dnes je 24.9.2022

Input:

Příklady úrazů a nežádoucích událostí při provozu zásobníků

27.7.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.6.4
Příklady úrazů a nežádoucích událostí při provozu zásobníků

Ing. Antonín Dušátko

Smrtelný úraz při čištění zásobníku

Postižený spolu se svými spoluzaměstnanci prováděl na osudné noční směně čištění zásobníku uhlí, a to na základě příkazu mistra. Pracovní četa měla k dispozici dva záchranné pásy vybavené patnáctimetrovými zajišťovacími lany. Při práci se pracovní četa střídala, a to tak, že vždy jeden pracoval uvnitř zásobníku a zbývající dva jej zajišťovali. Zajišťovací lano bylo uchyceno nad trubkovým zábradlím; bylo omotáno kolem madla a kromě toho jej držel jeden ze zaměstnanců.

Před druhou hodinou ranní, kdy pracoval v zásobníku postižený, jej nahoře zajišťoval pouze jeden spoluzaměstnanec, neboť zbývající se šel v této době najíst. Náhle spoluzaměstnanec zpozoroval trhnutí lana. Snažil se postiženého vytáhnout pomocí zajišťovacího lana, což se mu ale nepodařilo, podobně jako dalším přivolaným zaměstnancům. Postižený totiž spadl do výsypky umístěné 5–6 metrů níže, než původně pracoval. Z uvedeného prostoru se jej podařilo vyprostit až po dvou hodinách a to dodatečně vypáleným otvorem ve výsypce.

Výbuch moučného prachu

V rámci zavádění nové technologie se při funkčních zkouškách zásobníků mouky ukázalo, že stěny jednotlivých sil nebyly zcela hladké, což způsobovalo, že mouka ulpívala na stěnách, přičemž v horních částech sil se tvořily dokonce klenby. Bylo rozhodnuto upravit sila tím způsobem, že v jejich spodní třetině budou zabudovány kovové splachy, které zajistí plynulé vyprazdňování uskladněné mouky.

Přesto, že každé silo ještě před zahájením prací mělo být řádně vyčištěno a po celou dobu prováděné rekonstrukce hermeticky odděleno od sil provozovaných, nebylo toto důležité bezpečnostní opatření zcela respektováno. Dokonce se stávalo, že skladník, pověřený pneumatickou dopravou, omylem dopravoval mouku i do rekonstruovaného sila. Soustavné porušování bezpečnostních opatření způsobilo, že v kritickém okamžiku, kdy montér upaloval plech, došlo k výbuchu, který jednak způsobil zranění 13 zaměstnanců, jednak úplně demoloval část budovy, ve které se sila nacházela. Čtyřposchoďový objekt se zřítil do úrovně druhého patra. Výbuchem byly současně poškozeny stropy, podlahy a zdi správní budovy.

Smrtelný úraz ovlivněný alkoholem

V poledne se konala v šatně kotelny schůze pracovního kolektivu spojená s občerstvením. Podávaly se chlebíčky, pivo desítka, režná a slivovice; schůze se zúčastnili i zaměstnanci odpolední směny – mezi nimi i postižený, který po jejím skončení odešel na svoje pracoviště. Někteří zaměstnanci ještě setrvali v šatně, ostatní postupně odcházeli domů. Během odpolední směny se postižený několikráte vrátil do šatny; kolem 21.30 hodin kdy byl v šatně spatřen naposledy, bylo na něm již patrné, "že něco vypil“. Po půlnoci ze šatny odešli poslední zaměstnanci.

Po svém posledním odchodu ze šatny odešel postižený do druhého poschodí, kde vstoupil dveřmi na plechový ochoz pásového dopravníku uhlí a v souvislosti s plněním pracovních povinností pravděpodobně prováděl kontrolu naplněnosti zásobníku uhelným prachem. Při této činnosti vlezl z nezjištěných příčin otvorem v podlaze do zásobníku; patrně aby sesunul uhelný prach z trychtýře ve středu zásobníku. Byl ale zavalen usazeným uhelným prachem.

Šetřením celého případu bylo mj. zjištěno, že vstupy a přístupové otvory do zásobníku nebyly zajištěny proti nežádoucímu vstupu, přičemž uvedený zásobník nebyl ani vybaven zařízením na rozrušování klenby. Vzniklou klenbu bylo nutno rozrušovat tyčí, popř. osobním zásahem zaměstnance, který za tímto účelem musel sestoupit do zásobníku. Současně bylo zjištěno trpěné požívání alkoholických nápojů na pracovišti.

Smrtelný úraz při odstraňování nálepů

Při seškrabávání paliva v pravém zásobníku kotle nechal zauhlovač škrabku zapíchnutou v palivu a šel se podívat na stav paliva v druhém zásobníku. Po návratu však zjistil, že škrabka předtím opřená o stěnu nalepeného uhlí spadla do zásobníku. Zauhlovač proto požádal svého spoluzaměstnance o pomoc při opětovném získání škrabky ze zásobníku – tato se uvnitř vzpříčila o zkosené stěny výsypky. V okamžiku, kdy zauhlovač kontroloval stav paliva v dalším zásobníku, vzal si spoluzaměstnanec záchranný pás a vlezl do zásobníku ve snaze o získání spadlé škrabky; o počínání spoluzaměstnance zauhlovač nevěděl – pouze tak usuzoval z dodatečně napnutého záchranného lana, které vedlo do zásobníku.

Pohledem do zásobníku ale zauhlovač zjistil, že došlo k zavalení spoluzaměstnance uvolněným palivem. Při snaze o vytažení postiženého se ale záchranné lano přetrhlo. Vzhledem k tomu, že postiženého nebylo možno vytáhnout ze zásobníku normálním způsobem, bylo nakonec nutno autogenem rozřezat výsypku zásobníku – svodku, určenou k vypouštění paliva na rošt kotle. Takto byl postižený přibližně po 2 hodinách vyproštěn ze zásobníku – pochopitelně již mrtev. Šetření popsané tragédie mimo jiné odhalilo nezajištění vstupních otvorů do zásobníku, závadný technický stav záchranného lana a požívání alkoholických nápojů v průběhu směny na pracovišti apod.

Výbuch dřevního prachu

V dřevozpracující firmě byl uveden do provozu záložní parní kotel ve staré kotelně. Jednalo se o lokomobilní kotel s předtopeništěm na spalování dřevních odpadů. Předtopeniště bylo zabudováno pod podlahou staré kotelny za situace, že se palivo sypalo do násypky v podlaze. Po naplnění násypky se otevřela svisle posuvná dvířka a palivo se sesulo na šikmý rošt v předkotlí. Mezi dřevním odpadem se nacházel i dřevní obrus. Ten byl skladován ve starém zásobníku. Piliny a dřevní odpad byly dopravovány odsávacím zařízením do dvou odlučovačů a odtud padaly do zásobníku. Zásobník obdélníkového půdorysu byl opatřen rovnou podlahou.V jeho dolní části byla proti sobě posuvná vrata, jimiž bylo možno obsah zásobníku vyprázdnit do prostoru před kotelnou nebo přímo do kotelny.

V osudný den se v uvedeném zásobníku utvořila klenba; žádné palivo nepadalo na dno. Topič proto otevřel svisle posuvná vrata zásobníku vedoucí do kotelny, vstoupil do zásobníku a tyčí se snažil zdola klenbu narušit!!!! Náhle došlo ke zřícení klenby, na což stačil topič reagovat tím, že se vrhl na zem vedle dveří zásobníku a současně výkřikem varoval svého pomocníka, který v tomto okamžiku seděl na lavici proti vratům zásobníku z opačné strany kotelny.

Nárazem zřícené klenby na dno zásobníku se vytvořil oblak směsi velmi jemného dřevního obrusu se vzduchem. Když se tento oblak dostal do styku s horkými dvířky v násypce předkotlí, došlo ke vznícení a výbuchu; tím se značné množství pilin vysypalo ze zásobníku do prostoru kotelny. Pomocník topiče byl zasažen hořícím oblakem, čímž se na něm vznítil pracovní oblek. Snažil se zachránit útěkem z kotelny, ale teprve venku se podařilo jeho spoluzaměstnancům z něho strhnout hořící oděv. Postižený utrpěl popáleniny II. a III. stupně na cca 50 % povrchu těla; po 17 dnech zemřel. Topič, který ulehl na podlahu, nebyl žhavým oblakem vůbec zasažen.

V rámci šetření tohoto úrazového děje bylo mj. prokázáno, že k podobným událostem – výronu dřevního prachu a pilin ze zásobníku s následným výbuchem nebo místním požárem – došlo v minulosti již vícekrát. Z toho jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel o existenci popsaného rizika věděl, ale neprovedl potřebná opatření k jeho vyloučení či alespoň minimalizaci.

Smrtelný úraz při uvolňování ulpělého uhelného prachu

V průběhu noční směny bylo nutno uvolnit nálepy ulpělé na stěnách násypky. Jednalo se o venkovní skládku uhelného prachu, určeného k zauhlování kotelny, ze které bylo palivo buldozerem přihrnováno do plechové násypky a dále dopravováno pomocí dopravníků do kotelny. Zmíněná násypka, zbudovaná zaměstnavatelem, je chápána jako zásobník sypkých hmot. Nebyla ale zajištěna proti možnému pádu dovnitř. V kritickou dobu, jako již mnohokráte předtím, docházelo k nalepování uhelného prachu na stěnách násypky. To byl také důvod, proč se patrně brigádník – důchodce (nebylo očitých svědků) rozhodl kolem třetí hodiny ranní uvolnit ulpělý uhelný prach pomocí krumpáče. Při tomto úkonu spadl ale do násypky, kde byl zavalen uhelným prachem. Za zmínku stojí, že v den úrazu postižený již překročil hranici 70 let života.

Zadušení v zásobníku mouky

V kritický den měla ještě ani ne šestnáctiletá zaměstnankyně ometat povrchy denních zásobníků mouky. Práci prováděla společně se spoluzaměstnankyní, a to tak, že každá ometala na povrchu pět zásobníků mouky, umístěných proti sobě ve dvou řadách. Spoluzaměstnankyně postižené, která uvedenou práci prováděla poprvé, o způsobu čištění povrchů zásobníků blíže nic neřekla, pouze jí ukázala, jak se dostane na zásobník po dřevěných schůdcích. Potom přecházela z jednoho zásobníku na druhý po jejich povrchu – ve výšce cca 1 800 mm nad podlahou, aniž scházela dolů po schůdcích. Tímto způsobem prováděla svoji práci i postižená.

Když spoluzaměstnankyně došla dozadu k prostoru zásobníku č. 1, viděla ještě postiženou na zásobníku č. 9. Poté svoji práci skončila, slezla po dřevěných schůdcích ze zásobníku č. 1 a jelikož postiženou nezahlédla, domnívala se, že tato již šla do šatny. Tam ji ale nenašla, a proto se vrátila zpět do prostoru zásobníků. Záhy si všimla, že sklopná část poklopu u zásobníku č. 10 je otevřená. Po nahlédnutí dovnitř uvedeného zásobníku uviděla nad moukou ruce a část vlasů postižené. Po přivolání pomoci byla postižená vytažena, odvezena do nemocnice, kde ošetřující lékař konstatoval smrt zadušením moukou.

Provedeným šetřením bylo prokázáno, že hlavní příčinou tohoto smrtelného úrazu byl závadný technický stav poklopu, který zajišťoval plnicí otvor denního zásobníku mouky č. 10. Když na tento postižená vstoupila, propadl se i se sklopnou částí, čímž postižená spadla do zásobníku.

Zadušení cementem ve vnitřním prostoru zásobníku

Postižený, který pracoval u násypu cementu do skipového zařízení míchačky – tzv. dávkování cementu, zjistil v osudný den, že ze zásobníku se nesype cement. Jednalo se o zásobník o obsahu 15 t, který je součástí zařízení staveniště. Dávkování cementu normálně zajišťoval šnekový podavač. Popsanou závadu se postižený nejprve pokoušel odstranit tím způsobem, že klepal palicí na spodní část zásobníku. Když se mu uvedeným způsobem nepodařilo uvolnit zatvrdlý cement z dolního hrdla zásobníku, vystoupil na zásobník a pomocí cca 6 000 mm prutu betonářské oceli se snažil přes vrchní kruhový průlez o průměru 450 mm uvolnit utvořenou cementovou zátku v dolním hrdle zásobníku. Vzhledem k tomu, že zásobník byl naplněn pouze asi do 1/5 – 1/4 své výšky a ocelová tyč o průměru 10 – 12 mm značně pružila, nebylo možno tímto způsobem uvolnit utvořenou zátku.

Postižený tudíž vstoupil přes vrchní průlez do zásobníku a pomocí vnitřního žebříku sestupoval ke dnu. Zda ze žebříku spadl, nebylo možno zjistit ani svědecky prokázat. Na jeho vlastní volání přispěchali spoluzaměstnanci, kteří postiženého nalezli v zásobníku po ramena v cementu – tj. cca do 1/3 výše zásobníku. K tak značnému přisypání postiženého došlo po stržení cementu, který původně ulpíval na vnitřních stěnách zásobníku. V celém vnitřním prostoru zásobníku současně došlo ke značnému zvíření cementu, který postižený soustavně vdechoval. Proto přivolaný lékař již mohl jenom konstatovat smrt udušením.

Smrtelný úraz při rozrušování zmrzlého uhlí

V psychiatrické léčebně prováděli pacienti práce spojené se zauhlováním

Nahrávám...
Nahrávám...