3.5.1.4
Terminologie ve zdravotních službách
JUDr. Anna Janáková
Nové zákony upravující poskytování zdravotních služeb používají odlišnou terminologii, než byla jaká používána v zákoně č. 20/1966 Sb., a zavádějí nové definice. Nová terminologie by měla odstranit nahodilé pojmenovávání druhů zdravotní péče, jak se vyskytovalo za platnosti zákona č. 20/1966 Sb.
Poskytovatelem zdravotních služeb se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb.
Registrujícím poskytovatelem se rozumí poskytovatel ambulantní péče
-
v oboru všeobecné praktické lékařství,
-
v oboru praktické lékařství pro děti a dorost,
-
v oboru zubní lékařství nebo
-
v oboru gynekologie a porodnictví,
který přijal pacienta do péče za účelem poskytnutí primární ambulantní péče; registrující poskytovatel je povinen při přijetí pacienta do péče vyplnit registrační list, který pacient podepíše. V případě, že u poskytovatele zdravotních služeb poskytuje zdravotní služby více lékařů, je pacient zaregistrován ke konkrétnímu lékaři.
Zdravotními službami se rozumí:
-
poskytování zdravotní péče,
-
konzultační služby,
-
nakládání s tělem zemřelého,
-
zdravotnická záchranná služba,
-
zdravotnická dopravní služba,
-
přeprava pacientů neodkladné péče,
-
zdravotní služby v rozsahu činnosti odběrových zařízení nebo tkáňových zařízení,
-
zdravotní služby v rozsahu činnosti zařízení transfuzní služby nebo krevní banky.
Zdravotními službami se rovněž rozumí specifické zdravotní služby podle Zákona o specifických zdravotních službách (ZoSZS), v jehož ustanoveních jsou upraveny též Pracovnělékařské služby (PLS).
Pacientem se rozumí fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby.
Ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem se rozumí zdravotnický pracovník, který navrhuje, koordinuje, poskytuje a vyhodnocuje individuální léčebný postup u konkrétního pacienta a koordinuje poskytování dalších potřebných zdravotních služeb.
Zdravotnickým zařízením se rozumí prostory určené…