dnes je 4.12.2022

Input:

Kontrolní seznam použitelný jako školící pomůcka, případně pomůcka pro provedení kontroly na pracovišti

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.6.3.1
Kontrolní seznam použitelný jako školící pomůcka, případně pomůcka pro provedení kontroly na pracovišti

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Pol. Stříkací kabiny pro nanášení organických tekutých nátěrových hmot Předpis 
Seznam významných nebezpečí
Mechanická nebezpečí
Dopravní systém může být vybaven např.:
– závěsnými dopravními vozíky, s příčnými nosníky, se středovým a bočním vedením
zvedacího zařízení, jezdícími po bočních a středových dopravních kolejnicích;
– portálovými dopravními vozíky, s příčnými nosníky, s bočním vedením zvedacího
zařízení, jezdícími po kolejnicích
– v prostoru máčecích van:
• bočními dopravními vozíky s nosným rámem, s bočním vedením zvedacího zařízení,
jezdícími po jednostranně umístěných kolejnicích, s opěrnou kolejnici.
• pásovými dopravníky; oběžnými dopravníky.
Nebezpečí střihu, rozdrcení, vtažení, navinutí a úderu
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– uvolněni výrobku;
– provozu zvedacího zařízeni;
– pohybujících se částí (např. závěsů pro výrobky, rámů, sudů, výrobků) a dopravních
systémů; ventilátorů, čerpadel, šoupátek, nastavovacích zařízeni, atd.
– vozíků s jejich náplní;
– plnicích míst.
Ztráta stability (máčecích nebo elektroforetických nanášecích strojů) Tato nebezpečí
mohou vznikat od:
– nesprávného umístění máčecích nebo elektroforetických nanášecích strojů;
– přetížení;
– přeplněni.
Nebezpečí uzavření obsluhy
Toto nebezpečí může vznikat, pokud překážky nebo zábrany mohou bránit rychlému
odchodu pracovníka (pracovníků) ze stroje v případě mechanické poruchy nebo požáru.
Nebezpečí uklouznutí, zakopnutí a pádu pracovníků
Toto nebezpečí může vznikat, například:
– na chodbičkách, plošinách, žebřících a schodištích umístěných na stroji;
– na roštech v úrovni podlahy; .
– na zemi kluzké v důsledku pokrytí usazenou barvou nebo jinými látkami;
– pádem do vany.
Elektrická nebezpečí
Úraz elektrickým proudem
Toto nebezpečí může vznikat při přímém nebo nepřímém doteku, například při doteku:
– elektricky živých částí, které nejsou izolovány z provozních důvodů (připojení elektrod
k výrobku);
– vodivých částí, které nemají za normálního provozu nebezpečné napětí, které však
mohou být nebezpečné při poruše;
– elektrických instalací, pokud je izolace poškozena stykem s rozpouštědly
nebo mechanickými částmi;
– potrubí, čerpadel nebo jakékoliv kovové části obsahující tekuté nátěrové hmoty
v elektroforetickém nanášecím stroji, které se mohou stát elektricky živými částmi
z důvodů vodivosti kapalin nacházejících se uvnitř.
Nebezpečí vnějších vlivů na elektrická zařízení
Nebezpečné vnější vlivy mohou vznikat, například při ovlivnění konstrukčních prvků
řídicího a bezpečnostního systému elektrostatickým vysokonapěťovým zařízením, 
ČSN EN 12215, čl. 4 
Seznam významných nebezpečí
Mechanická nebezpečí
Dopravní systém může být vybaven např.:
– závěsnými dopravními vozíky, s příčnými nosníky, se středovým a bočním vedením
zvedacího zařízení, jezdícími po bočních a středových dopravních kolejnicích;
– portálovými dopravními vozíky, s příčnými nosníky, s bočním vedením zvedacího
zařízení, jezdícími po kolejnicích
– v prostoru máčecích van:
• bočními dopravními vozíky s nosným rámem, s bočním vedením zvedacího zařízení,
jezdícími po jednostranně umístěných kolejnicích, s opěrnou kolejnici.
• pásovými dopravníky; oběžnými dopravníky.
Nebezpečí střihu, rozdrcení, vtažení, navinutí a úderu
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– uvolněni výrobku;
– provozu zvedacího zařízeni;
– pohybujících se částí (např. závěsů pro výrobky, rámů, sudů, výrobků) a dopravních
systémů; ventilátorů, čerpadel, šoupátek, nastavovacích zařízeni, atd.
– vozíků s jejich náplní;
– plnicích míst.
Ztráta stability (máčecích nebo elektroforetických nanášecích strojů) Tato nebezpečí
mohou vznikat od:
– nesprávného umístění máčecích nebo elektroforetických nanášecích strojů;
– přetížení;
– přeplněni.
Nebezpečí uzavření obsluhy
Toto nebezpečí může vznikat, pokud překážky nebo zábrany mohou bránit rychlému
odchodu pracovníka (pracovníků) ze stroje v případě mechanické poruchy nebo požáru.
Nebezpečí uklouznutí, zakopnutí a pádu pracovníků
Toto nebezpečí může vznikat, například:
– na chodbičkách, plošinách, žebřících a schodištích umístěných na stroji;
– na roštech v úrovni podlahy; .
– na zemi kluzké v důsledku pokrytí usazenou barvou nebo jinými látkami;
– pádem do vany.
Elektrická nebezpečí
Úraz elektrickým proudem
Toto nebezpečí může vznikat při přímém nebo nepřímém doteku, například při doteku:
– elektricky živých částí, které nejsou izolovány z provozních důvodů (připojení elektrod
k výrobku);
– vodivých částí, které nemají za normálního provozu nebezpečné napětí, které však
mohou být nebezpečné při poruše;
– elektrických instalací, pokud je izolace poškozena stykem s rozpouštědly
nebo mechanickými částmi;
– potrubí, čerpadel nebo jakékoliv kovové části obsahující tekuté nátěrové hmoty
v elektroforetickém nanášecím stroji, které se mohou stát elektricky živými částmi
z důvodů vodivosti kapalin nacházejících se uvnitř.
Nebezpečí vnějších vlivů na elektrická zařízení
Nebezpečné vnější vlivy mohou vznikat, například při ovlivnění konstrukčních prvků
řídicího a bezpečnostního systému elektrostatickým vysokonapěťovým zařízením, 
ČSN EN 12215, čl. 4 
 kdy může vzniknout nebezpečné selhání (například zkrat v elektronických bezpečnostních
obvodech, přístupových ochranných zařízeních, výstražných jednotkách).
Tepelná nebezpečí
Popálení a opaření může vznikat, například při:
– dotyku s horkými povrchy v pracovních a nebo dopravních prostorech;
– požáru nebo výbuchu
– vyzařování ze zdrojů tepla;
– neočekávaném vystříknutí horkých kapalin.
Nebezpečí vytvářená hlukem
Nebezpečné úrovně hluku mohou vznikat například emisí hluku z čerpadel,
manipulačních zařízení, zařízení na stlačený vzduch (motory, ventily, atd.).
Hluk může způsobit poškození sluchu a nehody v důsledku rušeni slovní komunikace
a vnímání akustických výstražných signalizací, mimo-sluchových vlivů, šokových reakci.
Nebezpečí od nebezpečných látek
Dále uvedená nebezpečí se vztahují k podmínkám při otevřených vanách, únik, rozlití
a vystříknutí hmot z nanášecího stroje:
– při styku a/nebo vstřebání nebezpečných kapalin (organických tekutých nátěrových
hmot, rozpouštědel, apod.) způsobujících poškození kůže a očí, záněty kůže nebo
alergie: například vystříknutí při uvolnění (vysmeknutí) výrobku;
– při vdechnutí nebezpečných látek, uvolňovaných z organických tekutých nátěrových hmot;
– při vdechnutí toxických plynů, unikajících z přímotopných zařízení pro ohřev
vzduchu (topných plynů, plynných spalin);
– při styku s nebezpečnou pěnou nebo při vdechnutí nebezpečných plynů a par
vytvářených automatickým požárním hasícím zařízením.
Nebezpečí požáru a výbuchu
Nebezpečí požáru
Toto nebezpečí může vznikat, například od:
– hořlavých nátěrových hmot obsažených ve vaně;
– usazených hořlavých látek v odkapávacím prostoru;
– hořlavých nátěrových hmot nebo rozpouštědel obsažených v pomocných systémech;
usazených hořlavých látek na závěsech;
– hořlavých kapalin, které vytékají do stroje v důsledku poruchy nebo netěsnosti
pružných potrubí.
Příklady zdrojů iniciace jsou:
– špatné použití zařízení a mechanické/elektrické vady (např. ventilátory, manipulační
zařízení, horké povrchy, přehřátí, elektrostatické výboje);
– údržbářské práce vyžadující použití řezací nebo svařovací nástroje, uvolňující energii
mohou také způsobit hoření;
– dále může být vznícení způsobeno jiskrami nad vanou s obsahem hořlavých
organických tekutých nátěrových hmot.V sousedících prostorech existuje nebezpečí,
pokud mohou použité látky vytvářet podmínky pro rychlé šíření požáru. Při použití
nátěrových hmot na bázi vody nevzniká nebezpečí požáru
Nebezpečí výbuchu
Toto nebezpečí může vznikat, pokud koncentrace hořlavých látek ve vzduchu překročí
dolní mez výbušnosti (LEL) a pokud je přítomen účinný zdroj iniciace.
Příklady hořlavých látek, které vytvářejí koncentrace nad normálními hodnotami:
– odpařování hořlavých par z povrchu kapaliny obsažené ve vaně a/nebo natřených výrobků;
– plyny z hoření v topných systémech;
– plyny uvolňované z usazenin;
– hořlavé topné plyny;
– páry rozpouštědel z jakýchkoliv úniků z poškozeného potrubí nebo armatur anebo
během přidáváni; páry rozpouštědel z čisticích kapalin.
Příklady zdrojů iniciace jsou:
– horké povrchy (např. topné systémy, elektrická zařízení);
– topné systémy;
– jiskry vytvářené mechanickou energii (např. ventilátory, dopravníky);
– elektrostatické výboje;
– elektrické jiskry;
– svařování a jiné zdroje tepelné energie používané při údržbě a čištěni. 
 
 kdy může vzniknout nebezpečné selhání (například zkrat v elektronických bezpečnostních
obvodech, přístupových ochranných zařízeních, výstražných jednotkách).
Tepelná nebezpečí
Popálení a opaření může vznikat, například při:
– dotyku s horkými povrchy v pracovních a nebo dopravních prostorech;
– požáru nebo výbuchu
– vyzařování ze zdrojů tepla;
– neočekávaném vystřiknutí horkých kapalin.
Nebezpečí vytvářená hlukem
Nebezpečné úrovně hluku mohou vznikat například emisí hluku z čerpadel,
manipulačních zařízení, zařízení na stlačený vzduch (motory, ventily, atd.).
Hluk může způsobit poškození sluchu a nehody v důsledku rušeni slovní komunikace
a vnímání akustických výstražných signalizací, mimo-sluchových vlivů, šokových reakci.
Nebezpečí od nebezpečných látek
Dále uvedená nebezpečí se vztahují k podmínkám při otevřených vanách, únik, rozlití
a vystříknutí hmot z nanášecího stroje:
– při styku a/nebo vstřebání nebezpečných kapalin (organických tekutých nátěrových
hmot, rozpouštědel, apod.) způsobujících poškození kůže a očí, záněty kůže nebo
alergie: například vystříknutí při uvolnění (vysmeknutí) výrobku;
– při vdechnutí nebezpečných látek, uvolňovaných z organických tekutých nátěrových hmot;
– při vdechnutí toxických plynů, unikajících z přímotopných zařízení pro ohřev
vzduchu (topných plynů, plynných spalin);
– při styku s nebezpečnou pěnou nebo při vdechnutí nebezpečných plynů a par
vytvářených automatickým požárním hasícím zařízením.
Nebezpečí požáru a výbuchu
Nebezpečí požáru
Toto nebezpečí může vznikat, například od:
– hořlavých nátěrových hmot obsažených ve vaně;
– usazených hořlavých látek v odkapávacím prostoru;
– hořlavých nátěrových hmot nebo rozpouštědel obsažených v pomocných systémech;
usazených hořlavých látek na závěsech;
– hořlavých kapalin, které vytékají do stroje v důsledku poruchy nebo netěsnosti
pružných potrubí.
Příklady zdrojů iniciace jsou:
– špatné použití zařízení a mechanické/elektrické vady (např. ventilátory, manipulační
zařízení, horké povrchy, přehřátí, elektrostatické výboje);
– údržbářské práce vyžadující použití řezací nebo svařovací nástroje, uvolňující energii
mohou také způsobit hoření;
– dále může být vznícení způsobeno jiskrami nad vanou s obsahem hořlavých
organických tekutých nátěrových hmot.V sousedících prostorech existuje nebezpečí,
pokud mohou použité látky vytvářet podmínky pro rychlé šíření požáru. Při použití
nátěrových hmot na bázi vody nevzniká nebezpečí požáru
Nebezpečí výbuchu
Toto nebezpečí může vznikat, pokud koncentrace hořlavých látek ve vzduchu překročí
dolní mez výbušnosti (LEL) a pokud je přítomen účinný zdroj iniciace.
Příklady hořlavých látek, které vytvářejí koncentrace nad normálními hodnotami:
– odpařování hořlavých par z povrchu kapaliny obsažené ve vaně a/nebo natřených výrobků;
– plyny z hoření v topných systémech;
– plyny uvolňované z usazenin;
– hořlavé topné plyny;
– páry rozpouštědel z jakýchkoliv úniků z poškozeného potrubí nebo armatur anebo
během přidáváni; páry rozpouštědel z čisticích kapalin.
Příklady zdrojů iniciace jsou:
– horké povrchy (např. topné systémy, elektrická zařízení);
– topné systémy;
– jiskry vytvářené mechanickou energii (např. ventilátory, dopravníky);
– elektrostatické výboje;
– elektrické jiskry;
– svařování a jiné zdroje tepelné energie používané při údržbě a čištěni. 
 
 Nebezpečí způsobená poruchou dodávky energie
Tato nebezpečí mohou vznikat při:
– poruše větrání (vedoucí ke zvýšení koncentrace hořlavých nebo nebezpečných par);
– poruše, selhání řídicího systému a bezpečnostních obvodů;
– poruše světelné výstražné signalizace a nouzového osvětlení (únikových cest).
Nebezpečí způsobená selháním řídicího systému
Tato nebezpečí mohou vést k:
– přerušení nuceného větrání
– zvýšené emisi par v případě snížení nebo ztráty chladící kapacity
– nedovolené teplotě v důsledku poruchy zařízení pro hlídání maximální teploty 
 
Spoje podlahových roštů bez výstupků nebo prohlubenin ČSN EN 12215, čl. 5.2.4 
Podlaha stříkací kabiny a všech chodbiček protiskluzová ČSN EN 12215, čl. 5.2.4 
Pracovní kanály osvětleny ČSN EN 12215, čl. 5.2.4 
Stříkací kabina osvětlena min.600 lx ČSN EN 12215, čl. 5.2.4 
Všechna elektrická zařízení pro vypnutí napájení uzamykatelná ČSN EN 12215, čl. 5.3.1 
Elektrická zařízení chráněna proti vnějším mechanickým vlivům ČSN EN 12215, čl. 5.3.2 
Všechny mechanické vodivé části uzemněny ČSN EN 12215, čl. 5.3.2 
Ochrana proti popálení při styku se snadno přístupnými velmi horkými povrchy zajištěna
izolací nebo kryty 
ČSN EN 12215, čl. 5.4 
10 Stříkací kabiny vybaveny světelnou signalizací a nouzovým osvětlením ČSN EN 12215, čl. 5.8 
11 Pracovní kanály mají hloubku 1,4 m a šířku 0,8 m ČSN EN 12215, čl. 5.8 
12 Návod k používání k dispozici ČSN EN 12215, čl. 7.2 
13 Plán preventivní údržby dodržován ČSN EN 12215, čl. 7.2.3 a 
14 Nápravná údržba prováděna kvalifikovanou osobou ČSN EN 12215, čl. 7.2.3 b 
15 Stříkací kabina předepsaným způsobem označena ČSN EN 12215, čl. 7.3 
16 Nebezpečné zóny v prostorech s nebezpečím výbuchu  ČSN EN 12215,
příl. A (informativní) 
17 Stanovení koncentrace hořlavých rozpouštědel ve vztahu k LEL (dolní mez výbušnosti)  ČSN EN 12215,
příl. B (normativní) 
18 Postup pro měření hluku  ČSN EN 12215,
příl. C (normativní) 
19 Měření rychlosti vzduchu  ČSN EN 12215,
příl. D (normativní) 
20 Odkazy na národní přípustné nejvyšší koncentrace expozice  ČSN EN 12215,
příl. F (informativní) 
21 Výkresy týkající se klasifikace stříkacích kabin  ČSN EN 12215,
příl. G (informativní) 
22 Míchací stroje pro použití v autolakovnách
Seznam významných nebezpečí
Mechanická nebezpečí.
Nebezpečí rozdrceni, střihu, navinuti, vtaženi nebo zachyceni
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– fyzického styku s pevnými a pohyblivými částmi míchacího stroje jako jsou:
pohonné jednotky;
hřídele;
míchací zařízení a/nebo míchadla;
vibrující nebo třepané zásobníky;
– nedostatečných bezpečnostních vzdáleností;
– nestability přemístitelných míchacích strojů, z důvodu překlopeni nebo pohybu.
Tato nebezpečí mohou vznikat při neočekávaném zapnutí v důsledku naprogramovaných
cyklů míchacího stroje.
Nebezpečí vystříknuti vysokotlaké kapaliny
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– úniku tekuté nátěrové hmoty pod tlakem nebo stlačeného vzduchu;
– prasknutí krytu, potrubí nebo spojů v důsledku poruchy, prasknutí, vibrací, koroze. 
ČSN EN 12757 – 1, čl. 4 
22 Míchací stroje pro použití v autolakovnách
Seznam významných nebezpečí
Mechanická nebezpečí.
Nebezpečí rozdrceni, střihu, navinuti, vtaženi nebo zachyceni
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– fyzického styku s pevnými a pohyblivými částmi míchacího stroje jako jsou:
pohonné jednotky;
hřídele;
míchací zařízení a/nebo míchadla;
vibrující nebo třepané zásobníky;
– nedostatečných bezpečnostních vzdáleností;
– nestability přemístitelných míchacích strojů, z důvodu překlopeni nebo pohybu.
Tato nebezpečí mohou vznikat při neočekávaném zapnutí v důsledku naprogramovaných
cyklů míchacího stroje.
Nebezpečí vystříknuti vysokotlaké kapaliny
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– úniku tekuté nátěrové hmoty pod tlakem nebo stlačeného vzduchu;
– prasknutí krytu, potrubí nebo spojů v důsledku poruchy, prasknutí, vibrací, koroze. 
ČSN EN 12757 – 1, čl. 4 
 Ztráta stability (míchacího stroje nebo jeho části)
Tato nebezpečí mohou vznikat od:
– nesprávného umístění míchacího stroje;
– přetížení;
– přeplněni.
Elektrická nebezpečí
Úraz elektrickým proudem (při přímém nebo nepřímém dotyku)
Toto nebezpečí může vznikat, například při doteku:
– elektricky živých částí, které nejsou izolovány z provozních důvodu;
– vodivých částí, které nemají za normálního provozu nebezpečné napětí, které však
mohou být nebezpečné při poruše;
– elektricky živých částí, pokud je izolace poškozena stykem s rozpouštědly
nebo mechanickými částmi.
Nebezpečí vnějších vlivů na elektrická zařízení
Toto nebezpečí může vznikat, například při ovlivnění konstrukčních prvků řídicího
bezpečnostního systému elektromagnetickým vysokonapěťovým zařízením, kdy může
vzniknout nebezpečné selhání, například zkrat v elektronických bezpečnostních obvodech,
zábranách proti vstupu, výstražných jednotkách.
Nebezpečí vytvářená hlukem
Nebezpečné úrovně hluku mohou vznikat například emisí hluku z čerpadel, manipulačních
zařízeni, zařízení na stlačený vzduch (motory, ventily, atd.) při zpracovávání nátěrových
a/nebo pomocných hmot v míchacím stroji. Hluk může způsobit poškození sluchu
a nehody obsluhy stroje nebo osob pracujících v blízkosti v důsledku rušení slovní
komunikace a vnímání akustických výstražných signalizací, mimosluchových vlivů,
šokových reakcí.
Nebezpečí od nebezpečných látek
Nebezpečí při styku a/nebo vstřebání nebezpečných látek
Toto nebezpečí může vznikat při styku a/nebo vstřebání organických tekutých nátěrových
hmot, rozpouštědel, čisticích látek způsobujících poškozeni kůže a očí, záněty kůže
nebo alergie.
Nebezpečí od inhalace nebezpečných látek
Toto nebezpečí může vznikat při vdechnutí aerosolů nebo par rozpouštědel,
uvolňovaných z organických tekutých nátěrových hmot.
Nebezpečí požáru a výbuchu od nátěrových a/nebo pomocných hmot, používaných
v míchacích strojích
Tato nebezpečí vytváří hořlavé nátěrové a/nebo pomocné hmoty ve formě par,
suspenze jemných kapiček a/nebo výbušných směsí společně se zdroji vznícení.
Příklady hořlavých látek, které vytvářejí vyšší koncentrace než v normálním provozu jsou:
– nedovolené pracovní teploty, vedoucí k tvorbě hořlavých par;
– poruchy hadic, potrubí a/nebo armatur vedoucí k úniku hořlavých látek;
– samovznícení vznikající chemickou reakcí mezi různými typy tekutých nátěrových hmot.
Příklady zdrojů iniciace jsou:
– horké povrchy např. topných a/nebo elektrických zařízeni;
– jiskry vytvořené mechanickou energií, např. ventilátory, třásadly;
– elektrostatické výboje;
– elektrické jiskry;
– svařování a jiné zdroje tepelné energie používané při údržbě a čištění.
Nebezpečí způsobená poruchou dodávky energie
Tato nebezpečí mohou vznikat při:
– poruše, selhání řídícího systému (neočekávané spuštěni, porucha topného systému);
poruše nuceného větrání, je-Ii použito;
– neočekávaném vystříknutí nátěrové hmoty;
– chybějících zábranách;
– chybějících displejích a výstražných varováních.
Nebezpečí způsobená selháním řídicího systému Tato nebezpečí mohou vést k:
– hromadění par v důsledku poruchy nuceného větrání;
– neočekávanému přetečení. 
 
23  Zásobník nátěrové hmoty zajištěn proti protáčení při míchání pevným stojanem nebo
zařízením pro uchycení zásobníku 
ČSN EN 12757 – 1, čl. 5.2.1 
24  Míchací stroje vybaveny odváděcím zařízením pro bezpečné vypouštění zbytkového
tlaku (ventilem s usměrňovačem) 
ČSN EN 12757 – 1, čl. 5.2.2.1 
25 Elektrická zařízení chráněna proti vnějším mechanickým vlivům ČSN EN 12757 – 1, čl. 5.3.3 
26 Všechny mechanické vodivé části uzemněny ČSN EN 12757 – 1, čl. 5.3.2 
27 Hadice v tlakových částech míchacích strojů průkazně ověřovány uživatelem 1 x za 3 roky ČSN EN 12757 – 1, čl. 6.2.2 
28 Uživatel má k dispozici návod k použití ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2 
29 Na stroji nápis "Zákaz kouření v okruhu 5m kolem míchacího stroje“ ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
30  Jsou dodržovány výstrahy pro použití otevřených ohňů, předmětů s horkými nebo
zápalnými povrchy, zařízením nebo částem, schopným vytvářet jiskry v míchacím stroji
nebo jeho okolí 
ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
31 Jsou dodržovány výstrahy pro použití halogenových produktů pro čištění ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
32  Jsou dodržovány výstrahy pro použití čistících látek s bodem vzplanutí o méně než 15 °C
nad teplotou okolí 
ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
33 Uživatel používá míchací stroj jen v dobře větraném prostoru ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
34 Stlačený vzduch není nasměrován proti osobám ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
35 Uživatel má k dispozici diagram údržbářských prací ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.2 
36 Uživatel má k dispozici informace týkající se dopravy, manipulace a instalace ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.3 
37 K dispozici informace týkající se použití míchacích strojů ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.4 
38 Informace týkající se údržby míchacích strojů uživateli k dispozici ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.2.5 
39 Míchací stroj jasně a trvanlivě označen ČSN EN 12757 – 1, čl. 7.3 
40 Vztah mezi kategoriemi a zónami  ČSN EN 12757 – 1,
příloha A (informativní) 
41 Požadavky na prevenci proti výbuchu pro míchací stroje pro autolakovny  ČSN EN 12757 – 1,
příloha B (informativní) 
42 Odkazy na národní přípustné nejvyšší expoziční limity  ČSN EN 12757 – 1,
příloha C (informativní) 
43 Stroje pro máčecí a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot
Seznam významných nebezpečí
Mechanická nebezpečí
Nebezpečí střihu, rozdrceni, pořezáni, vtaženi, nárazu
Tato nebezpečí mohou vznikat od mechanických styčných ploch dále uvedených zařízení,
především v práškové stříkací kabině:
– systémů pro manipulaci s výrobky (např. nebezpečí od míst náběhů);
– ventilátoru a automaticky nastavovaných klapek (např. poranění způsobené doběhem
lopatek ventilátoru);
– dveří a vrat s pohony;
– automatických zařízení nebo systémů (např.manipulátor, rozprašovací a stříkací systémy
a otočné stoly s pohonem pro výrobky).
Nebezpečí uzavřeni obsluhy
Tato nebezpečí mohou vznikat, například:
– pokud překážky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z práškové stříkací
kabiny v případě mechanické poruchy nebo požáru;
– při náhodném významném snížení tlaku uvnitř uzavřené stříkací kabiny (tj. překážkou
v přívodu vzduchu), schopném způsobit zvýšení sily pro otevření dveří nad lidské
možnosti.
Nebezpečí uklouznuti, zakopnuti a pádu pracovníků
Tato nebezpečí mohou vznikat například na chodbičkách, plošinách. žebřících, schodištích,
na roštech a v kanálech, patřících k práškové stříkací kabině.
Tato nebezpečí se mohou zvyšovat jako důsledek špatného osvětlení.
Elektrická nebezpečí
Úraz elektrickým proudem (při přímém nebo nepřímém dotyku)
Tato nebezpečí mohou vznikat, například při doteku:
elektricky živých částí, které nejsou izolovány z provozních důvodů;
– vodivých částí, které za normálního provozu nemají nebezpečné napětí, avšak v případě
poruchy toto nebezpečí může vznikat; 
ČSN EN 12581 – čl. 4 
43 Stroje pro máčecí a elektroforetické nanášení organických tekutých nátěrových hmot
Seznam významných nebezpečí
Mechanická nebezpečí
Nebezpečí střihu, rozdrceni, pořezáni, vtaženi, nárazu
Tato nebezpečí mohou vznikat od mechanických styčných ploch dále uvedených zařízení,
především v práškové stříkací kabině:
– systémů pro manipulaci s výrobky (např. nebezpečí od míst náběhů);
– ventilátoru a automaticky nastavovaných klapek (např. poranění způsobené doběhem
lopatek ventilátoru);
– dveří a vrat s pohony;
– automatických zařízení nebo systémů (např.manipulátor, rozprašovací a stříkací systémy
a otočné stoly s pohonem pro výrobky).
Nebezpečí uzavřeni obsluhy
Tato nebezpečí mohou vznikat, například:
– pokud překážky nebo zábrany mohou bránit rychlému odchodu z práškové stříkací
kabiny v případě mechanické poruchy nebo požáru;
– při náhodném významném snížení tlaku uvnitř uzavřené stříkací kabiny (tj. překážkou
v přívodu vzduchu), schopném způsobit zvýšení sily pro otevření dveří nad lidské
možnosti.
Nebezpečí uklouznuti, zakopnuti a pádu pracovníků
Tato nebezpečí mohou vznikat například na chodbičkách, plošinách. žebřících, schodištích,
na roštech a v kanálech, patřících k práškové stříkací kabině.
Tato nebezpečí se mohou zvyšovat jako důsledek špatného osvětlení.
Elektrická nebezpečí
Úraz elektrickým proudem (při přímém nebo nepřímém dotyku)
Tato nebezpečí mohou vznikat, například při doteku:
elektricky živých částí, které nejsou izolovány z provozních důvodů;
– vodivých částí, které za normálního provozu nemají nebezpečné napětí, avšak v případě
poruchy toto nebezpečí může vznikat; 
ČSN EN 12581 – čl. 4 
Nahrávám...
Nahrávám...