dnes je 15.8.2022

Input:

Povinnosti Právnických a fyzických osob v Požární ochraně

5.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.1
Povinnosti Právnických a fyzických osob v Požární ochraně

Josef Černý

Povinnosti právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost dále jen “právnické osoby“, “podnikající fyzické osoby“ a "ostatních osob" (viz § 3 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb.).

Základní povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany jsou obsaženy v části první zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, aktuální znění vrze č. 20, účinná od 1.1.2022 do 30.6.2023, (dále "zákon o požární ochraně“ nebo "zákon o PO“). ----- Zásadní změny tohoto zákona přinesly

  • s účinností od 1. ledna 2001 novela provedená zákonem č. 237/2000 Sb.,

  • novela provedená zákonem č. 320/2002 Sb. (změna zákona o požární ochraně viz část čtyřicátá šestá čl. XLVI),

  • novela provedená zákonem č. 413/2005 Sb. (změna zákona o požární ochraně část pátá č. V),

  • novela provedená zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (změna zákona o PO část V., čl. V. a VI.) a

  • novela provedená zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (změna zákona o PO část II, čl. II.),

  • změna provedená § 40 zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon),

  • změna provedená čl. IV. zákona č. 350/2012 Sb.,

  • změna § 82 až § 84 provedená článkem I zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva,

  • změna § 29 odst. 1 písm. f), § 30 písm. d) a § 97, provedená čl. XVL zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů,

  • změna § 31 odst. 2, § 36 odst. 3, § 76 odst. 1 písm. i) a § 76 odst. 7 provedená částí druhou, čl. II zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu,

  • změna § 24 odst. 1 písm. b), c) a d), vložena Část třetí Čištění, kontrola a revize spalinové cesty s § 43 až § 47,

  • změna § 69a, vloženy § 76a, § 76b a § 76 c),

  • změny § 77 odst. 2, § 78 odst. 1 a 2, § 79 odst. 2, vložen § 87a, provedena změna § 97 a § 101, vše realizováno částí druhou zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru)

  • změny provedené částí druhou zákona č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

  • nový obsah má § 6a Posouzení požárního nebezpeční, nově byl vložen § 6b Dokumentace zdolávání požárů a § 6c, který obsahuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího předpisu (ke dni aktualizace tohoto textu nebyla vydána).

  • dále byly změněny § 11, § 31, § 76 odst. 2, § 76 odst. 1 písm. f).

  • nový obsah má také § 76c a za tento odstavec byl vložen nový § 76d.

  • doplněny, změněny nebo zrušeny byly některé části ustanovení § 77, § 78, § 79 a nové znění má § 85 (zavádí se "zvláštní požární dozor").

  • zcela zrušen byl § 85a

  • změněn byl § 101 písm. a). čl. IV zákona č. 229/2016 Sb., který nově obsahuje Přechodná ustanovení, týkající se posouzení požárního nebezpečí schválených před účinností zákona, dokumentace zdolávání požárů a správy placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti zákona.

  • Změněn byl částí druhou, čl. III zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Změněny byly § 7, § 24, § 31 a § 32. Mimo jiného novelou § 32 došlo k rozšíření působnosti Ministerstva vnitra při výkonu státního požárního dozoru, konkrétně posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a), viz § 31 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně. Poznámky pod čarou byly doplněny o bod č. 14. Účinnost této změny je od 1.1.2018,

  • Změněn byl částí druhou zákona č. 374/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. V § 17 odst. 3 písm. a) a v § 78 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se slova "linku tísňového volání" nahrazují slovy "tísňovou komunikaci".

  • Poslední aktualizace k datu zpracování tohoto materiálu byla provedena částí první zákona č. 415/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, aktuální znění verze č. 1, účinná od 1.12. 2021. Vzhledem k rozsahu novely se k jejímu obsahu autor vrátí v dalších částech tohoto materiálu. Vydání novely bylo vyvoláno vydáním nového stavebního zákona, viz výše. K provedení vydané novely zákona o PO byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, aktuální znění verze č. 1, účinná od 11.12. 2021.

Již přijaté změny diferencovaně stanoví povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob s ohledem na míru požárního nebezpečí provozované činnosti, způsob a předmět jejího provozování a upravují na úseku požární ochrany přenesenou působnost krajů (krajských úřadů) a obcí (obecních úřadů) po zrušení okresních úřadů. Ty v mezích zákona o požární ochraně plní úkoly státu, viz § 27 a § 29 zákona o požární ochraně: Působnosti stanovené krajskému úřadu, radě kraje a obecnímu úřadu podle § 89a tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. Významnou změnou je také zavedení zvláštního požárního dozoru (část osmá § 85 a § 86 zákona o PO) a dále kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti (oddíl třetí §§ 39 a 40 zákona č. 133/1985 Sb., o PO, aktuální znění verze č. 20, účinná od 1.1.2022 do 30.6.2023). Změna byla provedena zákonem č. 415/2021 Sb.

Provozované činnosti se podle míry požárního nebezpečí člení na kategorie:

  • bez zvýšeného požárního nebezpečí (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o PO)

  • se zvýšeným požárním nebezpečím a (§ odst. 1 písm. b) zákona o PO)

  • s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o PO).

Kromě úkolů společných všem podnikatelským subjektům zákon o požární ochraně ukládá nad jejich rámec další úkoly právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, se navíc dále ukládá zabezpečit prostřednictvím odborně způsobilé osoby posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany (odborná příprava preventistů PO a osob zařazených do preventivních požárních hlídek).

Novela zákona o PO provedená zákonem č. 237/2000 Sb. zdůraznila, že rozhodující není postavení právního subjektu – právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, ale to, do jaké kategorie z hlediska požárního nebezpečí je zařazena jí provozovaná činnost. Za provozování činnosti se na rozdíl od předcházejícího období (viz samostatná kategorie) považuje také užívání objektu.

Obecné povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob

Tyto právní subjekty zabezpečují plnění povinností vyplývající pro ně z předpisů o požární ochraně jako nedílnou součást své řídicí (nezastupitelný úkol vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení), hospodářské nebo jiné základní činnosti (výrobní, ale i jiné činnosti, například provozování hotelu, obchodního centra, poskytování různých služeb, servisu apod.) a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky, přičemž není určující, zda se jedná o fyzické závady přímo ohrožující požární bezpečnost nebo jiné, zdánlivě formální, například neprovedení školení zaměstnanců o požární ochraně apod. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Zákon o požární ochraně staví plnění povinností na úseku požární ochrany a odstraňování zjištěných nedostatků na úroveň plnění ostatních základních úkolů v hlavních oblastech činnosti dotčených právních subjektů. Plnění povinností uložených právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zajišťují obdobně také ministerstva a jiné státní orgány, krajské a obecní úřady. Začleněním tohoto ustanovení do zákona došlo k odstranění pochybností, které se v souvislosti s plněním úkolů na úseku požární ochrany ministerstvy, jinými státními orgány, správními úřady, krajskými úřady a obcemi, vyskytovaly.

Komentář:

Řídicí činnost podnikatelské subjekty zajišťují prostřednictvím vedoucích zaměstnanců. To platí i pro úsek požární ochrany. Za tímto účelem vydávají organizační řády a další akty hospodářského řízení, kterými vymezují povinnosti, postavení a působnost vedoucích zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení (matice odpovědnosti). Vedoucí zaměstnanci zajišťují jako součást řízení mimo jiné také soustavnou kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a stanovených povinností na tomto úseku (§ 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO, aktuální znění verze č. 20, účinná od 1.1.2022 do 30.6.2023). Tuto kontrolu provádějí vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rámci své působnosti. Za tímto účelem je na vedoucí zaměstnance organizačními a jinými vnitřními akty řízení delegována část rozhodovací pravomoci statutárního orgánu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a poskytnuty potřebné odborné a další informace cestou školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany. V praxi se často projevuje snaha vedoucích zaměstnanců přenášet plnění této povinnosti, viz soustavná nebo také trvalá kontrola dodržování předpisů o PO a stanovených povinností na tomto úseku přenášet na odborně způsobilou osobu nebo technika požární ochrany, což je nepřípustné.

Zásadně nelze zaměňovat pravidelnou - občasnou kontrolu, prováděnou odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona o PO a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022] se soustavnou kontrolou prováděnou vedoucími zaměstnanci v jejich působnosti. Kontrola prováděná vedoucími zaměstnanci je nezastupitelná, a to z několika důvodů. Především by měli nejlépe znát rizika vznikající na řízeném úseku, jsou trvale přítomni a mají rozhodovací pravomoc, jejíž rozsah určuje statutární orgán u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby tato osoba a zčásti také pravomoc vyvozovat důsledky z porušení požárně bezpečnostních předpisů vůči řízeným zaměstnancům. Úkolem odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany je poskytovat, nezávisle na vedoucích zaměstnancích, vrcholovému managementu právnické osoby nebo podnikající fyzické osobě, případně jejímu odpovědnému zástupci, objektivní informace o stavu zajišťování plnění povinností na úseku požární ochrany, včetně návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a tak jim umožnit využívání jejich rozhodovací a personální pravomoci v případech, kdy selhává soustavná kontrola, uskutečňovaná vedoucími zaměstnanci po ose řízení na jejích jednotlivých stupních.

Hospodářskou činností má zákonodárce na mysli nejen výrobní činnost, ale také další činnosti, jako jsou služby, servis, skladování, doprava apod.

Jinými činnostmi má zákonodárce na mysli například provozování obytných domů, ubytovacích zařízení včetně hotelů, botelů, ubytoven apod., bank, provozování školských a školících zařízení, kulturních zařízení, zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb apod.

Všeobecné povinnosti na úseku PO

Povinnosti na úseku požární ochrany všech právnických osob a podnikajících fyzických osob:

  • obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy (viz posuzování shody autorizovanými osobami podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. c) a d) zákona o PO, ve znění (verze č. 20) účinném od 1.1.2022 do 30.6. 2023 množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy by mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání není zatím známo. Obdobně by tento právní předpis měl stanovit druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení [tuto problematiku v současnosti řeší části první a druhá vyhl. MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1. 2022 a §§ 12-14 vyhl. MV č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Aktuální verze č. 2, účinná od 27.9. 2011],

  • vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. e) zákona o PO, ve znění účinném od 1. 8.2017 by způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a záchranné práce mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání není zatím známo a dále viz závorka k předchozí alinee,

  • dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností (návody a technické podmínky určuje a je povinen poskytnout výrobce, případně prodejce),

  • označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení (§ 6 zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády nařízení vlády č. 375/2017 Sb. o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů, aktuální znění verze č. 1, účinná od 28.11.2017),

  • pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, a to formou preventivních požárních prohlídek (§ 12 a § 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022),

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. f) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8.2017 by lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání není zatím známo,

  • umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu se zákonem o PO a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření (dále viz také zákon č. 255/2012 Sb., kterým se vydává kontrolní řád, aktuální verze č. 2, účinná od 1.7.2017),

  • poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. g) zákona o PO, ve znění účinném od 1.1.2022 do 30.6.2023 by postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjištění příčiny vzniku požáru mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání není zatím známo.

  • bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár [§ 1 písm. m) vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění veze č. 4, účinná od 1.1.2022] vzniklý při činnostech, které provozují, nebo prostorách, které vlastní nebo užívají.

  • Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám je zákonem zakázáno vypalovat porosty. Spalování hořlavých látek na volném prostranství sice zakázáno není, ale je podmíněno stanovením opatření proti vzniku a šíření požáru, které musí odpovídat rozsahu této činnosti. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření musí být předem oznámeno územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost nebo ji zakázat.

  • Ustanovením zákona o PO nejsou dotčeny povinnosti uložené právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám a dalším subjektům (správci, vlastníci, uživatelé) zvláštními právními předpisy jako například zákonem o myslivosti, lesním zákonem, zákonem o odpadech, zákonem o ovzduší apod.

Zvláštní povinnosti

Zvláštní povinnosti zákon ukládá:

  • vlastníkům nebo uživatelům zdrojů vody pro hašení požárů [viz nařízení rady kraje, kterým se určují vodní zdroje k hašení požárů podle § 27 odst. 2 písm. b), bodu 2. zákona o PO, aktuální znění verze č. 20, účinná od 1.1.2022 do 30.6.2023]. Tyto subjekty mají povinnost udržovat zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby umožňovaly použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. V praxi se bude jednat zejména o vybudování a udržování v provozuschopném stavu příjezdů pro požární techniku, čerpacích stanovišť, vodohospodářských staveb a zařízení na zadržování vody apod.

  • vlastníkům nebo uživatelům lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů. Tyto subjekty mají povinnost zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství (MZ žádná opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud je autorovi známo, nestanovilo).

  • vlastníkům nebo uživatelům nástupní plochy pro požární techniku povinnost ji označovat a udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky.

Zvláštní povinnosti zákon ukládá nad rámec povinností stanovených § 5 zákona č. 133/1985 Sb., o PO, aktuální znění verze č. 20, účinná od 1.1.2022 do 30.6.2023.

Povinnosti u činností se zvýšeným požárním nebezpečím

Další povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným s vysokým požárním nebezpečím:

  • stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti (obsah viz § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022. Tento obsah je demonstrativní a nad jeho rámec jej lze doplnit, resp. rozšířit s přihlédnutím ke stanovení podmínek požární bezpečnosti).

  • Prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení (§ 15 odst. 1 až 3 a § 17 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1. 2022), nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem. Podmínky musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení.

  • Zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení.

  • Stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními předpisy a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru pouze osobami s příslušnou kvalifikací.

  • Mít k dispozici požárně technické charakteristiky (§ 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022) vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

Posouzení požárního nebezpečí

  • právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí posouzení požárního nebezpečí.

  • Posouzení požárního nebezpečí obsahuje:
    a) popis a posouzení rizik z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku,
    b) zhodnocení možnosti provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru, včetně popisu jeho možných následků,
    c) systém řízení požární ochrany a
    d) návrhy na opatření ke snížení rizika možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, návrhy na provedení záchranných prací a návrhy opatření k účinné likvidaci požáru, včetně stanovení lhůt k jejich plnění,

    • právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží posouzení požárního nebezpečí zpracované odborně způsobilou osobou (§ 11 odst. 1 zákona o PO) ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru,

    • neshledá-li orgán státního požárního dozoru v posouzení požárního nebezpečí nedostatky, posouzení požárního nebezpečí schválí,

    • zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje obsahové nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení vráceného posouzení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení,

    • neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí (viz zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, aktuální znění verze č. 15 účinná od 1.1.2021) o neschválení posouzení požárního nebezpečí,

    • před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné nebo je-li to vzhledem k rozsahu změny potřebné nové posouzení požárního nebezpečí. Do doby schválení předloženého materiálu nelze změny v provozované činnosti provést,

    • změny v objemu roční produkce nejsou důvodem pro předložení nového posouzení požárního nebezpečí, je-li toto schváleno výhradně pro činnost uvedenou v § 4 odst. 3 písm. b) zákona o PO.

Dokumentace zdolávání požárů (DZP)

  • právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí DZP,

  • DZP obsahuje operativní plán zdolávání požárů (OP ZP) a operativní kartu zdolávání požárů (OK ZP) upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru a záchrany osob, zvířat a majetku,

  • právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží DZP zpracovanou odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany (§ 11 odst. 1 nebo 2 zákona o PO) ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru,

  • neshledá-li orgán státního požárního dozoru v DZP nedostatky, DZP schválí,

  • zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložená DZP vykazuje obsahové nedostatky, pro které ji nelze schválit, vrátí ji zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení,

  • neodstraní-li předkladatel nedostatky ve stanovené lhůtě, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení DZP,

  • před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schválené DZP, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení novou DZP. Do doby schválení předložené dokumentace nelze změny v provozované činnosti provést,

  • obdobě se postupuje i v případě, kdy zpracování DZP stanoví dokumentace požární ochrany.“.

Prováděcí právní předpis: do aktualizace tohoto textu nebyl vydán. Není známo, zda bude provedena novela vyhlášky ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022 nebo bude vydán zcela nový právní předpis. Je proto potřebné sledovat Sbírku zákonů a včas se s novou právní úpravou seznámit.

Odpovědnost za požární ochranu

Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí

Podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií:

  • bez zvýšeného požárního nebezpečí (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o PO)

  • se zvýšeným požárním nebezpečím a (§ odst. 1 písm. b) zákona o PO)

  • s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o PO).

Činnosti bez zvýšeného požární nebezpečí

Za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují všechny ostatní činnosti, které nevyhovují kritériím uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o PO (§ 4 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb. o PO, aktuální znění verze č. 20, účinná od 1.1. 2022 do 30.6. 2023).

Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím

Za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti:

při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b), jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé [poznámka: § 5 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon, aktuální znění verze č. 10, účinná od 1.1.2021], nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3 /hořlavé aerosoly/; 2.6 /hořlavé kapaliny/ a 2.7 /hořlavé tuhé látky/; 2.8/samovolně reagující látky a směsi/ typy A až F; 2.9 až 2.14/samozápalné kapaliny, samozápalné tuhé látky, samozahřívající látky a směsi, látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny, oxidující tuhé látky/ a 2.15 /organické peroxidy/ typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu. (Odkazy: “1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), aktuální znění verze č. 10, účinná od 1.1.2021; 13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady CLP (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších nařízení Komise.“) ["CLP" Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures - Klasifikace, označování a balení látek a směsí]. Dále viz také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, a o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (nařízení REACH),

  • při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů, umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

  • u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

  • ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

  • v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,

  • při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,

  • v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,

  • ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod, ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,

  • v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,

  • u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah (§ 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., aktuální znění verze č. 4, účinná od 1.1.2022).

  • Činnosti s vysokým požárním nebezpečím - za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti:

  • při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé [poznámka: § 5 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon, aktuální znění verze č. 10, účinná od 1.1.2021], nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3/hořlavé aerosoly/; 2.6 /hořlavé kapaliny/ a 2.7/hořlavé tuhé látky/; 2.8 /samovolně reagující látky a směsi/ typy A až F; 2.9 až 2.14 /samozápalné kapaliny, samozápalné tuhé látky, samozahřívající látky a směsi, látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny, oxidující tuhé látky/ a 2.15/organické peroxidy/ typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun. Odkazy: 1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon); 13)Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady CLP (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších nařízení Komise.“).

  • při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny a roční produkcí 5.000 tun a vyšší,

  • v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé [poznámka: § 5 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon, aktuální znění verze č. 10, účinná od 1.1. 2021], anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4 /hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny/; 2.6 /hořlavé kapaliny/; 2.8 /samovolně reagující látky a směsi/ typu A až F; 2.9 /samozápalné kapaliny/; 2.11 až 2.13 /samozahřívající látky a směsi, látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny/ a 2.15/organické peroxidy/ typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13).

  • (Odkazy: “1b) zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), aktuální znění verze č. 10, účinná od 1.1. 2021; 13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady CLP (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších nařízení Komise.“).

  • v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,

  • v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se

Nahrávám...
Nahrávám...