Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně úrazu při cestě na periodickou pracovnělékařskou prohlídku, na kterou byl zaměstnanec vyslán svým zaměstnavatelem. Lékař PLS se nachází mimo objekt zaměstnavatele.
Zejména prosím o informaci, zda uvedený úraz je možné hodnotit jako úraz pracovní? Vezmu-li v úvahu ustanovení § 274 zákoníku práce, kde se v první větě připouští, že se jedná o přímou souvislost, i když druhá věta zase vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět vylučuje, tak bych se přesto přikláněl k variantě, že ano - jednalo se o příkaz zaměstnavatele.
Pokud by tedy bylo možné uvedený úraz uznat jako úraz pracovní, a to zejména z důvodů, že se jedná o přímou souvislost s plněním pracovních úkolů, tak zároveň prosím o informaci, zda již cesta z místa zaměstnancova bydliště směrem k poskytovateli PLS je plně v souladu s ustanovením věty první § 274 zákoníku práce - tj. cesta k němu a zpět?
Dále prosím ještě o informaci, pokud bude zaměstnanec vyslán na periodickou prohlídku mimo místo svého pracoviště, např. do jiného města, tak zda zaměstnanci náleží úhrada vynaložených nákladů např. související s dopravou? A hlavně, zda je nutné zaměstnanci zároveň schválit služební cestu, když jede z místa svého pracoviště, příp. z místa svého bydliště do jiného města za účelem vyšetření v rámci PLS?
Odpověď:
Z ustanovení § 274 zákoníku práce vyplývá, že v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je
- vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele,
- vyšetření v souvislosti s noční prací,
- ošetření při první pomoci.
Tato souvislost plyne ostatně i z povahy věci. Podle ustanovení § 103 zákoníku práce je povinností zaměstnavatele především zajistit, aby práce v případech stanovených zvláštním zákonem, tedy zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) byly vykonávány výhradně zaměstnanci s platným posudkem o zdravotní způsobilosti k práci a zaměstnanci vykonávajících činnosti tzv. epidemiologicky náročné podle zvláštního zákona, a to zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví aby vykonávali pouze s platným zdravotním průkazem.
U řady zaměstnanců se ještě navíc vyžaduje, aby se podrobili zvláštnímu očkování nebo měli doklad o odolnosti vůči nákaze. Na druhém místě jmenuje ustanovení § 274 zákoníku práce vyšetření v souvislosti s noční prací. To proto, že od právní úpravy platné ještě za účinnosti starého zákoníku práce až do roku 2017 byly prohlídky v souvislosti s noční prací výslovně uvedeny přímo v ustanovení § 94 zákoníku práce.
Novela vyhlášky č. 373/2013 Sb. v roce 2017 však zařadila noční práci mezi tzv. práce s rizikem ohrožení zdraví přímo do přílohy vyhlášky, takže prohlídky zaměstnanců pracujících v noci se dnes řídí obecnou úpravou preventivních pracovnělékařských prohlídek, s tím, že je zde zkrácená periodicita těchto prohlídek, neboť se jedná o riziko ohrožení zdraví.Nakonec i povinnost zajistit ošetření zaměstnance při první pomoci je povinností zaměstnavatele, protože se týká poškození zdraví, jehož následky se manifestovaly v průběhu pracovní doby.
V těchto všech třech případech přímá souvislost s plněním pracovních úkolů zahrnuje i cestu k těmto vyšetřením či ošetřením a zpět, bez ohledu na to, zda je konána v objektu zaměstnavatele nebo mimo tento objekt. V případě, kdy zaměstnanec musí jet na vyšetření v souvislosti s pracovnělékařskou prohlídkou dokonce třeba do krajského města (lékař pracovnělékařské péče jej vyšle na speciální vyšetření), musí nést náklady s tím spojené zaměstnavatel a pak hradí zaměstnanci de facto cestovní náhrady, i když se o pravou pracovní cestu nejedná. To vyplývá ze základní zásady BOZP – veškeré náklady na BOZP nese zaměstnavatel.
Jakým způsobem zaměstnavatel tuto cestu zaměstnance za vyšetřením v souvislosti s preventivní pracovnělékařskou prohlídkou eviduje (tj. zda vypisuje tzv. cesťák) je výhradně na zvážení zaměstnavatele, zákon mu nic bližšího neurčuje.Jde-li však o jiná vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, než výše uvedená, tj. ta vyšetření nebo ošetření, jejichž potřeba na rozdíl od výše uvedených je dána jen zdravotním stavem zaměstnance obecně (např. návštěva zubaře, gynekologa apod.), není přiznána přímá souvislost s plněním pracovních úkolů ani jim, ani k cestě k nim a zpět. Výjimkou je pouze cesta k jinému vyšetření nebo ošetření konaná v objektu zaměstnavatele, jako například cesta do závodního zdravotnického zařízení.
.jpg)
