Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Psychická zátěž

29.3.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1.13
Psychická zátěž

MUDr. Anna Šplíchalová

Související právní a ostatní předpisy

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 7.

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění, zejména ust. §§ 31 - 33.

    • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, v platném znění, zejména příloha č. 1, bod 10.

a další předpisy uvedené v úvodu kapitoly 3.7.1.0.

Statistika o výskytu psychické zátěže při práci

Zpráva o činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany zdraví při práci za rok 2014 1) uvádí, že práci v riziku psychické zátěže vykonává přibližně 6 % všech pracovníků, jejichž práce byly ke konci roku 2014, v souladu s platnou legislativou, zařazeny do třetí kategorie. V roce 2014 to tedy celkově představuje cca 40 000 osob a jejich proporce se v průběhu posledních let významně nemění.

Psychická zátěž

Z fyziologického hlediska je možné psychickou zátěž definovat jako proces psychického zpracování a vyrovnávání se s požadavky a vlivy životního a pracovního prostředí. Rozlišujeme 3 formy psychické zátěže:

  • senzorická (smyslová) zátěž – vyplývá z požadavků práce na činnost smyslových orgánů,

  • mentální zátěž – vyplývá z požadavků na zpracování informací kladoucích nároky na psychické procesy zejména pozornost, paměť, představivost, myšlení, rozhodování apod.,

  • emoční zátěž – vyplývá ze situací a požadavků vyvolávajících afektivní odezvu 2).

Mezi nejvýznamnější faktory psychické zátěže pracovního prostředí patří:

  • vnucené tempo práce,

  • monotonie práce,

  • práce ve směnném provozu, práce na noční směny,

  • práce v časovém tlaku,

  • sociální interakce a interpersonální aktivity, sociální klima na pracovišti,

  • riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob 2).

Vnucené tempo práce

Vnucené tempo práce znamená striktní podřízenost pracovníka pracovnímu tempu přímo závislému technologickým podmínkám, např. pásová výroba, montážní linky apod. Velmi nepříznivá je kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů.

Monotonie práce

Monotonie práce je opakování stále stejných pracovních úkonů (pohybových či úkolových) s omezenou možností zásahu pracovníka do průběhu této činnosti, např. stále se opakující práce u pásu, vkládání dat, obsluha automatů, sledování chyb ve výrobcích, řízení dopravních prostředků apod. Následkem dlouhodobé monotonie práce je útlum, zhoršení pozornosti, přesycení, snížení zájmu o práci.

Zvládání monotonie práce:

  • osobnostní předpoklady (lépe zvládají introverti než extroverti),

  • odolnost vůči tělesné a duševní námaze,

  • intelektové předpoklady (lépe zvládají osoby s nižší inteligencí),

  • využití sociální opory (dobré interpersonální vztahy, příjemná atmosféra na pracovišti…).

Směnný režim

Třísměnný a nepřetržitý provoz kladou vysoké nároky na přizpůsobení spánkového rytmu, zvládnutí odlišného životního stylu v rodině a adaptaci cirkadiánního rytmu. Práce v noci vede k posunu času práce a spánku proti normální časové struktuře biologického rytmu lidského těla. Pracovníci v noci mohou hůře pociťovat hluk, nepříznivé mikroklima či osvětlení. Cirkadiánní rytmy u pracovníků ve směnném režimu se plně neadaptují na noční práce během jednoho týdne, což vede k poruchám spánku. Denní spánek po noční směně je zkrácen i kvalitativně změněn (celková délka REM fáze je zkrácená), čím vzniká chronická únava.

Práce v časovém tlaku

Práce v časovém tlaku přestavuje pro pracovníka psychickou i senzorickou zátěž. Omezené možnosti přestávek a odpočinku neumožňují dostatečnou regeneraci organizmu a vyvolávají rychlý nástup únavy.

Sociální klima

Sociální klima na pracovišti je dáno osobními vztahy mezi členy pracovního týmu při plnění pracovních úkolů i vztahy s vedením podniku. Špatné sociální klima vede k celkové nespokojenosti na pracovišti. Extrémní situace mohou vyústit až v skrytý teror na pracovišti, který označujeme jako šikana (mobbing, bossing). Šikany se zpravidla dopouštějí agresivní, netolerantní a konfliktní osoby.

Riziko ohrožení zdraví

Při práci, která přestavuje riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob působí komplex zátěžových činitelů. Patří k nim složitost vykonávaných činnosti, nutnost dodržování přísných pravidel bezpečného chování i náročnost práce vyplývající z možného rizika ohrožení zdraví. Příkladem jsou práce v podzemí, ve výškách, pod vodou, práce v rizikovém provozu, pracoviště s vysokým rizikem úrazu, řízení dopravních prostředků, obsluha velínů elektráren, jeřábníci, střelmistři, piloti apod.

Účinky na organizmus

Dlouhodobá psychická zátěž může vyústit v poruchy zdraví:

  • psychosomatická onemocnění (ischemická choroba srdce, vředová choroba žaludku a dvanáctníku, vysoký krevní tlak, porucha metabolizmu cukru a tuků, imunologicky ovlivněné nemoci a mnoho dalších),

  • poruchy v oblasti mentálního zdraví (emoční a náladové disbalance, pracovní nespokojenost, syndrom vyhoření, reaktivní psychóza, posttraumatická stresová porucha, poruchy přizpůsobení, abusus návykových látek, psychotické a neurotické poruchy apod.).

Výskyt NzP

Platný seznam nemocí z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání v platném znění, neobsahuje onemocnění, která by bylo možno dávat do souvislosti s psychickou zátěží.

Výskyt prací s psychickou zátěží

Faktor psychické zátěže se běžně vyskytuje v celé řadě průmyslových výrobních odvětví, zdravotnictví, službách, dopravě a dalších oborech.

Legislativní vymezení pojmu

Přestože v předchozím textu byla psychická zátěž při práci charakterizovaná jako široká škála psychických vlivů, které na pracovníka působí v průběhu práce a ovlivňují tak jeho psychiku i výkonnost, legislativní vymezení psychické zátěže při práci má poněkud užší rámec. S ohledem na obtížnost kvantifikace psychické zátěže při práci, nařízení vlády vychází z přítomnosti jasně identifikovatelných parametrů psychické zátěže. Podle NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění, § 31, se prací s psychickou zátěží rozumí práce:

  • spojená s monotonií,

  • ve vnuceném pracovním tempu,

  • v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,

  • vykonávaná pouze v noční době.

Prací spojenou s monotonií se rozumí práce, při níž je charakteristické opakování stejných pohybových nebo úkolových úkonů s omezenou možností zásahu zaměstnance do jejich průběhu. Monotonie se člení na:

  • pohybovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se opakují jednoduché pohybové manuální úkony stejného typu,

  • úkolovou, kterou se rozumí taková činnost, při které se vyskytuje nízký počet a malá proměnlivost úkolů (NV č. 361/2007 Sb., § 31, odst. 2).

Prací ve vnuceném pracovním tempu se rozumí práce, při níž si zaměstnanec nemůže volit její tempo sám a musí se podřídit rytmu strojového mechanizmu, úkolu nebo rytmu jiného zaměstnance. (NV č. 361/2007 Sb., § 31, odst. 3).

Hodnocení psychické zátěže

Při hodnocení zdravotního rizika psychické zátěže se zjišťuje zdroj jejího vzniku a hodnotí se ostatní okolnosti a vlivy, které vedou k jejímu vzniku (NV č. 361/2007 Sb., § 32). Při posuzování psychické náročnosti pracovních úkolů je nutno si všímat zejména:

  • typu a počtu prováděných úkolů,

  • možnosti variability polohy těla,

  • řazení a variabilita mentálních úkolů,

  • volnost vlastního rozhodování při práci,

  • vazby na další osoby,

  • motivace pracovníka v práci,

  • důležitost rychlého rozhodnutí,

  • vazba na tempo stroje,

  • interpersonální vztahy.

Z hlediska psychické zátěže jsou posuzovány nároky na psychické procesy, zejména vnímání, pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování 2).

K hodnocení zvládání psychické zátěže při práci se u pracovníků používají dotazníkové metody. Výsledky testů se pak hodnotí srovnáním se stanovenými kritickými hodnotami pro daný typ dotazníku.

Kdo provádí hodnocení

Podle zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v aktuálním znění, § 83a, odst. 1, písm. i, může zjišťování psychické zátěže pro účely hodnocení faktoru pracovních podmínek realizovat pouze osoba odborně způsobilá, která má osvědčení o autorizaci (viz podkapitola. 3/7.1.0.této příručky). Dále dle § 38 tohoto zákona, měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: