Neúrazové neodkladné stavy

7.3.4

Neúrazové neodkladné stavy

MUDr. Vít Mareček

 NahoruBolest na hrudi a srdeční infarkt

Náhlá bolest na hrudi je většinou příznakem srdeční příhody, vzniklé na základě nedostatečného krevního zásobení srdečního svalu okysličenou krví, způsobeného zúžením věnčitých tepen.

 NahoruPříznaky infarktu

Varovné příznaky srdečního infarktu jsou:

• Nepříjemný tlak na hrudi. Může se projevit nepříjemný tlak, pálení až bolest ve středu hrudníku, trvající více než několik minut, nebo které se opakovaně vrací.

• Nepříjemné pocity v horní polovině těla. Může se projevit bolest nebo nepříjemný pocit v jednom nebo obou ramenech, zádech, krku, dolní čelisti, nebo v oblasti žaludku.

• Pocit zkráceného dechu. Často se dostavuje současně, nebo i před nepříjemnými tlaky na hrudi.

• Mohou se vyskytnout i další příznaky jako pocení, bledost, nevolnost, zvracení, bušení srdce, úzkost a strach o život.

Včasná léčba může zastavit srdeční příhodu v jejím dalším rozvoji. Srdeční příhoda může být zastavena léky a následnými postupy, otevírajícími uzavřenou srdeční tepnu nejúčinněji, je-li s nimi započato do 60 minut od začátku příznaků. Pokud se u někoho objeví varovné příznaky, ihned přivoláme ZZS. Rychlá akce zachraňuje životy. Neotálet déle než 5 minut!

V průběhu srdečního infarktu krevní sraženina blokuje krevní proud v části srdce. Srdeční sval začíná odumírat. Čím delší čas uplyne bez léčby, tím vzniká větší riziko nevratného poškození.

Léky pomáhají rozpustit krevní sraženinu, stejně jako následné léčebné postupy umožní zprůchodnit srdeční tepny a tak zastavit další průběh srdečního infarktu. Včasná léčba minimalizuje poškození srdce a zvětšuje šanci na uzdravení.

 NahoruZásady účinné pomoci při infarktu

Aby pomoc mohla být účinná, je třeba léčbu zahájit do jedné hodiny od začátku příznaků. Zpoždění může být smrtelné. Jsme-li postiženi příznaky srdečního infarktu, často otálíme s vyhledáním lékařské pomoci příliš dlouho, protože:

• nerozpoznáme varovné příznaky srdeční příhody a myslíme si, že to, co cítíme, představuje cosi jiného,

• nejsme ochotni si připustit, že příznaky mohou být vážné,

• jsme zaskočeni náhlou změnou svého zdravotního stavu,

• nerozpoznáme důležitost dalšího vyšetření v nemocnici.

Příliš mnoho osob, postižených srdečním infarktem, čeká dvě i více hodin od prvních příznaků, než vyhledají lékařskou pomoc. Zdržení může skončit smrtí, nebo přetrvávajícím poškozením srdce.

Poškození srdce významně snižuje schopnost žít naplno.

 NahoruVyšší riziko srdečních příhod

Také v České republice jsou srdeční onemocnění nejčastější příčinou úmrtí dospělé populace. U mužů se toto riziko zvyšuje po 45. roce věku. U žen se častěji vyskytuje po menopauze, obvykle po 50. roce. Další rizikové faktory jsou:

• předchozí srdeční infarkt nebo srdeční angína,

• výskyt časného srdečního onemocnění v rodině – u otce (bratra) do 55 let, u matky (sestry) do 65,

• cukrovka,

• zvýšený cholesterol v krvi,

• vysoký krevní tlak,

• kouření cigaret,

• nadváha,

• nedostatečná fyzická aktivita (omezení pohybu).

Pokud registrujeme jeden nebo více těchto rizikových faktorů, je rozumné obrátit se na svého lékaře, který nám poradí, jak riziko srdeční příhody snížit.

 NahoruPostup v případě pochyb o infarktu

Nejistota je normální. Většina z nás si myslí, že srdeční příhoda musí být náhlá a velké intenzity. Mnoho srdečních příhod začíná pomalu jako středně silná bolest nebo nepříjemný, dosud nepoznaný pocit v oblasti hrudníku. někteří z nás si během prvních příznaků nemusí být vůbec jisti výjimečností takové situace. Příznaky se mohou krátce objevit a zase zmizet. Ani ti z nás, kteří již prodělali srdeční infarkt, nemusejí rozpoznat nové příznaky, protože další příhoda se může projevit zcela odlišně. Naučme se varovné příznaky srdečního infarktu registrovat, zapamatovat a především nebrat na lehkou váhu. Dokonce i když si nejsme zcela jisti, měli bychom varovné příznaky za infarkt považovat, dokud se v nemocnici tato možnost spolehlivě nevyloučí.

PRVNÍ POMOC: Přivoláme ZZS. Uklidňujeme postiženého. Zabráníme mu v pohybech, přesvědčíme ho, aby se pohodlně posadil do polohy v polosedě. Uvolníme mu oděv (např. povolíme utaženou kravatu, rozepneme límeček od košile). Zajistíme dostatek čerstvého vzduchu. Přesvědčíme ho, aby nejedl, nepil, nekouřil, svlažení rtů a jazyka kapesníkem namočeným ve vodě je možné. Pokud se již postižený léčí pro srdeční onemocnění (stav po srdečním infarktu, srdeční angína), doporučíme mu, aby si vzal své léky. Do příjezdu ZZS budeme opakovaně sledovat základní životní funkce postiženého, při srdeční zástavě zahájíme resuscitaci, včetně AED, je-li na pracovišti k dispozici.

 NahoruDušnost a astmatický záchvat

Nejčastější příčinou náhlé vzniklé dušnosti je astmatický záchvat. Jedná se o alergickou reakci, způsobující stažení svalstva ve stěně průdušek, zvýšenou tvorbu hlenu a jeho zadržování ve zúžených průduškách. Mnoho dospělých trpí rovněž tzv. chronickou obstrukční plicní chorobou (zkratka CHOPN), která při náhlém zhoršení může svými příznaky napodobovat astmatický záchvat. Rozdíl většinou poznáme až jako ztíženou odpověď na přednemocniční neodkladnou péči, poskytovanou záchranáři či přivolaným lékařem. Postup první pomoci bude v obou případech týž.

 NahoruPříznaky astmatického záchvatu

Příznaky astmatického záchvatu jsou:

Ztížené dýchání, postiženému se obtížně hovoří.

Prodloužený, sípavý až pískavý výdech.

Úzkostné chování postiženého.

Kůže bývá bledá až s namodralým zbarvením.

PRVNÍ POMOC: Přivoláme ZZS. Uvolníme oděv postiženého a zajistíme dostatek čerstvého vzduchu. Pokud máme na pracovišti k dispozici soupravu pro oxygenoterapii, podáváme postiženému 100% kyslík maskou připevněnou na obličej, obvykle v dávce 6 až 10 l/min, při dechové tísni i více. Doporučíme postiženému polohu vsedě se zapřením dolních končetin. Pokud se postižený léčí na astma a má u sebe léky ve spreji, doporučíme mu, aby jich užil – ne více než 2 dávky opakovaně po 5 minutách.

 NahoruMozková mrtvice

Ateroskleróza, neboli kornatění tepen, postihuje všechny cévy v těle. Nejdříve v srdci, v pozdějším věku i v mozku, jakož i v dalších orgánech (ledviny, střevo). Mozková mrtvice je většinou způsobena obdobným mechanismem jako srdeční infarkt, tj. zúžením a ucpáním mozkových cév a následným odumřením mozkové tkáně za touto překážkou. Nebo může dojít k prasknutí mozkové cévy s následným krvácením, většinou u lidí s neléčeným nebo nedostatečně léčeným vysokým krevním tlakem. Vždy se jedná o náhlou a dramatickou příhodu, která se může rychle zhoršovat až ke smrti. Stav názorně popisuje lidové rčení: "Trefil ho šlak.“

 NahoruPříznaky mozkové mrtvice

Příznaky mozkové mrtvice jsou:

1. Náhlá slabost, brnění tváře, paže, nebo nohy, zejména na jedné polovině těla.

2. Náhlá zmatenost, zhoršená výslovnost či rozumění řeči.

3. Náhlé zhoršení vidění jedním nebo oběma očima.

4. Náhlé zhoršení chůze, závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace pohybů.

5. Náhlá těžká bolest hlavy z neznámé příčiny.

Pokud se u někoho objeví jeden nebo více z těchto příznaků, neotálejme. Musíme okamžitě přivolat ZZS. Čím dříve, tím lépe. Můžeme tak zabránit dlouhodobé invaliditě u nejčastějšího typu mozkové mrtvice. Minuty se počítají! Každý, u koho se objeví varovné příznaky mozkové mrtvice, potřebuje léčbu co nejdříve. Přivoláním ZZS se dostane postižený dříve do nemocnice. Léčbu zahájí již lékař ZZS.

PRVNÍ POMOC: Pokud je postižený při vědomí, snažíme se ho do příjezdu ZZS uklidňovat. Optimální je poloha vleže na zádech s mírně podloženou hlavou a horní polovinou těla. Hlavu nesmíme předklánět, aby se nezhoršovala průchodnost dýchacích cest (dýchání – kyslík pro mozek!). Nejíst, nepít, nekouřit, svlažení rtů a jazyka kapesníkem namočeným ve vodě je možné. Při poruchách základních životních funkcí resuscitujeme. Pokud postižený zvrací, uložime ho do zotavovací polohy na boku.

 NahoruKřeče

Porucha vědomí s celkovými křečemi těla je většinou projevem chronického onemocnění mozku zvaného epilepsie. Onemocnění se projevuje v záchvatech, které mají více typů, nejčastějším typem je tzv. "velký záchvat“. Toto onemocnění je častěji vrozené, ale může být i získané, např. po poranění mozku, nebo u chronických alkoholiků.

Většina nemocných o své nemoci ví, užívá pravidelně léky a dodržuje životosprávu. Záchvat může vyvolat např. fyzická námaha, stres, hlasitá hudba, světelné záblesky, alkohol. Často sám nemocný cítí, že se záchvat blíží (aura). Nejprve dochází ke ztuhnutí všech svalů, nemocný padá k zemi, někdy s počátečním výkřikem. Následují záškuby se střídáním napětí svalů. Postižený si může pokousat jazyk. Můžeme pozorovat pěnu u úst, často krvavě zbarvenou. Záchvat křečí trvá většinou desítky sekund, ukončí se většinou do 2 minut. Po křečích bývá postižený několik minut zmatený, má pocit fyzického vyčerpání, může se pomočit či pokálet.

PRVNÍ POMOC: Pokud jsme svědky počátku záchvatu, snažíme se zabránit pádu a následnému poranění. Když pacient křečuje, snažíme se zabránit jeho poranění při křečích, z jeho okolí odstraníme všechny ostré předměty: Na druhé straně není nezbytné potlačovat křeče příliš silným držením či přilehnutím. Nevkládejme nic do úst postiženého či mezi zuby. Není třeba se bát zapadnutí jazyka, většina postižených se po záchvatu sama rozdýchá. Pokud náhodou dojde k zástavě dechu, dýchací cesty zprůchodníme záklonem hlavy a přizvednutím brady, event. zahájíme umělé dýchání z úst do úst (optimálně s dýchací maskou či alespoň dýchací rouškou, které by měly být k dispozici v lékárničce na pracovišti). Když postižený nabude vědomí, zkontrolujeme základní životní funkce. Při přetrvávání poruchy vědomí uložíme postiženého do zotavovací polohy na boku. Pokud se jedná o známého epileptika, který po záchvatu nabyl plně vědomí a nijak se nezranil, přivolání ZZS či jiného lékaře není třeba. Při přetrvávajícím bezvědomí, při opakování záchvatu, nebo pokud se jedná o první záchvat, ZZS přivoláme.

 NahoruAlergie a anafylexe

Alergie (přecitlivělost) je nepřiměřená obranná reakce našeho organismu, setká-li se opakovaně s cizorodou látkou. Příčinou je průnik alergenu (látky, na kterou je jedinec přecitlivělý) do organismu. Alergeny jsou cizorodé látky, nejčastěji bílkovinného původu, obsažené např. v potravinách, lécích, rostlinných pylech, žihadlech různého hmyzu apod. Alergie se nejčastěji projevují kožními příznaky (svědění, zarudnutí, otok, kopřivka), nebo slizničními příznaky (rýma, slzení). Ve formě průduškového astmatu se jedná o alergický zánět sliznice dýchacích cest, projevující se typickou dušností z křečovitého stažení průdušek.

 NahoruAnafylaxe

Anafylaxe (anafylaktický šok) je život ohrožující alergická reakce celého organismu, která se u vnímavých osob může rozvinout během několika minut, ba i desítek sekund, při opakovaném styku se spouštěcím faktorem. Postihuje zejména krevní oběh, do kterého se uvolňují chemické látky, které rozšiřují krevní cévy a zužují dýchací cesty. Následkem toho krevní tlak prudce klesá, je porušeno dýchání. Množství kyslíku, které se dostává k životně důležitým orgánům, se kriticky snižuje. Anafylaxe se projevuje celkovou slabostí, mdlobou, nevolností, zvracením. Rychle vznikají otoky v…