Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Požární ochrana

20.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.1
Požární ochrana

Josef Černý

Povinnosti právnických osob a fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost dále jen “právnické osoby“ a “podnikající fyzické osoby“.

Základní povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany jsou obsaženy v části první zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o požární ochraně“ nebo „zákon o PO“). Zásadní změny tohoto zákona přinesla s účinností od 1. ledna 2001 novela provedená zákonem č. 237/2000 Sb., a dále novela provedená zákonem č. 320/2002 Sb. (změna zákona o požární ochraně viz část čtyřicátá šestá čl. XLVI), novela provedená zákonem č. 413/2005 Sb. (změna zákona o požární ochraně část pátá č. V), novela provedená zákonem č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (změna zákona o PO část V., čl. V. a VI.) a novela provedená zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu (změna zákona o PO část II, čl. II.), změna provedená § 40 zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), změna provedená čl. IV. zákona č. 350/2012 Sb., změna §§ 82 - 84 provedená čl. I zákona č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, změna § 29 odst. 1 písm. f), § 30 písm. d) a § 97, provedená čl. XVL zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, změna § 31 odst. 2, § 36 odst 3, § 76 odst. 1 písm. i) a § 76 odst. 7 provedená částí druhou, čl. II zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu; změna § 24 odst. 1 písm. b), c) a d), vložena Část třetí Čištění, kontrola a revize spalinové cesty s §§ 43 až 47, změna § 69a, , vloženy §§ 76a, 76b a 76 c), změny § 77 odst. 2, § 78 odst. 1 a 2, § 79 odst. 2, vložen § 87a, provedena změna § 97 a § 101, vše realizováno částí druhou zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru); změny provedené částí druhou zákona č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Nový obsah má § 6a Posouzení požárního nebezpeční, nově byl vložen § 6b Dokumentace zdolávní požárů a § 6c, který obsahuje zmocňovací ustanovení. Dále byly změněny §§ 11, 31, 76 odst. 2, § 76 odst. 1 písm f). Nový obsah má také § 76c a za tento odstavec byl vložen nový § 76d. Doplněny, změněny nebo zrušeny byly některé části ustanovení §§ 77, 79 a nové znění má § 85 /zavádí se „zvláštní požární dozor”/. Zcela zrušen byl § 85a a dále změněn § 101 písm. a). Čl. IV zákona č. 229/2016 Sb. obsahuje Přechodná ustanovení, týkající se posouzení požárního nebezpečí schválených před účinností zákona, dokumentace zdolávání požárů a správy placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti zákona.

Poznámka autora: změny zákona o požární ochraně provedené částí druhou zákona č. 229/2016 Sb. nabývají účinnosti 1.8. 2017.

Přijaté změny diferencovaně stanoví povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob s ohledem na míru požárního nebezpečí provozované činnosti a upravují na úseku požární ochrany přenesenou působnost krajů (krajských úřadů) a obcí (obecních úřadů) po zrušení okresních úřadů. Ty v mezích zákona o požární ochraně plní úkoly státu, viz §§ 27 a 29 zákona o požární ochraně: Působnosti stanovené krajskému úřadu, radě kraje a obecnímu úřadu podle § 89a tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Provozované činnosti se podle míry požárního nebezpečí člení na kategorie:

  • bez zvýšeného požárního nebezpečí,

  • se zvýšeným požárním nebezpečím a

  • s vysokým požárním nebezpečím.

Kromě úkolů společným všem podnikatelským subjektům zákon o požární ochraně ukládá nad jejich rámec další úkoly právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím. Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím, se navíc dále ukládá zabezpečit prostřednictvím odborně způsobilé osoby posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany (odborná příprava preventistů PO a osob zařazených do preventivních požárních hlídek).

Novela zákona o PO provedená zákonem č. 237/2000 Sb. zdůraznila, že rozhodující není postavení právního subjektu - právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, ale to, do jaké kategorie z hlediska požárního nebezpečí je zařazena jí provozovaná činnost. Za provozování činnosti se na rozdíl od předcházejícího období (viz samostatná kategorie) považuje také užívání objektu.

Obecné povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob. Tyto právní subjekty zabezpečují plnění povinností vyplývající pro ně z předpisů o požární ochraně jako nedílnou součást své řídicí (nezastupitelný úkol vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení), hospodářské nebo jiné základní činnosti (výrobní, ale i jiné činnosti, například provozování hotelu, obchodního centra, poskytování různých služeb, servisu apod.) a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky, přičemž není určující, zda se jedná o fyzické závady přímo ohrožující požární bezpečnost nebo jiné, zdánlivě formální, například neprovedení školení zaměstnanců o požární ochraně apod. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Zákon o požární ochraně staví plnění povinností na úseku požární ochrany a odstraňování zjištěných nedostatků na úroveň plnění ostatních základních úkolů v hlavních oblastech činnosti dotčených právních subjektů. Plnění povinností uložených právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zajišťují obdobně také ministerstva a jiné státní orgány, krajské a obecní úřady. Začleněním tohoto ustanovení do zákona došlo k odstranění pochybností, které se v souvislosti s plněním úkolů na úseku požární ochrany ministerstvy, jinými státními orgány, správními úřady, krajskými úřady a obcemi, vyskytovaly.

Komentář:

Řídicí činnost podnikatelské subjekty zajišťují prostřednictvím vedoucích zaměstnanců. To platí i pro úsek požární ochrany. Za tímto účelem vydávají organizační řády a další akty hospodářského řízení, kterými vymezují povinnosti, postavení a působnost vedoucích zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení (matice odpovědnosti). Vedoucí zaměstnanci zajišťují jako součást řízení mimo jiné také soustavnou kontrolu dodržování předpisů o požární ochraně a stanovených povinností na tomto úseku (§ 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO). Tuto kontrolu provádějí vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rámci své působnosti. Za tímto účelem je na vedoucí zaměstnance organizačními a jinými vnitropodnikovými akty řízení delegována část rozhodovací pravomoci statutárního orgánu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a poskytnuty potřebné odborné a další informace cestou školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany.

Zásadně nelze zaměňovat pravidelnou - občasnou kontrolu, prováděnou odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona o PO a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.] se soustavnou kontrolou prováděnou vedoucími zaměstnanci. Kontrola prováděná vedoucími zaměstnanci je nezastupitelná, a to z několika důvodů. Především by měli znát rizika vznikající na řízeném úseku, jsou trvale přítomni a mají rozhodovací pravomoc, jejíž rozsah určuje statutární orgán u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby tato osoba a zčásti také pravomoc vyvozovat důsledky z porušení požárně bezpečnostních předpisů vůči řízeným zaměstnancům. Úkolem odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany je poskytovat, nezávisle na vedoucích zaměstnancích, vrcholovému managementu právnické osoby nebo podnikající fyzické osobě, případně jejímu odpovědnému zástupci, objektivní informace o stavu zajišťování plnění povinností na úseku požární ochrany, včetně návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a tak jim umožnit využívání jejich rozhodovací a personální pravomoci v případech, kdy selhává soustavná kontrola, uskutečňovaná vedoucími zaměstnanci po ose řízení.

Hospodářskou činností má zákonodárce na mysli nejen výrobní činnost, ale také další činnosti, jako jsou služby, servis, skladování apod.

Jinými činnostmi má zákonodárce na mysli například provozování obytných domů, ubytovacích zařízení včetně hotelů, botelů, ubytoven apod., bank, provozování školských a školících zařízení, kulturních zařízení, zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb apod.

Povinnosti na úseku požární ochrany všech právnických osob a podnikajících fyzických osob:

  • obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, kromě výrobků stanovených podle zvláštních předpisů, lze instalovat a používat pouze schválené druhy (viz posuzování shody autorizovanými osobami podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. c) a d) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy by mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017. Obdobně by tento právní předpis měl stanovit druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

  • vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. e) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by způsob vytváření podmínek pro hašení požáru a záchranné práce mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

  • dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností (návody a technické podmínky určuje a je povinen poskytnout výrobce, případně prodejce),

  • označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení (§ 6 zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

  • pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, a to formou preventivních požárních prohlídek (§§ 12 a 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.),

  • Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. f) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by lhůty a způsob provádění kontrol dodržování předpisů o požární ochraně mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

  • umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany v souladu se zákonem o PO a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená opatření (dále viz také zákon č. 255/2012 Sb., kterým se vydává kontrolní řád),

  • poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

  • Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. g) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by postup při poskytování výrobků a vzorků orgánu státního požárního dozoru k provedení požárně technické expertizy za účelem zjištění příčiny vzniku požáru mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

  • bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý požár [ § 1 písm. m) vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.] vzniklý při činnostech, které provozují, nebo prostorách, které vlastní nebo užívají.

  • Právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám je zákonem zakázáno vypalovat porosty. Spalování hořlavých látek na volném prostranství sice zakázáno není, ale je podmíněno stanovením opatření proti vzniku a šíření požáru, které musí odpovídat rozsahu této činnosti. Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření musí být předem oznámeno územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost nebo ji zakázat.

  • Ustanovením zákona o PO nejsou dotčeny povinnosti uložené právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám a dalším subjektům (správci, vlastníci, uživatelé) zvláštními právními předpisy jako například zákonem o myslivosti, lesním zákonem, zákonem o odpadech, zákonem o ovzduší apod.

Zvláštní povinnosti

Zvláštní povinnosti zákon ukládá:

  • vlastníkům nebo uživatelům zdrojů vody pro hašení požárů [viz nařízení rady kraje, kterým se určují vodní zdroje k hašení požárů podle § 27 odst. 2 písm. b), bodu 2. zákona o PO]. Tyto subjekty mají povinnost udržovat zdroje vody pro hašení požárů v takovém stavu, aby umožňovaly použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů. V praxi se bude jednat zejména o vybudování a udržování v provozuschopném stavu příjezdů pro požární techniku, čerpacích stanovišť, vodohospodářských staveb a zařízení na zadržování vody apod.

  • vlastníkům nebo uživatelům lesů v souvislých lesních porostech o celkové výměře vyšší než 50 hektarů. Tyto subjekty mají povinnost zabezpečit v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru opatření pro včasné zjištění požáru v lesích a proti jeho rozšíření pomocí hlídkové činnosti s potřebným množstvím sil a prostředků požární ochrany, pokud tak neučiní Ministerstvo zemědělství.

  • Zvláštní povinnosti zákon ukládá nad rámec povinností stanovených § 5 zákona č. 133/1985 Sb., o PO.

  • Další povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob provozující činnosti se zvýšeným s vysokým požárním nebezpečím:

  • stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti (obsah viz § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.),

  • prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení (§ 15 odst. 1 až 3 a § 17 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem. Podmínky musí odpovídat stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení,

  • zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,

  • stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními předpisy a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru pouze osobami s příslušnou kvalifikací,

  • mít k dispozici požárně technické charakteristiky (§ 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.

Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím:

Posouzení požárního nebezpečí

  • pávnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí posouzení požárního nebezpečí.

  • Posouzení požárního nebezpečí obsahuje
    a) popis a posouzení rizik z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku,

b) zhodnocení možnosti provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru, včetně popisu jeho možných následků,

c) systém řízení požární ochrany a

d) návrhy na opatření ke snížení rizika možnosti vzniku a šíření požáru a ohrožení osob, zvířat a majetku, návrhy na provedení záchranných prací a návrhy opatření k účinné likvidaci požáru, včetně stanovení lhůt k jejich plnění,

  • právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží posouzení požárního nebezpečí zpracované odborně způsobilou osobou /§ 11 odst. 1 zákona o PO/ ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru,

  • neshledá-li orgán státního požárního dozoru v posouzení požárního nebezpečí nedostatky, posouzení požárního nebezpečí schválí,

  • zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje obsahové nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení vráceného posouzení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení,

  • neodstraní-li předkladatel nedostatky ve lhůtě, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení posouzení požárního nebezpečí,

  • před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné nebo je-li to vzhledem k rozsahu změny potřebné nové posouzení požárního nebezpečí. Do doby schválení předloženého materiálu nelze změny v provozované činnosti provést,

  • změny v objemu roční produkce nejsou důvodem pro předložení nového posouzení požárního nebezpečí, je-li toto schváleno výhradně pro činnost uvedenou v § 4 odst. 3 písm. b) zákona o PO.

Dokumentace zdolávání požárů („DZP”):

  • právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, za podmínky, že orgán státního požárního dozoru schválí DZP,

  • DZP obsahuje operativní plán zdolávání požárů („OP ZP”) a operativní kartu zdolávání požárů („OK ZP”) upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru a záchrany osob, zvířat a majetku,

  • právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží DZP zpracovanou odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany /§ 11 odst. 1 nebo 2/ ve 2 vyhotoveních ke schválení orgánu státního požárního dozoru,

  • neshledá-li orgán státního požárního dozoru v DZP nedostatky, DZP schválí,

  • zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložená DZP vykazuje obsahové nedostatky, pro které ji nelze schválit, vrátí ji zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků. Řízení lze přerušit na dobu stanovenou pro odstranění nedostatků a opětovné předložení,

  • neodstraní-li předkladatel nedostatky ve stanovené lhůtě, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení DZP,

  • před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schválené DZP, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení novou DZP. Do doby schválení předložené dokumentace nelze změny v provozované činnosti provést,

  • obdobě se postupuje i v případě, kdy zpracování DZP stanoví dokumentace požární ochrany.“.

Prováděcí právní předpis: do aktualizace tohoto materiálu nebyl vydán. Není známo, zda bude provedena novela vyhlášky MV č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky MV č. 221/2014 Sb. nebo bude vydán nový právní předpis. Je proto potřebné sledovat Sbírku zákonů a včas se s novou právní úpravou obeznámit.

Odpovědnost za požární ochranu - za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnických osob odpovídá statutární orgán a u podnikajících fyzických osob tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí - podle míry požárního nebezpečí se provozované činnosti člení do kategorií:

  • bez zvýšeného požárního nebezpečí,

  • se zvýšeným požárním nebezpečím,

  • s vysokým požárním nebezpečím.

Činnosti bez zvýšeného požární nebezpečí - za provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí se považují všechny ostatní činnosti, které nevyhovují kritériím uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o PO (§ 4 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím - za provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se považují činnosti:

  • při nichž se vyskytují v jednom prostoru nebo požárním úseku1a) látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b), jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé [poznámka:§ 5 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon], nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3 /hořlavé aerosoly/; 2.6 /hořlavé kapaliny/ a 2.7 /hořlavé tuhé látky/; 2.8/samovolně reagující látky a směsi/ typy A až F; 2.9 až 2.14/samozápalné kapaliny, samozápalné tuhé látky, samozahřívající látky a směsi, látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny, oxidující tuhé látky/ a 2.15 /organické peroxidy/ typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 1 000 kg v pevném stavu nebo 250 litrů v kapalném stavu. (Odkazy: “1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon); 13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady CLP (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších nařízení Komise.“) [„CLP” Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures - Klasifikace, označování a balení látek a směsí]

  • při nichž se vyskytují hořlavé nebo hoření podporující plyny v zásobnících, případně v nádobách (sudech, lahvích nebo kartuších), se součtem vnitřních objemů těchto nádob převyšujícím 100 litrů, umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku, a v případě nádob na zkapalněné uhlovodíkové plyny, s celkovým množstvím možných náplní převyšujícím 60 kg umístěných v jednom prostoru nebo požárním úseku,

  • u kterých se při výrobě nebo manipulaci vyskytuje hořlavý prach nebo páry hořlavých kapalin v ovzduší nebo v zařízení v takové míře, že nelze vyloučit vznik výbušné koncentrace nebo se hořlavý prach usazuje v souvislé vrstvě nejméně 1 mm,

  • ve výrobních provozech, ve kterých se na pracovištích s nejméně třemi zaměstnanci vyskytuje nahodilé požární zatížení 15 kg/m2 a vyšší,

  • v prostorách, ve kterých se vyskytuje nahodilé požární zatížení 120 kg/m2 a vyšší,

  • při nichž se používá otevřený oheň nebo jiné zdroje zapálení v bezprostřední přítomnosti hořlavých látek v pevném, kapalném nebo plynném stavu, kromě lokálních spotřebičů a zdrojů tepla určených k vytápění, vaření a ohřevu vody,

  • v budovách o sedmi a více nadzemních podlažích nebo výšce větší než 22,5 m, kromě bytových domů,

  • ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob, ve stavbách pro obchod,ve stavbách ubytovacích zařízení a ve stavbách, které jsou na základě kolaudačního rozhodnutí určeny pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace,

  • v podzemních prostorách určených pro poskytování služeb nebo obchod s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat sedm a více osob,

  • u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah (§ 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.).

  • Činnosti s vysokým požárním nebezpečím - za provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím se považují činnosti:

  • při nichž se vyskytují látky a směsi klasifikované podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé [poznámka: § 5 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon], nebo látky a směsi, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.3/hořlavé aerosoly/; 2.6 /hořlavé kapaliny/ a 2.7/hořlavé tuhé látky/; 2.8 /samovolně reagující látky a směsi/ typy A až F; 2.9 až 2.14 /samozápalné kapaliny, samozápalné tuhé látky, samozahřívající látky a směsi, látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny, oxidující tuhé látky/ a 2.15/organické peroxidy/ typy A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13), pokud celkové množství těchto látek a směsí přesahuje 5 000 tun. Odkazy: 1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon); 13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady CLP (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších nařízení Komise.“).

  • při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny a roční produkcí 5.000 tun a vyšší,

  • v provozech, ve kterých se přečerpáváním a zvyšováním tlaku v potrubí o vnitřním průměru 0,8 m a větším zabezpečuje přeprava kapalných nebo plynných látek a směsí klasifikovaných podle zvláštního právního předpisu upravujícího oblast chemických látek1b) jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé a hořlavé[poznámka: § 5 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon], anebo kapalných nebo plynných látek a směsí, které splňují kritéria tříd a kategorií nebezpečnosti 2.2 až 2.4 /hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny/; 2.6 /hořlavé kapaliny/; 2.8 /samovolně reagující látky a směsi/ typu A až F; 2.9 /samozápalné kapaliny/; 2.11 až 2.13/samozahřívající látky a směsi, látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, oxidující kapaliny/ a 2.15/organické peroxidy/ typu A až F stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie13).

  • (Odkazy: “1b) Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon); 13) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady CLP (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění pozdějších nařízení Komise.“).

  • v budovách o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m,

  • v podzemních prostorách s nahodilým požárním zatížením 15 kg/m2 a vyšším, ve kterých se může současně vyskytovat více než 200 osob.

Komentář k činnostem se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím:

Vlastnosti látek a směsí a skupiny nebezpečnosti určuje Příloha č. 1 Klasifikace a označování látek a směsí nařízení EP a RADY (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení ES č. 1907/2006, ve znění pozdějších změn.

Způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím

Způsob posuzování požárního nebezpečí:

  • podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím, resp. místům, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, se přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o PO),

  • v místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky, se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí vyskytující se možné zdroje zapálení, požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko-bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku, základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií (výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.,

  • stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení provozu (“doba sníženého provozu”) a v mimopracovní době,

  • vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených vyhláškou MV č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.,

  • určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.

  • Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27 až 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

  • Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (odborně osoba způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky (například ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny - Provozní pravidla, účinnost 1. 2. 2011, změna Z1 12.2016, účinnost 1.1. 2016). V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle § 15 odst. 1-4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.

  • na základě vyhodnocení možných zdrojů zapálení, požárně technických charakteristik, resp. technicko-bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek a základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií se stanoví podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se vždy:

    1. vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti,
    2. určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek [§ 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o PO],
    3. stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení (informace, výstrahy, příkazy, zákazy a pokyny, viz nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
    4. určí způsob zabezpečení volných únikových cest.
    5. stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například:
      1. určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
      2. stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo materiálů,
      3. zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,

Způsob určování činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím

  • Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnosti a posouzení požárního nebezpečí se při určování množství látek vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku (§ 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.), které je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona o PO, postupuje následovně:

  • množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá a které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí, se sčítají,

  • v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, považuje se tento objekt za jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně nesčítají,

  • do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru,

  • v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v předcházejícím textu sčítají,

  • provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí silničních a kolejových vozidel, se do množství látek nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází k manipulaci s těmito látkami (např. přečerpávání nebo prodej). Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy, viz například Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), Směrnice EP a RADY č. 2008/68/ES, o pozemní přepravě nebezpečných věcí („NV”), ve znění později vydaných změn (ÚV EU L 260/13) apod.

Pro účely určení množství látek podle § 17 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. se vychází z kapacity, která je uvedena ve stavebním úřadem ověřené projektové dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v průvodní dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek, které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou vyskytovat.

Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou pro výbuch s následným požárem (“nebezpečná koncentrace”), přesahuje-li technicko-bezpečnostní parametry stanovené v průvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko-bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti (čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421-1 Požární ochrana - Slovník - Část 1: Obecné termíny a jevy požárů) pro hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.

Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o PO se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (například trvalá pracovní místa - viz ČSN 73 0802, účinnost 1.6. 2009, Z1 2.2013, Z2 7.2015 a ČSN 73 0804, účinnost 1.3. 2010, Z1 2.2013, Z2 2.2015, ČSN 73 0810, účinnost 1.8. 2016 apod.). Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.

Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.

Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se postupuje obdobně jako podle § 17 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Za podzemní prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně o PO [§ 4 odst. 2 písm. i) a odst. 3 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o PO] a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního terénu.

Poznámka autora:

- vyhl. č. 137/1998 Sb. byla v průběhu roku 2009 nahrazena vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, účinnost 26. 09. 2009. Požární ochrana staveb již není vyhláškou 268/2009 Sb. řešena a je obsahem vyhlášky č. 23/2008 Sb., o stanovení podmínek požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., a to na základě zmocnění obsaženém v odstavci 3, implementovaném do § 24 zákona o PO (viz část V., článek V. zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění).- podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. h) a i) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by způsob určení podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím a způsob posuzování požárního nebezpečí mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

Složité podmínky pro zásah

Pro potřeby členění provozovaných činností podle míry požárního nebezpečí (§ 4 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO) se za složité podmínky pro zásah považují činnosti, u kterých nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za okolností, kdy jsou tyto činnosti provozovány (§ 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.):

  1. v dispozičně složitých a nepřehledných objektech, v nichž hrozí, zejména vzhledem k předpokladu silného zakouření, ztráta orientace osob (např. podzemní hromadné garáže, tunely nad 350 m délky, podzemní systémy hromadné dopravy osob apod.),
  2. v prostorách a zařízeních, kde by vstup nebo činnost jednotky požární ochrany bez upozornění na zvláštní nebezpečí nebo postup hašení znamenal ohrožení zdraví a životů hasičů (např. výroba, skladování nebo prodej výbušin, pyrotechnických výrobků, hořlavých nebo hoření podporujících plynů, výskyt radioaktivních látek nebo biologicky nebezpečného materiálu, rozvodny elektrického proudu, kabelové kanály a mosty, energocentra s náhradními zdroji a vnitřní elektrické stanice osazené olejem chlazenými transformátory o celkovém výkonu 1 MVA a vyšším apod.),
  3. za podmínek, při nichž se vyskytují vybrané nebezpečné chemické látky a chemické přípravky v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů),
  4. v objektech a zařízeních provozů chemické výroby (příloha č. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.),
  5. v objektech a zařízeních administrativních, školských a zdravotnických provozů (příloha č. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) o 7 a více nadzemních podlažích, nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
  6. ve stavbách pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace [§ 17 odst. 7 písm. c) vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.], ve stavbách ubytovacích zařízení [ § 17 odst. 7 písm. d) vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.] o 7 a více nadzemních podlažích nebo o 4 a více nadzemních podlažích, pokud tyto objekty nemají zřízeny chráněné únikové cesty,
  7. ve stavbách pro shromažďování většího počtu osob a ve stavbách pro obchod [§ 17 odst. 7 písm. a) a b) vyhlášky č. 246/2001 S., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.].

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. b) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by vymezení složitých podmínek pro zásah mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

Hodnoty nahodilého požárního zatížení

Do nahodilého požárního zatížení se započítává hmotnost a výhřevnost všech hořlavých látek, které se za normálního provozu nebo užívání v posuzovaném prostoru nebo požárním úseku vyskytují (např. hořlavé zařizovací předměty, popřípadě jejich hořlavé části, technologická zařízení, náplně, izolace, zpracovávané nebo skladované hořlavé látky včetně hořlavých obalů a hořlavých přepravních prostředků). Do nahodilého požárního zatížení se nezapočítává hmotnost a výhřevnost pevně zabudovaných stavebních hmot a konstrukcí.

Hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Není-li hodnota nahodilého požárního zatížení pro některé provozované činnosti v této příloze uvedena jako samostatná položka, použije se hodnota nahodilého požárního zatížení provozně a funkčně srovnatelného druhu provozu.

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. a) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by hodnoty nahodilého požárního zatížení pro účely členění činností podle požárního nebezpečí měly být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

Posouzení požárního nebezpečí - posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku zabezpečují právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti zařazené do kategorie činností s vysokým požárním nebezpečím (§ 6a zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

O začlenění do kategorie provozované činnosti podle požárního nebezpečí si právnické osoby a podnikající fyzické osoby rozhodují sami s použitím kritérií obsažených v § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o PO. V případě nesprávného začlenění právnické osoby a podnikající fyzické osoby do kategorie provozované činnosti podle požárního nebezpečí o jejím správném začlenění rozhodne (§ 4 odst. 5 zákona č. 133/1985 Sb., o PO) příslušný orgán státního požárního dozoru, kterým je hasičský záchranný sbor kraje. Na řízení o správném začlenění provozované činnosti podle požárního nebezpečí orgánem státního požárního dozoru a jím vydávaná rozhodnutí se vztahují obecné předpisy [zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů], což je možné dovodit ze znění ustanovení § 95 zákona č. 133/1985 Sb., o PO.

Posouzení požárního nebezpečí, která odpovídají činnostem uvedeným v § 4 odst. 3 písm. a) až e) zákona č. 133/1985 Sb., o PO, a která byla schválená podle předpisů, platných před účinností zákona č. 237/2000 Sb. (před 1. 1. 2001) se považují za posouzení požárního nebezpečí s vysokým požárním nebezpečím podle § 98 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o PO. Ostatní posouzení požárního nebezpečí zpracovaná podle předpisů, platných před 1. 1. 2001, se za posouzení požárního nebezpečí již nepovažují.

Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

Při posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím se postupuje obdobně jako při určování podmínek požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 15 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.). Zvláštní důraz se klade na případné kumulativní účinky požárního nebezpečí.

Uvedený způsob posuzování požárního nebezpečí se přiměřeně vztahuje i na doplnění, přepracování nebo zpracování nového posouzení požárního nebezpečí, popřípadě na odstraňování nedostatků zjištěných při jeho schvalování (§ 6a odst. 4 a 5 zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení zdrojů rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků vždy obsahuje (§ 16 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.):

  1. popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.], zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená projektová dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů,
  2. zjištění a zhodnocení vyskytujících se možných zdrojů zapálení, uvedení požárně technických charakteristik, popřípadě technicko-bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek, potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku včetně zdůvodnění výběru látek a jejich požárně technických charakteristik určených jako rozhodné a potřebné pro stanovení preventivních opatření,
  3. vyjádření a posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob nebo zvířat, možností jejich evakuace a záchrany; při zjišťování počtu osob, které se při provozovaných činnostech vyskytují, se postupuje obdobně jako podle § 17 odst. 4 a 6 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.,
  4. zjištění a zhodnocení vnějších zdrojů rizik ohrožujících posuzovanou činnost, tj. z prostoru, ve kterém vlastní činnost není provozována, a rizik vznikajících z neprovozních nebo havarijních stavů obslužných zařízení (zdrojů energií včetně náhradních zdrojů, dodávek surovin, chlazení, výměny vzduchu, zabezpečovacích systémů apod.),
  5. zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec obsahuje: stanovení míst, kde lze předpokládat vznik požáru a jeho šíření, a vyhodnocení těchto míst z hlediska určení nejsložitější varianty požáru, posouzení provozuschopnosti a účinnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení a organizačních opatření pro včasné zjištění požáru, jeho ohlášení a vyhlášení požárního poplachu, určení počtu a druhů hasicích přístrojů a porovnání se skutečným stavem, stanovení časových a prostorových parametrů nejsložitější varianty požáru, potřebných sil, technických prostředků a hasebních látek pro nejsložitější varianty požáru a stanovení podmínek pro jejich připravenost k zásahu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,

Komentář: Zhodnocení možností provedení rychlé a účinné likvidace případného požáru, evakuace osob, zvířat, materiálu a provedení záchranných prací vlastními silami a prostředky provozovatele posuzované činnosti, popřípadě vyjádření potřeb přesahujících tento rámec mohou být nahrazeny dokumentací zdolávání požárů (§ 34 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.). V takovém případě dokumentace zdolávání požárů (§ 34 vyhlášky č. 246/2001 S., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) tvoří nedílnou součást posouzení požárního nebezpečí.

  1. popis možných následků požáru, kde se uvedou rozumně předvídatelné následky vzniklé porušením stavebních konstrukcí a zařízení nebo jejich částí, tepelnými účinky a toxickými zplodinami hoření, únikem látek, výskytem hořlavých plynů nebo par, poškozením nebo zničením komunikací, sdělovacích a jiných technických zařízení.

Při stanovení systému řízení požární ochrany se navrhují organizační a technická řešení mimořádných situací se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku (vlastní systém přípravy na řešení závažných havárií a systém řízení při jejich vzniku, jeho organizační struktura, materiální a technické vybavení, zřízení jednotky požární ochrany apod.). Systémová řešení se specifikují v návrzích na opatření.

Obsah posouzení požárního nebezpečí, jeho schvalování, plnění opatření a odpovědnost

Posouzení požárního nebezpečí obsahuje:

  • zjištění a zhodnocení rozhodujících vlivů z hlediska možnosti vzniku a šíření požáru, vyjádření a posouzení rizik ohrožení osob, zvířat a majetku, zhodnocení možností provedení záchranných prací a účinné likvidace požáru včetně popisu jeho možných následků,

  • stanovení systému řízení požární ochrany se zaměřením na snížení pravděpodobnosti vzniku požáru, jeho šíření a ohrožení osob, zvířat a majetku,

  • návrhy na opatření včetně stanovení lhůt k jejich plnění.

Povinné subjekty předkládají posouzení požárního nebezpečí před zahájením jimi provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím ke schválení orgánu státního požárního dozoru - příslušnému územnímu odboru hasičského záchranného sboru kraje.

Komentář:

Územní odbory hasičských záchranných sborů krajů a Hlavního města Prahy odpovídají současným okresům s výjimkou Středočeského kraje, kde postupně došlo ke změnám formou slučování do oblastí (divizí), které mají působnost v cca 2,5 dřívějšího okresu.

Jestliže předložené posouzení požárního nebezpečí vykazuje nedostatky bránící jeho schválení, orgán státního požárního dozoru jej vrátí zpět předkladateli s uvedením důvodů a stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. V opačném případě předložené posouzení požárního nebezpečí schválí bez zbytečného odkladu. Opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí zákon ukládá plnit. Neplnění opatření může vést k uložení citelné sankce (500.000 Kč, resp. až 1.000.000 Kč) podle § 76 odst. 2 písm. g) a odst. 3 zákona o PO.

V případech, kdy dojde u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby ke změně charakteru, podmínek nebo rozsahu provozované činnosti s vysokým požárním nebezpečím, tato osoba bez zbytečného odkladu písemně o této skutečnosti uvědomí orgán státního požárního dozoru a podle jeho pokynů posouzení požárního nebezpečí doplní, přepracuje nebo předloží ke schválení nové posouzení požárního nebezpečí. Zpracovatel posouzení požárního nebezpečí - odborně způsobilá osoba je odpovědná za věcnou a formální správnost zpracované dokumentace (§ 6a odst. 7 zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Součásti posouzení požárního nebezpečí

Součástí posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku je (§ 29 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) je:

  • údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání provozovatele činnosti s vysokým požárním nebezpečím a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u právnické osoby její statutární orgán (jméno, funkce, eventuálně určená osoba z vícečlenného statutárního orgánu), u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce,

  • určení provozovaných činností s přiřazením charakteristik, kterými jsou definovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o PO), identifikace místa, kde právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba tyto činnosti provozuje s uvedením názvu a přesné adresy, předpokládaným termínem zahájení činnosti s vysokým požárním nebezpečím, resp., kdy byla tato činnost zahájena v případě, že se tak stalo před nabytím účinnosti novely zákona o PO provedené zákonem č. 237/2000 Sb.,

  • jméno a příjmení zpracovatele posouzení požárního nebezpečí, je-li zpracovatelem podnikatel, pak též údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; prohlášení zpracovatele o jeho odborné způsobilosti s uvedením čísla, popřípadě jiné identifikace dokladu, kterým se tato způsobilost prokazuje; v případě, že se na zpracování posouzení požárního nebezpečí podílí 2 a více zpracovatelů, pak se uvedou stejné údaje o zpracovatelích jeho jednotlivých částí a osoba, která odpovídá za věcné a funkční sestavení dokumentu jako celku,

  • rozpracování požadavků stanovených v § 6a odst. 2 zákona o PO podle postupu uvedeného v § 16 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.,

  • přesné uvedení podkladů, ze kterých byly čerpány použité údaje a obsah dokumentu.

V případech, kdy je právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím současně jiným právním předpisem (např. zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií) předepsáno zpracování zvláštních dokumentů (např. “Bezpečnostní program “ pro objekt nebo zařízení skupiny “A“ nebo “Bezpečnostní zpráva“ pro objekt nebo zařízení skupiny “B“ podle § 5 odst. 1 písm. a) a b) nebo 5 odst. 2 písm. a) a b) a § 10 a 12 zákona č. 224/2015 Sb., apod.) a tyto obsahují i hodnocení požárního nebezpečí včetně stanovení příslušných opatření odpovídající způsobem zpracování § 6a zákona č. 133/1985 Sb., o PO a rozsahem vyhlášce MV č. 246/2001 Sb., považuje se toto hodnocení včetně navržených opatření za posouzení požárního nebezpečí podle zákona o PO.

Opatření posouzení požárního nebezpečí

Návrhy na opatření včetně stanovení termínů jejich plnění vycházejí z vyhodnocení jednotlivých částí posouzení požárního nebezpečí (§ 16 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.). Opatření posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebečím jsou organizačního charakteru - například stanovení organizační struktury pro plnění povinností na úseku požární ochrany, zvláštní požadavky na provádění školení zaměstnanců a odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany a jednotek požární ochrany, způsobilost zaměstnanců určených k obsluze, údržbě, opravě a kontrolám technických a požárně bezpečnostních zařízení, není-li tato stanovena výrobcem, zpracování a kontrola dokumentace požární ochrany, způsob, rozsah a termíny provádění preventivních požárních prohlídek (§ 12 a 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), zajištění požární ochrany v době sníženého provozu a v mimopracovní době; technického charakteru - například zvláštní požadavky na provádění údržby, oprav, obsluhy a kontroly objektů, technických a technologických zařízení, stanovení technických parametrů, které nelze překročit (teplota, tlak apod.), zajištění spojovacích prostředků, vybavení ohlašoven požárů, označení ochranných nebo nebezpečných pásem, způsob vybavení požární technikou, věcnými prostředky požární ochrany, popřípadě požárně bezpečnostními zařízeními, zajištění volných únikových cest, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku, přístupu k hlavním vypínačům elektrického proudu, uzávěrům vody, plynu, ústředního vytápění, popřípadě dalších produktovodů, označení všech určených míst požárními, výstražnými a bezpečnostními značkami nebo tabulkami (např. nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění NV č. 405/2004 Sb., § 6 zákona č. 309/2006 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, ČSN ISO 3864-1 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, účinnost 1. 1. 2013, ČSN EN ISO 7010 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Registrované bezpečnostní značky, účinnost 1. 1. 2013, změny A1, A2 a A3 7.2014, A4 4.2015 a A5 5.2015 a ČSN 01 8013 Požární tabulky, změna a.1966, změna Z2.1995 apod.), způsob manipulace s hořlavými nebo nebezpečnými látkami; jiná - například vytvoření vlastního systému přípravy na řešení závažných havárií a systému řízení při jejich vzniku, stanovení jeho organizační struktury, specifikace materiálního a technického vybavení, vícestupňové systémy požárně bezpečnostních zařízení, zřízení jednotky požární ochrany (druh jednotky požární ochrany, početní stavy, vybavení apod.).

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. i) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 způsob posuzování požárního nebezpečí by měl být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017. Po vydání právního předpisu bude zřejmě nutné přepracovat celou část tohoto materiálu, která se týká posouzení požárního nebezpečí.

Odborná způsobilost v požární ochraně, zajišťování výkonu činnosti

Odborně způsobilá osoba

Za odborně způsobilé osoby se považují:

  • znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů, vedených krajskými soudy (druhá věta § 11 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO),

  • fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený Ministerstvem vnitra, který odpovídá požadavkům zákona o PO (druhá věta § 11 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO),

  • fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra (druhá věta § 11 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO),

  • příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (zákon č. 320/2015 Sb., účinnost 1.1. 2016) vykonávající funkce stanovené prováděcím předpisem k zákonu o hasičském záchranném sboru (třetí věta § 11 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO),

  • fyzické osoby, které mají platné osvědčení odborné způsobilosti získané podle dosavadních předpisů (§ 98 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Odborně způsobilá osoba má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany.

Technik požární ochrany:

  • - fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra.

Technik požární ochrany má odbornou způsobilost k výkonu činnosti preventisty požární ochrany.

Preventista požární ochrany:

  • fyzické osoby, které absolvovaly odbornou přípravu prováděnou odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany.

Odborně způsobilá osoba zajišťuje plnění povinností u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím, zejména:

  • zajišťují posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany,

  • provádějí školení o požární ochraně vedoucích zaměstnanců, odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

Technik požární ochrany zajišťuje plnění povinností u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím, zejména:

  • mohou zajišťovat plnění povinností vyplývajících z § 5 a 6 zákona č. 133/1985 Sb., o PO

  • provádějí školení o požární ochraně vedoucích zaměstnanců, ostatních zaměstnanců, odbornou přípravu preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek s výjimkou odborné přípravy preventistů požární ochrany a zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím.

Preventista požární ochrany zajišťuje plnění povinností u právnických osob a podnikajících fyzických osob a konkrétně může:

  • - označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení,
  • - pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
  • - provádět školení o požární ochraně ostatních zaměstnanců u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti se zvýšeným požární nebezpečím.

Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany může být u právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím, vykonávána vlastním zaměstnancem, resp. v pracovněprávním vztahu nebo dodavatelsky na základě zvláštního zákona (zákon o živnostenském podnikání).

Osvědčení o odborné způsobilosti

Činnost odborně způsobilé osoby a technika požární ochrany se u fyzických osob zajišťuje na základě osvědčení o odborné způsobilosti. Toto osvědčení vydává Ministerstvo vnitra, které může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky. Na řízení o odejmutí osvědčení odborné způsobilosti osobě odborně způsobilé nebo technikovi požární ochrany se vztahují obecné předpisy [zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů], což je možné dovodit ze znění ustanovení § 95 zákona č. 133/1985 Sb., o PO.

Odborná způsobilost se u fyzických osob prokazuje osvědčením o odborné způsobilosti. To neplatí u znalců a znaleckých ústavů v základním oboru požární ochrany, kteří o osvědčení odborné způsobilosti nežádají a ani se jim nevystavuje. Prokazují se “Průkazem znalce“, který na základě jmenování znalcem vystavuje Ministerstvo spravedlnosti ČR nebo jím pověřený krajský (městský) soud.

Poznámky:

Ověřování odborné způsobilosti fyzických osob, vydávání a odnímání osvědčení o odborné způsobilosti je blíže upraveno Pokynem generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR č. 37/2012 ze dne 11. 9. 2012, č.j.: MV-94494-1/PO-PRE-2012, který je obsahem části I. Sbírky interních aktů řízení generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR, částky 37/2012 ze dne 11. 9. 2012. Podle tohoto pokynu ověřování odborné způsobilosti fyzických osob, vydávání a odnímání osvědčení odborné způsobilosti zajišťuje Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku, Pionýrů 2069, 73 502 Frýdek-Místek 12, www.sosopof.cz, identifikační číslo datové schránky biaa9z. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR obsahující výše uvedený Pokyn a Oznámení je k nahlédnutí na GŘ HZS ČR Praha a ředitelstvích HZS krajů, včetně územních odborů a HZS hlavního města Prahy. Další informace lze nalézt také na webových stránkách Ministerstva vnitra (www.mvcr.cz) části HASIČI ČR, v sekci požární prevence, služby občanům, agenda odborné způsobilosti dle § 11.

Základní tematické okruhy k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob – ústní část, viz § 20 odst. 8 vyhl. MV č. 246/201 Sb., ve znění vyhl. MV č. 221/2014 Sb., jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

Přehled otázek ke zkouškám k ověření odborné způsobilosti fyzických osob – písemná část (test), viz § 20 odst. 6 a 7 vyhl. MV č. 246/201 Sb., ve znění vyhl. MV č. 221/2014 Sb. (vychází taktéž ze Základních tematických okruhů k ověřování odborné způsobilosti fyzických osob) je možné dohledat na webových stránkách www.mvcr.cz. Jejich aktualizace by měla být prováděna vždy v prosinci kalendářního roku s platností pro zkoušky odborné způsobilosti, které se uskuteční v následujícím roce. V průběhu roku by měly být postupně vyřazovány otázky, které ztrácení svojí aktuálnost, například v souvislosti s vydáním nových právních nebo technických předpisů, technických norem apod. Ke 14.1. 2017 byly na webových stránkách MV GŘ HZS ČR dostupné otázky k písemné části zkoušky odborné způsobilosti naposledy vydané v prosinci 2012.Na webových stránkách Střední odborné školy požární ochrany a Vyšší odborné školy požární ochrany MV ve Frýdku-Místku jsou dostupné otázky k písemné části zkoušky odborné způsobilosti dle § 11 zákona o PO platné od 1.8. 2016.

Poznámky autora:

Ministerstvo vnitra GŘ Hasičského záchranného sboru vydalo v prosinci 2014 Učební texty pro přípravu ke zkoušce podle § 11 zákona o požární ochraně. Učební texty jsou dostupné a ke stažení na webových stránkách MV ČR www.mvcr.cz., části HASIČI ČR, v sekci požární prevence, přehledu rubrik a odkazů, agenda odborné způsobilosti dle § 11. Ke 14.1. 2017 „Učební texty pro přípravu ke zkoušce podle § 11 zákona o požární ochraně” vydané v roce 2014 (ISBN 978-80-86466-61-3) nebyly aktualizovány a tak neobsahují změny, které nastaly v období od jejich vydání do konce roku 2016. Změny, které byly přijaty v oblasti předpisů o požární ochraně, technických předpisů a technických norem a týkají se ověřování odborné způsobilosti fyzických osob jsou zásadní, například novela zákona o PO provedená zákonem č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), vydání nového zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií, novela zákona o PO provedená částí druhou zákona č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Dále například ČSN EN 54-12 ed. 2 (34 2710) EPS – Část 12: Hlásiče kouře – Lineární hlásiče využívající optický paprsek, ČSN P CEN/TS 54-32 (34 2710) – Část 32: Projektování, montáž, uvedení do provozu, používání a údržba hlasových výstražných systémů, ČSN P CEN/TS 15989 (38 9300) Požární automobily a věcné prostředky – Grafické symboly pro ovladače, zobrazení zařízení a pro značení, ČSN 73 0810 PBS – Společná ustanovení, účinnost od 1.8. 2016 … apod. a při přípravě na zkoušku odborné způsobilosti „OZO” a „T PO” je nutné to brát v úvahu. Podrobněji o změnách viz přehled předpisů a norem v závěru tohoto materiálu.

Kontrolní činnost

Způsob provádění pravidelných kontrol

Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek (§ 12 a 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu. Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.

Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popřípadě v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.

Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem v požární knize, popřípadě jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.

Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení objektu a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby (např. interním předpisem zpracovaném v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) a záznam o splnění navržených opatření.

Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.).

Lhůty preventivních požárních prohlídek

Preventivní požární prohlídky se provádějí:

  • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce (§ 4 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o PO),

  • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona č. 133/1985 Sb., o PO), nejméně jednou za 6 měsíců a

  • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí (§ 12 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), nejméně jednou za rok.

Lhůty provádění preventivních požárních prohlídek mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) a dále nařízením rady kraje, vydaném podle § 27 odst. 2 písm. b), bod 4. zákona o PO, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v budovách zvláštního významu.

Komentář:

Jednou ze základních povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob na úseku požární ochrany je pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně [ § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 133/1985 Sb., o PO]. Tuto kontrolu provádí odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany nebo preventista požární ochrany. Jedná se o pravidelnou kontrolu, která je zajišťována formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Četnost a lhůty provádění těchto pravidelných kontrol jsou určovány v závislosti:

  • na začlenění provozovaných činností do kategorií z hlediska požárního nebezpečí podle § 4 odst. 1 zákona o PO (viz dokumentace o začlenění činností provozovaných zpracovaná podle § 28 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.),

  • posouzení požárního nebezpečí činnosti provozované v kategorii činností s vysokým požárním nebezpečím, je-li zpracováno (viz předchozí alinea),

  • § 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.,

  • nařízení kraje, kterým rada kraje stanovila podmínky k zabezpečování požární ochrany v budovách zvláštního významu [§ 27 odst. 2 písm. b), bod 4. zákona o PO].

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby preventivní požární prohlídky provádějí zpravidla ve lhůtách, které odpovídají § 13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. pokud jejich lhůty nebyly zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí, dokumentací zpracovanou podle § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb. nebo nařízením kraje, kterým rada kraje stanovila podmínky k zabezpečování požární ochrany v budovách zvláštního významu.

Vedle pravidelné kontroly [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona o PO] je právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami zajišťována soustavná (trvalá) kontrola dodržování předpisů o požární ochraně, kterou jako součást řízení (§ 2 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO) provádějí vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení ve své působnosti (viz komentář k § 2 odst. 1 zákona).

Tento stav platil až do nabytí účinnosti nařízení rad krajů a rady Hlavního města Prahy, kterými se stanoví podmínky zabezpečení požární ochrany v budovách zvláštního významu ve smyslu § 27 odst. 2 písm. b) bod 4. zákona o PO (poznámka autora: ustanovení bylo novelizováno zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů).

Podle dosud vydaných nařízení krajů jsou za budovy zvláštního významu považovány budovy, u kterých by případný požár mohl mimo jiné znamenat ohrožení zásobování obyvatel základními životními potřebami [poznámka zpracovatele: zde nařízení rad krajů z větší části přejímají text ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Nařízení krajů jako pravidlo dále zkracují lhůty pro provádění preventivních požárních prohlídek na polovinu. Pokud se jedná o únikové a zásahové cesty, nástupní plochy a příjezdové komunikace je zpravidla nařízeno provádět pravidelnou kontrolu formou preventivních požárních prohlídek nejméně jedenkrát měsíčně.

Je na místě právnické osoby a podnikající fyzické osoby upozornit na povinnost zajišťovat preventivní požární prohlídky v případě, že lhůty jejich provádění byly zkráceny nařízením rady příslušného kraje, v těchto zkrácených lhůtách, pokud provozují budovy zařazené v seznamu budov zvláštního významu. V případě neprovádění pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně může vést k uložení citelné sankce podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona o PO.

Nařízení rad krajů jsou zveřejňována nebo oznamována ve Věstnících právních předpisů krajů, resp. Hl. m. Prahy (věstníky jsou dostupné také na portálu veřejné správy).

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. f) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8. 2017 by lhůty a způsob provádění požárních kontrol dodržování předpisů o požární ochraně mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

Dokumentace požární ochrany

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a činnosti s vysokým požárním nebezpečím, mají povinnost zpracovávat a udržovat v souladu se skutečným stavem předepsanou dokumentaci požární ochrany. Druhy dokumentace požární ochrany stanoví § 27 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů (§ 27 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. a dále například zákona č. 350/2011 Sb. (chemický zákon), zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, apod.), jakož i doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných činnostech apod.

V přílohách tohoto textu jsou vzory vybrané dokumentace, která se používá k řešení zajištění požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření (vyhláška MV č. 87/2000 Sb.).

Druhy dokumentace požární ochrany

Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Dokumentaci požární ochrany tvoří:

  • dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

  • posouzení požárního nebezpečí,

  • stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,

  • požární řád,

  • požární poplachové směrnice,

  • požární evakuační plán,

  • dokumentace zdolávání požárů,

  • řád ohlašovny požárů,

  • tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

  • záznam o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,

  • požární kniha,

  • dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky [§ 69 odst. 1 písm. a) zákona o PO a dále například § 19 a 20vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Způsob vedení dokumentace požární ochrany

Není-li právními předpisy stanoveno jinak, zpracovává, popřípadě vede dokumentaci požární ochrany odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.

Součástí dokumentace požární ochrany je také uvedení místa a rozsahu její účinnosti, datum zpracování nebo provedení záznamu, jméno a odborná způsobilost zpracovatele, popřípadě osoby, která dokumentaci vede.

Dokumentaci požární ochrany, konkrétně dokumentaci o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím, posouzení požárního nebezpečí, stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řád, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán, dokumentaci zdolávání požárů, řád ohlašovny požárů, tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany schvaluje statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje.

Kontrola této dokumentace požární ochrany uvedené, včetně záznamu o jejím výsledku, se provádí v rámci preventivních požárních prohlídek, to je nejméně jednou za rok nebo po každém požáru anebo po každé provedené změně, která měla vliv na její obsah.

Požadavky stanovené na obsah některých druhů dokumentace požární ochrany mohou být zapracovány do jiné organizační nebo provozní dokumentace vedené právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou (např. organizační řád, provozní řád, technologické postupy apod.). Jsou-li v takovém případě splněny podmínky stanovené právním předpisem (§ 40 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), považují se tyto části jiné organizační nebo provozní dokumentace za příslušné druhy dokumentace požární ochrany.

Při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, které právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby vykonávají mimořádně a jednorázově a podmínky požární bezpečnosti nejsou stanoveny jiným právním předpisem (např. vyhláška MV č. 87/2000 Sb.), určí se druhy a způsob zpracování a vedení nezbytné dokumentace požární ochrany nebo některých jejích částí na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (§ 15 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), například pokyny pro činnost preventivní požární hlídky.

Průvodní dokumentace a dokumentace požární ochrany se zpracovává, vede, popřípadě předkládá orgánu státního požárního dozoru ke schválení, kontrole nebo k posouzení v jazyce českém.

Dokumentace požární ochrany, kterou orgán státního požárního dozoru schvaluje, a požárně bezpečnostní řešení, které je součástí posuzované dokumentace (§ 31 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO), se předkládají ve 2 vyhotoveních.

Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem o PO.

Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru, resp. územně příslušný správní úřad na úseku požární ochrany.

Dokumentace požární ochrany se ukládá takovým způsobem, aby byla dostupná osobám zaměstnancům, jichž se týká, jakož i orgánům státního požárního dozoru. Dokumentace požární ochrany musí být vedena, popřípadě její stejnopisy nebo kopie musí být uloženy takovým způsobem, aby v případě požáru bylo možno prokázat plnění povinností stanovených zákonem o PO.

Vznikne-li pochybnost zda, popřípadě v jakém rozsahu má být zpracována nebo vedena dokumentace požární ochrany, rozhodne o tom na základě místních podmínek a po posouzení potřebných podkladů orgán státního požárního dozoru, resp. územně příslušný správní úřad na úseku požární ochrany.

Požární řád

Požární řád pracoviště upravuje základní zásady zabezpečování požární ochrany na místech, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Požární řád (§ 31 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhl. MV č. 221/2014 Sb.) obsahuje:

  • stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti,

  • požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko-bezpečnostní parametry látek potřebné ke stanovení preventivních opatření,

  • nejvýše přípustné množství látek, které se mohou vyskytovat v místě provozované činnosti,

  • stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s následným požárem,

  • vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti, a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti,

  • stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových cest,

  • jméno a příjmení odpovědného vedoucího zaměstnance.

Přílohou požárního řádu jsou pokyny pro činnost preventivní požární hlídky (§ 13 odst. 1 zákona o PO) a přehled o umístění výstražných a bezpečnostních značek (např. ČSN ISO 3864-1 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, 2+Amd.1, 3, 4, ČSN EN ISO 7010 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Registrované bezpečnostní značky, ve znění změn A1, A2 a A3 7.2014, A4 4.2015 a A5 5.2015 a ČSN 01 8013 Požární tabulky, změna a.1966, změna Z2.1995, NV č. 11/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a opravy o1/c119/2002 Sb., § 6 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů apod.), věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

Příklady požárních značek

Pokyny pro činnost preventivní požární hlídky vždy obsahují určení prostor nebo činností, pro které je preventivní požární hlídka zřízena, jmenný seznam, stanovení úkolů jednotlivých zaměstnanců zařazených do preventivní požární hlídky a potřebného vybavení k provedení prvotního zásahu, popřípadě další skutečnosti podle zvláštního právního předpisu (např. vyhláška MV č. 87/2000 Sb.).

Požární řád se zveřejňuje tak, aby byl dobře viditelný a trvale přístupný pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

V odůvodněných případech (např. pro značný rozsah) nemusí být některé údaje v požárním řádu uvedeny. V takovém případě se do požárního řádu uvede odkaz na druh dokumentace požární ochrany, do které jsou tyto údaje zapracovány.

Požární poplachové směrnice

Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru a obsahují:

  • postup osoby, který zpozoruje požár (co má dělat při zpozorování požáru), způsob a místo ohlášení požáru,

  • způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance (například, kdy zůstávají na svém pracovišti nebo naopak, kdy jej musí neprodleně opustit, v jakém rozsahu se podílejí na evakuaci osob, zvířat nebo majetku apod.), popřípadě jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku,

  • postup osob při vyhlášení požárního poplachu (evakuace, pomoc při zdolávání požáru),

  • telefonní číslo ohlašovny požáru (§ 35 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.),

  • telefonní čísla tísňového volání,

  • telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.

Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v místě provozované činnosti.

Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. stanovení organizace zabezpečení požární ochrany zpracované v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje.

Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti.

Oznámení má zajistit, aby se zabránilo planému výjezdu jednotky požární ochrany, a dále prostřednictvím operačního střediska je o vyhlášení cvičného požárního poplachu vyrozuměn orgán vykonávající státní požární dozor. Ten se může vyhlášení požárního poplachu zúčastnit a přímo na místě ověřit podmínky pro záchranu osob, zvířat nebo majetku v případě skutečného požáru a údaje obsažené v posouzení požárního nebezpečí nebo jiné dokumentaci požární ochrany.

Poznámka autora:

Od 1. 1. 2003 bylo v České republice zavedeno jednotné evropské číslo tísňového volání telefonní linka č. 112. Provozovatelem této linky tísňového volání jsou zpravidla operační střediska integrovaného záchranného systému („IZS”), jejichž úkoly plní operační střediska Hasičského záchranného sboru ČR. S ohledem na tuto okolnost autor doporučuje doplnění, případně úpravu požárních poplachových směrnic a uvádět v nich jak číslo linky tísňového volání (150), tak evropské číslo linky tísňového volání (112).

Požární evakuační plán

Požární evakuační plán upravuje postup při evakuaci osob, zvířat a materiálů z objektů zasažených nebo ohrožených požárem a obsahuje:

  • určení osoby, která bude organizovat evakuaci, a místo, ze kterého bude evakuace řízena,

  • určení osob a prostředků, s jejichž pomocí bude evakuace prováděna,

  • určení cest a způsobu evakuace, místa, kde se evakuované osoby, popřípadě zvířata budou soustřeďovat, a určení zaměstnance, který provede kontrolu počtu evakuovaných osob,

  • způsob zajištění první pomoci postiženým osobám,

  • určení místa, na kterém se bude soustřeďovat evakuovaný materiál, a určení způsobu jeho střežení,

  • grafické znázornění směru únikových cest v jednotlivých podlažích.

Požární evakuační plán se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), i pro další provozované činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím.

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. b) zákona o PO, ve znění účinného od 1.8.2017 by vymezení složitých podmínek pro zásah mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017.

Požární evakuační plán je uložen u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li tato jednotka zřízena, je požární evakuační plán uložen na trvale dosažitelném místě (např. vrátnice, velín, dispečink apod.). Grafické znázornění směru únikových cest se umísťuje na dobře viditelném a trvale přístupném místě v jednotlivých podlažích objektů a zařízení. Ve stavbách ubytovacích zařízení [§§ 17, 17a a 18 vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.] se grafické znázornění směru únikových cest umísťuje také uvnitř ubytovacích jednotek, zpravidla u vstupu do únikových cest.

Komentář:

Obsah požárního evakuačního plánu byl právním předpisem zčásti vymezen nově a zpracovává se jen pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 33 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.).

Dokumentace zdolávání požárů

Dokumentaci zdolávání požárů tvoří operativní plán zdolávání požárů a operativní karta zdolávání požáru, které upravují zásady rychlého a účinného zdolávání požárů a záchrany osob, zvířat a majetku v objektech právnických osob a podnikajících fyzických osob.

Dokumentace zdolávání požárů se zpracovává pro objekty a prostory, ve kterých jsou složité podmínky pro zásah (§ 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) nebo kde se provozují činnosti s vysokým požárním nebezpečím a v případě, že tak stanoví dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), i pro další provozované činnosti z hlediska požárního nebezpečí v kategorii ze zvýšeným požárním nebezpečím.

Operativní plán tvoří:

  • základní text, který obsahuje operativně taktickou studii, stanovení nejsložitější varianty požáru a výpočty pro stanovení sil a prostředků jednotek požární ochrany, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy,

  • vyjímatelná příloha určená pro jednotky požární ochrany při zdolávání požáru, která obsahuje textovou část s operativně taktickými údaji o objektu, např. základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií, technických zařízení včetně požárně bezpečnostních zařízení, přístupových komunikací, únikových a zásahových cest, určení zdrojů vody pro hašení požárů, popřípadě speciálních hasebních látek a doporučení pro postup jednotek požární ochrany a grafickou část s plánem objektu, včetně umístění okolních objektů, zdrojů vody pro hašení požárů, příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku.

Součástí vyjímatelné přílohy operativního plánu může být také operativní karta.

Operativní karta je zjednodušenou formou operativního plánu a zpracovává se zpravidla v případech, kdy se složité podmínky pro zásah vyskytují v jednom stavebním objektu. Operativní kartu tvoří textová část, která obsahuje základní charakteristiky požární bezpečnosti stavby a technologií, konstrukční zvláštnosti objektu, popis únikových cest, umístění zařízení pro zásobování požární vodou, umístění a způsob ovládání dalších požárně bezpečnostních zařízení, míst uzávěrů vody, plynu, způsob vypnutí elektrického proudu, popřípadě také stanovení požadavků na speciální hasební látky a postupy a grafická část, která obsahuje plán objektu a podle potřeby také umístění okolních objektů, zdroje vody pro hašení požárů, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku.

Vyjímatelná příloha operativního plánu nebo operativní karta je uložena u jednotky hasičského záchranného sboru kraje předurčené požárním poplachovým plánem kraje nebo okresu a u jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Není-li jednotka hasičského záchranného sboru podniku zřízena, je dokumentace zdolávání požárů uložena u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby na jiném trvale přístupném místě.

Součástí podkladů pro zpracování dokumentace zdolávání požárů je požární poplachový plán kraje [§ 1 odst. 1 písm. c), § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 nařízení vlády č. 172/2001 Sb. ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.], který je k dispozici u příslušného správního úřadu kraje. Požární poplachový plán kraje vydává rada kraje svým nařízením [§ 27 odst. 2 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o PO].

Orgán státního požárního dozoru poskytuje zpracovateli dokumentace zdolávání požárů k nahlédnutí požární poplachový plán a v případě potřeby také další odbornou pomoc.

Komentář:

Vyhláška MV č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. stanoví obsah jednotlivých druhů a částí dokumentace zdolávání požárů jen obecně. Podrobnosti k vypracování dokumentace zdolávání požárů jsou obsaženy v Metodickém návodu k vypracování dokumentace zdolávání požárů, který vydala hlavní správa Sboru požární ochrany Ministerstva vnitra ČR v roce 1986 pod č.j. PO - 3085/R - 1986. Druhé opravené vydání bylo vydáno v roce 1996 (poznámka autora: doposud nebylo novelizováno). Metodický návod k vypracování dokumentace zdolávání požárů je v elektronické podobě k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra v sekci hasiči.

Poznámka autora: podle § 6b zákona o PO, ve znění účinném od 1.8.2017 povinnost zpracovat DZP od 1.8. 2017 bude součástí zákona o PO. DZP budou muset zpracovávat a předkládat ke schválení orgánu vykonávajícímu státní požární dozor právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, a to za podmínky, že orgán státního požárního dozoru DZP schválí. Viz také výše „Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah”.

Řád ohlašovny požárů

V případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zpracované na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) zřizuje ohlašovnu požárů, vydává k zajištění jejího provozu řád ohlašovny požárů.

Řád ohlašovny požárů upravuje způsob přijímání hlášení o vzniku požáru, vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance a další osoby zdržující se na pracovištích právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, oznámení požáru na operační středisko hasičského záchranného sboru kraje a se zřetelem k místním podmínkám obsahuje:

  • povinnosti obsluhy (ověřování spojení, ovládání požárně bezpečnostních zařízení apod.),

  • seznam důležitých telefonních čísel (operačního střediska hasičského záchranného sboru kraje, pohotovostních služeb, vedoucích zaměstnanců apod.),

  • způsob oznámení vzniklého požáru nebo výjezdu vlastní jednotky požární ochrany operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje,

  • způsob vyhlášení požárního poplachu včetně přivolání pomoci a vyrozumění vedoucích zaměstnanců a dalších osob,

  • náhradní opatření pro případ poruchy spojovacích prostředků nebo požárně bezpečnostních zařízení.

Řád ohlašovny požárů je uložen na ohlašovně požárů a jeho obsah je součástí školení obsluhy ohlašovny požárů.

Poznámka autora:

Vedle ohlašovny požárů se také zřizují a označují „Místa pro ohlášení požáru„. Jedná se o místa, ze kterých lze ohlásit požár. V praxi se jedná zpravidla o zajištění přístupu k telefonu, radiopojítku apod.

Požární kniha

Požární kniha slouží k záznamům o všech důležitých skutečnostech týkajících se požární ochrany, např. o provedených preventivních požárních prohlídkách (§ 12 a13 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), o školení zaměstnanců a osob uvedených v § 23 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., o odborné přípravě preventivních požárních hlídek, preventistů požární ochrany, o vzniklých požárech, o uskutečnění cvičného požárního poplachu a kontrole dokumentace požární ochrany. Počet požárních knih a určení, pro který objekt nebo zařízení slouží, stanoví právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba (např. v rozsahu § 30 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.).

Požární kniha slouží také k záznamům o kontrole, údržbě nebo opravě požárně bezpečnostního zařízení. Záznam v požární knize o kontrole a údržbě požárně bezpečnostních zařízení je platným dokladem (§ 7 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), není-li právním předpisem (vyhláška MV č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) nebo průvodní dokumentací výrobce stanoveno jinak.

Dokumentace o školení zaměstnanců, odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany

Dokumentaci o školení zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců a osob uvedených v§ 23 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., tvoří tematický plán a časový rozvrh školení a záznam o provedeném školení, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň školení, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání školení, seznam zaměstnanců s podpisy proškolených osob, jména a podpisy osob, které školení provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení školení (§ 16a zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Dokumentaci o odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany tvoří tematický plán a časový rozvrh odborné přípravy a záznam o provedené odborné přípravě, který obsahuje název právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, datum, náplň odborné přípravy, způsob ověření získaných znalostí, popřípadě doklad o tomto ověření, dobu trvání odborné přípravy, seznam zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a seznam preventistů požární ochrany s podpisy těch, kteří se odborné přípravy zúčastnili, jména a podpisy osob, které odbornou přípravu provedly, včetně prohlášení o oprávněnosti k provedení odborné přípravy (§ 16a zákona č. 133/1985 Sb., o PO).

Na obsah i rozsah školení zaměstnanců, odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany (viz tematický plán a časový rozvrh) budou mít zásadní vliv výsledky posouzení požárního nebezpečí (§ 16 vyhlášky č. 246/2001Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.).

Komentář:

Na rozdíl od předcházející praxe tematické plány a časové rozvrhy školení o požární ochraně zaměstnanců, odborné přípravy fyzických osob zařazených do preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, schvaluje podle § 40 odst. 3 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. statutární orgán právnické osoby nebo jím zmocněný vedoucí zaměstnanec, podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce předem, to je před zahájením školení nebo odborné přípravy, resp. činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím. Novým požadavkem této dokumentace požární ochrany je stanovení způsobu ověření znalostí, i když zákon (§ 16 odst. 4 zákona č. 133/1985 Sb., o PO) se o této povinnosti nezmiňuje. Způsob ověření znalostí lze zajistit formou pohovoru, zkušebním testem, před zkušební komisí apod. Určení způsobu ověření znalostí získaných školením o PO nebo odbornou přípravou PO je plně v kompetenci statutárního orgánu právnické osoby, podnikající fyzické osoby nebo jím pověřeného zástupce.

Doklady o dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti

Zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení se prokazuje doklady o jejich kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců.

Za doklady dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti se považují:

  • zpráva o revizi nebo zpráva o kontrole, zabezpečené ve stanoveném termínu nebo lhůtě osobou, která je oprávněna činnosti provádět,

  • záznamy o provedené údržbě nebo opravách,

  • návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

  • doklady prokazující splnění zvláštních požadavků na části zařízení nebo vybavení objektů (zvýšenou požární odolnost stavebních konstrukcí, sníženou hořlavost stavebních hmot, textilií, dekorací apod.),

  • doklady prokazující dodržování podmínek požární bezpečnosti stanovených zvláštními právními předpisy (např. vyhláška MV č. 87/2000 Sb.),

  • požárně technické charakteristiky látek (§ 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), popřípadě technicko-bezpečnostní parametry.

Požárně technické charakteristiky (§ 39 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.)

Pro určení vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek, jejichž požárně technické charakteristiky jsou potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku při provozovaných činnostech je rozhodující:

  • jejich množství,

  • způsob uložení a manipulace,

  • fyzikální stav a jeho případné změny,

  • tepelný režim,

  • reaktivita,

  • způsob balení,

  • objemy obalů apod.

Podle druhu a stavu látek se ke stanovení preventivních opatření použijí potřebné požárně technické charakteristiky včetně technicko-bezpečnostních parametrů. Jedná se například o hořlavost, oxidační vlastnosti, bod vzplanutí, bod hoření, teplotu vznícení, koncentrační meze výbušnosti, index šíření plamene po povrchu, výhřevnost, vlastnosti produktů hoření.

Pro účely stanovení požárně bezpečnostních opatření se používají hodnoty požárně technických charakteristik včetně technicko-bezpečnostních parametrů, které jsou uvedeny v průvodní dokumentaci výrobce nebo distributora. Neexistuje-li tato dokumentace, lze vycházet z jiného uznávaného zdroje (např. normativní požadavky).

Poznámka autora: některé požárně technické charakteristiky obsahují „Bezpečnostní listy“, které jejich výrobci nebo distributoři musí vydávat a uživatelům nebo zpracovatelům poskytovat (viz fyzikální a chemické vlastnosti nebezpečné chemické látky a chemické směsi). Vlastnosti látek a směsí a skupiny nebezpečnosti jsou uvedeny v v Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení „CLP”). Slaďuje předchozí právní předpisy EU se systémem GHS (Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek), což je systém Organizace spojených národů pro identifikaci nebezpečných chemických látek a informování uživatelů o těchto nebezpečích. Systém GHS je nyní používán jako základ mezinárodních a vnitrostátních předpisů pro dopravu nebezpečného zboží.)

Preventivní požární hlídky a požární hlídka

Preventivní požární hlídky

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a vysokým požárním nebezpečím zřizují preventivní požární hlídky:

  • v prostorách s nejméně třemi zaměstnanci, ve kterých se provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,

  • v případech, kdy tak stanoví nařízení kraje, nařízení okresního úřadu nebo obecně závazná vyhláška obce.

Úkolem preventivní požární hlídky je dohlížet na dodržování předpisů o požární ochraně a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k záchraně ohrožených osob, přivolat jednotku požární ochrany a zúčastnit se likvidace požáru.

Poznámka autora:

Povinnost zřizovat preventivní požární hlídku se za podmínek stanovených zákonem o PO [§ 13 odst. 1 písm. a) zákona o PO] váže k místu, kde právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozuje činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo činnosti s vysokým požárním nebezpečím. Obdobně je nutné tuto otázku posuzovat v souvislosti s povinností zřizovat preventivní požární hlídku na základě nařízení rady kraje a obecně závazné vyhlášky obce [§ 13 odst. 1 písm. b) zákona o PO].

Činnost „preventivní požární hlídky“ nelze zaměňovat s působností a úkoly „požární hlídky“, viz následující text.

Požární hlídka

Požární hlídku zřizuje právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím, kterou určí hasičský záchranný sbor kraje na základě výsledků posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů pokud nezřizuje jednotku požární ochrany.

Na tyto požární hlídky se obdobně vztahují ustanovení zákona o PO o jednotkách požární ochrany. Požární hlídku tvoří velitel hlídky a nejméně další 3 členové. (§ 4 odst. 4 vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, viz vyhlášky č. 226/2005 Sb. a č. 200/2012 Sb.).

Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek a požární hlídky

Odborná příprava zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek se provádí před zahájením činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

U opakujících se činností se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím se odborná příprava preventivních požárních hlídek provádí nejméně jednou za rok.

Teoretická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s požárním nebezpečím provozované činnosti (např. požární řád, posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím, technologické a pracovní postupy apod.), se způsobem vyhlášení požárního poplachu, přivolání jednotky požární ochrany (požární poplachové směrnice) a s poskytnutím pomoci v souvislosti se zdoláváním požáru (požární evakuační plán a dokumentace zdolávání požárů).

Praktická část odborné přípravy preventivních požárních hlídek obsahuje seznámení s rozmístěním a použitím věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, se způsobem, podmínkami a možnostmi hašení požárů, evakuace osob, zvířat nebo materiálu.

Na odbornou přípravu osob, které jsou zařazeny do preventivních požárních hlídek a nejsou zaměstnanci právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, se vztahují stejné požadavky jako na odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek.

Na odbornou přípravu požární hlídky (§ 69 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o PO) se obdobně vztahují ustanovení zákona o PO a vyhláška MV č. 247/2001 Sb., o jednotkách požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů, viz vyhlášky č. 226/2005 Sb. a č. 200/2012 Sb. (§ 36, 37, 38, 39 a 40 vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, viz vyhlášky č. 226/2005 Sb. a č. 200/2012 Sb.).

Věcné prostředky požární ochrany a zařízení požární ochrany

Třídy požárů

Určení a označení tříd požárů podle druhu hořlavé látky obsahuje ČSN EN 2 (38 9101) Třídy požárů /Classification of fires/, účinnost od 1.7. 1994, změna A1 5.2005, účinnost od 1.6.2005.

Třída A: Požáry pevných látek, zejména organického původu / dřevo, papír, uhlí, sláma, textil, guma apod. /, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím.

Třída B: Požáry kapalin nebo látek přecházejících do kapalného skupenství / např. benzín, olej, barvy, alkohol apod./

Třída C: Požáry plynů /LPG, metan, vodík, zemní plyn, acetylen apod./.

Třída D: Požáry kovů /hořčík, hliník apod. /.

Poznámka autora: Označení třídy /piktogram/ F se v Evropě používá, například na typových štítcích přenosných hasicích přístrojů, ale norma ČSN EN2 jej neobsahuje.

Třída F: Požáry jedlých olejů a tuků (rostlinné, živočišné oleje, tuky) v kuchyňských zařízeních.

Vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními - základní požadavky

Poznámka autora: podle zmocňovacího ustanovení § 6c písm. c) a d) zákona o PO, ve znění účinném od 1.8.2017 množství, druhy a způsob vybavení prostor právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními, jakož i požadavky na jejich projektování, montáž, provoz, kontrolu, údržbu a opravy by mělo být obsahem právního předpisu, jehož vydání lze předpokládat v 1. pololetí 2017. Obdobně by tento právní předpis měl stanovit druhy vyhrazené požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby [§ 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.] nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo je stanoveno v jiném právním předpisu.

Poznámka autora: nově viz také § 13 včetně přílohy č. 4 Hasicí přístroje a § 14 včetně přílohy č. 1, části 2. vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti.

Druhy věcných prostředků požární ochrany se rozumí:

  • hasicí přístroje (přenosné, přívěsné a pojízdné),

  • osobní ochranné prostředky,

  • prostředky pro záchranu a evakuaci osob (např. seskokové matrace, plachty a záchranné tunely, žebříky, hydraulické vyprošťovací zařízení, pneumatické vaky),

  • prostředky pro práci ve výškách, nad volnými hloubkami, na vodě, ve vodě a pod hladinou,

  • prostředky pro práci s nebezpečnými látkami a pro dekontaminaci, analyzátory plynů, kapalin a nebezpečných látek,

  • požární výzbroj, stejnokrojové a výstrojní součástky a doplňky,

  • spojovací a komunikační prostředky a technologie operačních středisek,

  • hasiva a příměsi do hasiv,

  • požární příslušenství,

  • přenosné zásahové prostředky (např. požární stříkačky, generátory, ventilátory).

Druhy požárně bezpečnostních zařízení (ČSN ISO 8421 - 1 - 8 Požární ochrana - slovník) se rozumí:

  • zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),

  • zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),

  • zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),

  • zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),

  • zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),

  • zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),

  • náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.

  • V prostorách a zařízeních právnických osob a podnikajících fyzických osob, u nichž nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními (§ 2 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň:

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje obsahující hasivo s celkovou hasicí schopností (ČSN EN 3-7+A1 Přenosné hasicí přístroje - Část 7: Vlastnosti, požadavky na hasicí schopnost a zkušební metody / Portable fire extinguishers - Part 7: Characteristics, performance requirements and test methods/, účinnost 1.3. 2008) nejméně 13 A (pro požáry látek v tuhém stavu, zejména organického původu, jejichž hoření je obvykle provázeno žhnutím), nebo

  • na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu přenosné hasicí přístroje s celkovou hasicí schopností nejméně 70 B (pro požáry hořlavých kapalin nebo hořlavých látek přecházejících do kapalného stavu), nebo

  • pokud nejsou na typových štítcích hasicích přístrojů uvedeny hodnoty jejich hasicí schopnosti, jeden přenosný hasicí přístroj na každých započatých 200 m2půdorysné plochy podlaží objektu, přičemž jmenovité množství náplně hasicího přístroje musí odpovídat nejméně některé z těchto hodnot: 9 litrů vody, 6 litrů vodního roztoku pěnidla, 6 kg halonu nebo jiného ekvivalentního hasiva, 6 kg hasicího prášku nebo 5 kg oxidu uhličitého (CO2).

V případech, kdy počet přenosných hasicích přístrojů odpovídá požadavkům právního předpisu (§ 2 odst. 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.), ale hasicí přístroje nejsou dostupné pro celou posuzovanou plochu (např. stavební rozdělení prostoru na více dispozičně nepropojených místností) nebo nelze použít pouze jeden druh hasiva, instaluje se nejméně jeden přenosný hasicí přístroj pro každý takto oddělený prostor nebo nejméně jeden přenosný hasicí přístroj s potřebným druhem hasiva.

Poznámka autora: vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

Umístění hasicích přístrojů

Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití.

Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka (např. nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění NV č. 405/2004 Sb., § 6 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ČSN ISO 3864-1 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, účinnost 1. 1. 2013, ČSN EN ISO 7010 Grafické značky - Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky - Registrované bezpečnostní značky, účinnost 1. 1. 2013, změny A1, A2 a A3 7.2014, A4 4.2015 a A5 5.2015, ČSN ISO 17724 Grafické značky – Slovník, účinnost 1.11. 2004, /Graphical symbols – Vocabulary/ oprava: Opr. 1 3.2013 a ČSN 01 8013 Požární tabulky, změna a.1966, změna Z2.1995 apod.), umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěného na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu. V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Kontrola a periodická zkouška hasicích přístrojů

Provozuschopnost hasicího přístroje se prokazuje dokladem o jeho kontrole (§ 9 odst. 8 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) provedené podle podmínek stanovených vyhláškou MV č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Komentář:

Plomba spouštěcí armatury je právním předpisem s účinností od 23. 07. 2001 u všech hasicích přístrojů vyžadována nově. Podle předcházejících předpisů se tento požadavek týkal hasicích přístrojů používaných v dopravních prostředcích.

Kontrola hasicího přístroje se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce po každém jeho použití nebo tehdy, vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti (např. při mechanickém poškození) a nejméně jednou za rok, pokud průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací (např. v chemicky agresivním prostředí) nestanoví lhůtu kratší. První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle jeden rok před jeho instalací.

Součástí údržby hasicích přístrojů je jejich periodická zkouška a plnění.

Při kontrole, údržbě a opravách hasicího přístroje je možno nahradit jednotlivé díly, součásti, náplně a příslušenství (např. typový štítek, hasební látku, výtlačný plyn) jen komponenty odpovídajícími technickým podmínkám výrobce.

Periodická zkouška, při které se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu, se vykonává u hasicích přístrojů:

  • vodních a pěnových jednou za 3 roky,

  • ostatních jednou za 5 let.

Komentář:

U lhůt došlo ke zjednodušení, resp. sjednocení lhůty provádění periodické zkoušky s výjimkou hasicích přístrojů vodních a pěnových.

Osoba, která provedla kontrolu, údržbu nebo opravu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem tak, aby byl viditelný při pohledu na instalovaný hasicí přístroj, nevylučuje-li to konstrukční provedení hasicího přístroje. Kontrolní štítek nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení kontroly, údržby nebo opravy hasicího přístroje, termín příští kontroly nebo příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která kontrolu, údržbu nebo opravu hasicího přístroje provedla, a to jméno a příjmení této osoby, popřípadě u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů obsahuje:

  • údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby,

  • adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován (jen v případě odchylky údajů podle předchozího textu),

  • umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,

  • datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje,

  • potvrzení (§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.) datum, jméno, příjmení a podpis osoby, která kontrolu provozuschopnosti provedla, u podnikatele údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu; u zaměstnance obdobné údaje týkající se jeho zaměstnavatele.

Osoba, která provádí kontrolu, údržbu nebo opravu, vyřadí z používání hasicí přístroj:

  • vadný, který nelze předepsaným způsobem opravit, nebo

  • ten, u něhož nelze bezpečně zjistit výrobní číslo a rok výroby, nebo

  • starší 20 let, s výjimkou hasicího přístroje CO2, který se vyřazuje z používání, je-li starší 40 let.

Ten, kdo vyřadil hasicí přístroj z používání, vystaví jeho vlastníku nebo uživateli doklad s uvedením důvodu vyřazení.

Poznámka autora: viz také ČSN ISO 11 602 - 2 (38 1162) Požární ochrana - Přenosné a pojízdné hasicí přístroje - Část 2: Prohlídka a údržba, účinnost 1.1.2003.

Provoz, kontroly, údržba a opravy požárně bezpečnostních zařízení

Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba uvedená v § 6 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění vyhlášky 221/2014 Sb. provedení funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci.

Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo podrobnější dokumentace.

Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy, normativními požadavky (např. ČSN 73 0873 PBS-Zařízení zásobování požární vodou /Fire protection of buildings - Eqipment for fire-water supply/, účinnost 1.7. 2003, ČSN 73 0872 PBS-Nevýrobní objekty /Fire protection of buildings - Non-industrial buildings/ , účinnost 1.6. 2009, Z1 2.2013, Z2 7.2015, ČSN EN 671-3 Stabilní hasicí zařízení - Hadicové systémy - Část 3: Údržba hadicových navijáků s tvarově stálou hadicí a hydrantových systémů se zploštitelnou hadicí /Fixed firefighting systems - Hose systems - Part 3: Maintenance of hose reels with semi-rigid hose and hose systems with lay-flat hose/ , účinnost 1. 10. 2009) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo podrobnější dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.

Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.

Při opravách požárně bezpečnostního zařízení lze používat pouze náhradní díly odpovídající technickým podmínkám

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: