Úrazovost vykazovaná při provozu manipulačních vozíků

8.3.3.2

Úrazovost vykazovaná při provozu manipulačních vozíků

Ing. Antonín Dušátko

 NahoruZákladní pohled na postavení manipulačních vozíků

V souvislosti s restrukturalizací národního hospodářství, spočívající mj. v postupném útlumu "těžké výroby“ na straně jedné a nárůstem "lehčích výrob“ na straně druhé, je možné sledovat pozvolný nárůst významu nejrůznějších manipulačních vozíků, které se postupně stávají páteří nejen vnitrozávodové dopravy, ale celé mechanizované manipulace s materiálem. Z toho ale logicky vyplývá, že i úrazovost vázaná na provoz těchto vozíků se postupně stává těžištěm úrazovosti jak vnitrozávodové dopravy, tak i celé mechanizované manipulace s materiálem, vázané na komunikace a další horizontální pracovní plochy.

 NahoruJednorázové rozbory úrazovosti

Celostátní úrazová statistika neumožňuje sledování úrazovosti vykazované při provozu a obsluze manipulačních vozíků jako přímé zdroje úrazu. Pro poznání této úrazovosti jsme proto odkázáni pouze na jednorázově prováděné rozbory.

Z jednorázově provedených rozborů pracovní úrazovosti lze uvést:

1. Vnitrozávodová doprava – rok 1971

   • s manipulačními vozíky (ručními a motorovými) pracovalo 25,4 % zaměstnanců, kteří utrpěli 32,7 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 24,0 % všech kalendářních dnů,

   Poznámka:
   v rámci tohoto rozboru nebyly samostatně sledovány jednotlivé druhy manipulačních vozíků – ruční a motorové a do rozboru nebyla zahrnuta ani ruční manipulace.
2. Skladový provoz – rok 1974

   • s ručními vozíky pracovalo 19,5 % zaměstnanců, kteří utrpěli 5,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 4,9 % všech kalendářních dnů,

   • s motorovými vozíky pracovalo 11,2 % zaměstnanců, kteří utrpěli 6,2 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 7,4 % všech kalendářních dnů.

3. Skladový provoz – rok 2003

   • s ručními vozíky pracovalo 18,7 % zaměstnanců, kteří utrpěli 10,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 10,7 % všech kalendářních dnů,

   • s motorovými vozíky pracovalo 14,8 % zaměstnanců, kteří utrpěli 11,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 16,2 všech kalendářních dnů.

4. Vnitrozávodová doprava – rok 2004

   • s ručními vozíky pracovalo 15,3 % zaměstnanců, kteří utrpěli 5,3 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 3,6 % všech kalendářních dnů,

   • s motorovými vozíky pracovalo 13,7 % zaměstnanců, kteří utrpěli 13,4 % všech vykázaných úrazů, pro které bylo zameškáno 10,5 % všech kalendářních dnů.

Poznámka:
V rámci rozborů B, C a D byla sledována též ruční manipulace, která výrazně ovlivnila celkové výsledky.

 NahoruDlouhodobé sledování úrazovosti

Z dlouhodobého sledování pracovní úrazovosti vykazované při provozu a obsluze manipulačních vozíků dále vyplývá, že:

• celková úrazovost u ručních vozíků se pohybuje v rozmezí cca 2 595 – 3 415 pracovních úrazů za rok,

• celková úrazovost u motorových vozíků se pohybuje v rozmezí cca 970 – 1500 pracovních úrazů za rok,

• smrtelná úrazovost u motorových vozíků se dlouhodobě podílí v rozsahu od cca 1,2 % do 4,3 % na celkové smrtelné pracovní úrazovosti České republiky.

 NahoruÚrazovost podle jednotlivých druhů vozíků

Na celkové úrazovosti vykazované u ručních vozíků se jednotlivé druhy podílejí takto:

 NahoruRozbor podle nehodové události

Z rozboru celkové pracovní úrazovosti vykázané u ručních vozíků podle nehodové události vyplývá, že:

• 33,5 % úrazů je způsobováno sražením, přejetím, případně přiražením zaměstnance – osoby pohybujícím se vozíkem,
  z toho:

  • 16,8 % při přejetí dolních končetin ( ze kterých pak plných 12,2 % při tažení, případně tlačení vozíku),

  • 5,1 % při přiražení zaměstnance – osoby vozíkem k různým částem staveb,

  • 3,1 % při přiražení zaměstnance – osoby vozíkem k jiným dopravním prostředkům, mobilním strojům,

• 21,3 % úrazů je způsobováno pádem břemene na osobu,
  z toho:

  • 13,2 % pádem z ložné plochy pohybujícího se vozíku,

  • 5 % pádem z ložné plochy stojícího vozíku,

• 14,7 % úrazů je způsobováno zachycením, udeřením apod. zaměstnance – osoby vozíkem,
  z toho:

  • 5,6 % udeřením ojí,

• 8,6 % úrazů je způsobováno pádem zaměstnance – osoby doprovázející vozík, kupř.:

  • při sklouznutí po zledovatělém povrchu, prachu, na mokru, mastném povrchu atd.,

  • při klopýtnutí, zvrtnutí nohy na pohozeném předmětu,

  • při klopýtnutí o vyčnívající strojní části, různé předměty apod.,

• 8,6 % úrazů je způsobováno při nárazu zaměstnance – osoby na hranu či plochu různých předmětů – kupř. na vyčnívající část karoserie dopravního prostředku apod.,

• 4,6 % úrazů je způsobováno při pádu předmětu na osobu kupř.:

  • vlivem labilní polohy,

  • při proboření podlahy,

  • při uvolnění dílce vozíku (po destrukci).

Rozbor podle úkonu postiženého v kritickém okamžiku

Při sledování úkonu postiženého v kritickém okamžiku je zjišťováno, že:

• 84,7 % úrazů souvisí s různými úkony prováděnými u vozíku, z těchto pak:

  • 28,4 % při tažení vozíku,

    • v místě výrobních a skladovacích prostor (21,8 %),

    • po nádvoří, mimoobjektové komunikaci,

    • po rampě, můstku,

    • na ložné ploše dopravních prostředků,

  • 26,2 % při tlačení vozíku,

    • uvnitř výrobních či skladovacích prostor (18,8 %),

    • po veřejné komunikaci,

    • na ložné ploše dopravního prostředku,

    • do klece výtahu,

    • po rampě, můstku,

  • 12,2 % při jízdě s jednokolovými a dvoukolovými vozíky (kolečko apod.),

  • 8,1 % při kladení předmětu na ložnou plochu, event. vidlici či jeho odebírání,

• 7,1 % úrazů souvisí s účelnou přítomností postiženého na místě ohrožení,

• 5,1 % úrazů souvisí s pohybem po rovině (za situace, že postižený je zachycen pohybujícím se vozíkem).

 NahoruRozbor podle příčin

Při rozboru příčin je zjišťováno, že:

• 53,2 % úrazů se váže na nesprávné a nebezpečné jednání postiženého – zejména na:

  • nesoustředěnost, běžné chyby	13,7 %,
  • nevhodné postavení se k provedení pracovního úkonu	10,7 %,
  • odvedení pozornosti	8,1 %,
  • chybný odhad výšky, šířky	4,1 %,
  • spěch, ukvapené jednání	3,6 %,
  • nevhodný pracovní postup	2,5 %,
  • nezajištění vozíku proti samovolnému rozjetí	2,0 %,

• 34,0 % úrazů se váže na nebezpečné pracovní podmínky – zejména na:

  • nevhodně uložený, či zajištěný náklad	20,8 %,
  • závadný technický stav podlah, komunikací	5,6 %,
  • závadný technický stav vozíku	4,6 %,

• 4,6 % úrazů se váže na nesprávné a nebezpečné jednání jiných zaměstnanců (osob) – např. na:

  • vkročení do jízdní dráhy,

  • nezajištění vozíku proti samovolnému rozjetí.

 NahoruCelková úrazovost podle jednotlivých druhů vozíků

Na celkové úrazovosti vykazované u motorových vozíků se jednotlivé druhy podílejí takto:

 NahoruRozbor podle nehodové události

Rozbor celkové pracovní úrazovosti, vykázané u motorových vozíků, podle nehodové události odhalil, že:

• 28,4 % úrazů je způsobováno sražením, přejetím, případně přiražením zaměstnance – osoby pohybujícím se vozíkem,
  z toho:

  6,2 % při přejetí dolních končetin koly vozíku,

• 25,9 % úrazů je způsobováno pádem zaměstnance – osoby z vozíku,
  z toho:

  14,8 % při pádu ze stupačky – výstupní části na vozík,

  3,7 % při pádu z otevřené ložné plochy,

  3,7 % při pádu z kabiny stojícího vozíku,

• 16,1 % úrazů je způsobováno pádem břemene na zaměstnance – osobu,
  z toho:

  12,3 % pádem z vidlice!!,

• 16,1 % úrazů je způsobováno zachycením, udeřením apod. …