Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

2.4.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1.7
Karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

MUDr. Anna Šplíchalová, Ph.D.

Související právní a ostatní předpisy

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 7.

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění, zejména ust. §§ 16-18, příloha č. 2, část A, B, příloha 3, část C.

    • Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), v aktuálním znění.

    • Vyhláška č. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli,ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb., zejména příloha č.1, bod 2 a příloha č.2.

  • Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb., zejména příloha nařízení vlády, kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami, kapitola III- nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice a ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb.

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších změn a doplňků,

a další předpisy uvedené v úvodním textu k Rizikovým faktorům pracovního prostředíChemické karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci

Podle § 16 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění se mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci řadí:

  • látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle chemického zákona,

  • látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1A a 1B, mutageny kategorie 1A a B a látky toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B upravené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

  • cytostatika a prach tvrdých dřev, je-li práce s tvrdým dřevem zařazena do třetí nebo čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Specifikace tvrdých dřev je upravená v příloze č. 3 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4, vysvětlivka bodu b). Mezi tvrdá dřeva patří dřevo např. břízy, buku, dubu, bílého ořechu, kaštanu, javoru, habru apod.

Za karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci podle výše uvedené specifikace se považují též směsi karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci kategorie 1A a 1B, jestliže obsah těchto látek je nad koncentračním limitem stanoveným podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení vlády č. 361/2007 Sb., §16, odst. 2).

Účinky na lidský organismus

Látky, jejichž účinek se projeví až po velmi dlouhé době expozice, případně po dlouhé době latence (roky, desítky let), nebo dokonce u následujících generací, se označují, jako látky s pozdím účinkem. Do této skupiny patří mutageny, karcinogeny a látky toxické pro reprodukci a vývoj plodu 1). Některé látky se vyznačují kombinovaným účinkem, viz následující tabulka s příklady látek.

Účinek Příklady látek a směsí 
Karcinogenní, mutagenní benzen, ethylenoxid, berylium, trichlorethylen, perchlorethylen, styren, vinylchlorid, akrylonitril, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), karbamátové insekticidy, cytostatika  
Toxický pro reprodukci rtuť a její anorganické sloučeniny, aromatické heterocyklické aldehydy, oxid uhelnatý  
Karcinogenní, mutagenní a toxický pro reprodukci sloučeniny olova, arzénu, kadmia, šestimocného chromu, niklu, fluóru, alifatické amidy, aromatické amino a nitrosloučeniny  

Charakter poškození organizmu u látek s pozdním účinkem souhrnně uvádí následující tabulka.

Účinky mutagenů, karcinogenů a látek toxických pro reprodukci na lidské zdraví  
Látky s účinkem mutagenním - genotoxické látky (působí trvalé poškození DNA buňky)  
mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu mutací, které mohou být společným mechanizmem vzniku:
  • dědičných onemocnění,

  • zhoubných novotvarů (rakoviny) nebo

  • vrozených vývojových vad.

 
Látky s účinkem karcinogenním  
mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny:
  • mutagenním mechanizmem – genotoxické karcinogeny (navozují změny genetického materiálu přímo nebo prostřednictvím svých metabolitů),

  • nemutagenním (epigenetickým) mechanizmem – epigenetické karcinogeny (podporují zvýšené dělení již poškozených buněk a jejich proměnu na nádorové buňky)

 
Látky toxické pro reprodukci a vývoj plodu 
mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu:
  • poškození reprodukčních funkcí u obou pohlaví (např. negativní působení na libido, sexuální chování, tvorbu a vývoj spermií a vajíček), nebo

  • nedědičných poškození potomků (potrat, vývojové vady)

 

Mutageny

Mutace je ireverzibilní (trvalá) změna genetické informace buňky (změna DNA). Podle úrovně postižení mohou být mutace:

  • genové - vznikají na úrovni jednotlivých genů a spočívají ve změně vnitřní struktury DNA (záměna, chybění nebo změna pořadí nukleotidů) a

  • chromozomové - představují poškození chromozomů ve smyslu jejich struktury nebo počtu.

Podle druhu postižené buňky rozeznáváme mutace:

  • gametické (mutace v pohlavních buňkách), které v případě smrti buněk mohou způsobit zvýšený počet potratů nebo zapříčinit abnormální vývoj plodu a projevit se výskytem vrozené vady; v případě, že mutace pohlavní buňky neusmrtí, přenesou se na potomstvo,

  • somatické (mutace tělových buněk) mohou vést k metabolickým poruchám, urychlenému stárnutí nebo nádorovému onemocnění; somatické mutace postihují jen exponovaného jedince a nepřenáší se na další generace.

Mutageny jsou látky nebo faktory schopné vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu mutací. Mutageny mohou být:

  • chemické látky – široká skupina látek a směsí, např. alkylační látky (epoxidy), organické sloučeniny těžkých kovů (arzén, rtuť, kadmium, chrom) apod.

  • fyzikální faktory - ionizující záření, UV záření,

  • biologické faktory – onkogenní viry (papilomaviry – rakovina děložního čípku, virus infekční žloutenky B a C – rakovina jater, herpetické viry, retroviry apod.)

Vzhledem k charakteru působení mutagenních látek, tedy trvalému poškození genetického materiálu, označují se také jako látky genotoxické. Mutace může být společným mechanizmem vzniku:

  • dědičných onemocnění,

  • zhoubných novotvarů (rakoviny) nebo

  • vrozených vývojových vad.

Karcinogeny

Karcinogeny představují širší skupinu látek než mutageny. Patří sem látky, které mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny jak

  • mutagenním mechanizmem – genotoxické karcinogeny, které navozují změny genetického materiálu přímo nebo prostřednictvím svých metabolitů, tak i

  • nemutagenním (epigenetickým) mechanizmem – epigenetické karcinogeny, které přímo nepoškozují genetický materiál, ale podporují zvýšené dělení již poškozených buněk (latentně nádorové buňky) včetně jejich následnou proměnu na buňky nádorové; do této skupiny patří látky, které např. modifikují hormonální rovnováhu v organizmu (extrogeny), snižují obranyschopnost organizmu (látky s imunosupresivním účinkem) nebo zcitlivující organizmus pro vnímání vůči samotným genotoxickým karcinogenům (polychlorované bifenyly).

Proces karcinogeneze

Proces karcinogeneze, tedy vzniku zhoubného nádoru (rakoviny), lze shrnout do třech hlavních fází uvedených v následující tabulce.

Proces karcinogeneze 
Fáze iniciace  Působením genotoxické karcinogenní látky – iniciátora - dochází ke vzniku mutace. Z normální buňky po latenci desítek let vznikne buňka mutovaná. V této fázi se mohou uplatnit účinné obranné mechanizmy (reparační – opravné, imunitní prostřednictvím T-lymfocytů); v případě jejich selhání proces pokračuje další fází.  
Fáze promoce Promoce je chronická vícestupňová reakce na látky - promotory, které samy o sobě nejsou karcinogenní. Působením promotoru vzniká latentní nádorová buňka, která se transformuje na buňku nádorovou. 
Fáze progrese  Ve fázi progrese dochází k nekontrolovanému dělení nádorových buněk, tvorbě nádoru s následným vznikem zhoubného nádoru (rakoviny). 

Z uvedených fází karcinogeneze vyplývá, že genotoxické látky lze pokládat za iniciační faktory a negenotoxické látky za promoční faktory karcinogenezy.

Mezinárodní klasifikace karcinogenů

Klasifikací chemických látek i pracovních procesů z hlediska rizika karcinogenity pro člověka se v mezinárodním měřítku zabývá Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) v Lyonu. Podle jednotné standardní metodiky IARC zařazuje látky do slupin uvedených v následující tabulce.

Mezinárodní klasifikace karcinogenů (IARC) 2) 
Skupina: Specifikace: Počet látek (k 31.3.2014)  
1. Prokázané humánní karcinogeny
např. aflatoxiny, benzen, trichloretylen, vinylchlorid, kadmium a jeho sloučeniny, šestimocný chrom a jeho sloučeniny, kouření tabáku, azbest, krystalická forma oxidu křemičitého, virus infekční žloutenky B a C, ionizující záření  
113 
2A. Pravděpodobné humánní karcinogeny
např. akrylamid, dichlormetan, tetrachloretylen, lidský papilomavirus typ 68, vinylbromid, vinylfluorid  
66 
2B. Možné humánní karcinogeny
např. styren, acetylamid, furan, chloroform, sloučeniny kobaltu  
285 
3. Látky nejsou klasifikovány jako lidské karcinogeny 505 
4. Látky, které pravděpodobně nejsou humánními karcinogen 1 

Riziko vzniku maligních onemocnění představují karcinogeny zařazené do skupiny 1. a 2., tedy prokázané, pravděpodobné a možné lidské karcinogeny.

Látky toxické pro reprodukci

Látky toxické pro reprodukci mohou vyvolat:

  • poškození reprodukčních funkcí u obou pohlaví, např. látky, které mohou negativně působit na libido, sexuální chování, tvorbu a vývoj spermií a vajíček, nebo

  • zvýšit četnost výskytu nedědičných poškození potomků - negativní vliv na vývoj embrya nebo plodu, který může končit potratem nebo různým stupněm funkční či anatomické vady plodu, která se může projevit bezprostředně po porodu nebo v průběhu dalšího života.

Toxické látky negativně působící na plod v době nitroděložního vývoje se označují jako teratogeny.

Nemoci z povolání v důsledku působení karcinogenů

Zatímco celkové počty zhoubných novotvarů v české populaci mají vzrůstající tendenci, výskyt profesionálních zhoubných nádorů se dlouhodobě pohybuje kolem 2-4% všech hlášených nemocí z povolání. V absolutních číslech to představuje několik desítek případů ročně. Z dat Registru nemocí z povolání ČR byl sestrojen následující graf, který uvádí výskyt profesionální rakoviny podle hlavních příčinných faktorů 3). Dle nařízení vlády č. 114/2011 Sb., je rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (SiO2) novou položkou v seznamu nemocí z povolání. Z uvedeného důvodu se tento nádor hlásí až od data platnosti uvedeného nařízení vlády, tedy od 1. 7. 2011.

V roce 2013 bylo uznáno 32 případů zhoubných nádorů, což představuje 3% z celkového počtu profesionálních onemocnění3). Inhalační expozice je nejčastější bránou vstupu škodliviny s karcinogenním účinkem do organizmu, proto jsou nádorovým onemocněním nejfrekventovaněji postiženy právě plíce – v roce 2013 to bylo 24 z celkem 32 nádorových onemocnění 3). Ostatní orgány bývají zasaženy jen sporadicky.

Nejčastějším příčinným faktorem nádorových nemocí z povolání v ČR je stará expozice ionizujícímu záření v uranových dolech (v roce 2013 téměř polovina všech případů), které byli pracovníci vystaveni před mnoha desítkami let a nyní po dlouhé době latence dochází k manifestaci rakoviny plic a kůže. Profesionální nádorová onemocnění se vyznačují tím, že:

  • vznikají po dlouhé době expozice nebo latence karcinogenním látkám, směsím nebo faktorům, tedy obvykle i několik desetiletí po ukončení expozice,

  • klinický obraz takového nádoru se specificky neodlišuje od nádoru vzniklého v důsledku působení neprofesionálních faktorů; z uvedeného důvodu při posuzování nemoci z povolání je rozhodující hodnocení úrovně profesionální expozice karcinogenům.

Poškození zdraví v důsledku působení profesionálních karcinogenů jako nemoc z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 114/2011 Sb., se odškodňuje podle tří kapitol: kapitola I – nemoci způsobené chemickými látkami (chemické karcinogeny), kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory (ionizující záření) a kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest (prach, chemické látky, ionizující záření). V následujícím textu budou charakterizovány nejčastější profesionální zhoubné nádory.

Nádorová onemocnění z chemických látek a směsí

Druh orgánového onemocnění zhoubným nádorem závisí od charakteru působení chemické látky nebo směsi s karcinogenním účinkem a brány vstupu do organizmu. Jak již bylo uvedeno, nejčastěji jsou postiženy plíce při inhalační expozici, postižení jiných orgánů je méně časté. Díky kvalitním technickým opatřením je výskyt rakoviny vlivem chemických látek nebo jejich směsí ojedinělý. V roce 2013 bylo hlášeno jedno nádorové onemocnění plic u laborantky, která byla exponována bischlormetyleteru 3).

Rakovina plic z radioaktivních látek

Rakovina plic z radioaktivních látek je nejčastější diagnózou při práci v uranových dolech. Radon a produkty jeho proměny se po inhalaci deponují ve výstelce dýchacích cest a ozařují ji až do hloubky bazálních buněk sliznice. Na vzniku onemocnění se spolupodílejí i další faktory důlního prostředí jako arzén, plísně, odpadové zplodiny. V roce 2013 byla rakovina plic hlášena u 8 pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření při těžbě uranových rud převážně v letech 1951–1991 3). Jedná se tedy o onemocnění s dávnou expozicí, která manifestují po dlouhé době latence.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou

Samotná pneumokonióza způsobená prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého vzniká obvykle po dlouholeté době expozice, často i mnoho let po vyřazení z práce v dole. Onemocnění může probíhat jako prostá nebo komplikovaná forma; nejzávažnější komplikací je rakovina plic. V roce 2013 byla rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého hlášena u 7 horníků, jednoho zedníka-šamotáře a u jednoho formíře ve slévárně 3).

Rakovina plic a mezoteliomy z azbestu

Azbestóza nebo hyalinóza pohrudnice v důsledku působení azbestu vznikají po desítky let dlouholeté expozici nebo latenci a mohou se komplikovat vznikem maligního onemocnění – rakovinou plic, mezoteliomem pohrudnice nebo pobřišnice. V roce 2013 byly uznány tři mezoteliomy pohrudnice, jeden mezoteliom pobřišnice a tři případy rakoviny plic ve spojení s azbestózou nebo hyalinózou 3).

Rakovina dýchacích cest a plic z koksárenských plynů

Hlavní součástí koksárenských plynů jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou hlavní látkou vyvolávající uvedené zhoubné onemocnění. V roce 2013 byla rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny hlášená u 2 pracovníků koksáren 3).

Rakovina sliznice nosu a dutin z prachu dřeva

Pro vznik rakoviny sliznice nosu a vedlejších nosních dutin jsou nebezpečné zejména prachy tvrdých dřev (dub, buk, bříza). Chronický dráždivý účinek prachu tvrdých dřev se uplatňuje obvykle desítky let a díky důsledné prevenci na pracovištích nebylo v posledních letech toto onemocnění hlášeno.

Rakovina kůže z ionizujícího záření

V roce 2013 byla rakovina kůže (bazaliom) z ionizujícího záření hlášena u 7 pracovníků, kteří byli exponování ionizujícímu záření v uranových dolech od 50tých do 80tých let.

Výskyt látek s karcinogenním účinkem na pracovištích

Při kontrole používání chemických látek s karcinogenním účinkem se uplatňují přísnější opatření než je tomu u jiných chemických látek a vychází se z údajů a kriterií publikovaných Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny v Lyonu (IARC). V následujících dvou tabulkách jsou uvedeny příklady příčinných souvislostí mezi profesionálními škodlivinami, průmyslovými technologiemi a vznikem jednotlivých druhů nádorů.

Vybrané průmyslové odvětví s příklady profesionálních škodlivin a lokalizace nádoru
(dle IARC
4), upraveno)  
Průmyslové odvětví, proces Příklady profesionálních škodlivin Lokalizace nádoru 
Gumárenský průmysl aromatické aminy, rozpouštědla  močový měchýř, žaludek, plíce, kůže, prostata, krev (leukémie)  
 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: