dnes je 1.10.2022

Input:

Provoz zásobníků

27.7.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.6.6
Provoz zásobníků

Ing. Antonín Dušátko

Souhrnné povinnosti provozovatelů

Provozovatelé zásobníků jsou povinni zajistit, aby provozované zásobníky byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve vhodném technickém stavu pro provoz, při kterém budou používány (§ 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.). Provozovatelé zásobníků jsou současně povinni zajistit potřebný stupeň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci všem zaměstnancům (popřípadě též dalším fyzickým osobám) zúčastněným na provozu zásobníků, a to s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví (§ 101 odst. 1 zákoníku práce).

Specifické povinnosti provozovatelů

V souvislosti se zajišťováním bezpečného technického stavu provozovaných zásobníků, jakož i jejich bezpečného a bezporuchového provozu, jsou provozovatelé (vedle všeobecných povinností) dále povinni zejména:

Způsob provozu zásobníků

Provozovat jednotlivé zásobníky za podmínek, pro které byly navrženy a vyrobeny a to v souladu s dodanou průvodní dokumentací (návodem k použití) – všeobecně podle bodu 1.7.4 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 24/2003 Sb., a popř. i bodu 1.0.6 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 23/2003 Sb.; zpracovanou provozní dokumentací a místním provozně bezpečnostním předpisem; u zásobníků, resp. technických zařízení s nebezpečím výbuchu též ve vazbě na písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem (§ 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).

Poznámka:
Dnem 29.12.2009 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 176/2008 Sb., nahrazující citované nařízení vlády č. 24/2003 Sb., které specifikuje obdobné požadavky na návod k použití v bodě 1.7.4 přílohy 1.

Bezpečný přístup k obslužným místům

Stanovit bezpečný přístup obsluhy ke všem obslužným místům u zásobníku, jakož i související technologie (§ 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Při rozhodování o volbě všech pevných vertikálních komunikací by zaměstnavatelé měli vycházet z následujících zásad:

  • žebříky je třeba volit s úhlem sklonu v rozsahu od 75° do 90°,

  • žebříkové schodiště je třeba volit s úhlem sklonu v rozsahu od 45° do 75°,

  • schodiště je třeba volit s úhlem sklonu v rozsahu od 20° do 45°.

Pro sklony do 20° je třeba volit rampy.

Lávky – rovné plochy používané k pohybu z jednoho místa do druhého a pracovní plošiny – rovné plochy používané pro údržbu, prohlídky, opravy, odběr vzorků a podobné činnosti spojené s provozem a obsluhou hlavně technologie navazující na zásobník by měly splňovat následující požadavky:

  • podlahové pochůzné plochy musí mít protiskluzný povrch,

  • musí být pokud možno umisťovány mimo emise škodlivých materiálů nebo látek,

  • jejich umístění musí umožnit práce osob v ergonomické poloze – ve výšce mezi 500 mm až 1 700 mm,

  • minimální podchodná výška musí být 2 100 mm a při zdůvodnění alespoň 1 900 mm – a to v případě, že:

    • lávka či pracovní plošina je používána pouze příležitostně,

    • zmenšení podchodné výšky je provedeno pouze na krátké vzdálenosti,

  • světlá šířka by měla být minimálně 600 mm, ale přednostně 800 mm; 1 000 mm pak v případě, že slouží též k průchodu osob nebo míjení několika osob současně. Ve zdůvodněných případech může být světlá šířka zmenšena na 500 mm a to tehdy, je-li:

    • lávka nebo pracovní plošina používána pouze příležitostně,

    • zmenšení světlé šířky provedeno pouze na krátké vzdálenosti,

  • v případech kdy hrozí riziko pádu z výšky 500 mm a vyšší musí být lávky a pracovní plošiny opatřeny ochranným zábradlím,

  • podlahové plochy mohou mít maximální otvory kterými nemůže propadnout koule o průměru 35 mm; v případech že se podlahové plochy nachází nad místy kde pracují lidé nesmí maximální otvory umožnit propadnutí koule o průměru 20 mm.

Poznámka:
Pokud hrozí nebezpečí pro osoby nacházející se pod pracovní lávkou (zejména od propadnutí drobných předmětů) musí zaměstnavatel přijmout další potřebná opatření – kupř. instalaci krycích plechů apod.

Plošiny a lávky

Zřídit plošiny a přístupové lávky pro obsluhu, údržbu apod. samotného zásobníku o šířce alespoň 500 mm (bod 9 přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). U komunikačních a manipulačních ploch (zejména umístěných ve venkovním prostředí) je nutno řešit i znemožnění usazování kapalin a v zimním období, vytváření námraz a tím i kluzkosti.

Zajištění nebezpečných míst a prostorů

Zabránit přístupu k nebezpečným místům a do nebezpečných prostorů, kde by mohlo dojít k zachycení obsluhy či dalších zaměstnanců (bod 1 přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Za nebezpečná místa a prostory je třeba považovat zejména skladovací – vnitřní prostory u otevřených zásobníků a dále pak místa plnění a vyprazdňování (vypouštění) u všech zásobníků, která bývají osazena – vybavena pohyblivými, zejména pak rotujícími mechanismy. V této souvislosti by měli zaměstnavatelé věnovat zvýšenou pozornost zejména přístupům – přístupovým trasám do vnitřních prostor zásobníků (navazujících technických zařízení na zpracovávání sypkých hmot).

Statická a atmosférická elektřina

Zajistit ochranu před nebezpečnými účinky statické a atmosférické elektřiny (§ 3 odst. 1 písm. g) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., ve vazbě na bod 3 přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).Vedoucí a zodpovědní zaměstnanci by si měli uvědomit, že vybití statické elektřiny přes lidské tělo může způsobit úraz elektrickým proudem. Takovéto úrazy sice zřídka mohou způsobit přímé závažné poranění, avšak návazný podvědomý pohyb v důsledku tohoto zásahu může vést i k vážnému poranění nebo dokonce i smrti. Navíc elektrický výboj, který obvykle předchází tomuto úrazu, může způsobit i zapálení výbušné atmosféry, což je na úseku skladování sypkých hmot v zásobnících vysoce aktuální problém. Úraz elektrickým proudem v důsledku statické elektřiny se liší v určitém rozsahu od ostatních forem úrazu elektrickým proudem v tom, že má krátkou dobu trvání (méně než 1 ms), normálně má vysoké napětí (tisíce nebo desetitisíce voltů) a bezpečné/nebezpečné úrovně jsou vyjadřovány v hodnotách energie nebo náboje namísto proudu.

Rovněž nebezpečí hrozící od atmosférické elektřiny – úderu blesku představuje u zásobníků (zejména umístěných na volném prostranství) aktuální problém. Vedle přímého ohrožení osob jsou při úderu blesku dále ohrožena i hospodářská zvířata (kupř. zásobníky pro uskladnění krmiv bývají umístěny ve výbězích hospodářských zvířat), jakož i objekty a další majetek. Odborní zaměstnanci, řešící ochranu provozovaných zásobníků před účinky statické a atmosférické elektřiny by měli být seznámeni též s částí 5 této části příručky.

Zajištění zásobníku proti možnosti vzniku požáru nebo výbuchu

Vybavit provozované zásobníky vhodným ochranným a zabezpečovacím zařízením k ochraně zaměstnanců před rizikem požáru nebo výbuchu s následným požárem, nebo účinků výbušných směsí látek – sypkých hmot skladovaných v zásobníku (§ 3 odst. 1 písm. r) bod 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Zajištění bezpečnosti technického stavu zásobníků v návaznosti na možnost vzniku požáru nebo výbuchu by zaměstnavatelé měli věnovat mimořádnou pozornost, neboť každá z uvedených nežádoucích událostí může mít, vedle tragických následků pro postižené, též fatální důsledky pro samotného zaměstnavatele.

Specializovaní zaměstnanci pověření tímto úkolem by měli mít dostatečné informace o jednotlivých nebezpečích vedoucích k výbuchu hořlavých sypkých hmot – prachů skladovaných v zásobnících, včetně znalostí charakteristik skladovaných výbušných sypkých hmot (viz též příslušné části viz Skladovací zařízení sypkých hmot - zásobníky). Dále by měli mít představu o důsledcích vzniklých od požárů či výbuchů provozovaných zásobníků, které lze získat též po prostudování kapitol Příklady úrazů a nežádoucích událostí při provozu zásobníků a Analýza úrazů a dalších nežádoucích událostí vykazovaných při provozu zásobníků. Pokud zaměstnavatel nemá potřebné specialisty v okruhu svých zaměstnanců, měl by se při plnění této povinnosti obrátit na externí specializované firmy s dostatečnou zkušeností.

Jakákoliv protiexplozní ochrana by měla vycházet ze znalosti technologie výroby jako celku (nestačí sledovat provoz pouze samotného zásobníku), jednotlivých částí a zařízení technologického celku v podmínkách normálního provozního režimu i podmínkách přechodových – najíždění nebo odstavování zařízení. Vede-li kvalifikované a odborné posouzení k potencionální možnosti rizika výbuchu, je nezbytné zabývat se preventivními opatřeními. Přitom je třeba rozlišovat:

  • aktivní prevenci , která zabraňuje vzniku exploze.

  • pasivní prevenci, která sice nezabraňuje vzniku exploze, avšak omezuje a snižuje účinky a důsledky exploze.

Více viz příslušné části viz Skladovací zařízení sypkých hmot - zásobníky.

Pokud lze u provozovaného zásobníku očekávat vznik přetlaku (ale též podtlaku), potom jak prvky pasivní protiexplozní ochrany, tak i různé poklopy, přístupové dveře, střecha zásobníku apod. musí být navrženy pro předpokládané tlakové/podtlakové provozní podmínky. Prvky pasivní prevence třeba umístit (na střeše zásobníku či v jeho horní části) vzhledem k podélné ose zásobníku tak, aby případný výšleh výbuchu nemohl způsobit převrácení zásobníku.

Zabránění vzniku požáru nebo výbuchu

Zabránit vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem pro případ možného nebezpečí nahromadění plynných nebo tuhých emisí či jejich směsí ve výbušných koncentracích (§ 2 odst. 1 nařízení vlády č. 406/2004 Sb., ve vazbě na bod 4 přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Rovněž zajištění bezpečnosti provozovaných zásobníků (ve vazbě též na navazující technologii) před možností vzniku požáru nebo výbuchu by zaměstnavatelé měli věnovat potřebnou pozornost.

Po přijetí vhodných preventivních opatření (přednostně technických) k ochraně provozovaných zásobníků, včetně navazující technologie, před výbuchem – a též návazným požárem, je třeba posoudit riziko možného výbuchu; zejména ve vazbě na pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a doby jejího trvání, pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, možnosti výbojů statické elektřiny a rozsahu předpokládaných účinků výbuchu (§ 3 odst. 1 nařízení vlády č. 406/2004 Sb.). Následně je třeba – na základě provedené analýzy rizika výbuchu – u provozovaných zásobníků (související technologie) s nebezpečím výbuchu specifikovat prostory a místa s nebezpečím výbuchu – viz viz Skladovací zařízení sypkých hmot - zásobníky Klasifikace nebezpečných prostorů, a tyto prostory a místa vhodně označit. (§ 6 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. a) a c) nařízení vlády č. 406/2004 Sb. a po přihlédnutí k nařízení vlády č. 11/2002 Sb.).

Příklady značení prostorů a míst s nebezpečím požáru a výbuchu

Pokud je zásobník určen pro skladování hořlavých sypkých hmot, popřípadě sypkých hmot vytvářejících výbušné prostředí, musí být označen též příslušný zásobník, a to odpovídající bezpečnostní značkou.

Značení zásobníku určeného pro skladování výbušných sypkých hmot

Značení zásobníku určeného pro skladování hořlavých sypkých hmot

Zaměstnanci, kteří mají být pověřeni obsluhou, údržbou apod. zásobníků (včetně navazující technologie) provozovaných v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí být – vedle vstupního proškolení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a všeobecného proškolení o provozu a obsluze zásobníků, dále proškoleni (a to v dostatečném rozsahu) o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. (§ 103 odst. 2 zákoníku práce v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., ve vazbě na bod 2.1.1 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb.).

Obsluhou zásobníků (navazující technologie) provozovaných v prostředí s nebezpečím výbuchu mohou být pověřeni pouze zaměstnanci, kteří úspěšně absolvovali (vedle vstupního a základního školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a všeobecného školení o provozu a obsluze zásobníků) dále školení o provozu příslušných zásobníků v prostředí s nebezpečím výbuchu a jejich teoretické znalosti a praktické dovednosti, týkající se obsluhy takovýchto zásobníků a jejich ochranných systémů byly prokazatelně ověřeny (§ 102 odst. 1 s přihlédnutím k odst. 2 zákoníku práce v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., ve vazbě na bod 2.1.2 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 406/2004 Sb.).

Současně je třeba zpracovat písemnou dokumentaci o ochraně před výbuchem, která by měla obsahovat zejména:

  • soupis pracovišť a pracovních prostorů, kde se může vyskytnout nebezpečná výbušná atmosféra,

  • stručný (ale výstižný) popis technologických procesů a pracovních postupů z pohledu možných zdrojů nebezpečí s využitím průvodní či provozní dokumentace, technologických postupů, interních aktů řízení apod., včetně požadavků na případné větrání, popisu iniciačních zdrojů atd.,

  • přehled a vlastnosti skladovaných, resp. zpracovávaných sypkých hmot, jejich množství, umístění apod.,

  • vyhodnocení rizika – včetně specifikace možného vzniku nebezpečné výbušné atmosféry uvnitř i vně zásobníku (související technologie), jakož i výčet pracovních činností, které mohou vést k nebezpečí výbuchu,

  • ochranná opatření proti možnému výbuchu.

Uvedená dokumentace musí odpovídat reálnému provozu zásobníku a nesmí být zastaralá (§ 4 odst. 1 písm. d) s přihlédnutím k § 6 odst. 1, 2 a event. též 3 nařízení vlády č. 406/2004 Sb.).

Otvory ochranných zařízení

Stanovit velikosti a tvary otvorů ochranných zařízení s přihlédnutím k nebezpečnému prostoru a s ohledem na vlastnosti, strukturu a množství skladovaných sypkých hmot a na možnosti propadnutí zaměstnanců do zásobníku – sila (bod 5 přílohy č. 5 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Zvýšenou pozornost je nutno věnovat zejména plnícím (násypným) otvorům zásobníků – technických zařízení sypkých hmotna straně jedné ve vazbě na možnost pádu či propadnutí člověka, a na straně druhé s ohledem na možnost zahlcování až ucpání takovýchto otvorů.

Přístup do skladovacího prostoru zásobníku

Nahrávám...
Nahrávám...