V pátém pokračovaní našeho seriálu konečně přikročíme k první části pravidelné roční inspekce regálů a tou je kontrola svislosti a přímosti regálových sloupků. Hned na úvod je třeba uvést, že vyhodnocení vertikální odchylky je asi nejdůležitějším prvkem celé kontroly a má naprosto zásadní vliv na bezpečnost celého systému.
Jak ilustruje první obrázek, občas se revizní technik setká s odchylkami, které není třeba ani měřit.
Než se pustíme do popisu praktického provádění kontrol, je třeba si ujasnit dva základní technické termíny, které jsou praxi mnohdy zaměňovány, nebo se chybně používá pouze jeden z nich. Je to instalační a provozní tolerance.
Instalační a provozní tolerance
Instalační tolerance je, jak plyne již z názvu, tolerance, kterou musí regálový systém splňovat poté, co byl úspěšně zkompletován. Co ovlivňuje případnou instalační odchylku regálového sloupku od vertikály? Vlivů není mnoho. Může to být jednak případná nerovnost podlah, která by měla být při montáži vyrovnána pomocí podkladových plechů a především pak kvalita a pečlivost montážní práce. Odchylka v rámci provozní tolerance naproti tomu vzniká působením uložených jednotkových břemen. Jak už jsem opakovaně uvedl v předešlých článcích, regály jsou „dynamické systémy“, které mění svou charakteristiku pod vlivem zatížení. A nejedná se jen o absolutní hodnotu celkového zatížení, ale i o jeho rozložení v jednotlivých ukládacích úrovních. Z toho plyne, že požadavek na instalační tolerance musí být vždy náročnější než požadavek na provozní toleranci. V praxi se samozřejmě může stát, že se provozní odchylka vyrovná instalační, protože vlivy, které ji způsobují, působí v opačném směru. Bezpečnostní požadavky však musí vždy vycházet z nejhorší možné kombinace, která může nastat. V tomto případě tedy z toho, že vlivy, které způsobují provozní odchylku, působí ve stejném směru jako vlivy, které vyvolaly instalační odchylku a obě hodnoty se ve svém důsledku sčítají.
Instalačním tolerancím se podrobně věnuje evropská norma ČSN EN 15620 – Ocelové statické skladovací systémy – Přestavitelné paletové regály – tolerance, deformace a vůle, která tuto problematiku zpracovává detailně pro jednotlivé třídy regálů. Konkrétně:
- třída 100 a 200 – paletové regály s velmi úzkou uličkou, určené pro zakladače,
- třída 300 – paletové regály s velmi úzkou uličkou, pouze pro obsluhu vozíkem s jednotkovým břemenem, který neumožňuje kolmé zakládání,
- třída 400 – regály s úzkou uličkou určená pro specializované typy vysokozdvižných vozíků,
- třída 400 – regály se širokou uličkou určenou pro kolmé zakládání.
Pro účely tohoto článku se budu podrobněji věnovat pouze nejběžnější třídě paletových regálů, tedy regálu se širokou uličkou určenému pro čelní zakládání. Případné zájemce o jiné typy regálů odkazuji na výše uvedenou normu, kde se dají konkrétní tolerance dohledat.
Pro třídu 400 je v normě ČSN EN 15620 (strana 20 až 24) tolerance stanovena následovně: nově zkompletované regály musí být postaveny a předány s maximální odchylkou svislosti, která nepřesáhne 2,85 mm na 1 metr délky regálového sloupku.
Přesný vzorec zní H / 350, z čehož jednoduchým výpočtem zjistíme, že 1000 ÷ 350 = 2,86 mm). To platí jak pro odchylku ve směru X (boční) tak ve směru Z (předozadní). Pro ostatní třídy paletových regálů je tento požadavek výrazně tvrdší, např. pro třídu 300 jsou to 2, respektive 1,33 mm.
Naproti tomu provozní odchylka je definována v normě ČSN EN 15635 (kap. 9.4.8.) jako H/200. Opět jednoduchým výpočtem zjistíme, že 1000 ÷ 200 = 5 mm. Z toho plyne, že požadavek na vychýlení sloupku od vertikály je v případě instalační tolerance přibližně 2 x tvrdší než v případě provozní odchylky.
Při konkrétním měření odchylek svislosti je samozřejmě vhodné vzít v úvahu i případnou chybu měření v závislosti na použité měřící metodě. Je-li pro měření použita obyčejná vodováha, kde se svislost kontroluje vizuálně tak, aby byla bublinka pro svislost mezi vyznačenými ryskami, může chyba činit i několik milimetrů. Vhodnější jsou proto digitální vodováhy. Při jejich pořízení doporučuji podrobně se seznámit s jejich přesností. Pro kontroly regálů jsou vhodné pouze ty, jejichž chyba měření nepřesahuje 0,5 mm na metr.
Někdy se může stát, na regálovém sloupku naměříte odchylku přesahující 5 mm/m, ale regál jako takový může stát rovně, což se zjistí například při kontrolním měření teodolitem. Takové rozdíly se objevují u velmi vysokých regálů – deset metrů a výše. Jedná se o to, že sloupky takto vysokých regálů mohou být již z výroby mírně deformované, nebo u nich mohlo dojít k jisté mírné deformaci během transportu a pokud se svislost zjišťuje vodováhou s délkou 1 metr, je výsledkem takového měření vlastně pouze zjištění, že deformace existuje. V takovém případě nezbývá nic jiného, než svislost měřit i v horních úrovních regálu, nebo použít teodolit, který zaměří minimálně tři body: místo dotyku s podlahou, prostředek a horní hranu regálu. Pokud jsou tyto body ve vertikále, měl by regál vyhovovat.
Ještě bych zde rád připomněl jeden důležitý faktor, a tím je „změna odchylky svislosti v čase“. Je to okolnost, kterou norma nezmiňuje, ale já ji na základě svých zkušeností doporučuji sledovat. Z hlediska bezpečnosti systému nepovažuji za zvlášť rizikovou absolutní provozní odchylku např. 14 mm, která se v čase nemění. Regál sice není úplně rovný, ale je nějakým způsobem zajištěný, například ukotvením nebo zavětrováním. Naproti tomu, zjistím-li při roční kontrole odchylku 6 mm, při další kontrole již 9 mm a opět při další 12 mm ve stále stejném směru, považuji takový systém za velice rizikový, protože je zřejmé, že „pracuje“ a jeho statické parametry se trvale zhoršují. Samozřejmě, že takové sledování vyžaduje precizní vedení kontrolních protokolů.
Někdo by mohl položit i otázku, zda je třeba v rámci prováděné revize kontrolovat všechny instalované rámy? Odpověď závisí na velikosti skladu. Jedná-li se o malý sklad, kde je pár desítek regálových polí, asi je z hlediska časové náročnosti možné zkontrolovat všechny regálové rámy. Pokud provádíte kontrolu ve skladu, který má kapacitu 100 000 paletových míst, kde jsou stovky až tisíce regálových rámů, je to časově nereálné. V takovém případě se kontrolují všechny krajní rámy a namátkově část rámů uvnitř regálových řad, například kolem příčných uliček. S tím počítá i norma ČSN EN 15635, která v odst. 9.4.3. písmeno b výslovně uvádí, že při pravidelné roční kontrole by mělo být zkontrolováno alespoň 20 % z instalovaných komponent, přičemž celá instalace by měla být zkontrolována v průběhu 60 měsíců. Z toho ovšem plyne požadavek, aby v kontrolním protokolu byly konkrétně zaznamenané jednotky, které byly v průběhu té které revize podrobně prohlédnuty.
V praxi provádím občas tzv. „poinstalační kontroly“, kde na vyžádání uživatele kontroluji kvalitu provedené montáže. Zde se poměrně často setkávám s tím, že svislost instalovaných regálů splňuje pouze povolenou provozní odchylku. To znamená, že zjištěné odchylky svislosti nepřekračují hodnotu 5 mm na 1 metr. Bohužel jsou-li poté regály zaskladněny, je celkem běžné, že pak část regálů vykáže odchylku, která už povolenou provozní toleranci překračuje.
Na závěr bloku věnovaného tolerancím by asi bylo vhodné zmínit důležitou informaci. Je povinností dodavatele (montážní firmy) uvést instalační odchylky v předávacím protokolu? Na toto téma lze nalézt odpověď v normě ČSN EN 15620 v příloze C – Dozorová měření před zatížením regálů. Zde uvedené pokyny dodavatelům tuto povinnost neukládají. Jejich povinnost je to pouze v případě, že je tento požadavek uveden ve smlouvě. Je tedy na objednateli regálového systému, pokud bude zápis o instalačních odchylkách požadovat, aby si tuto skutečnost zapracoval do smlouvy o dodávce regálů.
Kontrola mechanických poškození a kontrola přímosti
Nyní můžeme přistoupit k další části kontroly, tzv. kontrole přímosti. Pokud během provedené kontroly nalezené odchylky svislosti zásadně nepřekračují tolerance stanovené normou, je nutné regály zkontrolovat i z hlediska mechanických poškození. Jak už jsem uvedl v některém z předešlých článků většinu mechanických poškození lze nalézt ve výšce do přibližně dvou metrů. Je to dáno především tím, že v této výšce je riziko kolize s manipulační technikou nejvyšší.
Norma ČSN EN 15635 na základě vzniklé deformace regálového sloupku nebo jeho vzpěr rozeznává celkem tři stupně rizika, která definuje jako zelené, žluté a červené. Na jakém základě se toto riziko stanovuje? V úvahu se bere trvalá deformace (průhyb) zjištěná pomocí měřidla o délce 1 000 mm v místě největší deformace. Základní tolerance je závislá na místě, kde poškození vzniklo. Konkrétně je to:
- sloupek – měřeno ve směru z (předozadním) 3 mm
- sloupek – měřeno ve směru x (pravolevém) 5 mm
- horizontální nebo diagonální vzpěra 10 mm
(podrobné informace viz norma ČSN EN 15635 odst. 9.5.1.)
Zelené riziko je definováno jako regál s lehkým poškozením, u kterého nebyla žádná z výše uvedených tolerancí překročena. U takto poškozeného regálu není třeba provádět opravu, ale označený regál je nutné průběžně sledovat a kontrolovat, zda nedochází ke zhoršení jeho stavu.
Žluté riziko je definováno jako poškození, které nepřesáhlo dvojnásobek výše uvedených tolerancí a vyžaduje opravu v co nejkratší lhůtě (do 4 týdnů od zjištění poškození). Charakter poškození je takový, že není nutné okamžité vyskladnění regálu, ale regál se až do opravy nesmí používat. Je třeba si uvědomit, že zaskladňování regálu představuje dynamické namáhání, které může zásadním způsobem zhoršit stav poškození. K nápravě by mělo dojít nejpozději do 4 týdnů. Není-li v této lhůtě oprava provedena, stupeň rizika se automaticky mění na červené riziko.
Červené riziko je definováno jako poškození některé z komponent tak, že naměřené hodnoty přesahují dvojnásobek výše stanovených toleranci. Takový regál musí být okamžitě vyřazen z provozu a vyskladněn. Do opravy se nesmí používat.
Příklady některých poškození.
Nyní bych rád zmínil zvláštní typ poškození, ke kterému často dochází u čelních regálových sloupků, které jsou ukotvené pouze jedním kotevním šroubem. Je to typ poškození, o kterém se norma speciálně nezmiňuje. Tímto poškozením je torze (stočení) předního regálového sloupku. To vzniká – konečně jako i všechna další poškození – především v důsledku nekvalitní práce obsluhy manipulačních vozíků. Palety jsou často uloženy v těsné blízkosti regálového sloupku a při vyskladňování dojde k zachycení regálové patky a jejímu pootočení. U tohoto poškození tkví problém v tom, že pokud budete měřit deformaci pomocí metrového měřidla (např. vodováhy) většinou žádnou odchylku přesahující povolenou deformaci nezjistíte. Tato deformace je většinou rozložena po celé volné délce sloupku až do výše uložení prvního nosníku, což bývá obvykle více než 1,5 metru. Změříte-li však tuto odchylku mezi spojením sloupku a nosníku a patkou, dostanete potom často velmi vysoké hodnoty deformace. Problém opět nejlépe dokumentují přiložené fotografie.
V poslední době se začínají používat plastové ochrany regálových sloupků. Technických řešení je mnoho a samozřejmě se liší jak cenou, tak kvalitou. Pro revizního technika bohužel tato řešení znamenají více práce, protože je třeba, alespoň namátkou kontrolovat stav regálů pod takovýmto krytem. Bohužel nejsou řídké případy, že ochranný prvek přečká kolizi s manipulační technikou bez úhony, ale konstrukce pod ním je poškozená. To se týká především plastových ochran, které jsou dělené a skládají se z několika částí. Opět viz. fotografie.
Závěrem toho článku bych chtěl upozornit na jednu důležitou věc. Žádnou ze závad zjištěných v průběhu kontroly nelze brát na lehkou váhu, i když třeba nehoda, při níž vznikly, nevypadala nijak vážně. Často dochází k tomu, že se neřeší poškozené diagonální a horizontální vzpěry, nebo se dlouhodobě odkládá oprava. Ovšem pokud nejsou závady včas odstraněny, rozsah poškození se může zvětšovat. To je důvodem, proč norma například u žlutého rizika vyžaduje odstranění závady do čtyř týdnů a pokud se tak nestane, zvyšuje se stupeň rizika automaticky na červené riziko.
Pro pochopení tohoto problému uvedu dva příklady z praxe.
(1) Mechanicky nepoškozený sloupek rámu vykazuje odchylku svislosti, která vznikla jen v důsledku dvou poškozených vzpěr, díky kterým nastalo v konstrukci rámu pnutí. Původně odchylka jen nepatrně překračovala provozní toleranci. Regál je však celou dobu pod plným provozním zatížením a deformace vzniklá z důvodu neodstraněné závady a v průběhu času stále roste.
(2) Podobný problém, ale v krátkém časovém úseku, dokumentují následující fotografie. Poškozený nosník nebyl okamžitě po poškození demontován, protože si vedoucí skladu bezprostředně po vzniku závady regál zkontroloval, a ten nevykazoval žádné změny. Regál byl opět pod plným provozním zatížením (s výjimkou poškozené ukládací úrovně). Během následujících 24 hodin došlo vlivem zatížení a pnutí poškozeného nosníku i k deformaci rámu, která již byla viditelná i prostým okem.
Připraveno ve spolupráci s Contia Trading s.r.o.
| Zájemce o podrobnější informace odkazujeme na detailní materiál podrobně mapující celou tuto oblast související s kontrolami regálů a skladů. Tištěná publikace Regály: instalace, údržba, kontroly vyšla v červnu 2020. |
Přechozí kapitoly:
Regály od A do Z (1) Před pořízením
Regály od A do Z (2) Instalace regálového systému
Regály od A do Z (3) Legislativa
Regály od A do Z (4) Technická inspekce - základní termíny, obsah a četnost kontrol
(...)
Regály od A do Z (6) Kontrola vodorovnosti, přetížení regálů a trvalé deformace nosníků
Regály od A do Z (7) Kontrola bezpečnosti systému a bezpečnostního značení
Regály od A do Z (8) Pravidla bezpečné manipulace a identifikace rizik vzniklých při jejich porušení
.jpg)
