Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Povolení k práci

20.12.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.6.2.10.2
Povolení k práci

Bc. Heřman Riedel

Úvod

Povolení na práci (v angličtině Permit To Work) je formální, dokumentovaný postup řízení, jehož základními cíli jsou:

  • zajistit, aby byla identifikována všechna nebezpečí a vyhodnocena z toho vyplývající rizika ještě před započetím práce,

  • potvrdit, že jsou zavedena všechna opatření, takže s prací spojené riziko má přijatelnou úroveň, respektive zbytkové riziko bylo snížena na nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň (ALARP As Low As Reasonably Practicable),

  • naplnit požadavky dalších předpisů (národních či vnitropodnikových), včetně seznámení zaměstnanců.

Situace ve světě

Ve světě je systém povolení na práci zaveden v národních legislativách jednotlivých států nebo v interních předpisech jednotlivých nadnárodních korporací, které z nich v mnoha případech vychází.

Vzory povolení na práci lze dohledat i v dokumentacích a doporučeních jednotlivých oborových svazů výrobců či producentů (např. Evropské asociace technických plynů).

Systém povolení na práci se dotýká/řeší konkrétní, jednotlivé oblasti, např.:

  • Hot Work – obdobné našemu svářecímu povolení/práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,

  • Confined Spaces – práce v uzavřených/stísněných prostorech,

  • Work At Hight – práce ve výškách.

Situace v České republice

V legislativě ČR není systematika povolení na práci zpracována komplexně, ale v minulosti se tento systém využíval i před rokem 1989, např. v rámci koncernového podniku Chemopetrol. Mnoho firem a společnostní i dnes v ČR využívá různé modifikace tohoto systému dodnes. S příchodem zahraničního kapitálu pak dceřiné společnosti využívají předpisy svých mateřských společností a různým způsobem je aplikují na požadavky právních předpisů ČR.

Zavedený systém povolování prací plní ve své základní podstatě požadavky na prevenci rizik:

  1. obecné požadavky právních předpisů a to především Zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to zejména § 101; § 102. Povolení na práci pomáhá naplňovat i požadavek na koordinaci a přijímání opatření dle § 101 odst. 3, odst. 4 písm. a) a odst. 5., a to ve smyslu koordinace činností dvou a více zaměstnavatelů na jednom pracovišti.
  2. konkrétní požadavky na vystavování povolení na práci (nebo požadavky na vystavení písemného postupu např. při opravách) jsou zakotveny v našem právním řádu. Jedná se zejména o:
    • Vyhlášku Ministerstva vnitra č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách,

    • Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,

    • Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,

    • Nařízení vlády č. 101/2005 Sb.o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

    • ČSN 078304 Tlakové nádoby – provozní pravidla

    • ČSN 050601 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre zváranie kovov. Prevádzka

    • ČSN 130108 Potrubí. Provoz a údržba potrubí. Technické předpisy

    • ČSN 12480-1 Jeřáby - Bezpečné používání - Část 1: Všeobecně

    • ČSN 131180 Potrubí a armatury. Záslepky potrubí PN 6 až PN 40

    • ČSN 690012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky

Činnosti, pro které se využívá povolení k práci

Povolení na práci se tedy v praxi využívá a vystavuje pro činnosti, které splňují následující podmínky:

  • jsou nerutinního charakteru a musí být provedeny jinak, než je běžné a popsané v pracovních instrukcích a návodech a kde díky tomu může vzniknout

  • existuje nebezpečí/riziko ohrožení zdraví a života osob, nebo

  • kde je písemné stanovení podmínek/písemný příkaz/ zpracovaný technologický postup přímo požadován legislativou.

V mnoha ohledech se povolení na práci využívá i pro ochranu majetku a vyloučení dopadů na životní prostředí.

Jedná se zpravidla o kontroly, inspekce, údržbu, čištění, opravy a úpravy strojů a zařízení. Významná část povolení se vystavuje pro zařízení, která jsou mimo provoz. Naopak se netýká pravidelných kontrolních a servisních úkonů, které nejsou spojeny s vysokým rizikem, návštěv, ale i činností záchranných složek odvracejících nebezpečí (např. hašení požáru, evakuace apod.).

Příklady typických prací

Příklady typických prací, pro které si organizace může nastavit povinnost vystavování povolení na práci:

  • - sváření a práce s otevřeným plamenem, práce v prostorech s nebezpečím výbuchu,
  • - práce ve výškách,
  • - na veškeré práce v libovolné výšce nad vodou nebo nad látkami ohrožujícími v případě pádu život nebo zdraví osob například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením nebo utopením nebo v jejich těsné blízkosti,
  • - stavba a demontáž lešení,
  • - otevírání/vytváření uzavřeného prostoru a vstup do něj, práce v zařízeních, pod úrovní terénu,
  • - výkopové práce,
  • - zvedání břemen a používání mobilních jeřábů,
  • - práce na zařízeních (včetně systémů pneumatických, hydraulických, elektrických, termálních, mechanických),
  • - práce na zařízení s nebezpečnými látkami/přípravky,
  • - práce, které mohu být spojené s omrznutím, popálením (nízkou nebo vysokou teplotou),
  • - práce spojené s nebezpečím zavalení, vč. propadnutí do sypkého materiálu,
  • - práce na elektrických systémech nebo zařízeních,
  • - nebezpečná technická vývojová činnost,
  • - práce v blízkosti kolejí během provozu železnice nebo poblíž silnice,
  • - práce v blízkosti elektrických vedení,
  • - práce v blízkosti podzemního vedení (potrubí apod.),
  • - kácení stromů,
  • - práce s výbušninami (například demolice),
  • - práce s ionizujícím zářením (například nedestruktivní testování) atd. atd.

Systematika povolování prací

Systematika povolování prací by měla být v dané organizaci stanovena interním postupem, resp. předpisem (směrnicí), který by odpovídal dané organizaci – charakteru jejích činností (a z toho vyplývajících potencionálních rizik), technickému vybavení, organizační struktuře, ale i míře „outsourcovaných” činností.

V systematice povolování prací jako procesu musí být přesně definovány úlohy a odpovědnosti jednotlivých osob/funkcí.

Musí být přesně stanoveny postupy, kdo, kdy co a jak.  

Všechny osoby, které se účastní procesu povolování prací, musí chápat a znát svoji úlohu, a to jak z hlediska:

  • - metodického – tj. znát obecnou systematiku povolování prací,
  • - znalostí dané činnosti/práce, a
  • - přijímání příslušných opatření.

Z tohoto důvodu musí i osoby účastnící se povolování prací projít určitým výběrem a splňovat kvalifikační požadavky a projít minimálním školením v oblasti povolování prací.

Zároveň musejí být dostatečně kompetentní, tj. mít dostatečné kompetence pro přijetí případných opatření.

Systém povolení na práci musí mít v sobě zabudovaný i princip kontroly, který by měl být také dokumentovaný.

Účastníci povolení na práci

Vystavovatel povolení

  • - jedná se o osobu, která iniciuje a připravuje povolení na práci. Zpravidla je to odpovědný pracovník pracoviště, na kterém je práce prováděna (iniciuje vystavení povolení) nebo kontraktor/zástupce firmy provádějící práci, nebo vedoucí pracovní skupiny. Je to tedy někdo, kdo povolení připraví a nemusí mít rozhodující pravomoc.

Schvalovatel povolení

  • - odpovědný vedoucí pracoviště, na kterém je práce prováděna nebo jeho zástupce - určený zaměstnanec, který je stejně kvalifikovaný jako vedoucí zaměstnanec a má kompetence pro přijetí opatření. Měl by to být tedy někdo, kdo absolvoval příslušná školení pro dané pracoviště z pravidel BOZP a PO (školení pro povolení na práci a/nebo školení vedoucích BOZP a školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně). Tato osoba schvaluje příslušná opatření, může být totožná s vystavovatelem povolení. Poznámka: V praxi se lze setkat s tím, že povolení na práci vystavuje „bezpečnostní technik” nebo „požární technik”. Vedoucí se tak zbavují své odpovědnosti s tím že „na to nemají čas”, „není to jejich práce” nebo „tomu nerozumí”, někdy je toto chování motivováno strachem přijmou zodpovědnost. Opak je ale pravdou, konečnou odpovědnost má vždy příslušný vedoucí zaměstnanec daného pracoviště, který musí mít příslušné kompetence. Na druhou stranu může příslušný vedoucí požádat o pomoc specialisty, jestliže se necítí dostatečně kompetentní pro vyhodnocení všech rizik a není si jistý dostatečností a účinností všech přijatých opatření. V některých zavedených systémech povolení na práci např. vyplněné formuláře kontroluje před výkonem požárně-nebezpečných prací odborně způsobilá osoba v oblasti požární ochrany. Nastavení systematiky povolování prací tedy vždy záleží na dané organizaci.

Příjemce povolení

  • - kontraktor, zástupce firmy provádějící práci, nebo vedoucí pracovní skupiny. Je to vedoucí zaměstnanec, ke kterému jsou zaměstnanci provádějící práce ve vztahu podřízenosti. Příjemce povolení odpovídá za seznámení všech zaměstnanců provádějící práci s konkrétním obsahem daného povolení, s riziky dané práce s opatřeními na jejich snížení. Je odpovědný i za kontrolu dodržování podmínek a opatření stanovených v povolení.

Zaměstnanci provádějící práce

  • - může se jednat o zaměstnance firmy, externí firmy/kontraktora, kteří jsou seznámeni s obsahem povolení a jsou odborně i zdravotně způsobilí danou práci provést.

Další osoby, které se zúčastní povolení na práci

  • - jedná se o osoby, které plní dílčí úlohy a jejich identifikace je požadována legislativou (např. jmenovité určení svářečů) nebo je jejich identifikace důležitá z jiných příčin (např. potvrzení o odpojení části technologie, elektrické odpojení) nebo se jich daná činnost přímo dotýká – vedoucí přilehlého obvodu.

Školení jednotlivých účastníků povolení

V oblasti školení by měla být základní informace o tom, že určité práce podléhají systematice povolování prací obsažena v obecném školení všech vedoucích.

Jednotliví účastníci procesu povolování prací – zejména vystavovatelé/schvalovatelé povolení na práci a příjemci musí znát svoji úlohu v systematice povolování prací a případně znát i další bezpečnostní požadavky, které se přímo bezprostředně netýkají každodenně prováděných prací za normálního provozu. V této oblasti by měli znát legislativní požadavky (popř. interními předpisy společnostmi) v oblasti práce ve výškách, práce v prostředí s nebezpečím výbuchu, svařování, co jsou to hygienické limity chemických látek, jak je definována dýchatelná atmosféra, pravidla práce v uzavřených prostorech apod. Měli by také znát svoje odpovědnosti v této oblasti.

Z tohoto důvodu by měli být proškoleni formou specializovaného školení. Obsah školení opět záleží na charakteru konkrétní organizace. Jedním ze způsobů, jak určit jednotlivé účastníky povolování prací, je i jejich přímé jmenování a vedení aktuálního seznamu, včetně případných zástupců pro dobu případné nepřítomnosti příslušného vedoucího zaměstnance.

Jestliže jsou příjemci povolení externí organizace (servisní, opravárenské apod.), musí být taktéž zahrnuti do systému školení, resp. instruktáže o BOZP. Z těchto důvodů by měly být informace o povolování prací součástí informací o BOZP poskytovaných externím firmám.

Školení všech osob zúčastňujících se povolování prací by mělo být periodické (dle § 103 odst. 3 zák. práce). Ideální perioda je 1, maximálně 3 roky. Opět žádný právní předpis nestanoví, kdo by měl toto školení provádět, ale měla by to být osoba odborně způsobilá v prevenci rizik.

Základní informace týkající se povolení prací by měla být minimálně obsažena i v instruktážích o BOZP řadových zaměstnanců/zaměstnanců provádějící práce.

Tím nejsou dotčeny povinnosti v oblasti školení vyplývající z ostatních právních předpisů, zejména v oblasti požární ochrany.

Povolení na práci – směrnice/interní předpis

Součástí systematiky povolování prací by mělo být i stanovení pravidel, kompetencí a odpovědností, a to formou interního předpisu/měrnice. Tento interní předpis by měl obsahovat:

  • - základní definice a vysvětlivky, včetně definice bezpečné hranice v ovzduší, hygienických limitů apod.
  • - definice odpovědností, kdo co a za co odpovídá, nastavení informačních toků, a měl by stanovit jednotlivé fáze povolení na práci,
  • - stanovení prací, pro které je povinnost vystavit povolení na práci
  • - stanovení základních bezpečnostních opatření (způsoby odstavování technologií, způsoby odpojování potrubí, měření ovzduší v pracovním ovzduší, povinnosti trvalého dozoru, nastavení a kontroly spojení, OOPP atd.).

Součástí směrnice musí být formulář povolení a všech jeho součástí, včetně pravidel pro archivaci ukončených povolení na práci.

Jednotlivé fáze vystavování povolení na práci

(1)
Fáze plánování

Této fáze se zúčastní vždy vystavovatel a schvalovatel povolení, může se již přizvat osoba provádějící realizaci (příjemce povolení), eventuálně i vedoucí přilehlého obvodu (pracoviště). Definuje se záměr prací, jejich rozsah a kdy a kde se budou práce provádět. Součástí je fyzická obhlídka pracoviště/místa práce a kontrola místních podmínek a provádí se předběžné vyhodnocení rizik (vyplývajících z podmínek daného pracoviště, použitého technologického postupu, všech vzájemných interakcí včetně možných dopadů na okolí). Navrhují se preventivní a represivní opatření technického a organizačního charakteru, pro všechny fáze práce, včetně i

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: