PhDr. Alena Juklíčková
NahoruVymezení pojmu "Pracovní podmínky“
Lidé v pracovním procesu se řídí sociálními a ekonomickými cíli a
vytvářejí hmotné i duchovní hodnoty. Vstupují přitom do vztahů s jinými lidmi a
vytvářejí mezi sebou vztahy jako členové společnosti, podniku i pracovního
kolektivu. Ve své podstatě pracovní proces je složitý sociálně ekonomický jev.
Současně se jedná i o jev biologický, protože pracovat znamená spotřebovávat
tělesnou a duševní energii organizmu. Člověk je během pracovního procesu
vystaven rozličným vlivům pracovního prostředí, rizikům provozu strojního
zařízení a také působení látek a surovin, které jsou zpracovávány. Proto
pracovní podmínky nejsou pouze sociálně-ekonomickým, ale i
zdravotně-hygienickým lékařským i psychologickým aspektem.
Složitost pojmu pracovní podmínky vede k možnosti různorodých
postupů při vymezení pojmu. Řada vědních oborů se soustředí na pracovní
prostředí, kterému je dělník během pracovního procesu při své pracovní činnosti
vystaven, jiné se soustředí na reprodukci pracovní síly, délku pracovní doby,
další se soustředí na vlivy, které pro člověka vyplynou v důsledku práce, další
preferují mzdu a způsoby odměňování.
Významný je především komplexní charakter tohoto pojmu, který
zahrnuje celek společensko-politických, ekonomických, technických,
psychologických , zdravotně-hygienických a estetických podmínek pracovního
prostředí, pracovních prostředků, pracovních předmětů a technologických
procesů.
V oblasti identifikace pracovních podmínek vystupují do popředí
pojmy jako např. ochrana práce, bezpečnost práce, hygiena práce, kultura práce,
humanizace práce apod.
Lze proto z těchto důvodů pracovní podmínky definovat jako:
souhrn objektivních podmínek a vztahů, které zprostředkovaně nebo
bezprostředně vyplývají ze součinnosti složek pracovního procesu. V tomto
smyslu je pro pracovní podmínky rozhodující vliv způsobu výroby, ekonomické,
právní, kulturní, zdravotní a sociální poměry a tomu odpovídající
technickoorganizační systémy. Mezi pracovní podmínky patří i organizace výroby
a práce. Z hlediska ochrany veřejného zdraví je třeba zaměřit se na obory s
vyšší zaměstnaností žen, mládeže, ale i starších lidí v produktivním věku. Pro
tyto kategorie zaměstnanců je důležité nejen ulehčení práce, zlepšení
zdravotně-hygienických podmínek, ale i podstatné omezení nočních směn a omezení
přesčasové práce.
Důležité je i snižování počtu nemocí z povolání a pracovních úrazů.
Při výskytu nemocí z povolání se projevuje přímá souvislost s úrovní
zdravotně-hygienických podmínek na pracovišti. Z kontrolních poznatků lze
dokumentovat, že společnost může dosáhnout pokroku ve zlepšení zdravotního
stavu zaměstnanců nejen zdokonalováním celkové preventivní zdravotní léče, ale
i zvýšenou ochranou zaměstnanců, tedy i snižováním rizikových faktorů
pracovních podmínek. Zlepšení pracovních podmínek v průmyslu, ale i v jiných
odvětvích předpokládá zdokonalování organizace práce, normování i odměňování
práce,…
