dnes je 27.11.2022

Input:

Nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

21.5.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.3.3
Nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci

Bc. Pavla Motyčková

Nařízení vlády č. 93/2012 Sb., je druhou novelou nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Věcným důvodem, proč bylo přistoupeno k druhé novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb., byla nutnost harmonizovat tento právní předpis s právem EU, konkrétně pak doplnit třetí směrný seznam chemických látek.

Protože by nařízení vlády mělo svým obsahem pokud možno reagovat i na aktuální vědecký pokrok a změny, které přináší zákonné normy a především právo Evropské unie, byly úpravy zaměřeny i tímto směrem.

Asi nejobsáhlejší úprava byla provedena v části, věnující se zátěži teplem a chladem, kde došlo k řadě změn, které si kladou za cíl aplikovat do praxe výsledky nejnovějších studií prováděných odbornými pracovišti. Druhou nejobsáhlejší změnou je pak úprava oblasti problematiky chemických látek a směsí a dále karcinogenů, mutagenů a látek toxických pro reprodukci, která je primárně upravena přímo použitelnými předpisy Evropské unie a nově rovněž zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon).

Pro lepší orientaci v nařízení vlády č. 93/2012 Sb., se lze řídit chronologickým přehledem nejdůležitějších změn.

Zátěž teplem a chladem

V oblasti mikroklimatických podmínek při práci dosavadní způsob jejich měření a hodnocení i nadále bude zachovávat hodnocení podle průměrné operativní teploty (to), nově se však upřesňuje, že jde o teplotu vypočtenou jako časově vážený průměr za efektivní dobu práce, kterou je doba snížená o dobu trvání přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávku nebo průměr z jednotlivých měřených časových intervalů v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny, jde-li o pracoviště s měnícími se teplotami, vypočtené z teploty vzduchu ta, výsledné teploty kulového teploměru tg, rychlosti proudění vzduchu va a stereoteploty tst.

I nadále platí, že hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za podmínky rychlosti proudění vzduchu va rovné nebo menší než 0,2 m.s-1 nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru.

Měření stereoteploty bude pak používáno jen pro klimatizované pracoviště a pro pracoviště, na němž je k větrání použito kombinované nebo nucené větrání, na nichž je vykonávaná práce třídy práce I a IIa, a to pro posouzení horizontální nerovnoměrnosti. Na těchto pracovištích totiž nelze předpokládat technologické zdůvodnění vlivu nežádoucího proudění a radiační nerovnoměrnosti, když příčinou může být pouze špatně seřízená vzduchotechnika.  Požadavky na horizontální a vertikální nerovnoměrnost se u přirozeně větraných pracovišť nestanoví, neboť to technicky není možné.

Dělení pracovišť podle nároků na kvalitu prostředí

Nově se zavádí dělení pracovišť třídy I a IIa podle nároků na kvalitu vnitřního prostředí na pracoviště kategorie A (vysoké nároky), kategorie B (střední nároky) a C (běžné podmínky). Jako pomůcka, zda práci přiřadit pod skupinu A, B nebo C slouží definice poprvé obsažená ve vysvětlivce k tabulce 3, části A přílohy č. 1, kde se upřesňuje, že Kategorie A platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou vysokou kvalitou prostředí, na nichž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, například zpracování odborných stanovisek, zpracování dat a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci, například práce grafiků, překladatelů, kategorie B platí pro klimatizovaná pracoviště s požadovanou střední kvalitou prostředí při práci vyžadující průběžnou pozornost a soustředění, například úkony spojené s vyřizováním korespondence, psaní na počítači. Kategorie C platí pro ostatní klimatizovaná pracoviště.

Klimatizovaná pracoviště

Nově se doplňuje zřizování a posuzování klimatizovaných pracovišť pro výkon práce třídy I a IIa, tedy tříd práce, kde dominuje práce vsedě. Zavádí se v podstatě požadované hodnoty nastavení chlazení či vytápění, které zároveň umožní, aby při určité absenci technických norem, které obdobnou oblast takto neupravují, bylo možné už v samotném záměru instalace klimatizační soustavy vycházet z této právní normy, a nikoliv, jak je tomu doposud z doporučení a praxe.

Protože existují jak pracoviště nevenkovní s přirozeným větráním (budovy, kabiny vozidel apod.), tak pracoviště, kde se vytápění a větrání úmyslně volí pomocí klimatizačního zařízení, je užíváno pro vyjádření úrovně zátěže teplem nebo chladem, že jde o pracoviště s udržovanou nebo neudržovanou teplotou.

Novela řeší jak část klimatizovaných pracovišť, na nichž se vykonává práce zařazená do třídy I a IIa, tedy práce vsedě, přičemž jde o pracoviště, kde instalace klimatizačního zařízení má jediný účel, a to vytvořit "standardizované pracovní podmínky po celý rok s ohledem na personál“, tak i o pracoviště, kde bude použito klimatizační zařízení "z důvodu vytvoření a udržení standardizovaných podmínek jako technologického požadavku na ochranu výroby nebo výrobku, či produktu“.

Došlo rovněž k upřesnění pojmu aklimatizovaný a neaklimatizovaný zaměstnanec se zavedením kritérií, jak u těchto zaměstnanců aplikovat opatření k ochraně zdraví při práci prostřednictvím střídání práce a bezpečnostní přestávky.

Ztráta tekutin a ochranné nápoje

Nově se pak stanoví limit ztráty tekutin na pracovištích s délkou směny delší než 8 hodin, kde nesmí ztráta tekutin potem a dýcháním v důsledku pracovní a tepelné zátěže za směnu překračovat přípustný limit ztráty tekutin o více než 20 % a zároveň s tím nesmí být překračovány krátkodobě přípustné doby práce.

Ztráta tekutin nahrazovaná ochranným nápojem je nově odstupňovaná jak v měřené teplotě pro danou třídu práce, tak v náhradě tekutin. Tím se umožní, aby bylo mnohem přesněji definováno množství skutečné náhrady ve formě ochranného nápoje podle jednotlivých pracovišť resp. podle druhu vykonávané práce a skutečné zátěže teplem. U náhrady ztráty tekutin pro třídu I až IIIa již není striktně uváděno, že poskytovaný ochranný nápoj musí být vždy jmenovaná "balená“ voda, což značí, že tyto druhy vod mohou

Nahrávám...
Nahrávám...