EN ISO 7196 „ Akustika – Frekvenční váhová funkce pro měření infrazvuku”.

Stanovení expozice

NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v § 3, odst. 4uvádí, že hodnocení podle průměrné expozice u ustáleného a proměnného hluku se provádí, pokud pracovní doba ve sledovaném období je proměnná nebo když se hladina hluku v průběhu sledovaného období mění, avšak jednotlivé denní expozice hluku se neliší o více než 10 dB v LAeq,8h od výsledků opakovaných měření a při žádné z expozic není překročena hladina akustického tlaku LAmax 107 dB.

Nařízení vlády č. 217/2016 Sb., které mění NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nabývá právní účinnosti dnem 30. srpna 2016. Tato novela v § 3, odst. 5 až 9 doplňuje a upřesňuje postup při stanovení průměrné expozice hluku na pracovišti za sledované období. Při stanovení průměrné expozice hluku na pracovišti za sledované období se vychází z celkového počtu směn v daném období a počtu směn, při kterých je zaměstnanec exponován hluku (§ 3, odst. 5 uvedeného NV). Tento postup se použije i v případě pravidelných nebo nepravidelných směn s odlišnou dobou trvání než 8 hodin, avšak jednotlivé denní expozice hluku při proměnlivém počtu hodin za sledované období je třeba nejprve přepočítat na pracovní dobu 8 hodin (§ 3, odst. 6 uvedeného NV). Princip hodnocení podle průměrné expozice u impulsního hluku je stejný a je zakotven v § 4, odst. 4 již citovaného právního předpisu.

Kdo provádí měření

Podle Z 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, § 83a, odst. 1, písm. g), může měření hluku v pracovním prostředí realizovat pouze osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o autorizaci (viz podkapitola. 3/7.1.této příručky). Dále dle § 38 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace (podle § 83c zákona o ochraně veřejného zdraví) k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný.

Frekvence měření

Frekvenci měření hluku stanovuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 7odst. 1 (viz podkapitola 3/7.1.této příručky). Četnost měření závisí také na intenzitě expozice, takže v případě nadlimitní expozice, tedy u rizikových prací zařazených do 2. rizikové, 3. nebo 4. kategorie, je frekvence měření u konkrétně vykonávaných prací stanovena příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, a to v aktuálním rozhodnutí o rizikových pracích.

Přípustné expoziční limity a hygienické limity pro hluk v pracovním prostředí

Přípustné expoziční limity a hygienické limity pro hluk v pracovním prostředí uvádí NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění (§ 3 až 8).

Ustálený a proměnný hluk

Přípustný expoziční limit pro ustálený nebo proměnný hluk vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku pro 8hodinovou směnu A LAeq,8h je 85 dB. Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 50 dB. Hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T se rovná 70 dB.

Impulsní hluk

Přípustný expoziční limit pro impulsní hluk vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h se rovná 85 dB. Přípustný expoziční limit pro impulsní hluk vyjádřený hladinou špičkového akustického tlaku C LCpeak je 140 dB. Hygienické limity pro impulsní hluk platí obdobně jako již uvedené hygienické limity u ustáleného a proměnného hluku.

Vysokofrekvenční hluk

Přípustný expoziční limit vysokofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 8 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz a 16 kHz Lteq,8h se rovná 75 dB.

Ultrazvuk

Přípustný expoziční limit ultrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku Lteq,8h v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 kHz, 25 kHz, 31,5 kHz a 40 kHz Lteq,8h se rovná 105 dB.

Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

Přípustný expoziční limit infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku G LGeq,8h se rovná 116 dB. Přípustný expoziční limit infrazvuku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz Lteq,8h se rovná 110 dB. Přípustný expoziční limit nízkofrekvenčního hluku vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz Lteq,8h se rovná 105 dB. Při krátkodobé expozici nízkofrekvenčnímu hluku do 8 minut vyjádřenému hladinami maximálního akustického tlaku Ltmax v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 1 Hz až 16 Hz nesmí překročit 137 dB a v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 Hz až 40 Hz Ltmax nesmí překročit 132 dB.

Hygienický limit pro jinou než osmihodinovou směnu

Hygienický limit expozice hluku, infrazvuku, nízkofrekvenčnímu a vysokofrekvenčnímu hluku a ultrazvuku vyjádřený hladinou akustického tlaku A pro jinou než osmihodinovou směnu v minutách se určí tak, že se ke stanoveným přípustným expozičním limitům LAeq,8h, Lteq,8h, nebo LGeq,8h přičte korekce KT, která se stanoví podle vztahu KT = 10.lg (480/T), [dB].

Souhrn limitů u hluku

Souhrn limitů pro jednotlivé druhy hluku uvádí následující tabulka:

Ustálený a proměnný hluk Hodnota 
Přípustný expoziční limit (LAeq,8h) 85 dB 
Hygienický limit pro práce náročné na pozornost a soustředění, tvůrčí práce (LAeq,8h )  50 dB 
Hygienický limit ve stavbách pro výrobu a skladování, kde hluk je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením, ale nevzniká pracovní činností (LAeq,8h)  70 dB 
Impulzní hluk  
Přípustný expoziční limit (LAeq,8h) 85 dB 
Přípustný expoziční limit (LCpeak) 140 dB 
Hygienické limity pro impulsní hluk platí obdobně jako u ustáleného a proměnného hluku   
Vysokofrekvenční hluk  
Přípustný expoziční limit (Lteq,8h) v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 8 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz a 16 kHz  75 dB 
Ultrazvuk  
Přípustný expoziční limit (Lteq,8h) v třetinooktávových pásmech o středních kmitočtech 20 kHz, 25 kHz, 31,5 kHz a 40 kHz  105 dB 
Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk   
Přípustný expoziční limit (LGeq,8h)  116 dB 

Hluk a kategorizace prací

Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, upravuje v příloze 1 bod 3 kritéria pro faktor hluk.

Průměrná expozice

Při nestandardních časových charakteristikách pracovní expozice, jimiž jsou týdenní expozice rozdělená jinak než na 5 osmihodinových směn, jiný počet směn za pracovní týden než 5 a proměnlivý počet hodin za sledované období, tj. týden, 30 kalendářních dnů nebo delší dobu, se pro zařazení práce do kategorií vychází z průměrné expozice hluku stanovené NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění NV č. 217/2016 Sb.

Podmínky hodnocení

Při měření a hodnocení ustáleného proměnného a impulsního hluku na pracovišti pro účely kategorizace práce se vychází výlučně z ekvivalentních hladin akustického tlaku stanovených s kmitočtovým vážením A, a v případě impulsního hluku navíc z hladin špičkového akustického tlaku stanovených s kmitočtovým vážením C. Kmitočtová vážení A a C zohledňují souhrnně v celém rozsahu slyšitelných kmitočtů míru škodlivosti, rušivosti a dalších nepříznivých účinků jednotlivých kmitočtových složek hluku na pracovišti.

Vysokofrekvenční hluk, ultrazvuk, infrazvuk a nízkofrekvenční hluk se podle právního předpisu upravujícího ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací pro účely zařazení práce samostatně nehodnotí, proto se pro ně kritéria pro zařazení do kategorií nestanoví.

Druhá kategorie

Do druhé kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány:

  • ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h je v rozmezí od 80 do 84,9 dB, avšak přípustný expoziční limit 85 dB nepřekračuje, nebo

  • impulsnímu hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h je v rozmezí od 80 do 84,9 dB, avšak přípustný expoziční limit 85 dB nepřekračuje, a jehož hladina špičkového akustického tlaku C LCpeak je v rozmezí od 130,0 do 139,9 dB, avšak přípustný expoziční limit 140 dB nepřekračuje.

Třetí kategorie

Do třetí kategorie se zařazuji práce, při nichž jsou osoby exponovány:

  • ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 85 dB, avšak nepřekračuje 105 dB, nebo

  • impulsnímu hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 85 dB, avšak nepřekračuje 105 dB, a jehož hladina špičkového akustického tlaku C LCpeak dosahuje nebo je vyšší než přípustný expoziční limit 140 dB, avšak nepřekračuje 150 dB.

Čtvrtá kategorie

Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž jsou osoby exponovány ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h nebo impulsnímu hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h nebo hladina špičkového akustického tlaku C LCpeak je vyšší, než je stanoveno u kategorie třetí.

Při respektování uvedených kriterií lze pro jednotlivé kategorie práce stanovit rozpětí hodnot, které pro přehlednost uvádí následující tabulka:

Tabulka rozpětí hodnot hluku podle kategorií práce

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: