dnes je 17.5.2021

Input:

Monotonie

12.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

23.1
Monotonie

PhDr. Zdeňka Židková

Monotónní práce zůstávají i v době pokročilé automatizace a robotizace významným faktorem pracovního stresu. V současné legislativě je proto zakotvena povinnost preventivních opatření. V § 5 zákona č. 309/2006 Sb., zákona o BOZP je zaměstnavateli uložena povinnost organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. V novelizovaném § 31 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci je monotonie uvedena ve výčtu prací s psychickou zátěží. V navazující Kategorizaci prací (vyhláška č. 432/2003 Sb.) je práce spojená s monotonií zařazena do kategorie 2 (může ovlivnit vnímavé jedince) a v kombinaci s dalšími dvěma faktory psychické zátěže, což jsou vnucené tempo a práce vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, pak spadá do kategorie 3 (riziková práce). Toto nařízení vlády zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, tedy i ty, které se týkají monotonie.

Definice monotonie

Vytvořit uspokojivou definici monotonie je velmi obtížné vzhledem k tomu, že na tento je možno se dívat z různých úhlů pohledu:

  • Obsah činnosti. Jako monotónní označujeme práci s rytmickými, stereotypně se opakujícími pohyby a krátkodobými pracovními operacemi nebo práci, kdy je pozornost pracovníka soustředěna na úzký a stále stejný rozsah činnosti.

  • Dopad na nervový systém. Důsledkem monotónní práce je stav snížené aktivační úrovně centrálního nervového systému.

  • Pracovní stresor. Při monotónní práci musíme přihlížet k odezvě celého organismu, neboli úsilí, nutnému k zvládnutí stresoru. Jde o subjektivní pocity, které lze velmi obtížně kvantifikovat, pro tento účel existují různé dotazníky, kdy pracovníci sami hodnotí, nakolik je práce svou jednotvárností stresuje.

Příklady monotónních prací

  1. Práce u pásu. Operace se pravidelně opakují, je vnucováno tempo práce, které pracovník nemůže ovlivnit.
  2. Manuální činnosti s rutinními, naučenými úkony. (montáž, obsluha automatů, balení, šití, průmyslové žehlení, vkládání dat, třídění zásilek na poště, třídění plodů v zemědělství, třídění odpadu). Při sterotypních úkolech si však pracovník může do jisté míry sám určit tempo či udělat přestávku.
  3. Monitorování. Práce související s dlouhodobým pasivním pozorováním či sledováním a zpracováváním nepravidelných signálů v pracovním poli. Jde o typ tzv. vigilančních úloh s nutností bdělosti (radarista, strojvůdce lokomotivy, řidič, obsluha textilních strojů, operátor u panelu, ostraha, kontrola kvality, vyřazování zmetků).

Pro zjišťování monotonie je důležité rozlišit monotónní operace a monotónní situace, proto § 31 nařízení vlády 361/2007 Sb. rozlišuje:

  1. monotonii pohybovou - činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu
  2. monotonii úkolovou - činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů

U prvních dvou typů výše uvedených prací jsou základem úkolu monotónní operace, u třetího typu prací jde o úkoly s  monotónními situacemi.

Mnohé monotónní práce již při rozvoji automatizace vymizely, třídění či balení dnes většinou zvládají automaty, robotická linka v USA na šití triček nahradí 17 pracovníků (iDnes, 1.8.2017 ), pracovníci ostrahy jsou nahrazováni chytrými kamerami. Převahu monotónních prací dnes lze nalézt v četných „montovnách” – elektroniky, lékařských přístrojů apod.

Dopad monotonie na pracovníka

Z pracovně-lékařského hlediska je základním dopadem monotónní činnosti na člověka útlum psychických funkcí:

  • poruchy vnímání,

  • snížení pozornosti,

  • snížení rychlosti a přesnosti výkonu,

  • vyšší energetické nasazení k udržení výkonu,

  • zvýšení chybovosti,

Útlum doprovázejí další subjektivní potíže:

  • snížení motivace,

  • nezájem, otupení, apatie,

  • ospalost, pocity nudy, přesycení (saturace),

  • odcizení (alienace).

V pracovní psychologii jsou často opomíjeny činnosti, které nesplňují kritéria daná legislativou, ale při jejich opakovaném výkonu nastoupí u pracovníka výrazné příznaky přesycení. Příkladem je řidič dálkových jízd, který projede desítky kilometrů automaticky, přičemž nevnímá a nepamatuje si detaily projeté trasy. Další jsou např. úředník u přepážky či průvodce při opakovaném výkladu. Důsledkem jejich práce bývá často tzv. iluze již viděného, slyšeného či již prožitého (Déjà Vu). Jde o iluzi, která souvisí s činností  paměti – člověk má pocit, že daný úkon již udělal, že opakuje, co již říkal, že opakovaně hovoří ke stejným lidem či skupině lidí. Pracovní bloky jsou časově rozsáhlejší a rozmanitější, zcela jistě je z pohledu zákona nelze označit jako monotónní. Přesto však jejich opakování dokáže narušit vnímání a pozornost a tak si i tyto profese si zaslouží pozornost při stanovení správného režimu práce.

Osobnost a monotónie

S monotonií se vyrovnávají lépe:

  1. ženy,
  2. introvertní osoby flegmatického temperamentu - uzavření, zaměření na úkol,
  3. tzv. Day Dreamers (denní snílci) – vyhovují jim rutinní úkoly, přemýšlejí o svých záležitostech

Sníženou toleranci

Nahrávám...
Nahrávám...