dnes je 19.6.2024

Input:

Pracovnělékařská prohlídka

2.5.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.5.4.2
Pracovnělékařská prohlídka

JUDr. Anna Janáková

Podstata prohlídky

Pracovnělékařská prohlídka je podstatnou součástí pracovnělékařských služeb, kdy je posuzován zdravotní stav a zdravotní způsobilost fyzické osoby ve vztahu ke konkrétní práci u konkrétního zaměstnavatele a na konkrétním pracovišti s konkrétními pracovními podmínkami, za kterých je nebo bude práce vykonávána.

Smysl pracovnělékařských prohlídek

Smyslem pracovnělékařských podmínek je prevence, tedy předcházet nemocím z povolání, ohrožením nemocí z povolání, pracovním úrazů a jiným poškozením zdraví z práce. Cílem je mít o zaměstnanci (uchazeči o zaměstnání) dostatek informací o jeho zdravotním stavu ve vztahu k uvažované nebo vykonávané práci a nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP).

Preventivní lékařské prohlídky

V našem právním systému jsou dvě sféry, které předpisují preventivní lékařské prohlídky. Tyto sféry je třeba odlišovat. Jedná se o preventivní periodické prohlídky ve:

  • sféře preventivní zdravotní péče podle ust. § 5 odst. 2 písm. a) a odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. V rámci této péče upravuje od 1. dubna 2012 preventivní prohlídky vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, která stanoví i jejich obsah. Preventivní prohlídky se provádějí v oborech všeobecné praktické lékařství (každé 2 roky), a dále v oborech praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství, gynekologie a porodnictví. Tyto prohlídky jsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění.

  • sféře pracovnělékařské péče podle ust. § 53 a ust. § 60 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Druhy, četnost a obsah těchto prohlídek stanoví vyhláška o pracovnělékařských službách, případně jiné právní předpisy. Tyto prohlídky nejsou hrazeny ze všeobecného zdravotního pojištění a hradí je zaměstnavatel, pokud zákon č. 373/2011 Sb. (§ 58), nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.

Obě sféry preventivních prohlídek u jednoho lékaře

V praxi může dojít k situaci, kdy preventivní lékařské prohlídky v obou shora uvedených sférách bude vykonávat jeden poskytovatel zdravotních služeb a tentýž lékař. Může se tak stát, pokud:

a) zaměstnavatel vysílá zaměstnance k provedení pracovnělékařských prohlídek k jeho registrujícímu praktickému lékaři (to je možné pouze v tom případě, že se jedná o práce kategorie první a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy).

b) smluvní poskytovatel pracovnělékařských služeb zaměstnavatele nabídne zaměstnancům zaměstnavatele i služby praktického lékaře a zaměstnanci si tohoto lékaře zvolí.

Problémy v praxi

Ukazovalo se v praxi, že zejména někteří registrující praktičtí lékaři, kam byl zaměstnanec zaměstnavatelem odeslán k provedení preventivní pracovnělékařské prohlídky, neznali, resp. nerozlišovali preventivní prohlídky, na které mají nárok všichni pojištěnci (fyzické osoby) a preventivní prohlídky pracovnělékařské určené pouze pro zaměstnance. V podstatě pak udělali preventivní prohlídku, která byla obsahově určena pro pojištěnce, a vykázali j i jako pracovnělékařskou prohlídku. Aspekt zdravotní náročnosti práce vůbec neřešili. Takovému přístupu by měla zabránit:

  • novela ust. § 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb., uskutečněná zákonem č. 205/2020 Sb. s právní účinností od 1. května 2020 a též 

  • vyhláška č. 79/2013 Sb., která stanoví jasný obsah pracovnělékařských prohlídek výčtem výkonů základního vyšetření případně dalších odborných vyšetření, které je posuzující lékař povinen provést (§ 6 a § 7).

Je nezbytné odlišovat obě dvě sféry preventivních lékařských prohlídek uvedené shora pod písmeny a) a b), protože každá z uvedených sfér má jiný účel a jiný obsah, i když cíl je stejný, a to je prevence. Je tedy na zaměstnavatelích, aby si ohlídali, aby provedená prohlídka byla skutečně pracovnělékařská.

Kdy se provádějí pracovnělékařské prohlídky

Zdravotní způsobilost je posuzována již ve fázi ucházení se o zaměstnání u zaměstnavatele a dále v jeho průběhu buď v pravidelných intervalech, při změně druhu práce, před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance,, nebo mimořádně zejména při důvodném podezření na změnu zdravotní způsobilosti, při skončení rizikové práce a v dalších stanovených případech a v důvodných případech je zdravotní stav posuzován ještě následně po skončení pracovněprávního vztahu.

Povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance

Zaměstnavatel je povinen ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) ZP zaměstnanci sdělit, jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit a umožnit mu podrobit se těmto prohlídkám v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví.

Co lékař hodnotí

Posuzující lékař poskytovatele pracovnělékařských služeb při pracovnělékařské prohlídce pro zhodnocení zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnance vychází z:

a) výsledků a závěrů lékařské prohlídky (tedy závěrů základního vyšetření, případně dalších odborných vyšetření),

b) údajů uvedených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace

c) údajů obsažených v písemné žádosti zaměstnavatele o pracovnělékařskou prohlídku – tedy ze zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání a podmínek, za kterých je činnost vykonávána nebo nároků činnosti na zdraví posuzované osoby,

d) z informací zjištěných při dohledu.

Pokud pracovnělékařskou prohlídku provádí registrující praktický lékař zaměstnance, potom místo výpisu ze zdravotnické dokumentace vychází z údajů, které má sám ve zdravotnické dokumentaci vedené o tomto pacientovi/zaměstnanci). Registrující praktický lékař nemá informace zjištění při dohledu nad pracovišti a výkonem práce u zaměstnavatele a je odkázán jen na informace, které mu o tom poskytne zaměstnavatel v písemné žádosti.

Obsah pracovnělékařské prohlídky

Novinkou oproti dosavadní právní úpravě je, že vyhláška o pracovnělékařských službách stanoví obsah pracovnělékařské prohlídky. Přímo právním předpisem je tedy stanoveno, co vše má v rámci této prohlídky posuzující lékař vyšetřit a ověřit. Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky (stejně tak lékařské prohlídky ke vzdělávání nebo průběhu vzdělávání), je podle vyhlášky o pracovnělékařských sužbách:

a) základní vyšetření, jehož součástí jsou tato vyšetření:

  • rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,

  • pracovní anamnéza; zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů,

  • komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření, s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při přípravě na budoucí povolání a při výkonu práce, s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a

  • základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moči.

b) další odborná vyšetření, o které se rozšiřuje základní vyšetření, jestliže:

  • stanoví jiný právní předpis,

  • jsou prováděná v případě mimořádné prohlídky na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,

  • je stanoví příloha vyhlášky o PLS pro práce rizikové (část. I. přílohy č. 2) podle zákona č. 258/2000 Sb., nebo pro práce s profesním rizikem (část. II. přílohy vyhlášky o PLS),

  • jsou indikována posuzujícím lékařem, pokud je to k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, pokud je to potřebné nebo to pracovní podmínky vyžadují; jestliže posuzovaná osoba není registrována u žádného registrujícího poskytovatele a pokud je to podle zjištění zdravotního stavu při základním vyšetření k vyloučení nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci důvodné; a na základě zhodnocení ukazatelů biologických expozičních testů nebo jiných vyšetření a jejich dynamiky, a to za účelem sledování zátěže organismu působením rizikových faktorů pracovních podmínek.

Další odborná vyšetření lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak.

Zdravotní náročnost pro výkon práce

Posuzující lékař může získat informace o zdravotní náročnosti pro výkon práce v zásadě dvěma způsoby, a to:

a) z pravidelného dohledu, který provádí na pracovištích zaměstnavatele v rámci poskytování pracovnělékařských služeb (viz část 3/5.2.6) a 

b) z informací, které mu písemně předá zaměstnavatel, který k němu vysílá zaměstnance na pracovnělékařskou prohlídku (žádost o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní

Nahrávám...
Nahrávám...