dnes je 10.8.2022

Input:

Příklady pracovních úrazů vzniklých v silniční dopravě

30.1.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2.2.10
Příklady pracovních úrazů vzniklých v silniční dopravě

Ing. Miroslava Šmídová

Většina pracovních úrazů v souvislosti s provozem dopravních prostředků vzniká při jízdách po pozemních komunikacích a jejich nejčastější příčinou je buď nedodržení pravidel silničního provozu, nebo mikrospánek řidičů, vzniklý nedodržením stanoveného pracovního režimu – viz podkapitola 9/2.2.4.

Náklady na pracovní úrazy

Náklady vzniklé při jednom smrtelném pracovním úrazu dosahují 8 milionů korun. Celkové náklady za škody vzniklé v souvislosti s pracovními úrazy se pohybují ročně okolo 25 mld. Kč.

Příklady vzniklých pracovních úrazů

V následující části jsou uvedeny některé mimořádné události, jejichž příčiny šetřily orgány dozoru.

Nezajištěná korba nebo kabina

Požadavek § 8 odst. 3 vyhlášky č. 213/1991 Sb., (dnes již neplatné) zakazoval opravovat, kontrolovat a provádět údržbu vozidla, pokud by nebyla zvednutá sklápěcí část zabezpečena proti pádu. I když jde o žádným dalším konkrétním bezpečnostním předpisem neupravený požadavek, je třeba v rámci často i drastického poukazování na vzniklé smrtelné pracovní úrazy při školeních a poučováních řidičů na tuto riskantní činnost upozorňovat a před jejími následky varovat.

  1. Na skládce štěrku se pohybovaly tři osádky nákladních vozidel. Řešily následující problém – na jedné odvozní soupravě zůstala korba "viset“ asi 40–50 cm nad rámem vozidla a ani opakovaným přepínáním vlek – vozidlo nedošlo ke změně (byl zaseknutý dělič). Řidič vozidla s poruchou vlezl pod vozidlo a pokoušel se klíčem povolit přívod vzduchu na ovládací kostce. Další řidič pomáhal – tloukl kladivem na rám s vírou, že v důsledku otřesů dojde k přepnutí děliče. Nakonec se podařilo závadu odstranit, korba se vrátila do spodní polohy. Přitom řidiči pracujícímu pod vozidlem rozdrtila korba hlavu o rám vozidla. Při šetření orgány dozoru bylo zjištěno, že postižený pracovník byl nejen školen, ale podepsal i poučení o zákazu provádět opravy sklápěcího zařízení bez řádného zajištění zvednuté korby.

  2. Řidič dostal ústní příkaz k přípravě nákladního vozidla na technickou prohlídku. Svoji činnost prováděl bez přímých svědků, nicméně z vyšetřování a výpovědi nepřímých svědků vyplynulo, že v momentě, kdy mu nešlo vozidlo nastartovat, použil startovací bombičku. S její pomocí nastartoval, zvedl korbu, vypnul motor a pod nezajištěnou korbou pak pravděpodobně prováděl jen vizuální kontrolu (nebylo nalezeno žádné nářadí). Ze znaleckého posudku vyplynulo, že se pravděpodobně náhodně dotkl vnitřní páky ovládání sklápěcího mechanismu a nevědomky tak korbu spustil. Není bez zajímavosti, že podpěrný přípravek pro tento typ vozidla byl u zaměstnavatele k dispozici. Postižený absolvoval 2 měsíce před svým úrazem školení z dodržování bezpečnostních předpisů.

  3. Poněkud jiný ráz má případ, kdy se řidič snažil korbu podepřít, ale nevhodným způsobem. K smrtelnému pracovnímu úrazu došlo opět – beze svědků. Náhodný kolemjdoucí objevil u auta, jehož motor byl v chodu, jeho řidiče, zachyceného v oblasti krční páteře mezi rámem a korbou. Při ohledání místa úrazového děje byla nalezena zaolejovaná deska. Otisky (zřetelné letokruhy) byly nalezeny nad zadním diferenciálem na spodní části korby. Lze usuzovat (i vzhledem ke skutečnosti, že nebylo shledáno porušení těsnosti, případné prasknutí hydraulického okruhu), že postižený chtěl vyrovnat deformované dno korby tím způsobem, že při pomalém klesání korby použije uvedenou desku. Došlo však ke sklouznutí a výše popsané tragédii.

Poznámka:  K obdobným tragediím došlo i pod přizvednutou kabinou, nikoli překlopením přes kritický bod, kdy došlo k jejímu zpětnému pádu a smrti řidiče.

Otrava při užití plynového spotřebiče

Při nocování v kabinách vozidel dochází k otravě kysličníkem uhelnatým při používání teplometu k vytápění prostoru pro posádku (jen pro zajímavost, návod k jeho obsluze obsahuje zákaz jeho používání při spánku); došlo nicméně i k smrti vzniklé závadou na nezávislém topení.

  1. Při nocování v kabině nákladního vozidla při – 23 °C si dva řidiči topili propan-butanovým teplometem. Nepoužili 20 metrů vzdálenou prázdnou levnou ubytovnu a volili tento způsob nocování ve vozidle. Byli nalezeni po třech dnech. Řidič zemřel na otravu CO, druhý řidič, trávící odpočinek na předních sedadlech, přežil s těžkými omrzlinami, pro které mu byly částečně amputovány dolní končetiny.

  2. V roce 2006 došlo v zahraničí ke smrtelnému pracovnímu úrazu českého řidiče, způsobenému únikem propan-butanu z neodborně provedeného připojení plynové chladničky na zásobní láhev. Chladničkou si postižený vybavil své vozidlo bez vědomí zaměstnavatele.

Úrazy při opravách vozidel

Při opravách vozidel, ať již dílenských nebo vzniklých při provozu vozidla, dochází, zvláště z důvodu podcenění nebezpečí, k vážným úrazům.

  1. Četa opravářů se vracela služebním vozidlem z pracovního dne. Při obědě si všichni s výjimkou řidiče dali po obědě 2-3 piva a něco ostřejšího. Při následné cestě po nečekaném zastavení nemohl řidič vozidlo rozjet. Po ohledání zjistil poruchu na kardanové hřídeli, a protože nemohl závadu odstranit, vydal se do blízkého stavení telefonovat zaměstnavateli o pomoc. Vozidlo nezajistil. Jeho spolujezdci (rozjaření požitým alkoholem) se rozhodli, že mu pomohou a závadu odstraní do jeho příchodu. Vlezli pod vozidlo a jeden z nich tak nešťastně manipuloval hřídelí, že se auto na mírném svahu dalo do pohybu. Jeden z "opravářů“ se ještě stačil odkoulet, druhý byl přejet v oblasti hrudníku (následně v nemocnici zemřel).

  2. Při opravě potrubí vodního chlazení motoru autobusu KAROSA pod zvednutým, proti pádu a pohybu nezajištěným vozidlem, došlo k vysmeknutí zvedáku, následnému pádu a smrti opraváře. Vyšetřovací pokus vyloučil technickou závadu hydraulického zvedáku, jednoznačnou příčinou vzniku úrazu bylo použití nebezpečného postupu a způsobu práce ze strany postiženého (zvedák podložen hydraulickými hranoly tak, že zvednutý autobus byl vratký a nestabilní, nebyl zajištěný proti nahodilému pohybu ani podložený tzv. "kozami“ proti zabránění jeho případnému pádu.

  3. Při provádění opravy na spodku vozidla nezajištěného proti samovolnému pohybu na opravárenské rampě došlo chybnou manipulací opraváře k uvedení startéru do činnosti, nežádoucímu pohybu vozidla, jeho pádu z rampy a smrti opraváře. I z toho důvodu je jako určitý bezpečnostní prvek požadováno neprůjezdní prohlídkové rampy vybavovat koncovou zarážkou (bod 7.2 přílohy nařízení vlády č. 101/2005 Sb.).

  4. Zdrojem smrtelného pracovního úrazu v opravně vozidel se stalo odmašťování rozebraných ložiskových krytů. Bylo prováděno na pracovním stole v otevřené nádobě s cca 10 litry technického benzínu. Při užití akumulátorového šroubováku došlo k zahoření desky stolu – postižený se snažil dostat z dosahu požáru nádobu s benzínem – přitom se tímto benzínem polil a začal hořet. Spolupracovníci v nedaleké hale byli přivoláni voláním postiženého. Jeden ze zachránců s hasicím přístrojem uklouzl, padnul do rozlitého benzínu na podlaze a sám začal hořet. Oba byli převezeni s těžkými popáleninami na specializovaná pracoviště, bohužel první z nich nepřežil.

  5. Řidič dostal od svého přímého nadřízeného pokyn v odborném pneuservisu zajistit opravu píchnuté pneumatiky. Píchnutá duše byla opravena a z důvodu, že na montáž bylo nutno čekat, rozhodl se řidič provést v autodílně svého zaměstnavatele montáž a nahuštění pneumatiky sám. Po montáži hustil pneumatiku bez jakéhokoli ochranného zabezpečení, při jejím přehuštění (u použitého kompresoru nebyl tlakoměr) došlo k vymrštění poloviny děleného ráfku přímo na hlavu postiženého, který byl nad ní skloněn a přidržoval tlakovou hadici od kompresoru u ventilku pneumatiky. Smrtelně zraněný byl vyučený automechanik, byl seznámen se všemi pracovními činnostmi a nebezpečím. Provádění této nebezpečné činnost mohlo být ovlivněno i alkoholem, který byl dle pitevního protokolu u něj v krvi zjištěn. Zaměstnavatel se své odpovědnosti za smrtelný úraz nezprostil zcela – závady na jeho straně spočívaly v provozu kompresoru bez tlakoměru, nedostatečné kontrole koncovek při huštění a v dalším porušení povinností stanovených bezpečnostními předpisy.

  6. Je zařazen do této kategorie, i když se vlastně o klasickou opravu nejednalo. Osádka autobusu Neoplan (2 řidiči) umožnila cestujícím na odpočívadle vystoupit a realizovat hygienickou přestávku. Cestující vystupovali a posléze nastupovali obojími dveřmi. Po jejich úplném nastoupení řidič zmáčknul ovladač zadních dveří a v domnění, že je uzavřel, se z parkoviště rozjel. V době, kdy již najížděl do navádějícího pruhu dálnice, byl voláním cestujících upozorněn, že zadní dveře nejsou uzavřené. Oba řidiči se snažili manipulovat s tlačítkem ovladače, který je umístěn na palubní desce vedle tlačítka na ovládání dveří předních. Řidič vozidla stále pokračoval v jízdě, a protože byl nucen věnovat též pozornost provozu na dálnici, nedopatřením došlo k otevření dveří předních. Shodou okolností v tom momentu byl řidič nucen strhnout řízení prudce vlevo – při tomto manévru došlo k vypadnutí druhého řidiče, jeho pádu na zem a přejetí obou nohou pravými koly zadní nápravy.

Nakládka a vykládka a plachtování vozidel

Každoročně dochází k úrazům při výše uvedených činnostech. Není to jen klasická nakládka a vykládka, ale i nevhodně odjištěné čelo či boky nákladních vozidel a pád nákladu dolů na postižené, při plachtování vozidel se často jedná o riskantně postavený žebřík a nemusí se vždy jednat jen o okamžitou tělesnou indispozici zraněného, ale o nečekané podklouznutí či ujetí žebříku. Není řídkým jevem, že se pracovníci nakládky a vykládky bez dostatečného soustředění a opatrnosti pohybují po ložné ploše vozidel, dostanou se na kraj a dochází k jejich pádům.

  1. Nákladní automobil plný přimrzlých štěpků přijel do papíren. Řidič zvedl korbu vozidla a pokoušel se štěpky vyklopit – nešlo to a nesjely dolů ani při osvědčeném způsobu – "cukání“ autem, aby se náklad utrhnul. Nakonec se řidič snažil nalezenou železnou tyčí náklad rozrušit – což se mu za chvíli podařilo – bohužel našel smrt pod hromadou vyklopených štěpků.

  2. Přimrzlý náklad zeminy již několik dní nešel vyklopit, a tak blokoval vozidlo, které bylo nutno připravit na technickou prohlídku. Řidič zvedl korbu, vzal nářadí a chtěl zeminu rozrušit. Počínal si však tak neopatrně, že nejprve byl udeřen povoleným zadním čelem a následně zasypán zeminou. V nemocnici, kam byl dopraven, postižený zemřel.

  3. Smrtelný pracovní úraz nevznikl při nakládce a vykládce vozidla, ale nešťastnou náhodou. Vozidlo odjíždějící s nákladem zastavilo u vrátnice a řidič si dovnitř šel vyřídit doklady. Pracovnice ostrahy, v jejíž pracovní náplni byla kontrola kompletnosti nákladu, k vozidlu zezadu přistavila žebřík, vystoupila na něj a prováděla daný úkol. Zamyšlený řidič si tuto nezbytnou praxi po návratu z vrátnice neuvědomil, nezkontroloval, zda nikdo vzadu není, nastartoval a rozjel se. Jeho opomenutí mělo za následek pád žebříku a zranění postižené.

  4. Během vykládky ocelových rour o průměru 300 mm a délce 6 metrů, naložených do pyramidy a spodní vrstvy zajištěné pouze dřevěnými klíny, došlo k jejich sesunutí a pádu z vozidla na zem. V době jejich sesunu se na nich nacházel postižený, který čekal na přísun háku autojeřábu s vázacími lany. Při pádu z vozidla byl jednou z padajících rour přitlačen a na místě usmrcen. Událost se stala v organizaci, která má pro tuto činnost vypracované podrobné směrnice včetně technologického postupu, které mj. zakazují vstupovat na nakládaný a vykládaný materiál a uvazovat ho, pokud lze předpokládat, že může dojít k jeho samovolnému uvedení do pohybu. Tentýž technologický postup ukládá vazači před vlastním skládáním povinnost se přesvědčit, zda je náklad na vozidle bezpečně uložen a zajištěn a v opačném případě přepravci skládání odmítnout.

  5. K popisovanému smrtelnému pracovnímu úrazu došlo na nakládací rampě prodejního skladu propan-butanových láhví. Řidič společně s dalším řidičem posunovali

Nahrávám...
Nahrávám...