dnes je 1.6.2020

Input:

Vliv fyzické zátěže na lidské zdraví

26.5.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.7.1.3.2
Vliv fyzické zátěže na lidské zdraví

MUDr. Anna Šplíchalová

Fyzická pracovní zátěž představuje zátěž pohybového, dýchacího a kardiovaskulárního systému a významně ovlivňuje energetický výdej organizmu a termoregulaci. Pracovní poloha značně ovlivňuje namáhavost práce a opakovaně jsou zjišťovány souvislosti potíží pohybového aparátu s pracovní polohou. Nevhodné pracovní polohy negativně ovlivňují nejen kosterně-svalový aparát, ale i krevní oběh a dýchání. Nerovnováha konstituce a celkové svalové kapacity jedince a nároků na fyzickou zdatnost, která plyne z pracovních úkolů, může být zdrojem nadměrného přetěžování pohybového aparátu se všemi negativními důsledky pro zdraví.

Negativní vliv přetěžování na zdraví

Negativní vliv fyzické zátěže na lidské zdraví se projevuje:

  • potížemi souvisejícími s únavou a přetížením části těla nebo celého organizmu, což má za následek snížení pracovního i mimopracovního výkonu,

  • psychickými příznaky z přetížení,

  • zvýšeným počtem úrazů (pracovní i nepracovní),

  • onemocněními pohybového aparátu z přetížení, se kterými souvisí zvýšené čerpání dočasné práceneschopnosti, výskyt ohrožení nemocí z povolání nebo nemocí z povolání, přiznání invalidity.

Onemocnění pohybového aparátu z přetížení

Základní příčinou vzniku onemocnění z přetížení je nepoměr mezi pevností a pružností tkání muskuloskeletálního aparátu (šlach, svalů, kostí, nervů) a nároky, které na ně klade vykonávání určité činnosti. Patogeneze onemocnění z přetížení je multifaktoriální a liší se podle místa přetížení.

Poškození svalů z přetížení

Vlivem přetížení může docházet k poškození svalů, a to v důsledku mikroruptur svalových vláken s následným prosáknutím okolí, které se projeví bolestivostí a omezení aktivního pohybu postižené části těla.

Onemocnění šlach, šlachových pochev a úponů z přetížení

U onemocnění šlach hraje významnou roli také mikrotraumatizace, otok a prosáknutí tkání, které vede k zánětu šlach nebo šlachových pouzder (pochev). V důsledku působení nadměrných sil, tření či opakovaných pohybů nebo statické zátěže zejména ve vnucených polohách, může v některých případech docházet i k vazivovému ztluštění šlachové pochvy. Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění šlachových úponů patří radiální epikondylitida lokte, známá pod názvem tenisový loket. Méně často se vyskytuje ulnární epikondylitida lokte, známá jako oštěpařský loket. Onemocnění šlach a šlachových pochev z přetížení se častěji vyskytují u profesí, jakými jsou žehlířky, kameníci, švadleny, vazači koberců, rehabilitační pracovnice, hudebníci, zedníci, pokladní, balící práce apod. Výskyt onemocnění šlach narůstá s věkem a kromě přetížení souvisí i s věkem podmíněnou degenerací šlachy.

Nemoci tíhových váčků z tlaku

Dlouhodobým tlakem na tíhový váček kloubu dochází k chronickému dráždění a vzniku zánětu tíhového váčku se zduřením, které podmiňuje produkce tekutiny. Na horních končetinách jde nejčastěji o zánět tíhového váčku v oblasti lokte např. u brusičů skla (velkých kusů). Na dolních končetinách se nejčastěji vyskytuje zánět tíhového váčku v oblasti čéšky kolena v důsledku dlouhodobé práce vkleče, např. u dlaždičů.

Onemocnění kostí a kloubů z přetížení

V důsledku přetěžování dochází u kostí a kloubů k degeneraci hyalinní chrupavky a později i samotné kosti, a to v kloubu i mimokloubních strukturách. Uvedené degenerační změny kloubů se označují jako osteoartrózy. Působením chronického přetěžování určité partie končetiny dochází k izolovanému postižení kloubu – izolovaná artróza, zatímco okolní nepřetěžované klouby nevykazují žádné nebo jen minimální poškození. Nejčastější osteoartrózy z přetěžování horní končetiny postihují loket a rameno, u dolní končetiny koleno a kyčel. Uvedené degenerativní onemocnění kostí a kloubů vznikají po několikaleté práci spojené s těžkou fyzickou prací, nejčastěji u pracovníků v hornictví nebo stavebnictví.

Onemocnění periferních nervů z přetížení

Onemocnění periferních nervů z přetížení vyvolává opakovaný a dlouhodobý tlak v tunelu a komprese cév, které působí poruchu prokrvení nervu s následnou poruchou funkce, tedy zpomalení vedení vzruchu. Suverénně nejčastějším úžinovým syndromem je syndrom karpálního tunelu, který vzniká z útlaku středového nervu v oblasti zápěstí. Vzniká chronickou traumatizací při zvýšené námaze, jakou je např. opakování ohýbání zápěstí, déletrvající napětí šlach v zápěstí při práci s prsty ve špetce nebo držení těžších pracovních nástrojů. Méně častý je syndrom útlaku loketního nervu v oblasti lokte, jehož vznik je podmíněn těžkou fyzickou prací nebo dlouhodobou oporou ohnutých loktů při práci či při manipulaci s těžkými předměty. Vyskytuje se u profesí jako brusiči skla, práce s kladivem apod.

Onemocnění páteře z přetížení

Profesionálně podmíněné onemocnění páteře postihují nejčastěji bederní a krční páteř. Bolesti bederní páteře z přetížení vznikají především při dlouhodobém statickém zatížení (práce vstoje či vsedě), ale i z náhlého přetížení při zvednutí břemene (poškození svalů a jejich úponů). Výskyt bolestí kříže úzce souvisí i s celkovým špatným držením těla, ochablým svalstvem trupu či nedostatečností vazů. Při prudkém a náhlém pohybu při zvednutí břemene může dojít k výhřezu meziobratlové ploténky, což se posuzuje jako pracovní úraz.

Těžká fyzická práce a vnucené pracovní polohy mohou urychlovat vznik degenerativních změn i v oblasti krční páteře včetně zvyšování jejich závažnosti (např. řezníci, tesaři, horníci, zubaři, šičky a pod). V důsledku svalové či psychické únavy při statické práci, případně kombinované prací horními končetinami v nefyziologických polohách vznikají funkční a organické dysfunkce krční páteře označované jako syndrom tenzí šíje. Typickým příkladem takové činnosti je dlouhodobá práce s počítačem, zvláště na nevhodně ergonomicky uspořádaném pracovním místě. Na výskytu bolesti šíje v profesionální souvislosti se dále významně podílí i osvětlení a zrakové podmínky, mikroklimatické podmínky (chlad, vlhko, průvan) a psychické faktory.

Poškození zdraví v důsledku působení ruční manipulace s břemeny

Při zvedání a manipulaci s břemeny se může kombinovat působení všech složek fyzické zátěže, kdy v rámci:

  • celkové fyzické zátěže dochází k přetěžování celého organizmu tím, že namáhavá práce významně zvyšuje energetický výdej,

  • lokální svalové zátěže dochází např. k přetěžování prstů a zápěstí obou rukou při silovém úchopu těžkého břemena při častém zvedání v průběhu směny,

  • nepříznivých pracovních poloh dochází k přetěžování např. loktů a ramen v případě, když se břemeno zvedá do výšky nad úroveň pasu zaměstnance nebo přetěžování kolen a kyčlí z podřepu a přetěžování bederní páteře z hlubokého předklonu při zvedání břemen z úrovně podlahy do výšky pasu.

Mechanismus poškození zdraví při manipulaci s břemeny

Mechanizmem poškození zdraví při manipulaci s břemeny může být:

  • poškození v důsledku úrazu, např. výhřez meziobratlové ploténky, prasknutí menisku kolena, natržení svalu nebo tříselná kýla při zvedání těžkého břemene,

  • poškození v důsledku přetížení, např. poškození šlach, úponů svalů, periferních nervů, degenerativní onemocnění kloubů nebo páteře,

  • poškození v důsledku kumulativní zátěže, která přestavuje známky celkové amortizace organizmu, která vzniká jako důsledek dlouholeté, těžké a jednotvárné fyzické práce, jakou práce při manipulaci s břemeny je.

Poškození zdraví při manipulaci s břemeny

Manipulace s břemeny se může projevit akutním nebo chronickým poškozením zdraví.

  • Poškození páteře. Pravidelná dlouholetá práce spojená s ruční manipulaci s břemeny urychluje degenerativní změny bederní i hrudní páteře. Při přenášení břemen na ramenou jsou častější degenerativní změny v oblasti krční a horní hrudní páteře, např. u tesařů, řezníků apod.

  • Poškození svalů. V důsledku náhlých a prudkých pohybů může dojít k přetížení až
    prasknutí svalů a šlach např. vzpřimovače trupu, trojhlavého svalu paže, břišního svalstva, lýtkového svalu, Achillovy šlachy apod. Při oslabení břišních svalů a nedostatečné pevnosti tříselných vazů může dojít k tříselné kýle. Oslabené zádové či břišní svalstvo je predilekčním faktorem pro výskyt bolestí zad, především bederního úseku.

  • Poškození kloubů končetin. Nejčastěji bývají poškozeny kolenní klouby – prasknutí menisků, artrózy apod. Degenerativní změny mohou postihnout i kyčle, méně často ramenní klouby, které jsou přetěžovány při nošení břemen na ramenou nebo jejich zvedání na nebo nad úroveň ramen. Nošení těžkých břemen na ramenou může vést k útlaku nervů v této lokalitě.

  • Gynekologické poruchy. Opakovaná manipulace s těžkými břemeny u žen zvyšuje namáhání závěsného aparátu dělohy, dochází k mikrotraumatům děložních vazů se snížením jejich elasticity. V důsledku toho a zvýšeným vnitrobřišním tlakem při zvedání břemen může dojít, zejména u žen vyššího věku, k výhřezu dělohy. Nošení těžkých břemen může u žen vyvolat i poruchu menstruačního cyklu nebo potrat.

Nemoci z povolání v důsledku přetěžování

V závažných případech se onemocnění pohybového aparátu horních a dolních končetin v důsledku dlouhodobého přetěžování uznávají jako nemoc z povolání. Přesnou specifikaci jednotlivých nemocí z povolání i kritérií pro hlášení profesionality definuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání ve znění pozdějších předpisů. Onemocnění páteře v platném seznamu nemocí z povolání uvedena nejsou. Jako pracovní úraz se odškodňuje pouze poškození páteře vzniklé v důsledku