Stohové skladování

7.2.2011, Zdroj: Verlag Dashöfer

8.3.9.5

Stohové skladování

V pozdějších dobách začal člověk postupně ukládat skladované předměty vzájemně na sebe, čímž byl položen základ ke stohovému skladování. Zajištění stability vytvářených stohů byl primární bezpečnostní požadavek pro stohové skladování již od samého počátku.

 NahoruStanovení výšky stohu

I po zavedení výškového stohování do 8 m zůstala celá řada palet stohovatelná s nižší výškou stohu – zejména všechny dříve vyrobené palety. Ale i nově vyráběné prosté palety základního rozměru 600 x 800 mm lze stohovat pouze do 2 m a ohradové palety, které mají jednu vzdálenost klopných hran do 700 mm, lze stohovat pouze do 4 m. Pro výškové stohování do 8 m jsou určeny zejména ohradové palety pro hutní materiály vyráběné podle ČSN 26 9122 a dále ohradové palety (pro všeobecné použití) se vzdáleností klopných hran nad 700 mm vyráběné podle ČSN 26 9120.

 NahoruPožadavky na podlahy pro stohování

Stabilitu stohu ovlivňuje podlaha – terén, na kterém je stoh vytvářen. Sklon užitných ploch určených ke stohování nesmí přesáhnout 0,9 %. Tento požadavek je třeba prosazovat zejména při výstavbě nových skladových objektů a důsledně kontrolovat při jejich přejímání. Stejným způsobem je třeba postupovat také v případě, kdy ke skladování má být využit objekt či prostor původně plnící zcela odlišnou funkci. Užitné plochy – a to jak pro volné, tak i stohové skladování – musejí mít potřebnou odolnost proti možnému kontaktnímu namáhání. Na viditelném místě musí být užitná plocha označena tabulkou s udáním největší dovolené hmotnosti působící na jednotku plochy v kg/m² (§ 3 odst. 1 . nařízení vlády č. 101/2005 Sb., ve vazbě na přílohu bod 10. 1).

Při stohovém skladování se jedná o mimořádně závažnou problematiku, neboť kupř. u ohradových palet vznikají v místech styku noh palety s podlahou značné tlaky. Vezmeme-li v úvahu, že nosnosti běžně vyráběných ohradových palet se pohybují v rozmezí 750 kg až 2 000 kg (výjimečně až 3 200 kg), potom si lze i představit velikost měrného tlaku v místě dotyku nejspodnější palety ve stohu s podlahou. Tento tlak se zcela logicky přechodem na výškové stohování do 8m zdvojnásobí v porovnání se čtyřmetrovým stohem. Z uvedeného ale vyplývá, že limitujícím faktorem pro přechod na výškové stohování je i stavební provedení podlah skladového objektu.

 NahoruDalší faktory ovlivňující stabilitu stohu

Stabilitu stohu palet mohou ale ovlivňovat i další faktory. Jako příklad lze uvést objemové přeplňování zejména ohradových a sloupkových palet. Při vytváření stohu z takovýchto palet nelze uložit paletu, ukládanou do následující vrstvy, do stohovacího systému palety uložené ve vrstvě předcházející. Paleta nejčastěji "dosedne“ svojí podlahou na horní plochu materiálu loženého v paletě spodní, přičemž tato plocha navíc většinou nebývá ani rovná, natožpak vodorovná. Za této situace lze takovéto "stohování“ palet klasifikovat jedině jako hazardování s životy a zdravím zúčastněných osob.

Nejen palety, ale dokonce celá řada manipulačních jednotek je určena k vidlicové manipulaci prováděné vidlicemi příslušných manipulačních prostředků, které se zasouvají do nabíracích otvorů – kupř. u palet. U většiny palet prostých je vnímání nabíracích otvorů celkem jednoznačné a navíc je většinou nelze ani vyřadit z funkce, u ohradových palet je ale toto vnímání podstatně ztíženo. Pokud je ohradová paleta v dolní vrstvě přeplněna "poněkud méně“, potom nadbytečný materiál zasahuje při stohování do nabíracích otvorů a znemožňuje zasunutí vidlice. Lze tudíž vyslovit důležitý požadavek formulovaný v bezpečnostních předpisech:

Ložený materiál nesmí zasahovat do nabíracích otvorů palety ani při nastohování.

K ohrožení až ke ztrátě stability stohu, dochází též při stohování palet prostých. Ještě i dnes se lze setkat s případy, kdy jsou stohovány palety ložené materiálem neumožňujícím bezpečné stohování. V takovýchto případech je nutno pro možnost jakékoliv manipulace paletu doplnit vhodným nástavným rámem (odnímatelným rámem s plnými, mřížovými nebo pletivovými bočnicemi, který může být nasazen na paletu nebo na předchozí již nasazený nástavný rám pro zajištění nákladu loženého na paletě). Pro možnost stohování je ale nutno paletu opatřit vhodnou nástavbou palety, vybavenou stohovacím systémem. Takto v podstatě z palety prosté učiníme kupř. paletu ohradovou nebo sloupkovou.

Další problém představuje používání nevhodných typů prostých palet ke stohování – a to jak z hlediska konstrukce samotné palety, tak i charakteru loženého materiálu. Nutno zdůraznit, že jednopodlahové palety nejsou zásadně určeny ke stohování a to pro nedostatečnou velikost opěrné (dolní) plochy – viz též následující obrázek. Pokud mají být ke stohování použity "klasické“ dvoupodlahové palety (vybavené ložnou a opěrnou podlahou), potom plocha opěrných prvků opěrné podlahy, která je v kontaktu s loženým nákladem nebo s podlahou či zemí, musí být rovna minimálně 35 % celkové půdorysné plochy. Pokud část plochy u dvoupodlahové palety, která je v kontaktu s loženým nákladem je nedostatečná – nedosahuje alespoň 35 % celkové půdorysné plochy, je třeba použít oboustrannou paletu – paletu s ložnou a opěrnou podlahou, z nichž každá může mít stejné užitečné břemeno.

Příklady jednopodlahových palet

Nebezpečné, a to nejen z hlediska stohování, je používání poškozených palet, kdy stupeň poškození činí příslušnou paletu dále nepoužitelnou. Více o této problematice je uvedeno viz Bezpečnost manipulačních jednotek. Lze vyslovit další důležitý požadavek vyplývající z bezpečnostních předpisů:

Před jakoukoliv manipulací je nutno provést prohlídku palety – ať ložené nebo prázdné.

 NahoruSkupinové manipulační jednotky

Stohy lze v zásadě vytvářet jako jednotlivé volně stojící sloupce vertikálně nastohovaných manipulačních jednotek – palet, až formou blokového stohování. Vzhledem k tomu, že i při blokovém stohování je každý stoh vytvářen zcela samostatně, je nutno mezi řadami stohů vytvořit minimální mezeru šířky cca 100 mm, nutnou pro zajištění bezpečné tvorby a rozebírání stohů – viz též viz Příklady úrazů a dalších mimořádných událostí při skladování, úraz č. 9 – pád nesprávně nastohovaných sudů.

V současné době mohou být vytvářeny i skupinové manipulační jednotky, sestávající z několika stejně ložených palet (manipulačních jednotek), které mohou být i nastohovány do dvou vrstev, resp. do 2 000 mm. Takovéto manipulační jednotky musejí být zakládány a odebírány vždy současně a ve stejném seskupení. Příslušný motorový vozík musí být ale vybaven speciální vidlicí – buďto prodlouženou, nebo víceramennou, s ohledem na směr nabírání.

Skupinová manipulační jednotka vytvořená z několika paletových jednotek

 NahoruZnačení možnosti stohování

Každá manipulační jednotka by měla být označena (viz následující obrázky) – mj. i z hlediska dovolených způsobů stohování, resp. její stohovatelnost musí být zřejmá z průvodní dokumentace. Manipulační značka vlevo stanoví, že takto označená manipulační jednotka nesmí být stohována. Prostřední manipulační značka udává maximální přípustné stohovací zatížení, resp. stohovací nosnost a pravá manipulační značka stanoví maximální počet stejných manipulačních jednotek, které mohou být nastohovány na sebe, kdy "n“ představuje mezní počet.

Značení možnosti stohování

 NahoruPosouzení stohovatelnosti

Neoznačené manipulační jednotky nelze…