dnes je 29.3.2024

Input:

Kontrola a nápravná opatření

22.11.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.5
Kontrola a nápravná opatření

Ing. Jaromír Jaroš

Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro pravidelné monitorování a měření. Tyto postupy musí zajistit:

  • kvalitativní a kvantitativní měření, která jsou vhodná pro potřeby organizace,

  • monitorování míry plnění cílů:

    • aktivní měření výkonnosti, které prokáže shodu s programem, provozními kritérii a požadavky právních a jiných předpisů,

    • reaktivní měření výkonnosti pro monitorování nehod, poškození zdraví (včetně "skoronehod“) a jiných historických důkazů o nedostatcích,

    • zaznamenání údajů a výsledků monitorování a měření vhodných pro zpracování analýz a navazujících nápravných a preventivních opatření.

Jestliže je pro měření a monitorování výkonnosti potřeba monitorovacího zařízení, organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro jeho kalibraci a údržbu. Záznamy o kalibraci a o činnostech údržby musejí být uchovány.

Systém řízení organizace by měl zahrnovat aktivní a následný monitoring:

  • aktivní monitoring se používá pro kontrolu účinnosti aktivit organizace (četnost a účinnost kontrol),

  • následný monitoring se používá při vyšetřování a analyzování selhání systému, zejména vyšetřování nehodových událostí, skoronehod.

V návaznosti na mimořádné události musí mít organizace vytvořeny a udržovány postupy pro určení odpovědnosti a pravomoci pro:

  • řešení havárií a nehodových událostí,

  • akce vedoucí ke zmírnění následků havárií a nehodových událostí,

  • začátek a konec nápravných preventivních opatření,

  • ověření účinnosti přijatých nápravných a preventivních opatření.

Důležitým prvkem je zpracování účinných postupů pro hlášení a vyhodnocování nehodových událostí. Cílem je zabránit opakování podobných situací prostřednictvím identifikace a odstranění příčin.

Identifikované příčiny by měly být ohodnoceny a pravidelně analyzovány. Klasifikace a analýza se provádí podle:

  • míry četnosti a závažnosti registrovaných úrazů nemocí z povolání,

  • typ zranění, část těla, časové údaje,

  • typ a rozsah škod,

  • přímé a prvotní příčiny.

Důležité je zabývat se i tzv. skoronehodami a pravděpodobností vzniku negativního jevu. Pravděpodobnost může být vyjádřena buď poměrnými hodnotami – častá, příležitostní, zřídka se vyskytující, nebo číslem, které vyjadřuje, že se nehoda vyskytne za určitý počet cyklů nebo časovou jednotku. Pravděpodobnost je výhodné určit v etapě identifikace nebezpečí nebo ohrožení.

Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro identifikaci, uchovávání a rozdělování záznamů BOZP a výsledků auditů a přezkoumání.

Záznamy musejí být čitelné, identifikovatelné a přiřaditelné k příslušným činnostem. Záznamy se musejí uchovávat a udržovat tak, aby bylo možné je snadno vyhledat a musejí být chráněny před poškozením, zničením nebo ztrátou. Musí být stanovena a zaznamenána doba jejich uchování. Záznamy musejí být udržovány tak, jak je to vhodné pro systém a organizaci, aby dokládaly shodu s požadavky této normy.

Organizace musí vytvořit a udržovat program auditů a postupy pro pravidelné provádění auditu systému managementu BOZP pro:

  • zjištění, zda systém managementu BOZP:

    • odpovídá nebo neodpovídá plánovaným opatřením pro řízení BOZP požadavky této normy,

    • je či není správným způsobem zaveden a udržován,

    • je či není efektivní při naplňování politiky organizace jejích cílů.

  • přezkoumání výsledků předcházejících auditů,

  • poskytování informací o výsledcích auditů vedení organizace.

Program auditů včetně časového rozvrhu musí vycházet z výsledků hodnocení rizik činnosti organizace a z výsledků předcházejících auditů. Postupy auditů musí obsahovat podrobnou metodiku a kompetence, a také odpovědnosti a požadavky na řízení auditů a provádění

Nahrávám...
Nahrávám...