Ve stanovisku se uvádí, že
(....)
Pokud nemoc CoVID-19 vznikla při práci, u níž je hygienicky (epidemiologicky) prokázáno riziko nákazy, uznává a hlásí se jako nemoc
z povolání přenosná (kapitola V, položka 1, případně pol. 3 seznamu nemocí z povolání)
1. Nemoci přenosné a parazitární (Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy)
3. Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí (Nemoci vznikají při práci v epidemiologicky obtížných oblastech s rizikem nákazy)
Pokud osoba (zdravotník i nezdravotník) s podezřením na vznik nemoci z povolání COVID-19 onemocněla klinicky manifestním onemocněním
s laboratorně potvrzenou diagnózou COVID-19 a v inkubační době tohoto onemocnění přišla prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu
s pacientem nebo s jinou osobou (např. sociální pracovníci, policisté, hasiči) s prokázanou pozitivitou na CoVID-19 v inkubační době tohoto pacienta nebo jiné osoby nebo v době manifestních projevů nemoci, pak jsou splněna kritéria pro nemoc z povolání.
(...)
a dodává se
(...)
Toto stanovisko výboru Společnosti pracovního lékařství je předběžné, vychází z dosud platných posudkových zásad, je však možné, že bude v této mimořádné situaci rozhodnuto o jiných mimořádných opatřeních vyžadujících aktualizaci stanoviska.
Celé stanovisko je ke stažení >>ZDE<<
.jpg)
