dnes je 5.10.2022

Input:

Rizikové faktory pracovního prostředí a riziko ohrožení zdraví

17.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.4
Rizikové faktory pracovního prostředí a riziko ohrožení zdraví

JUDr. Anna Janáková

Vyhlášením vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (s právní účinností od 3. dubna 2013) byly do české legislativy zavedeny nové pojmy, a to pojem "rizikové faktory pracovního prostředí" a pojem "rizika ohrožení života a zdraví". Následující výklad má za cíl objasnit vztah těchto dvou nových pojmů s dosud dlouhodobě legislativně zavedeným pojmem "rizikové faktory pracovních podmínek".

Rizikové faktory pracovních podmínek

Místo v české legislativě

Česká legislativa do vydání vyhlášky č. 79/2013 Sb. znala termín rizikové faktory pracovních podmínek, který používá jak zákoník práce (ust. § 102 odst. 3 a odst. 5) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, tak zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ust. § 7 zákona č. 309/2006 Sb.) a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (ust. § 1 a § 2 zákona č. 361/2007 Sb.).

Druhy rizikových faktorů pracovních podmínek

Rizikové faktory pracovních podmínek jsou podle zákona č. 309/2006 Sb. a prováděcího nařízení vlády č. 361/2007 Sb., především.: fyzikální faktory (hluk, vibrace, záření ionizující a záření neionizující), chemické faktory (chemické faktory obecně, dále olovo, chemické karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci, azbest a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž (celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní poloha a ruční manipulace s břemeny), psychická zátěž, zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například zátěž teplem, zátěž chladem, vlhko).

Povinnosti zaměstnavatele ohledně rizikových faktorů pracovních podmínek

Rizikové faktory pracovních podmínek představují pro zaměstnance především nebezpečí vzniku nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Aby se tomu předešlo, právní předpisy zaměstnavateli ukládají řadu povinností, které tomu mají zabránit. Především se jedná o povinnost zaměstnavatele pravidelně a vždy bez zbytečného odkladu, když dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Dále povinnost omezovat počet zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu.

Kategorizace prací

Podle míry výskytu rizikových faktorů pracovních podmínek, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví se práce zařazují do kategorie druhé, třetí a čtvrté; práce nezařazené do některé z uvedených kategorií se považují za práce kategorie první.

Rizikové práce

Práce kategorie třetí a čtvrté jsou ze zákona pracemi rizikovými, práce kategorie druhé jsou rizikovými, pokud tak rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví nebo pokud tak stanoví atomový zákon. Právní předpisy ukládají zaměstnavateli řadu dalších povinností, které se týkají rizikových prací (např. evidence těchto prací, povinnost mimořádných měření v zákonem stanovených případech, přísnější požadavky na obsah a periodicitu pracovnělékařských prohlídek u zaměstnanců vykonávajících rizikové práce.

Rizikové faktory pracovního prostředí

Zavedení nového pojmu

Pojem rizikové faktory pracovního prostředí zavedla vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách (dále též "PLS") a některých druzích posudkové péče (ust. § 2 písm. a) bod 2.) vyhlášky č. 79/2013 Sb. jako pojem nadřazený pojmu "rizikové faktory pracovních podmínek". Za rizikové faktory pracovního prostředí považují:

  1. rizikové faktory pracovních podmínek podle ust. § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a
  2. rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce – dále jen "rizika ohrožení zdraví" (příloha č. 2 část II vyhlášky č. 79/2013 Sb.).

Nebezpečí pro zaměstnance

Rizikové faktory pracovního prostředí představují pro zaměstnance nebezpečí poškození zdraví. U první skupiny, kde se vyskytují rizikové faktory pracovních podmínek, především nebezpečí onemocnění nemocí z povolání či ohrožením nemocí z povolání. U druhé skupiny, kde se vyskytují rizika ohrožení zdraví, je nebezpečí vzniku pracovních úrazů a jiných poškození zdraví z práce.

Přehled

Vztah pojmů "rizikové faktory pracovního prostředí", "rizikové faktory pracovních podmínek" a "rizika ohrožení zdraví" vyjadřuje zjednodušeně následující tabulka:

Rizikové faktory pracovního prostředí
ust. § 2 písm. a) bod 2. vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče
Rizikové faktory pracovních podmínek Rizika ohrožení zdraví
§ 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP
ust. § 1 a § 2 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
příloha č. 2, část I vyhlášky č. 79/2013 Sb., o PLS a některých druzích posudkové péče




příloha č. 2, část II. vyhlášky č. 79/2013 Sb., o PLS a některých druzích posudkové péče
Riziko nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání Riziko vzniku pracovních úrazů a jiných poškození zdraví z práce

Rizika ohrožení zdraví

Vztah k předešlé legislativě

Činnosti, které v sobě obsahují "riziko ohrožení zdraví", představují, či možná lépe řečeno, zachovávají "volně" kontinuitu vyhlášky č. 79/2013 Sb. s předchozím právním předpisem upravujícím obecně požadavky na posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců k práci, a to se směrnicí MZd č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování

Nahrávám...
Nahrávám...