6.2.4
Přítomnost pedagoga na pracovišti
JUDr. Eva Dandová
Zákoník práce stanoví zaměstnancům obecnou povinnost, že každý zaměstnanec je povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. To je opět zákonná zásada.
Protože tato zásada v případě pedagogických pracovníků historicky nevyhovovala (pedagogičtí pracovníci běžně vykonávali práce související s pedagogickou činností doma) a protože ředitelé škol postupovali značně nejednotně, vložila novela do zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících ustanovení § 22a, podle kterého platí:
"(2) Pedagogický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti, v době stanovené rozvrhem jeho dohledu nad dětmi a žáky, v době zastupování jiného pedagogického pracovníka a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel.
(3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník."
Z uvedeného tedy vyplývá, že ředitel školy nebo školského zařízení může (ale i nemusí) rozhodnout, že pedagogický pracovník bude tzv. nepřímou pedagogickou činnost vykonávat doma. Práce doma neboli homeworking je zákoníkem práce předvídána a povolena a dá se říci, že v poslední době je i hojně využívána. Práce pedagogického pracovníka má oproti klasické homeworking jednu zvláštnost, a to že zákon výslovně stanoví, že náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě, než na pracovišti zaměstnavatele se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník. Při klasickém homeworkingu musí samozřejmě nést náklady zaměstnavatel. Ale i uvedená právní úprava v zákoně o pedagogických pracovnících je výsledkem historického vývoje – učitelé nikdy nepožadovali po řediteli školy, aby jim přispíval na elektrickou energii, když po večerech opravovali doma písemky a byli rádi, že nemuseli sedět celou pracovní dobu ve škole, ale mohli si odpoledne zařídit osobní záležitosti.
Hlavní charakteristikou pracovněprávního vztahu se zaměstnance vykonávajícím práci mimo pracoviště zaměstnavatele je, že vylučuje soustavnou kontrolu ze strany zaměstnavatele. Tito zaměstnanci totiž nevykonávají práci na pracovišti zaměstnavatele a nejsou v bezprostředním kontaktu se svým nadřízeným vedoucím zaměstnancem a nemají rozvrženou pracovní dobu zaměstnavatelem. Jedná se tak o pracovněprávní vztah, který vyžaduje od zaměstnavatele i zaměstnance větší míru důvěry vůči sobě navzájem. Je ovšem třeba také konstatovat, že práce doma pedagogických pracovníků není žádnou novinkou, praktikuje se již od 19.…