dnes je 4.12.2022

Input:

Rizikové faktory pracovních podmínek

31.7.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1.0
Rizikové faktory pracovních podmínek

JUDr. Anna Janáková

Související právní předpisy

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména ust. § 102 odst. 3, odst. 5 písm. f), § 103 odst. 1 písm. h), § 5 odst. 6.

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ust. § 7 a násl.

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zejména ust. § 2 odst. 2 a odst. 3, § 31, § 82 odst. 2 písm. f) a n), § 83a.

  • Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, zejména ust. § 47 odst. 12.

  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zejména ust. § 2 až § 39.

  • Nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.

  • Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

  • Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, příloha č. 1.

  • Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zejména ust. § 3 odst. 1 písm. o).

  • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ust. § 16.

  • Zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ust. § 18.

  • Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, příloha, bod č. 6.

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ust. § 60 písm. c).

  • Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, příloha č. 1, bod 2.

  • Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ust. § 65 písm. a).

  • Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), zejména ust. § 2 písm. a) bod 2 a přílohy č. 1 a č. 2.

Charakteristika rizikových faktorů

Ohrožení veřejného zdraví

Pokud jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví, pak se jedná o stav, kdy je ohroženo veřejné zdraví.

Vyhlášením vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (s právní účinností od 3. dubna 2013) byl do české legislativy zaveden nový pojem, a to pojem "rizikové faktory pracovního prostředí". Aby nedocházelo k záměně s pojmem "rizikové faktory pracovních podmínek" podívejme se na vztah těchto dvou pojmů.

Rizikové faktory pracovního prostředí

Za rizikové faktory pracovního prostředí považuje vyhláška o PLS a některých druzích posudkové péče (ust. § 2 písm. a) bod 2):

  • -> rizikové faktory pracovních podmínek podle ust. § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a
  • -> rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osoby při výkonu práce (rizika ohrožení zdraví).

Velmi zjednodušeně řečeno, rizikové faktory pracovních podmínek představují nebezpečí ohrožením nemocí z povolání, zatímco rizika ohrožení života a zdraví představují nebezpečí vzniku pracovních úrazů a jiných poškození zdraví z práce.

Rizikové faktory pracovního prostředí 
Rizikové faktory pracovních podmínek Rizika ohrožení života a zdraví 
§ 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZPpříloha č. 2, část I vyhlášky č. 79/2013 Sb., o PLS a některých druzích posudkové péče příloha č. 2, část II. vyhlášky č. 79/2013 Sb., o PLS a některých druzích posudkové péče 
Riziko nemocí z povolání  Riziko vzniku pracovních úrazů aj. poškození zdraví z práce  

Rizika ohrožení života a zdraví, zachovávají "volně" kontinuitu s ust. § 13- prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví spolupracovníků a obyvatelstva a ust. § 14 – prohlídky jiných pracujících, u nichž byla vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, z dnes již zrušené směrnice MZ č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, právě pro rizikovost práce z hlediska zvýšeného nebezpečí vzniku pracovních úrazů.

V této kapitole 3/7.1. bude výklad věnován jen rizikovým faktorům pracovních podmínek, které zapříčiňují vznik nemocí z povolání.

Druhy rizikových faktorů pracovních podmínek

Za rizikové faktory pracovních podmínek považuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zejména.:

  1. fyzikální faktory (hluk, vibrace, záření neionizující),
  2. chemické faktory (chemické faktory obecně, dále olovo, chemické karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci, azbest a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity),
  3. biologické činitele (například viry, bakterie, plísně),
  4. prach,
  5. fyzická zátěž (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní poloha a ruční manipulace s břemeny),
  6. psychická zátěž a zraková zátěž a
  7. nepříznivé mikroklimatické podmínky (například zátěž teplem, zátěž chladem, vlhko).

Dále podle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon, se ozáření ionizujícím zářením považuje na pracovištích za rizikový faktor pracovních podmínek.

Hygienické limity

Hygienické limity jsou základním nástrojem pro hodnocení stavu pracovního prostředí z hlediska působení rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců. Je-li stanoven hygienický limit (např. pro určité látky, prachy, vibrace, hluk aj.), pak porovnáním zjištěných hodnot rizikového faktoru s jeho limitem získáme představu o závažnosti možného ohrožení zdraví člověka daným faktorem.

Hygienické limity obecně představují maximální hodnotu expozice rizikovým faktorům, při níž by nemělo za běžných podmínek dojít k ohrožení zdraví fyzické osoby. Právní předpisy používají pro vyjádření hygienických limitů více výrazů, jako: nejvyšší přípustné hodnoty rizikových faktorů , přípustný expoziční limit, nejvyšší přípustná koncentrace , nejvyšší přípustné hodnoty expozice, nejvyšší přípustné hodnoty mezní hodnoty expozice.

Hygienické limity vycházejí z odborného hodnocení nebezpečných vlastností rizikového faktoru, vztahujícího se ke zdraví exponovaných zaměstnanců; využívá se přitom dostupných informací o působení faktoru a vychází se z údajů získaných experimentálně za kontrolovaných podmínek a z poznatků praxe.  

Stanovené hygienické limity pro jednotlivé rizikové faktory, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance vystaveného těmto rizikovým faktorům stanoví prováděcí předpisy k zákonu o ochraně veřejného zdraví a k zákonu o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zvláštní předpisy.

Povinnosti zaměstnavatele ohledně rizikových faktorů

Měření rizikových faktorů

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pro případ, kdy se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory pracovních podmínek, ukládá zaměstnavateli povinnost:

  • -> měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty, a to:
    1. pravidelně a dále
    2. bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.
  • -> zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.

Rozumně dosažitelná míra

Za rozumně dosažitelnou míru se dá obecně považovat poměr mezi náklady vynaloženými na omezování faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví zaměstnanců a jejich přínosem pro ozdravění pracovních podmínek. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, definuje rozumně dosažitelnou míru u rizikových faktorů hluku a vibrací a stanoví, že "rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím".

Postup zaměstnavatele

Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů je zaměstnavatel povinen postupovat podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tato prováděcí nařízení vlády stanoví zejména:

  • -> členění rizikových faktorů pracovních podmínek,
  • -> hygienické limity,
  • -> metody a způsob jejich zjišťování,
  • -> způsob jejich hodnocení z hlediska ochrany zdraví zaměstnance,
  • -> minimální rozsah opatření k ochraně zdraví,
  • -> některé požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů,
  • -> některá opatření k poskytování informací, školení, lékařských prohlídek,
  • -> některá opatření k poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů.

Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření ohledně ionizujícího záření zaměstnavatel postupuje podle zákona č. 18/1997 Sb., atomový zákon.

Kdo měří a provádí testy

Měření intenzit hluku, vibrací a neionizujícího záření v pracovním prostředí (§ 30 až § 35 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví), zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentrací prachu a chemických škodlivin v pracovním prostředí, a biologické expoziční testy a vyšetření v oboru genetické toxikologie, fyziologie a psychologie práce může provádět osoba odborně způsobilá podle ust. § 83a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která má osvědčení o autorizaci. Seznam držitelů autorizace uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

Určení a měření pracovních podmínek podle ust. § 84 odst. 1 písm. p) zákona č. 258/200 Sb. může provést též držitel osvědčení o akreditaci podle ust. § 16 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nebo osoba, která má osvědčení o dodržování zásad správné laboratorní praxe podle ust. § 18 zákona č. 350/2011 Sb., chemický zákon, pro příslušný obor měření a vyšetřování, je-li pro příslušný obor měření a vyšetřování autorizace, akreditace či vydání osvědčení právními předpisy upraveno.

Metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů

Zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. Při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovního prostředí je zaměstnavatel povinen dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů pracovního prostředí podle zvláštních předpisů.

Když není možné při zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek, uvedených shora pod písm. b) až g), postupovat podle nařízení č. 361/2007 Sb., postupuje se podle metody obsažené v české technické normě, při jejímž použití se má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, přesnosti a správnosti prokázaný. Při použití jiné metody, než metody

Nahrávám...
Nahrávám...