Dotaz:
Jak mám správně postupovat, aby došlo k naplnění ustanovení § 105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., kde je mimo jiné napsáno, že o pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první (u něhož k pracovnímu úrazu došlo) povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností...
Jsme např. povinni šetřit pracovní i úrazy zaměstnanců cizích firem, které pro nás něco vykonávají v různých níže uvedených případech, i když v některých případech činnosti cizího zaměstnance vlastně ani nerozumíme? První dva body jsou mi asi jasné, že ano, ovšem třetí bod si nedokážu zcela představit, a to zejména s ohledem na různorodost, odbornost a specifičnost vykonávaných prací, kdy se mnohdy o úrazu ani nedozvíme...
1) Poštovnímu doručovateli se stane úraz v prostorách objektu, kam pro nás nesl poštu.
2) Opravář kopírky se zraní při opravě zařízení v našem objektu.
3) Firma bude opravovat část kolejiště v železniční dopravní cestě, kde se zraní cizí zaměstnanec - pracoviště, příp. staveniště bude firmě ale předané, přesto se v daném úseku bude stále provozovat železniční doprava, kde se mohou vyskytovat i naši zaměstnanci v rámci zajištění jiné související údržby železniční cesty. Jedná se prosím stále o naši povinnost úraz šetřit i těchto cizích zaměstnanců, protože se jedná v souvislosti s ustanovením zákoníku práce o "zaměstnavatele, u něhož k pracovnímu úrazu došlo"?
Odpověď:
To ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce je velice důležité. To vložila do zákona praxe, potřeba toho, aby zaměstnavatel, na jehož pracovišti se úraz stane, o tom informoval zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, tedy odpovědného zaměstnavatele. Za pracovní úraz odpovídá primárně zaměstnavatel zaměstnance, ten jej vyšetřuje i odškodňuje.
Ve starém zákoníku práce č. 65/1965 Sb. bylo v § 133c řečeno pouze „Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, a za účasti příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu.“ A to často inspektorátu práce nestačilo. Často zaměstnavatel pracoviště, kde k úrazu došlo upravil, odstranil závady apod. a když se měl úraz vyšetřit, tak nebyly důkazy a zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nemohl objektivně vyšetřit příčiny a okolnosti úrazu. Proto nyní platný zákoník práce v r. 2007 rozšířil předmětné ustanovení o povinnost zaměstnavatele, na jehož pracovišti se úraz stal, spolupracovat se zaměstnavatelem úrazem postiženého zaměstnance.
Je ve vlastním zájmu zaměstnavatele, na jehož pracovišti došlo k úrazu, aby si úraz vyšetřil. To si udělá tzv. sám pro sebe, aby sám sebe chránil, a to právě proto, že přijde inspektorát a bude se ptát „Tak jaký tu máte nepořádek?! Co se stalo“ Zaměstnavatel, na jehož pracovišti se úraz stal ani nevyplňuje záznam o úrazu ani úraz neodškodňuje, to dělá výhradně jen zaměstnavatel zaměstnance.
Ustanovení § 105 odst. 1 zákoníku práce má také návaznost na § 101 odst. 3 zákoníku práce „Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.“ Protože o čem svědčí úraz? Jedině o tom, že toto ustanovení asi nebylo plně respektováno a v praxi naplněno.
Za starých předpisů (starého zákoníku práce) se na vyšetření pracovního úrazu u „cizího“ zaměstnavatele dbalo ještě více, protože platilo pravidlo refundace náhrady škody (ten, kdo úraz zavinil musel škodu zaměstnavateli úrazem postiženého zaměstnance refundovat, nahradit). Dnes refundace v podstatě existuje pouze při úrazech na silnici, kde odpovídá jiný subjekt podle občanského zákoníku. Při střetu odpovědnosti dvou zaměstnavatelů podle zákoníku práce, kteří jsou zákonně pojištěni pro případ své odpovědnosti z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání to není až tak třeba, oba zaměstnavatelé jsou ze zákona pojištěni.
To ustanovení má ale význam právě pro kontrolu prováděnou inspektorátem práce. Samozřejmě, když byste se o úrazu nedozvěděli, tak si nic vyšetřovat nebudete. Připomínám ale, že na každém pracovišti musí být vedoucí zaměstnanec, který odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví při práci a který musí vědět, že došlo k nějaké mimořádné události.
.jpg)
