Dotaz:
Chtěla bych se zeptat ohledně periodické prohlídky zaměstnance. V jakém právním předpise, resp. na jakou instituci se mohu obrátit, pokud mám pochybnosti, že náš smluvní závodní lékař neprovádí vyšetření tak, jak by měl, resp. že neposílá na dodatečná vyšetření, která jsou k dané profesi potřeba. Jedná se mi o pozici svářeče.
Odpověď:
To je dost složitá otázka. Předně je třeba vyjít z toho, že zaměstnavatel má s lékařem (zdravotnickým zařízením) uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, a to je smlouva jako každá jiná obchodní smlouva o poskytnutí nějaké služby (opravě apod.). Taková smlouva by přímo měla obsahovat podmínky obecně řečeno reklamace nebo stížnosti. Při jejím zpracování má být vycházeno z občanského zákoníku. Nakonec musí obsahovat i podmínky, za kterých je možno smlouvu vypovědět.
Poskytování zdravotních služeb se však ještě navíc řídí speciálními zákony, a to zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Je všeobecně známo, že pracovnělékařské služby jsou upraveny v zákoně č. 373/2011 Sb. Tam však jsou upraveny pouze povinnosti a práva zaměstnavatele, povinnosti a práva lékaře a povinnosti zaměstnance, o stížnostech tam však není nic.
Stížnosti na poskytování zdravotních služeb upravuje obecně zákon č. 372/2011 Sb. v ustanoveních § 93 a násl. Tam je ale malý problém, protože podle § 93 odst. 3 si proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami může podat stížnost pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo osoba zmocněná pacientem. Tady obecně platí, že pokud stěžovat s vyřízením stížnosti nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
Na zaměstnavatele, kterému jsou také poskytovány zdravotní služby, zde zákonodárce evidentně zapomněl a zatím to žádná z novel zákona neřešila, a to asi pro to, že v praxi je jednodušší zrušit smlouvu a najít si lepšího lékaře než řešit stížnosti na lékaře.
Nicméně ještě určitá možnost stížnosti zde je, a to podle § 94 odst. 4 zákona. Zde platí, že stížnost, kterou podala osoba, která není uvedena v § 93 odst. 1, příslušný správní orgán posoudí jako podnět k provedení kontroly. Ve lhůtě 30 dnů ode dne jejího doručení písemně vyrozumí osobu uvedenou ve větě první o tom, jak se stížností bylo naloženo.
Z toho vyplývá, že byste jako zaměstnavatel mohli podat stížnost zřizovateli nebo příslušnému správnímu orgánu (krajskému úřadu) a ten by s Vaší stížností zacházel aspoň jako s podnětem k provedení kontroly.
Jinak ještě existuje možnost stěžovat si příslušné lékařské komoře.
Poslední možnost je obrátit se na Krajskou hygienickou stanici, resp. na její územní pracoviště. Podle § 92h odst. 8 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví totiž může KHS uložit poskytovateli pracovnělékařské péče pokutu pokud neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy. Vzhledem k tomu, že nepředpokládám, že by v této době Vám šla některá KHS provádět kontrolu lékaře pracovnělékařské péče, doporučuji, abyste postupovali v souladu s uzavřenou smlouvou o poskytování pracovnělékařských služeb, pana doktora upozornili na nedostatky a když by je nevysvětlil nebo neodstranil, tak s ním ukončili smlouvu. To je jednodušší než všechny stížnosti a podněty ke kontrole.
.jpg)
