dnes je 30.11.2022

Input:

Kolektivní vyjednávání

7.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.2.2
Kolektivní vyjednávání

JUDr. Eva Dandová

Právo kolektivního vyjednávání

Po roce 1989 nastala v právním postavení odborů v pracovněprávních vztazích zásadní změna spočívající v tom, že základní metodou utváření a rozvíjení vztahů mezi zaměstnavateli a odbory se stalo právo kolektivního vyjednávání. Důkazem toho bylo přijetí zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů a podstatné změny v zákoníku práce, která přinesla novela zákoníku práce provedená zákonem č. 3/1991 Sb. Zákon o kolektivním vyjednávání svým procesně právním charakterem směřuje zejména k naplnění hmotně právních ustanovení zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů.

Nejvýraznějším a v ČR monopolním právem (§ 22 zákona č. 262/20006 Sb., zákoníku práce) odborových organizací je právo kolektivního vyjednávání. Nikdo jiný než odborová organizace není oprávněn se zaměstnavatelem či sdružením zaměstnavatelů kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Přitom odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu i za nečleny, tj. také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni (§ 24 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).

Sociální dialog

Těžiště sociálního dialogu je v kolektivním vyjednávání, které mezi sebou vedou zaměstnavatelé (organizace zaměstnavatelů) a odborové organizace a jejich sdružení

Nahrávám...
Nahrávám...