4.2.8.8
Příklad dalších otázek pro sestavení testu pro vedoucí zaměstnance
Jan Lonsmín
Následující příklady testových otázek vycházejí především z ustanovení zákoníku práce a některých s ním souvisejících právních předpisů. S ohledem na to, že jde pouze o vzor, jsou správné odpovědi u každé otázky zařazeny pod písmenem a).
NahoruBOZP – část "obecná“
Zaměstnavatel je při zajišťování BOZP povinen pouze:
a) zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce,
b) zajistit zdravotně nezávadné prostředí,
c) zajišťovat podmínky.
Povinnost zaměstnavatele zajišťovat péči o BOZP se vztahuje:
a) na všechny osoby, které se s jeho vědomím zdržují na pracovištích,
b) pouze na zaměstnance, kteří u něho pracují v pracovním poměru,
c) pouze na zaměstnance pracující na základě pracovní smlouvy nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Při vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění je zaměstnavatel povinen zejména:
a) pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek,
b) přizpůsobovat stav svých pracovišť vývoji nejnovějších poznatků vědy a techniky,
c) zajistit dodržování pracovní doby zaměstnanci.
Podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou rizikovými faktory pracovních podmínek:
a) faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost),
b) faktory, které představují zvýšenou míru ohrožení životního prostředí,
c) pouze faktory, jimž nesmějí být exponováni mladiství a těhotné ženy.
Pokud nelze rizika na pracovištích odstranit je zaměstnavatel povinen:
a) vyhodnotit rizika a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno,
b) bez odkladu oznámit příslušné pojišťovně, u které je pojištěn zákonným pojištěním odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zvýšenou možnost vzniku škodné události,
c) ve zvýšené míře dbát o zlepšování pracovních podmínek.
Zaměstnavatel podle zákoníku práce nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, které:
a) neodpovídají jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
b) vyžadují souhlas orgánů státního odborného dozoru nebo orgánů ochrany veřejného zdraví,
c) vzhledem ke zvýšeným nárokům jsou upraveny zvláštními předpisy.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky:
a) není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce,
b) má-li zaměstnanec důvodné podezření, že je bezprostředně a vážně ohrožován při výkonu práce na zdraví nebo na životě,
c) požádá-li o ně zaměstnanec se zřetelem na rizika možných ohrožení své bezpečnosti a zdraví.
Kromě osobních ochranných pracovních prostředků, je zaměstnavatel povinen podle zákoníku práce poskytovat zaměstnancům s přihlédnutím k charakteru práce a pracovních podmínek:
a) mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, též ochranné nápoje,
b) prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti,
c) finanční prostředky na pořízení regeneračních krémů a mastí.
S používáním osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanec:
a) musí být seznámen,
b) může být seznámen,
c) musí být seznámen, pokud o to požádá.
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli:
a) zpracovat vlastní seznam ochranných prostředků na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce,
b) vést pouze evidenci vydaných ochranných prostředků,
c) pořizovat záznamy z kontrol používání ochranných prostředků.
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky:
a) bezplatně; poskytování nesmí nahrazovat finančním plněním,
b) na jejich žádost,
c) podle vlastního uvážení.
Pro účely zákona o úrazovém pojištění práce je pracovním úrazem:
a) poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi,
b) poškození zdraví při náhlém a násilném působení vnějších vlivů na pracovišti,
c) úrazový děj, který má za následek poškození zdraví při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
V případě vzniku pracovního úrazu je zaměstnavatel povinen v prvé řadě:
a) zajistit postiženému zaměstnanci poskytnutí první pomoci a vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu,
b) oznámit pracovní úraz příslušné pojišťovně,
c) ohlásit pracovní úraz příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce.
Zaměstnavatel musí vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:
a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance,
b) k úmrtí zaměstnance,
c) k hospitalizaci zaměstnance déle než pět dní.
Povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní úrazy v knize úrazů platí:
a) pro všechny pracovní úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny
b) pro úrazy, jimiž byla způsobena pracovní neschopnost kratší než jeden den,
c) pro úrazy, jimiž byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny.
Sepsat záznam o úrazu je právním předpisem požadováno:
a) nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení úrazu,
b) …
