Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Typické pracovní úrazy při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.9.2
Typické pracovní úrazy při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Trhač pracoval při sběru šišek na jedli a chtěl přeskočit přímo do blízko stojící koruny druhé jedle. Skok mu však nevyšel a byl nalezen mrtev pod stromem teprve druhého dne.

(Nevystupuje se do koruny za mlhy, deště, silného větru a mrazu většího než
8 °C. V případě náhlého nárazového větru je nutno přestat pracovat, otočit se zády ke směru větru, při zklidnění sestoupit z koruny. Protože se pracuje ve velkých výškách, v každém okamžiku musí být zaměstnanec zajištěn některým z lan. Z toho důvodu se nesmí zapomenout při výstupu na jejich přepínání. Při výstupu i sestupu se musí pracovník opírat o tři opěrné body – buď o obě ruce a nohu, nebo naopak. Je nutno mít na paměti, že se nikdy nesmí stoupat na suché přesleny slabých větví. Ve chvíli, kdy pracovník dosáhne koruny stromu, připevní v její dolní části nad třetí silnou větví (přeslenem) kotevní lano padákové vesty šroubovitě kolem stromu. Teprve potom může zaměstnanec pokračovat ve výstupu do únosné části koruny. Zde se zaměstnanec usadí rozkročmo na pevný přeslen tak, že jednou nohou obemkne kmen a druhou zasekne hrot stoupačky do kmenu. Zaměstnanci musí být zdůrazněno, že nesmí skákat ze stromu na strom, neboť by se mohl vystavit smrtelnému nebezpečí, jak dokumentuje výše uvedený příklad.)

Žena trhala jeřabiny z nevysokého jeřábu. Použila však krátký žebřík, který dosahoval pouze k první větvi a mimoto nebyl dole řádně zaražen. Hmotností ženy se postupně víc a více bořil, až pravá strana žebříku sklouzla z větve, žebřík se naklonil a žena spadla. I když nešlo o pád z velké výšky, měl vážné následky.

(Při používání žebříků ke sběračským účelům je třeba dbát na to, aby stály na tvrdém podkladu, byly dostatečně dlouhé a směřovaly vždy do středu koruny. Použité žebříky musí být ze zdravého materiálu, příčky se nesmějí otáčet a musí být od sebe stejně vzdáleny. Příčky nelze nahrazovat přibitými latěmi.

Při sběru z nižších stromů lze použít i dvojitý žebřík, jehož obě ramena musí být spojena řetízkem na nýty (nikoliv provázkem nebo drátem. Rozevření ramen má být umožněno jen do úhlu 40°. Při sběru semen z pokácených stromů musí být sběrač od dřevařů vzdálen nejméně 100 m.)

Na připravené ploše pro školkařské účely byly klučeny pařezy navijákem kolového traktoru přes směrovou kladku. Pomocník zapnul lano za pařez a dal řidiči znamení k zapnutí navijáku. Porušil však základní pravidlo při práci s lany, protože zůstal v ohroženém prostoru. Toho si nepovšiml ani řidič a zařadil chod navijáku. Pařez však byl pevně zakořeněn, napětím lana se roztrhla objímka směrové kladky, která nebyla delší dobu kontrolována, lano se z kladky vyšvihlo a doslova přeřízlo nesprávně stojícímu pomocníkovi nohu.

(Příčinou úrazu byla nedostatečná kontrola nářadí a prodlévání pracovníka v ohroženém prostoru.)

Na ploše určené pro školku měly být klučeny stromy navijákem kolového traktoru. Vedoucí vydal lesníkovi důrazný příkaz, že zaměstnanci smějí připravit stromy ke klučení pouze okopáním kořenových náběhů a kořeny smějí přesekat teprve bezprostředně před zapnutím lana navijáku. Vedoucí také určil, že vyklučené kmeny budou odsunuty do bezpečné vzdálenosti, kde je dělníci zpracují. Když druhý den traktorista pro poruchu stroje nepřijel, zaměstnanci porušili příkaz a přesekali kořeny asi u 20 stojících stromů. Kromě toho v bezprostřední blízkosti zpracovávali ležící, na sebe nahloučené kmeny. Při náhlém závanu větru se jeden z narušených stromů zvrátil a zasáhl pod ním pracujícího zaměstnance, který na následky zranění na místě zemřel.

Při vyklízení kamenů z plochy školky lanem navijáku chtěl zaměstnanec podvléknout lano pod balvan. Jednou rukou nazdvihl částečně balvan krumpáčem, jehož násadu přidržoval, zatímco druhou rukou podvlékal lano pod balvan. V tom okamžiku mu krumpáč uklouzl a kámen mu přirazil ruku. V místě styku byl v zemi ještě menší kámen, takže ruka byla vážně pohmožděna.

(Zaměstnanec nepostupoval správně, protože k nadzdvižení měl použít kovový sochor a neměl pracovat sám.)

Ke zpracování půdy ve školkách se používají různé typy půdních fréz a pleček. Jejich pracovním nástrojem jsou rotující motyčky různého tvaru, pružně nebo pevně uchycené na rotující hřídeli. Rotující nůž se může utrhnout nebo jeho rotačním pohybem snadno odlétne kámen. Proto musí být pracovní část stroje opatřena krytem a kryt nesmí být při práci odklopen nebo odmontován. Tato neopatrnost zavinila vážné poranění hlavy zaměstnance nožem, který se vymrštil a odmontovaným krytem nemohl být zachycen.

(Jakékoli seřizování nožů je dovoleno pouze při vypnutém motoru. Nože se čistí při vypnutém motoru a jen kolíkem.)

Při sadbě sázečem při zalesňování může dojít při nesprávném postupu ke zranění. Stal se případ, kdy pomocník byl pákou sázeče při utahování vložené sazenice poraněn na hlavě, protože zaujal nesprávný postoj při vkládání sazenice do štěrbiny.

(Při sadbě sázečem musí být zaměstnanec natočen bokem tak, aby hlava nebyla ve směru pohybu páky.)

Při hloubení jamek jamkovačem, obsluhovaném dvoučlennou osádkou při zalesňování, došlo k úrazu tak, že jeden z pracovníků při nárazu vrtáku na kámen pustil rukojeť vrtáku, tím se odpor přenesl na druhého pracovníka, který upadl na pařez a vážně se zranil.

(Vrták jamkovače vniká do země vlastní hmotností. Při nárazu na překážku je nutno mu včas odlehčit ubráním plynu nebo vypnutím spojky. Při práci je ho nutno držet pevně rukama a nikdy ne tělem. Při přecházení od jedné jamky ke druhé je nutno vypnout spojku nebo ubrat plyn a při větších vzdálenostech je nutno zastavit i motor. S jamkovačem se nikdy necouvá. Nohy je nutno si chránit chrániči před zasažením kořenem nebo buření navinuté na vrtáku. S jamkovači se nepracuje v kamenitém terénu.)

Při vyžínání buřeně v kulturách sklouzl pracovnici srp po zdřevnatělém výhonku a přesekla si tepny na levé ruce. Než jí byla poskytnuta pomoc, vykrvácela.

(Při této práci platí kromě jiných tyto zásady: nesnažit se zabrat srpem velký chomáč trávy, chránit si levou ruku silnou rukavicí a nikdy se rukou neopírat o zem.)

Pracovník-důchodce si šel po zapálení ohňů při pálení klestu odpočinout do blízké kultury. Oheň, který nikdo nekontroloval, se rozšířil po celé pasece a zachvátil i kulturu, v níž pracovník spal. Na následky popálení pracovník zemřel.

(Při pálení klestu je nutno dbát o čistotu kolem ohniště, aby oheň nemohl přeskočit na větve ležící kolem a nezachvátil celou holinu. Od ohniště se nesmí pracovník vzdalovat a při pálení klestu nesmí pracovat sám. Je nutno dodržovat i zákaz používání pohonných hmot k rozdělávání ohně. Snáší-li se klest na oheň, nelze ho nikdy nosit před obličejem. Pracovník musí na cestu vidět, jinak se může při pádu nebezpečně poranit. Hrozí zejména zranění oka nebo zlomení paže. Pracuje-li na pasece traktor s neseným shrnovačem klestu, je nutno od něho dodržovat patřičnou vzdálenost.)

Některé chemické látky jsou více méně zápalné a některé se musí před upotřebením rozehřát. Pracovnice rozehřívala na velkém ohni dehtový preparát pro nátěr střechy na krmelce. Mimoto nádoba byla zevně znečištěna. Obsah nádoby se vznítil, a protože pracovnice neměla po ruce poklici na přikrytí nádoby, utrpěla popáleniny s trvalými následky.

(Při rozehřívání látek je nutno kromě jiných dodržovat tyto zásady: nerozdělávat velký oheň a dbát na to, aby nádoba, ve které se preparát rozehřívá, nebyla zvenčí potřísněna a aby nebyla nikdy těsně uzavřena. Je nutno mít přichystánu poklici na přikrytí kotle při případném vznícení obsahu.)

Spolupracovník nesestupoval ukázněně z dopravního prostředku po schůdcích tak, jako ostatní, ale seskočil, klopýtl a nechráněnou sekerou poranil pracovníka, který právě sestoupil z vozu.

(Ostré nářadí je nutno opatřit ochrannými kryty a sestupovat z dopravního prostředku po schůdcích ukázněně. Současně s pracovníky je zakázáno dopravovat pohonné hmoty a jednomužné motorové pily naplněné pohonnou směsí. Pily a pohonné hmoty se dopravují buď samostatně, nebo v přívěsu.)

Při kácení buku, který měl na pařezu průměr 60 cm, nebyla věnována náležitá péče provedení záseku. Byl jednak mělký a jednak vzhledem k nepravidelnému obvodu kmenu se silnými kořenovými náběhy, které nebyly odstraněny, byl udělán pouze na jedné straně kmenu. Také hlavní řez byl veden nízko, asi 1 cm pod úroveň záseku. Proto se strom rozštípl do výšky 4 m a štěpina vyletěla do výše. V okamžiku, kdy koruna spadla na zem, se zlom otřesem ukroutil a jeho oddenek spadl na pracovníka, který se snažil vyprostit z řezu sevřenou pilu, čímž se zdržel v ústupu. Pracovník na následky úrazu zemřel.

(Chyby: málo hluboký zásek, málo široký, špatně vedený hlavní řez a nepoužití kmenového spínače.)

Pracovníci káceli smrk a nevšimli si, že ve směru kácení stojí suchá bříza. Jakmile se smrk začal naklánět, pracovníci řádně ustoupili, avšak padající smrk zavadil větvemi o zmíněnou břízu. Její usýchající koruna se napružila, odlomila, padla zpět a zasáhla ustupujícího pracovníka. Ochranné přílby ležely spolu s ostatními věcmi několik metrů od mrtvého pracovníka.

Nepozornost před kácením se vymstila dvoučlenné skupině pracovníků, kteří nechali ležet ve směru pádu stromu sochor opřený o pařez. Při dopadu stromu na sochor se tento vymrštil a zabil ustupujícího pracovníka, který byl bez ochranné přilby.

Pracovník si ve sněhu cestu neprošlápl, při ústupu klopýtl o skrytou větev a upadl. Současně se vymrštil oddenek, a protože to bylo na svahu, posunul se dopředu a smrtelně pracovníka zasáhl.

Na základě hospodářské smlouvy kácel stromy motorovou pilou samostatně podnikající káceč. U dubu o průměru 30 cm provedl nesprávně směrový a hlavní řez. Následkem toho došlo k rozštípnutí oddenku a zlomení kmene ve výši
2 m.

Káceč se při ústupu zdržel překračováním padlého dubu, který neodstranil z ústupové cesty. Oddenek káceného stromu ho zasáhl do zad a přitiskl k zemi.

Káceč na následky úrazu zemřel.

(Příčina: používání nebezpečných postupů práce – káceč neprovedl zářez o dostatečné výšce a nevedl hlavní řez vodorovně v horní polovině směrového zářezu, nezajistil si bezpečnou ústupovou cestu šikmo vzad od zamýšleného směru pádu stromu.)

Postižený po příjezdu na pracoviště skácel a postupně zpracoval tři smrky. Čtvrtý smrk chtěl skácet kolem porostní stěny. Vyřízl zásek a při dořezávání hlavního řezu nasadil přetlačnou lopatku a snažil se její pomocí usměrnit kácený strom do zamýšleného směru pádu, což se mu nepovedlo, ani když dořízl nedořez. Tažný klín do řezu, příp. hydraulický klín na pracovišti neměl. Když uříznutý strom zůstal stát na pařezu, chtěl na něj skácet druhý smrk. Vyřízl zásek směrem na podříznutý strom, provedl stejným způsobem hlavní řez, ale kácený smrk mu začal svírat pilu, protože měl těžiště vychýlené proti zamýšlenému směru kácení a lopatkou nešel přetlačit.

Proto vyndal pilu z řezu a odřízl nedořez ze směru od záseku, načež uříznutý smrk zůstal stát na pařezu opřený větvemi o korunu za ním stojícího smrku. Aby se mu podařilo tento smrk nějak uvolnit, vyřízl pomocný boční zásek na oddenku a zřejmě chtěl pomocí obracáku uvolnit strom do tohoto směru. V tomto okamžiku však musel být uvolněn změnou proudění vzduchu první uříznutý smrk, který padl ve směru postiženým uvolňovaného druhého smrku. Tím, že korunou zasáhl z pravé strany (z pohledu od padajícího stromu) korunu postiženým uvolňovaného smrku, usměrnil jeho pád do směru pomocného záseku a podkorunovou částí kmene zasáhl stojícího postiženého do hlavy. Pod vlivem nárazu postižený držící motorovou pilu zřejmě nechtěně přidal plyn a při pádu si pořezal pravou paži. Na následky úrazu později zemřel.

(Příčina: postižený kácel v ohroženém prostoru podříznutého stojícího stromu, k zajištění bezpečného pádu stromu do určeného směru neponechal nedořez k usměrnění pádu káceného stromu o průměru nad 35 cm na pařezu, nepoužil tažného klínu do řezu nebo hydraulického klínu a nepoužil ochrannou přílbu.)

K úrazu došlo v blízkosti hráze rybníka v katastru obce. Postižený (dobrovolný brigádník pro obec) si po odchodu majitele řetězové motorové pily bez jeho souhlasu (příp. souhlasu jeho syna) vzal jeho motorovou pilu. Asi v 15 hodin kácel pomocí této pily poslední z trsu těsně vedle sebe rostoucích vrb. Kdo kácel kmeny rostoucí na sousedních pařezech nebylo zjištěno.

Uvedený shluk stromů byl tvořen v podstatě čtyřmi kmeny o průměru 30 cm. Jednotlivé kmeny byly od sebe vzájemně odkloněny a navíc na vnější straně jednostranně zatíženy větvemi. Postižený zřejmě riziko při kácení stromu podcenil a měl zato, že silně nakloněný strom nemůže padnout jinam, než do směru naklonění. Provedl proto na této straně zásek a strom podřezával z opačné strany. Nakloněný strom navíc zatížený jednostranným zavětvením se však v průběhu hlavního řezu rozštípl do výše několika metrů. Koruna stromu sice padala do předpokládaného směru, strom se však na vrcholu štěpiny převážil, takže jeho oddenek se vymrštil do výše a padl do prostoru za pařez, kde zasáhl postiženého. Na následky utrpěného zranění postižený zemřel.

(Obec nevěnovala dostatečnou péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci všech osob, které se s jejím vědomím zdržují na jejich pracovištích – neseznámila brigádníky s předpisy a pokyny k zajištění BOZP, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady pro výkon práce.

Postižený pracoval s řetězovou pilou, aniž by měl k její obsluze jakoukoliv kvalifikaci.)

Pracovníci káceli borovici, přičemž jedna z nich padla asi v 7 metrech od oddenku křížem na jinou, již ležící borovici. Oddenek se vymrštil a současně celý kmen opsal polokruh dopředu. Protože pracovník nebezpečí v posledním okamžiku zpozoroval, chtěl rychleji ustoupit, avšak zády narazil na jiný stojící kmen. Vymrštěný oddenek ho udeřil do ramene a srazil ho k zemi, kde mu ještě rozmáčkl hrudník.

(Před kácením je nutno věnovat pozornost okolním stromům, zvláště těm, které jsou ve směru pádu káceného stromu. Ještě před kácením je nutno prohlédnout pracoviště, neleží-li ve směru pádu kmenu nářadí nebo jiné předměty, popřípadě odříznuté částí dříví.Tyto předměty mohou způsobit smrtelné úrazy, zvláště leží-li opřené o pařez nebo o kámen. Při veškeré činnosti v lese je nutno používat přilbu. Důležité je si připravit ústupovou cestu pro okamžik, kdy strom padá. Tuto cestu je nutno předem znát a odstranit z ní větve, vysokou buřeň a v zimě i sníh. Je nutno mít na paměti ústup do bezpečné vzdálenosti. Jakmile začne kácený strom padat, je nutno vyjmout pilu z řezu a ustupovat šikmo stranou na bezpečnou vzdálenost, kde je nutno setrvat do doby, kdy již nehrozí nebezpečí pádu padajících větví. Je nutno se vyvarovat kácení kmenů přes sebe.)

Pracovník v hraničním pásmu kácel topoly. Při kácení jednoho z nich, který byl dost nakloněný, se rozhodl, že ho spustí kokem od směru naklonění. Po zjištění, že strom zůstal nakloněný stát, ho chtěl dořezat motorovou pilou. Ve chvíli, kdy se nacházel u kmenu, začal strom padat. Zachytil se však přitom o vedlejší topol, který změnil směr jeho pádu. Padající strom se posunul směrem k pracovníkovi a zasáhl jeho pravou nohu. Přivolaný lékař konstatoval komplikovanou zlomeninu, která zanechala trvalé následky.

(Postižený podcenil naklonění stromu, při kácení nepoužil vhodné pracovní pomůcky (klíny, lopatky apod.).

Organizace porušila § 134 zákoníku práce v návaznosti na nařízení vlády č. 28/2002 Sb., tím, že nevypracovala pracovní postup a neseznámila s ním pracovníky.)

Za účasti technického personálu káceli pracovníci strom, přestože ve směru pádu ve vzdálenosti 17 m jiný pracovník odkorňoval. Kácený strom padl přímo na něj a usmrtil ho.

Od skupiny kácečů ve vzdálenosti asi 18 m odvětvoval jiný pracovník již skácený kmen. Od směru pádu byl stranou asi 10 m. Jeho žena snášela jím odsekané větve přímo do směru pádu kmene. Aniž byla pracovníky varována, kteří ji měli alespoň před pádem upozornit, aby opustila ohrožený prostor, uslyšela praskot padajícího stromu. Leknutím ztratila rozvahu a vběhla přímo pod padající kmen.

(Naprosto lehkomyslné počínání pracovníků, kteří vůbec nerespektovali ohrožený prostor a dovolili jiným osobám zde pracovat. Při kácení je nutné považovat za ohrožený prostor kruhovou plochu, jejíž poloměr se rovná dvojnásobné délce stromu. V tomto prostoru se nesmí vyskytnout nepovolaná osoba.)

K vážným úrazům může dojít při nesprávné organizaci práce na svazích.

(Skupiny nesmějí nikdy pracovat nad sebou, neboť je nebezpečí pádu stromů po svahu, zejména tehdy, když se koruna pádem na zem ulomí. Nikdy se nepracuje nad jinou pracovní skupinou, ale v šikmé vzdálenosti rovnající se nejméně dvěma délkám stromu, což prakticky znamená ob jedno pole.)

Velmi časté jsou úrazy při kácení nakloněných stromů.

(Je nutno dodržovat pracovní postupy. Nakloněné stromy mají těžiště mimo kmen. Na straně, kam je strom převážen (kde je hmotnost), je tlak, na opačné straně tah.

Pravidlo zásadní: je nutno vždy začínat pracovat na straně tlaku.)

Nesprávným kácením dochází k zavěšení stromů a právě při jejich nedovoleném uvolňování se přihodí nejvíce tragických úrazů. Nejčastější příčinou úrazu bývá to, že přes zavěšený kmen se kácí další strom.

Stejným hazardováním se životem je vylézat na zavěšený kmen a osekávat větve, za které kmen drží, nebo podřezávat strom, na kterém je kmen zavěšen. Stejně nebezpečné je i tzv. špalkování, tzn. odřezávat špalky ze zavěšených kmenů.

Pracovníkům se při těžbě zavěsil buk. Nechali závěs být (což je nepřípustné) a šli kácet další buk asi 10 m od závěsu. Smluvili si ústupovou cestu, která u jednoho z pracovníků směřovala ke zmíněnému závěsu. Při pádu druhého buku zavadil tento strom korunou o větev, na které visel první buk, větev se ulomila a oba buky prakticky spadly současně, přičemž první závěs zasáhl ustupujícího pracovníka, který s jeho pádem nepočítal.

(Při odstraňování závěsu je nutno nejprve zkusit závěs odstranit obracákem, který se nasadí na oddenek, a otáčí se jím směrem od koruny stromu, na kterém závěs drží, nebo se kmen nadzdvihne pákou směrem od oddenku. V komplikovanějších případech se použije lano a páka. Lano se vede stranou přes vhodný kmen, o který se současně opírá páka. Nepomůže-li žádný z uvedených postupů, je nutno použít stahovák zavěšených stromů nebo traktor s navijákem. Zavěšené stromy musí být uvolněny ihned, nejpozději do ukončení následující směny.)

K těžkému pracovnímu úrazu pracovníka došlo při zpracování „kalamity“ po vichřici. V pracovní skupině byli tři – dva káceči a traktorista. Pracovali samostatně, ve vzdálenosti asi 130 metrů od sebe. Postižený pracovník pracoval ve svahu okolo 15 stupňů. Najednou si usmyslel, že pokácí smrk, který byl bez vrcholu, ve středu měl průměr třicet centimetrů a v kmeni padesát devět centimetrů. Smrk stál v trojici stromů a každý z nich byl bez vrcholu. Postižený ruční motorovou pilou provedl zářez ve směru pádu a z druhé strany hlavní zářez. Když smrk začal padat, ustupoval od oddenku na stranu ve směru pádu stromu. Když byl asi čtyři metry od kmene, spadl mu na přední část přilby na hlavě suchý vrcholek jednoho z nepokácených smrků. Tyto tři stromy měly tak hustou korunu, že suchý vrcholek nebylo zespodu porostu vidět. Vrcholek byl dlouhý asi pět metrů a na tlustším konci měl průměr dvanáct centimetrů.

(Postižený porušil bezpečnostní předpisy tím, že po skácení stromu neustupoval do bezpečné vzdálenosti šikmo dozadu pod úhlem cca čtyřicet pět stupňů, vzhledem ke směru předpokládaného pádu stromu, ale šel stranou, a to pravděpodobně proto, že tam byl terén čistý a rovný. Šikmo dozadu byl totiž nízký porost, jakož i značné terénní nerovnosti.)

Mnoho úrazů, i těžkých, vzniká při odvětvování kmenů.

(Je zakázáno odvětvování jednoho stromu současně více pracovníky. Pracuje-li na pracovišti při odvětvování více pracovníků, musí zachovávat od sebe nejméně pětimetrovou vzdálenost. Při odvětvování obecně platí, že volné větve se odřezávají nabíhající částí, opřené o zem pak odbíhající částí řetězu. Úrazům při odvětvování se zabrání, pokud se zvolí správný postoj. Vždy je ohrožena pravá noha. Platí: řežou-li se větve na levé straně kmenu, musí být pracovník nakročen vždy levou nohou dopředu. Při odhazování odříznutých větví, které překážejí pracovníkovi v dalším odvětvování. Zároveň je nutné dávat pozor při odkládání pily s dobíhajícím řetězem na levou nohu. Osekané větve se nenechávají ležet, mohou být příčinou dalších úrazů. Je nutno je klást na hromadu. Pořádek na pracovišti je jedním z důležitých prvků prevence úrazů.)

Mnoho úrazů, i těžkých a smrtelných, vzniká při odkorňování kmenů.

(Zásada: Nepracovat nikdy nad sebou. Při odkorňování je nutno stát vždy nad kmenem. Kmen se zajišťuje zaseknutou sekerou do čela tak, aby se topůrko opíralo o zem a tím zabraňovalo pohybu kmenu. Na odkorněné kmeny, zejména v létě, se nesmí stoupat – hrozí nebezpečí pádu.)

Dva pracovníci přeřízli strom vyvrácený na svahu a přitom nezajistili kořenový talíř. Nepostupovali při zpracování polomů systematicky od kraje, jeden z pracovníků pracoval při přeřezávání mezi jinými vývraty. Nezajištěný pařez se vracel po přeříznutí ke kmenu a současně se dal do pohybu po svahu. Pracovník, který byl na spodní straně, chtěl před valícím se pařezem utéci, avšak musel podlézt kmen se zdviženým oddenkem, který ležel pod ním. Valící se pařez byl však rychlejší a v okamžiku, kdy pracovník podlézal kmen, byl valícím se pařezem přimáčknut.

(Při zpracování vývratů se začíná s likvidací ve směru, odkud vál vítr, který vývraty způsobil. Zásada: Nikdy se nepohybovat pod vývraty. Po odříznutí kmenu může dojít k pohybu kořenového talíře buď směrem zpět, byl-li kmen pouze částečně vyvrácen, nebo směrem k pracovníkům, je-li kmen vyvrácen po svahu. Proto v každém případě musí být kořenový talíř vývratu zajištěn podpěrami s podložkami, aby se podpěry nezabořily. Tíha koruny, je-li kmen vyvrácen pouze z poloviny, ho drží u země a naopak kořeny se ho snaží vrátit do původní polohy. Je tu zdánlivá rovnováha. Naříznutím kmenu u pařezu se tato rovnováha poruší a kmen praskne. Je nutno na to pamatovat a vést řez nejprve odspodu, a to nejméně do 2/3 – 3/4 průměru za stálého klínování. Pak teprve se dá vést řez shora. Nejbezpečnějším je vedení druhého řezu zápichem.)

Přes kořenový talíř ležel odříznutý strom, který byl odvětven a částečně odkorněn. Kořenový talíř byl také odříznut od stromu a držel v šikmé poloze pouze zatížením zmíněného zpracovávaného stromu. Pracovník chtěl odkornit druhou stranu a zavolal na pomoc svého spolupracovníka. Oba pracovníci se postavili do jámy vývratu stojícího pařezu a nasadili obracák k oddenku. V okamžiku, kdy se dostala odkorněná část kmenu na kořenový talíř, začal kmen padat. Páka obracáku těžce zranila jednoho pracovníka, padající kmen zasáhl druhého pracovníka a přirazil ho ke druhému kmenu.

(Příčina: Kmen nebyl po odříznutí svalen z kořenového talíře a nebyl zpracováván na zemi. V tomto případě nepracovali na jednom kmeni dva pracovníci, což je zakázáno, ale šlo pouze o pomoc druhému pracovníkovi při otáčení stromu.)

Pracovník zpracovával dva vývraty vzájemně spojené jedním kořenovým talířem. Na spojeném vývratu ležel již odříznutý kmen. Pak začal odřezávat druhý kmen, který byl však napružen tím, že asi v polovině byl opřen o jiný talíř a mimoto přes něj napříč ležel jiný kmen. Při přeřezávání napruženého kmenu se tento kmen náhle rozštípl a odlomil se. Současně se oba spojené a nezajištěné kořenové talíře vývratu začaly vracet do původní polohy, čímž padal i na nich ležící již přeříznutý kmen. Pracovník, který po rozštípnutí kmenu ustupoval dozadu a chtěl podlézt kmen ležící na vývratu, byl jím při pádu zasažen.

(Zásada: Nejprve se musí odstranit napružení přeříznutím v místě opory.)

Po ukončení práce pro nepříznivé počasí chtěl před

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: