Po dvou ročnících konaných kvůli covidové pandemii výjimečně v listopadu (navíc ten předloňský jen on-line), se konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve svém XXII. ročníku do Horského hotelu Sepetná vrátila opět v obvyklém termínu na konci dubna. Konferenci pořádalo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, Výzkumným ústavem bezpečnosti práce v.v.i. a vybranými institucemi státní správy a dozoru, především Ministerstvem práce a sociálních věcí a Státním úřadem inspekce práce. Jako již tradičně bylo plénum obsazené od posledního místa.
Na úvod konference pozdravil přítomné odborný garant akce, prof. Aleš Bernatík z Fakulty bezpečnostního inženýrství. Další zahajovací řeč, tentokrát o něco delší pronesla Mgr. Bc Lucie Kyselová z Ministerstva práce a sociálních věcí, která účastníkům popřála, aby byl nadcházející rok snazší než ty předchozí. I bez covidu nás toho totiž čeká mnoho: rekodifikace úpravy bezpečnosti Vyhrazených technických zařízení byla v době konání konference po vnějším vypořádacím řízení, legiskvance prováděcích předpisů (zákon č. 250/2021 Sb., je účinný od 1.7.2022) však nebude příliš dlouhá, proto pro někoho může být náročné se zorientovat. Ing. Mgr. Rudolf Hahn z opavského SÚIP pak účastníky pozdravil za orgán státního dozoru a Ing. Jindřich Pater za ČKAIT. Pak již začal první blok odborných přednášek
Úrazovost a předcházení pracovním úrazům
Na řečniště se vrátil Ing. Mgr. Rudolf Hahn. Generální inspektor Státního úřadu inspekce práce vystoupil s příspěvkem věnovaným pracovní úrazovosti v ČR v uplynulém roce. V něm došlo k mírnému nárůstu celkové úrazovosti, avšak nižší byl počet smrtelných úrazů (88 za rok 2021 vs 108 v roce 2020 a 95 v roce 2019) i vážných (788 z rok 2021 vs 833 v roce 2020 a 1066 v roce 2019). Vliv na to měla covidová situace a velký pokles průmyslové aktivity. Každý čtvrtý den tak loni došlo k jednomu smrtelnému pracovnímu úrazu, denně vznikly 2 závažné pracovní neschopnosti a událo se 98 ostatních (drobných) pracovních úrazů. To znamená, že denně se zraní více než 100 zaměstnanců.
Pro ilustraci toho, jak komplikované mnohdy určování odpovědnosti za újmu na zdraví je, Ing. Martin Melecký z OIP Ostrava vystoupil s případovou studií smrtelného úrazu na stavbě, jehož vyšetřování bylo ztíženo zřetězením několika subdodavatelů pracovní síly. Nikdo se nehlásil k technice ani k pracovníkům – nikdo nevěděl, k jakému subdodavateli patří viník, ani postižený. Chyběly údaje v systému IMI (systém pro výměnu informací o vnitřním trhu v rámci EU), nebo zde fugurovaly neexistující firmy. Na pracovišti docházelo k pronájmu pracovní síly bez dodržení podmínek agenturního zaměstnávání. Stojí-li pracovněprávní vztah na 3 základních pilířích: legálním zaměstnávání, zajištění bezpečnosti a zdraví neohrožujícího prostředí a příznivých pracovních podmínkách odpovídajících zákonné úpravě, zde nebyl dodržen ani jeden. Od 1.8.2022 začne platit úprava, kdy při zastřeném zaměstnávání ponese odpovědnost nejen agentura, ale i uživatel.
V dalším příspěvku Ing. Romana Bláhová, představila program který pro snižování úrazovosti na pracovištích zavedli ve společnosti Bonatrans. Program byl realizován v roce 2021 a byly pro něj využity hlavně nástroje, které firma už měla k dispozici. Celý projekt stál na kontinuální práci bezpečnostních techniků a na jeho provedení nebyl najat žádný externí dodavatel. Hlavními pilíři programu byly: vizualizace, reporting zaměstnancům o úrazech, ke kterým došlo, zlepšení kontrolní činnosti, zdokonalená ikonografika , hlubší vzdělávání a sledování výskytu incidentů a skoronehod a zapojení vedoucích.
Práva a povinnosti na úseku prevence dětských úrazů byl název přednášky doc. Petr A. Skřehota ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví z.ú. Tlak na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti dětí je sice pochopitelný, ale je zde také jistě nárok na svobodu dětí. Kdyby byl dohled vykonáván nepřetržitě a na každém kroku, výrazně by ji to omezilo. Učit děti odpovědnosti za vlastní bezpečnost by mělo být vnímáno jako právo rodičů, protože před riziky se nejlépe ochrání právě dítě, které je znalé rizik, se kterými se může setkat.
Na závěr prvního dopoledního bloku zástupci Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú. předali ocenění dr. H.C. proděkanovi Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze doc. Zdeňku Honovi za zásluhy v oblasti v prevenci rizik a profesorovi a rektorovi Technické Univerzity v Košiciach prof. Juraji Sinayovi za celoživotní zásluhy v oblasti risk managementu.
Stavebnictví
Stavebnictví jako téma převažovalo ve druhém dopoledním bloku.
Ing. Jindřich Pater z České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě upozornil na existenci „dvou stavebních zákonů“. Srovnal Stavební zákon a zákon č. 309/2006. Sb., jakožto předpisy, které každý patří do gesce jiného resortu, ale mající stejný předmět. Uvedl, že i když se v jejich vzájemném slaďování mnohé již podařilo, je třeba v odstraňování diskrepancí mezi oběma předpisy pokračovat i nadále.
Ing. Jiří Grochal, inspektor ostravského OIP pak promluvil o pohledu kontrolního orgánu na pozici koordinátora BOZP i na staveniště jako pracoviště. Inspekce si všímá, jaký má KOO přehled o pracích na staveništi spíše obecně, než že by nachytával na formalitách. To by záznamů mělo být patrné na první pohled. Záznamy by měly za každých okolností obsahovat název stavby, termín, místo, popis, odpovědné osoby, fota nálezů, záznam o odstranění předchozích nedostatků. In situ dozorčí orgány sledují hlavně zajištění označení staveniště, způsobilosti osob, používání OOPP, dodržení technologických postupů, zajištění bezpečnosti při práci ve výškách, zemních a výkopových pracích.
V tomto bloku vystoupil také Tomáš Stano ze společnosti 3M, který představil především novinky v ochraně dýchacích cest, ochrany hlavy a svařovacích kukel tohoto předního dodavatele OOPP.
Ochrana duševního zdraví
První blok po obědě patřil ochraně duševního zdraví, odpoledne pak psychosociálním rizikům obecně.
Mgr. Bc. Lucie Kyselová měla na úvod odpoledního bloku připravenou přednášku o syndromu vyhoření. Jeho výskyt vyplývá z dnešního životního stylu a v nějaké fázi svého profesního života je jím ohroženo až 50 % pracovníků. Vyhoření je reakcí organismu na chronický stres spojený s prací. Často k němu dochází tam, kde má zaměstnanec hodně úkolů ale málo kompetencí. Vyhoření snižuje výkonnost, životní spokojenost a obecně kvalitu života. Nejedná se jen o psychickou obtíž – psychické vyhoření totiž provází tzv. somatizace – různé tělesné projevy způsobené tímto dlouhodobým překračováním limitů organismu. Obecně s etomu říká somatizace. Pokud po prvních varovných projevech nepoleví sám člověk, stane se to, že vypne tělo vypne samo od sebe. Někdy částečně, jindy se dostaví celkový kolaps. Důležitá je v takovém případě regenerace. Se syndromem vyhoření mají silnou spojitost pracovní úrazy. K vyhoření jsou velmi náchylní sociální pracovníci, učitelé, policisté, právníci, manažeři, politici a zdravotníci.
Mgr. Matyáš Fošum, vedoucí oddělení hygieny práce a pracovního lékařství na Ministerstvu zdravotnictví prezentoval evaluaci období pandemie covid -19. Přes 260 dní byla ČR v nouzovém stavu, během nějž se činila překotná rozhodnutí, například co se týče pracovnělékařských prohlídek. Je možné, že pozastavení některých typů pracovnělékařských prohlídek během pandemie připravilo půdu pro pozdější pokusy některé druhy pracovnělékařských prohlídek zrušit. Je otázkou, do jaké míry by byla ohrožena péče o zdraví zdraví zaměstnanců, kdyby takové snahy byly úspěšné.
Na přednášku Mgr. Fošuma navázala Mgr. Jana Urbanová ze stejného pracoviště Ministerstva zdravotnictví, která představila některé zmiňované v současnosti navrhované změny vyhlášky č. 79/2013 Sb., které jsou v plánu legislativních prací pro rok 2022. Změnit by se měla frekvence dohledu – perioda by mohla být zvýšená na 3 roky. Upravena bude specifikace časových dotací na úkony v příloze 1 vyhlášky. Sjednoceny budou prohlídky v pracovním poměru a DPP. Upřesněno bude, co znamená noční práce, odstraněny zvláštní prohlídky pro řidiče referenty a profesionálové budou chodit na prohlídky podle vyhlášky č. 360/2000 Sb. Dále se plánuje prodloužení period prohlídek u nerizikových kategorií a zvažují se některé další úpravy, které by znamenaly rozvolnění či omezení rozsahu systému PLS.
Petr Kaňka z Kashioka Solutions promluvil na závěr prvního odpoledního bloku o tom, jak co nejefektivneji školení BOZP. Pokud platí, že po 30 dnech zapomeneme všecko, je třeba hlavní sdělení opakovat. K zapojení příjemců je potřeba využívat lehkou manipulaci v podobě zabarvených slov, řazení toho nejdůležitějšího na konec, práce s asociacemi, zapojení lidí do procesu učení. Často motivací není racionální uvědomění si, co mi reálně hrozí jako spíše strach z toho, co si o mně pomyslí druzí a jak mně bude posuzovat okolí – tomu se říká kultura. Někdy se ale racionální argumentací motivovat dá, pokud poukážeme na smysl, proč je dodržování něčeho důležité.
Psychosociální zátěž
Poslední blok přednášek prvního dne pak byl věnován psychosociální zátěži. Autor tohoto referátu se přiznává, že přednáškám nebyl přítomen, protože se rozhodl pokořit Lysou horu (což se mu Povedlo). Pro pořádek i tak uveďme, že v bloku byly představeny systémy pro management HSE, a MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu prezentovala výsledky výzkumu dopadů psychosociálních rizik na pracovníky úřadů práce a české pošty, představení metodiky pro monitorování psychosociálních rizik z dílny Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.
V závěru prvního dne byly předány ceny výhercům tradiční soutěže vysokoškolských studentů na téma Prevence pracovních rizik.
Pak již následoval jen společenský večer s bohatými příležitostmi k networkingu.
Druhý den
Druhý den konference zahájila přednáška nazvaná BOZP a selhání lidského činitele z pohledu soudního znalce. JUDr. Petr Kožmín, L.L.M. MBA ze znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví přiblížil náplň znalecké činnosti a vysvětlil, proč je znalců třeba a co nejčastěji řeší. To vše doplnil o dva příklady ze znalecké praxe, do kterých byl zapojen. Jedním byl pád z lešení a druhým záměna louhu za minerální pramen v lázeňské restauraci.
Doc. Ing. Helena Čierna, Ph.D. z Technickej univerzity vo Zvolene v přednášce Kvalita života v kontexte environmentálnej etiky předvedla na příkladu městečka Jeĺšava širší souvislosti života tzv. hladovej doliny (málo vzdělání, nedostatek uplatnění v důsledku uvadajícího tradičního magnezitového průmyslu) a celkové environmentální důsledky života s nízkou kvalitou.
RNDr. Ivana Ženatá z oddělení příárodních zdrojů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost promluvila o ochraně před ionizujícím zářením a zdrojích radonu na pracovištích v budovách. Konstatovala, že v leckterých budovách jsou podmínky horší, než v uranovém dole.
Ing. Nikola Matýsková zhodnotila bezpečnostní a požární rizika při montáži elektrobaterií ve společnosti Mobis Automotive System Czech, která dodává baterie pro nošovickou automobilku. Popsala, jaká všechna opatření byla potřeba, aby nakládání s bateriemi, které ve firmě začali nově montovat bylo bezpečné, hlavně z požárního hlediska. Nainstalovány byly solné kádě pro případ vzplanutí. Nainstalovány musely být také dýchací přístroje, protože když baterie spadne na zem, tak doutná a vydává silně zapáchající kouř.
O onemocnění bederní páteře a důležitých aspektech pro její uznání jako nemoci z povolání promluvil Mgr. Jaroslav Močigemba ze Státního zdravotního ústavu. Martin Stonavský z BZ LAB pak přinesl několik doporučení, jak kategorizovat a správně měřit fyzickou zátěž. Mgr. Michaela Škerková z EUC PLS přiblížila přínos audiometrie a rizikové faktory pro nedoslýchavost a po ní Ing. Martin Vidlička promluvil o expozici prachu na pracovišti během výroby tkaninových filtrů jako zajímavou ukázku, jak může fungovat odstraňování zátěžového faktoru v technologii. Ing. Jana Victoria Martincová z Ústavu soudního inženýrství VÚT Brno přiblížila, jak zvýšit úroveň managementu BOZP v provozech s výskytem jemných a ultra jemných částic a na závěr Ing. Marek Nechvátal přednesl referát o nanorobotech a robotice pro biomedicínské aplikace.
A to už byl konec (chtělo by se říci) obnovené konference Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Redakce BOZPprofi děkuje organizátorůn za pozvání a za to, že může být už několikátým rokem po sobě mediálním partnerem této významné a v kontextu ČR jedinečné akce!
|
Příští ročník konference se bude konat ve dnech 26. a 27. dubna 2023 Zájemci se mohou podívat na fotogalerii a přednášky z letošního ročníku na stránkách Sdružení požárního a bezpečnsotního inženýrství. |
Použité fotky © SPBI
.jpg)
