Pracovní doba a doba odpočinku

4.2.6

Pracovní doba a doba odpočinku

Ing. Pavel Petrů, Ing. Milan Tomeček a kolektiv autorů

Pracovní doba a její rozvržení je nedílnou součástí stanovených pracovních podmínek. Dodržování předpisů pro pracovní dobu je častým problémem, který je vytýkán orgány OIP zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé jsou povinni zaměstnávat zaměstnance tak, aby zaměstnanci byli schopni adekvátně regenerovat své síly a zejména na pracovištích, kde je identifikováno riziko možného ohrožení zdraví některou nemocí z povolání. Zde má být pracovní doba stanovena tak, aby doba, po kterou je zaměstnanec expozicí škodlivin vystaven, byla co nejvíce omezena.

V zásadě si musíme říci, co to vlastně pracovní doba je:

Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci.

Doba, kterou hodnotíme jako odpočinek, není pracovní dobou.

 NahoruSměna

Pracovní doba během kalendářního týdne je rozvržena do samostatných časových úseků. Říkáme jim směna. Směna je tedy část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.

Během dne lze tedy směny stanovit s ohledem na provozní potřeby zaměstnavatele.

 NahoruPracovní režimy

Pracovní režim tedy může být jednosměnný, dvousměnný, třísměnný nebo nepřetržitý.

Dvousměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají ve dvou směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.Znamená to, že zaměstnanci dvou směn nepracují současně na pracovišti a pokud se zde setkávají, tak pouze za účelem předání práce. Třísměnný pracovní režim je režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně střídají v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ve třech směnách. Nepřetržitý pracovní režim je režim práce, kdy se zaměstnanci vzájemně střídají ve směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v nepřetržitém provozu zaměstnavatele; nepřetržitý provoz je takový provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu, to znamená, že zaměstnanci pracují nepřetržitě v sobotu i v neděli, ve svátky ve dne i v noci.

Jsou situace, kdy zaměstnavatel potřebuje, aby mu byl zaměstnanec k dispozici i během doby, která spadá do jeho odpočinku. V takovém případě zákon pamatuje na tzv. pracovní pohotovost. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost dle současné legislativy již není nutné držet na pracovišti, kde zaměstnanec je připraven k případnému výkonu práce, nýbrž pouze mimo pracoviště.

V případě zvýšené potřeby práce je nutné, aby zaměstnanec pracoval nad stanovený rozsah pracovní doby – práce přesčas.

Nejčastějším případem může být např. plnění plánované zakázky, zpracování potravin, které podléhají zkáze apod.

Prací přesčas je tedy práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je konána mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Pokud bude zaměstnanec zařazen do jednosměnného pracovního režimu, bude u zaměstnance s kratší pracovní dobou práce, vykonaná nad 40 hodin týdně, za kterou mu nebylo poskytnuto náhradní volno. Zaměstnancům s kratší pracovní dobou nelze práci přesčas nařídit. Poskytl-li zaměstnavatel zaměstnanci volno na jeho žádost, potom napracování takové doby prací přesčas není.

 NahoruDélka pracovní doby

Délka pracovní doby v týdnu je 40 hodin týdně.

Délka pracovní doby zaměstnanců kteří pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí nejvýše 37,5 hodiny týdně. Takový fond pracovní doby je stanoven nezávisle na směnnosti provozu. U zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí nejvýše 37,5 hodiny týdně, Jestliže zaměstnanci pracují v dvousměnném pracovním režimu, činí týdenní fond pracovní doby nejvýše 38,75 hodiny týdně. U zaměstnance mladšího 18 let nesmí délka směny v jednotlivých případech překročit 8 hodin a ve více pracovních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby v souhrnu překročit 40 hodin týdně.

Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovené pracovní doby může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Jde především o práce, kde na základě identifikace rizik v pracovním prostředí není vhodné z důvodu ochrany zaměstnanců připustit, aby zaměstnanec pracoval v rozsahu pracovních režimů, jak je stanoví zákoník práce.

O tom, jak bude pracovní doba během kalendářního týdne rozvržena rozhoduje zaměstnavatel. Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace je povinen zaměstnavatel rozvržení pracovní doby projednat s příslušným odborovým orgánem. Pracovní doba se zpravidla rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby přihlíží zaměstnavatel k možnostem dopravy zaměstnanců do zaměstnání a k dalším kritériím, aby nebyla ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci a na potřeby energetické situace. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin. je-li mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dohodnuta jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin.

Pokud je potřeba zajistit provoz např.. dle nárazových potřeb zaměstnavatele, např. v návaznosti na splnění zakázek, nebo jedná-li se o práce sezónní povahy ve stavebnictví nebo v zemědělství , může zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací, je-li založena, rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně na určité období popřípadě nerovnoměrné rozvržení pracovní doby dohodnout se zaměstnancem. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas však nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období jednoho kalendářního roku, tedy 12-ti měsíců. Je třeba si uvědomit, že nejdelší délka pracovní doby nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby činit více než 12 hodin. Zaměstnavatel musí vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud nedohodne-li se zaměstnancem jinak.

 NahoruPružná pracovní doba

Pokud to umožňují podmínky provozu a vyhovuje-li to k zájmům zaměstnanců, je možné po projednání s příslušným odborovým orgánem uplatňovat pružnou pracovní dobu

O tom, jakým způsobem bude pružná pracovní doba realizována seznámí zaměstnavatel zaměstnance v pracovním řádu. Je povinen s tím předem seznámit všechny zaměstnance. Pokud je na pracovišti pružná pracovní doba, volí si zaměstnanec sám začátek nebo konec pracovní doby v jednotlivých dnech. Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek, v němž je zaměstnanec povinen být na pracovišti. To je tzv. "základní pracovní doba“.

Zaměstnavatel začátek a konec základní pracovní doby stanoví tak, aby při fondu 40 hodin týdně byla v jednotlivých dnech nejméně pět hodin. Úsek volitelné pracovní doby by měl být nejméně jednu hodinu. Při zkrácené pracovní době a při kratší pracovní době se základní i volitelná pracovní doba stanoví poměrem.

Pokud je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu, nebo i v jiných případech, kde to není vyhovující i z jiných důvodů se pružná pracovní doba nepoužije.

Pružnou pracovní dobu je možné realizovat

• v jednotlivém dni, kdy si každý zaměstnanec sám stanoví začátek pracovní doby. Musí však v daném dni odpracovat takový počet hodin, jaký je pro tento den stanoven podle předem určeného rozvrhu pracovních směn

• v jednom pracovním týdnu, kdy si zaměstnanec sám stanoví začátek a konec pracovní doby. Během jednoho týdne však musí odpracovat dobu, která je pro tento týden stanovena

• ve čtyřtýdenním období, při němž si zaměstnanec sám stanoví začátek a konec směn a je povinen v období čtyř po navazujících týdnů odpracovat fond pracovní doby, který je pro toto období zaměstnavatelem stanoven.

K případné práci přesčas při uplatnění pružného pracovního dne, týdne nebo i čtyřtýdenního období dojde až tenkrát , když zaměstnanec bude pracovat nad stanovený fond pracovní doby v daném období, pokud se nejedná o dosud neodpracovanou část pracovní doby a také o napracování případného náhradního volna.

Vznikne-li zaměstnanci nějaké překážka v práci při zavedení pružné pracovní doby, je třeba dbát následujících opatření

Do pracovní doby lze zahrnout pouze takovou překážku v práci, která nezbytně zasáhla do základní pracovní doby, tj. do doby po kterou je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele. Pokud by překážky práci zasáhly do volitelné pracovní doby, potom se hodnotí jako omluvené. V žádném případě se za ně neposkytuje mzda. Neplatí to ovšem pro činnost zástupců zaměstnanců.

Vyskytly-li by se překážky v práci na straně zaměstnavatele posuzují se jako výkon práce, zasáhnou-li do pružného pracovního dne nebo týdne nebo i čtyřtýdenního období. Překážky v práci se započítají v rozsahu směny připadající na jednotlivý den a to i jedná li se o kratší pracovní dobu.

Pokud zaměstnanec neodpracoval pro omluvené překážky v práci celou směnu při uplatnění pružného pracovního dne nebo celou týdenní pracovní dobu při uplatnění pružného pracovního dne, týdne nebo čtyrtýdenního období, je povinen tuto dobu napracovat nejpozději v době do konce příštího kalendářního měsíce, pokud se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Potrvá-li překážka v práci déle, musí tuto dobu napracovat, jakmile to bude nejblíže možné, nedohodne-li se se zaměstnavatelem jinak.

 NahoruHodnocení práce přesčas při pružné pracovní době

Při uplatnění pružného pracovního dne práce je prací přesčas práce, konaná nad délku směny v daném kalendářním dni. Při uplatnění pružného pracovního týdne nebo čtyřtýdenního období je to práce konaná nad základní pracovní dobu v daném pracovním období.

Odpracovaná doba nebude hodnocena jako práce přesčas, pokud zaměstnanec plnil povinnost odpracovat dobu, kterou dosud nesplnil v rámci týdenního, popřípadě čtyřtýdenního pracovního období nebo konal práci, kterou mu zaměstnavatel nenařídil a ani k ní nedal souhlas.

 NahoruKonto pracovní doby

Konto pracovní doby je jiný způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který může obsahovat jen kolektivní smlouva, popřípadě vnitřní předpis. K uplatnění konta pracovní doby a délce období podle musí mít zaměstnavatel předchozí souhlas jednotlivých zaměstnanců, jichž se bude toto rozvržení pracovní doby týkat. Jestliže je uplatněno konto pracovní doby, nemůže vyrovnávací období přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva však může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.

 NahoruKratší pracovní doba

Kratší nebo i jinou pracovní dobu může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Jiná, popřípadě kratší pracovní doba musí být stanovena písemně v pracovní smlouvě. Kratší pracovní doba se povoluje také ze zdravotních důvodů zaměstnance, pokud to provozní podmínky zaměstnavatele dovolí. Zaměstnavatelé jsou povinni přihlížet k oprávněným důvodům zaměstnanců , jestliže to umožňují podmínky jejich provozu. Kratší pracovní doba nemusí být stanovena tak, že by zaměstnanec musel pracovat po všechny pracovní dny. Délku pracovní směny je možné se zaměstnancem dohodnout.

Mzdové nároky zaměstnance se odvozují od zkrácené pracovní doby.

Pracovní směny, jejich rozvrh včetně stanovení začátku a konce pracovních směn stanoví zaměstnavatel. Je-li u zaměstnavatele založena odborová organizace, je potřeba problematiku pracovní doby s ní projednat. Směna může být dělená. Dělení směny připadá v úvahu v případech jako je např. doprava, spoje nebo obchod.Tam je možné směnu rozdělit do dvou nebo i do více částí. Přerušení práce nelze v takovém případě považovat za přestávku v práci. Problematiku pracovní doby je zaměstnavatel povinen projednat s odborovým orgánem.

V souvislosti se stanovením pracovní doby je zaměstnanec povinen na začátku pracovní doby být již na svém pracovišti a odcházet po skončení pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen stanovit ve vnitřním předpisu, popřípadě tam, kde je založena odborová organizace v kolektivní smlouvě dobu nebytnou k očistě po skončení práce.

 NahoruPřestávky v práci

Pracuje-li zaměstnanec nepřetržitě šest hodin je zaměstnavatel povinen poskytnout mu přestávku na jídlo a oddech v trvání 30 minut. Je-li přestávka rozdělena do několika částí, musí být jedna z nich alespoň 15 minut. Mladistvým zaměstnancům musí být tato přestávka poskytnuta již po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. V kolektivní smlouvě je možné sjednat i delší přestávku v práci. Přestávku na jídlo a oddech nelze poskytnout na začátku a na konci směny. Přestávky v práci se nezahrnují do pracovní doby s výjimkou těch přestávek, které jsou zaměstnanci poskytnuty bez přerušení provozu. Je věcí zaměstnavatele a záleží na vyhodnocení rizik v jeho pracovním prostředí, zda může zaměstnanci přestávku bez přerušení poskytnout. Nejčastěji se takto přestávky poskytují např. u profese vrátný strážný apod., kdy zaměstnanec není vystaven zvýšenému pracovnímu úsilí popřípadě zvýšenému nebezpečí vzniku pracovního úrazu.

 NahoruPřestávky mezi dvěma směnami

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem následující směny odpočinek v trvání 12 hodin během 24 hodin. Tento odpočinek může být zkrácen zaměstnanci staršímu 18 let až na 8 hodin, s tím že následujícího dne musí být odpočinek prodloužen o dobu, o kterou byl zkrácen

Zkrácení odpočinku je možné jen tam, kde to podmínky provozu vyžadují, např. kde

• jde zejména o nepřetržité provozy, kde není možné práci přerušit, také v zemědělství v kulturních zařízeních, při poskytování služeb obyvatelstvu, při opravárenských a údržbářských pracích, při odstraňování živeních událostí nebo hrozí-li nebezpečí pro život nebo zdraví obyvatelstva

Ženy, které pracují v nepřetržitých provozech mohou mít tento odpočinek zkrácen pouze na 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Pokud zaměstnanec ukončí pracovní cestu po 24.hodině, poskytne se mu odpočinek po dobu osmi hodin. Pokud by tato doba byla jeho pracovní dobou, má nárok i na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

 NahoruNepřetržitý odpočinek v týdnu

Nepřetržitý odpočinek v týdnu připadá na dny pracovního klidu a na svátky. Rozvrhnout práci na tyto dny je možné jen v mimořádných případech, pokud to vyžaduje povaha práce a pokud není možné tyto práce provést ve všední dny. Jedná se opět o naléhavé opravné a údržbářské práce, práce v zemědělství a při ošetřování hospodářských zvířat, při odvrácení živelních událostí, práce v kultuře, zdravotnictví apod. Ve svátek je možné kromě toho možné nařídit i práce, které souvisí s ostrahou objektů apod.

V týdnu je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek za každých sedm kalendářních dnů odpočinek alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu se stanoví tak, aby do něj pokud možno spadala neděle. Po projednání s příslušným odborovým orgánem může u zaměstnanců, kteří jsou starší 18 let zaměstnavatel zkrátit dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu až na 24 hodin v případech, kdy je nezbytné zvýšit počet zaměstnanců (sezónní práce), při zajištění služeb obyvatelstvu, ve zdravotnictví a také u prací, které mají být provedeny za účelem odvrácení nebezpečí živelních událostí. V takových případech musí být zaměstnancům poskytnut odpočinek tak, aby za dva týdny činila jeho délka 70 hodin. V zemědělství je možné po dohodě se zaměstnancem poskytnout nepřetržitý odpočinek za období tří týdnů v délce 105 hodin. Jsou-li v zemědělské organizaci založeny odbory, je možné tuto věc sjednat i v kolektivní smlouvě.

 NahoruEvidence pracovní doby

Jako prvotní mzdový podklad slouží evidence pracovní doby.

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci na jeho žádost evidenci docházky, která je o něm vedena předložit. Do oblasti evidence docházky směřuje ze stran zaměstnavatelů nejvíce stížností. Většina jich spočívá v tom, že je vedena tzv. dvojí evidence docházky. Jedna pro případ kontroly ze strany příslušného oblastního inspektorátu práce a druhá skutečná, kam si zaměstnanci vyznačují skutečný výkon práce.

Podněty směřují také k tomu, že zaměstnancům pro zfalšování docházky není vyplácena ani zasloužená mzda. Je proto nutné na evidenci docházky klást zvláštní důraz.

 NahoruPracovní pohotovost

Pokud se předpokládá, že zaměstnanec bude muset vykonávat další práci, může se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout na výkonu pracovní pohotovosti. Pracovní pohotovost je doba, při níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce pro případ naléhavé potřeby a mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě, na kterém se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodl, které je ovšem odlišné od pracovišť zaměstnavatele. Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat jen jestliže se s ním dohodne. Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde se do pracovní doby nezapočítává.

 NahoruPráce přesčas

Bude-li zaměstnanec pracovat nad rámec pracovní doby, je zaměstnán prací přesčas.

Zákoník práce stanoví, za jakých podmínek a v jakém rozsahu je možné nařídit výkon práce nad rámec týdenní pracovní doby nebo mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Pokud zaměstnavatel neplní plánované úkoly, může zaměstnanci práci přesčas nařídit. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním…