dnes je 4.12.2022

Input:

Prevence rizik při práci ve výškách a nad volnou hloubkou

13.7.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

8.2.4
Prevence rizik při práci ve výškách a nad volnou hloubkou

Zaměstnavatel musí zajistit ochranu proti pádu zaměstnanců všude tam, kde hrozí nebezpečí pádu osob do hloubky z libovolné výšky nebo tam, kde je ohrožen život nebo zdraví zaměstnanců při pádu například popálením, poleptáním, akutní otravou, zadušením nebo jiným způsobem. Rovněž všude tam, kde se zaměstnanec vyskytuje na pracovišti a přístupové komunikaci 1,5 m a výše nad terénem nebo pokud pod nimi přesahuje volná hloubka 1,5 m. Zaměstnanec na žebříku musí být chráněn proti pádu z výše od výše chodidel 5 m.

Pokud jsou na pracovišti nepříznivé klimatické podmínky, které výrazně zvyšují nebezpečí pádu nebo sklouznutí, musí zaměstnavatel práce přerušit. Jedná se o situace, kdy je vidět na vzdálenost kratší než 30 m (silný déšť, sněžení), kdy teplota poklesne pod –10 ºC, vítr překračuje hodnoty stanovené v příloze k nař. vl. č. 362/2005 Sb., v bouři, při námraze apod.

Prostředky kolektivní ochrany

Zaměstnavatel k ochraně zaměstnanců proti pádu přednostně využívá prostředků kolektivní ochrany jako technické konstrukce, např. ochranná zábradlí a ohrazení, poklopy, lešení a pracovní plošiny. Zaměstnavatel je zřizuje za účelem zvýšení místa práce, případně k ochraně zaměstnanců proti pádu jako prostředky kolektivní ochrany. Tato zařízení musí splňovat následující podmínky:

  • konstrukce musí být stabilní a dostatečně zabezpečena proti pádu a zřícení, zejména v důsledku působení vnějších sil, např. větru,

  • pojízdné a volně stojící konstrukce je nutno zabezpečit proti překlopení a převrácení řádným ukotvením,

  • nebezpečné otvory – mezery v podlahách konstrukce musejí být zakryty dostatečně únosným poklopem, který musí být zajištěn proti posunutí, překlopení nebo jinému nežádoucímu pohybu a musí být zapuštěn do úrovně okolní podlahy,

  • mezery mezi vnějším okrajem podlahy konstrukce a přilehlou budovou v koutech, rozích, štítových stěnách, u vystupujících říms, balkonů, lodžií apod. musejí být zabezpečeny proti propadnutí osob,

  • je zakázáno šplhání a vystupování po konstrukčních prvcích (nepoužití žebříku),

  • volné okraje pracovních podlah musejí být opatřeny zábradlím o výšce min. 1,1 m se zarážkou (ochrannou lištou) u podlahy o výšce 0,15 m. Zarážka slouží k zachycování předmětů proti pádu, případně k zabránění pádu osob Při výšce podlahy nad okolní úrovní vyšší než 2 m, musí mít zábradlí jednu nebo více středních příček. Konstrukce zábradlí může být přerušena pouze v místech, kde ústí žebříky nebo schody na pracovní podlahu,

  • zábradlí musejí být konstruována tak, aby vyloučila zachycení zaměstnanců,

  • při úmyslném shazování součástí konstrukce nebo jednotlivých předmětů z výšky při montáži a demontáži i v případě nahodilého pádu materiálu z volného okraje konstrukce musí být zabezpečeno místo dopadu tak, aby nedošlo k ohrožení vlastních i cizích zaměstnanců, občanů a veřejnosti.

Práce na žebřících

Pro použití žebříku je stanoven limit, že ho lze použít pro krátkodobé, fyzicky nenáročné práce při použití jednoduchého nářadí. Toto vymezení je obecné, bude proto rozhodující správná aplikace daného požadavku. Dalším limitujícím faktorem je podmínka, že při výstupu, sestupu a práci na žebříku musí být zaměstnanec otočen obličejem k žebříku a musí mít možnost přidržet se ho oběma rukama. Při rozhodování, zda pro práci použít žebřík nebo jinou konstrukci, určenou ke zvyšování místa práce, je nutné brát v úvahu především tyto skutečnosti:

  • Žebřík není stabilní konstrukce. Jeho nestabilita je dána nevýhodným poměrem mezi šířkou základny, která je dána vzdáleností mezi postranicemi žebříku a výškou pracoviště na žebříku. Např. pro volně stojící lešení je za bezpečný považován poměr šířky základny k výšce lešení 1 : 4, a to se jedná o tuhou a pevnou konstrukci s pracovní podlahou a podstatně nižším těžištěm. Přesto ani tento poměr není u žebříku vždy dodržen. Uvědomíme-li si výšku těžiště při práci na žebříku a nepříznivý poměr šířky k výšce, nelze toto nebezpečí podceňovat. Na žebříku proto nelze provádět práce, při kterých by zaměstnanec musel manipulovat s těžkými předměty (po žebříku se smí vynášet a snášet břemena o maximální hmotnosti 15 kg), které by mohly vyvolat ztrátu stability, nebo práce, při kterých by byl nucen vyklánět se přes postranice žebříku.

  • Z výše uvedených důvodů je zakázáno pracovat na žebříku s vibračními nástroji jako např. s řetězovou pilou nebo ručním pneumatickým nářadím.

  • Vystupovat na žebřík a sestupovat ze žebříku musí zaměstnanec obrácen obličejem k žebříku, tak, aby se kdykoli mohl bezpečně uchopit a opřít.

  • Žebřík nemá pracovní podlahu. Zaměstnanec na žebříku stojí pouze na příčli, tedy nestojí celými chodidly. Kromě únavy chodidel a snížení jejich citlivosti může dojít ke sjetí nohou po příčli i ztrátě stability zaměstnance na žebříku. Na žebříku proto nelze pracovat dlouho a je nutné zajistit střídání nebo bezpečnostní přestávky, i když se budou provádět práce krátkodobé, které nepřesáhnou délku jedné pracovní směny.

  • Stabilita žebříku závisí také na jeho sklonu (u opěrných žebříků), stavu podlahy, na které stojí a místu, o které se opírá. Žebřík lze proto použít pouze tam, kde ho lze opřít do bezpečného sklonu (optimální je 3 : 1, nesmí být menší než 2,5 : 1), postavit na pevnou a rovnou plochu, opřít o pevné místo, z kterého nesklouzne nebo se nezvrátí.

  • Dvojité žebříky musí být možno rozevřít a musejí být vybaveny řetízkem, který umožňuje otevřít žebřík pod úhlem 40 °.

  • Místo práce musí být v takové výšce, aby na něj snadno zaměstnanec dosáhl z bezpečného místa na žebříku, aby bylo možné dodržet minimální vzdálenosti od horního konce žebříku. Bezpečná vzdálenost od horního konce je ta, kdy u opěrného žebříku je vzdálenost chodidel nejméně 0,8 m a u dvojitého žebříku 0,5 m od jeho horního konce.

  • Charakter činnosti prováděné na žebříku nesmí ohrozit stabilitu žebříku nebo zaměstnance na něm. Např. nelze provádět práce, při kterých by mohl být zaměstnanec na žebříku zasažen předmětem, materiálem apod.

  • Musí být zajištěna stabilita konstrukce žebříku, která je dána jeho technickým provedením a stavem.

  • Žebříky jsou impregnovány proti vnějším klimatickým vlivům fermežemi, ale nejsou v žádném případě natřeny barvou.

  • Žebříky jsou zajištěny ve spodní části proti uklouznutí různými kovovými bodci v měkkém terénu nebo pryžovými patkami na pevné podložce nebo jiným způsobem.

  • V horní části jednoduchých žebříků může být použito závěsných háků nebo jiných pomůcek k zavěšení. Postranice jsou zpevněny za první a poslední příčlí

Nahrávám...
Nahrávám...