6.4.5.4
Specifika při kácení
Ing. Zdeněk Juránek
Určitá specifika provázejí i kácení listnatých stromů, zejména se jedná o odlišnou pevnost a pružnost listnatého dřeva (a jiné vlastnosti), o nebezpečí rozštípnutí listnatého dřeva (zejména zimní období), košatější korunu, než mají stromy jehličnaté a s tím související její vyšší hmotnost, propletení korun okolních stromů, přítomnost pádem hrozících suchých větví a za zmínku stojí i často ztížený prostor pro práci a ústup (přirozené zmlazení v listnatém lese). Vyšší hmotnost koruny pak způsobuje, že listnaté stromy reagují při kácení často předčasně a bez nápadného vychýlení těžiště. V případě kácení ve svahu je koruna listnatého stromu zavětvena více směrem po svahu, proto je v takovém případě nutné kácet směrem po svahu stejným postupem jako stromy nakloněné ve směru pádu. Při práci ve svahu je navíc u listnatých stromů vyšší nebezpečí jejich samovolného pohybu.
Na základě uvedených důvodů je při kácení listnatých stromů uplatňován vnější nedořez, který obsluze umožní klidné správné tvarování nedořezu a jeho bezpečné dokončení. Při výrobě cenných sortimentů a kácení silných listnatých stromů se využívají tzv. bělové řezy, střed kmene obsluha prořízne zápichem a kácí s vnějším nedořezem.
Při kácení stromů s jednostranně vychýleným těžištěm musí obsluha zvolit některou takovou techniku, aby bylo eliminováno hrozící nebezpečí předčasného uvolnění stromu a roztržení oddenku. Často je opět volena tzv. technika kácení s využitím vnějšího nedořezu, při které směrový zářez zasahuje do ¼ průměru káceného stromu s úhlem 600 stupňů. Zápichem obsluha prořízne středovou část s ponecháním vnitřního i dostatečně širokého vnějšího nedořezu, který je přeříznut šikmo shora.
U stromů vychýlených proti směru pádu je nutné kácený strom vyrovnat do svislé polohy. Z toho důvodu směrový zářez zasahuje pouze do 1/5 průměru stromu s úhlem 600 stupňů. Hlavní řez se vede jako postupný z více směrů, přičemž kácený strom musí být vyrovnáván včasným klínováním do svislé polohy. Po dokončení hlavního řezu dojde překlínováním k pádu stromu.
Stromy vychýlené stranou od svislé osy jsou při pádu taženy do strany vychýlení, hrozí tedy, že se nedořez na straně tahu předčasně utrhne. Z toho důvodu je nutné, aby obsluha při kácení ponechala na straně tahu nedořez širší. Směrový zářez má "klasické" parametry, hlavní řez se začíná na straně tlaku, obsluha nasadí zajišťovací klín a pokračuje v hlavním řezu. Následně se vkládá klín tažný a dokončuje hlavní řez. Platí pravidlo, že čím je větší vychýlení káceného stromu od svislé osy, tím širší nedořez na straně tahu musí být ponechán.
Pokud je ke kácení určen dvoják či srostlý strom, je prioritní výška srůstu. U srůstu nízkého obsluha kácí každý ze…
