Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění provozu středotlakých parních a kapalinových kotlů

7.1.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.28.1
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující odpovědnost za zajištění provozu středotlakých parních a kapalinových kotlů

František Cimbůrek

Vzor

VNITŘNÍ PŘEDPIS ZAMĚSTNAVATELE UPRAVUJÍCÍ ODPOVĚDNOST ZA ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU STŘEDOTLAKÝCH PARNÍCH A KAPALINOVÝCH KOTLŮ

Zaměstnavatel........................................................(název organizace, sídlo, IČ)

Zastoupený ............................ (jméno, funkce)

Odpovědnost za to, že provoz středotlakých parních a kapalinových kotlů provozovaných v rámci organizace ................................................ (uvést název, případně organizační složku) budou pravidelně provozována, kontrolována a revidována v souladu s právními předpisy1), původní dokumentací výrobců2), místními provozními a bezpečnostními předpisy3) a v souladu s požadavky obsaženými v příslušné technické normě4), přenáším v souladu s Pracovním a Organizačním řádem ze dne ........... na ................ (jméno a funkce).

Aniž by byly dotčeny Vaše základní povinnosti dané § 302 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, případně pravomocí vyplývající z Organizačního řádu ze dne .......................a Pracovního řádu...............ze dne, stanovuji:

A) rozsah pravomocí spojených s touto odpovědností takto:

1. Vyžadovat od zaměstnance pověřeného úkoly v prevenci rizik5), informace o platných místních provozních a bezpečnostních předpisech.

2. Ustanovit jednoho, případně více revizních techniků tlakových zařízení6), případně revize tlakových zařízení zajišťovat dodavatelským způsobem7).

3. Ustanovit jednoho, případně více pracovníků, zodpovědných za provoz kotlů a určit rozsah povinností ve vlastním organizačním statutu.

4. Ustanovit příslušný počet topičů s osvědčením vydaným Technickou inspekcí České republiky 8)

5. Vyžadovat na vedoucích výrobních - provozních úseků součinnost nutnou k provádění pravidelných revizí a kontrol kotlů, a to:

a) zpřístupnění průvodní dokumentace9) kotlů podléhající pravidelným revizím a provozní dokumentace10),

b) vyžádání doprovodu odborně způsobilým zaměstnancem11), pověřeným obsluhou kotlů,

c) umožnit přístup do kotelny, v případě potřeby odstavit zařízení z provozu.

6. Vyžadovat na vedoucích výrobních provozních úseků, součinnost nutnou při provádění pravidelných kontrol a odstraňování zjištěných závad při revizích a kontrolách.

7. Z titulu funkce být neopominutelným účastníkem při tvorbě smluv, jejichž předmětem je montáž, oprava nebo údržba kotlů a zařízení, nebo zajištění periodických revizí.

8. Z titulu zastávané funkce vstupovat za účelem kontroly:

a) do obchodního vztahu, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo údržba kotlů12).

b) do obchodního vztahu při dodavatelské činnosti revizí a kontrol kotlů dle uzavřené smlouvy13).

9. Z titulu zastávané funkce:

a) být neopominutelným účastníkem při přípravě smluv o kontrolní činnosti14)k provádění revizí a kontrol kotlů15) dodavatelským způsobem,

b) být neopominutelným účastníkem při přejímce dodávek děl, kdy předmětem díla je montáž, oprava nebo revize kotlů.

B) rozsah povinností spojených touto odpovědností takto:

1. Ve spolupráci s vedoucími výrobních - provozních úseků vypracovat plány periodických revizí a kontrol kotlů na období 10 let16).

2. Pravidelně kontrolovat provoz kotelny ( tzn. provozní deník, kontroly pojistných ventilů, tlakoměrů, teploměrů, vodoznaků a dalších zařízení dle provozního řádu).

3. Zajistit, aby kontrolní a revizní záznamy byly vedeny a uchovávány po stanovenou dobu a byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízení pracovní činnost i dozorovým a kontrolním orgánům17).

4. Kontrolovat plnění plánu revizí a kontrol podle bodu 1, a jejich výsledky, spolu s návrhy opatření, předkládat vedení organizace.

5. Provádět průběžnou kontrolu odstraňování závad zjištěných při periodických nebo mimořádných revizích a kontrolách kotlů. Výsledky kontrol předkládat vedení organizace.

6. Průběžně s prováděním revizí a kontrol kotlů a odstraňování zjištěných závad předkládat vedení organizace návrhy na zlepšení bezpečného a hospodárného provozu.

7. Zajistit kontrolu, čištění a revize spalinových cest 18 ).

Vypracoval:............................... Schválil:...........................

V ............... dne........................

Komentář:

Vyhrazená tlaková zařízení jsou definována vyhláškou Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., ve znění vyhlášek ČUBP a ČBÚ č. 97/1982 Sb., č. 551/1990 Sb.,č. 352/2000 Sb., č. 118/2003 Sb., a 393/2003 Sb.

Dle vyhlášky č. 18/1979 Sb. jsou tlaková zařízení dělena na:

  • parní a kapalinové kotle, u kterých konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje při tomto přetlaku bod varu - tento vnitřní předpis se touto problematikou bude podrobně zabývat,

  • tlakové nádoby stabilní , u nichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, pára nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny jakékoliv teploty nebo jakékoliv kapaliny s teplotou převyšující bod jejich varu při přetlaku 0,07 MPa,

  • kovové tlakové nádoby k dopravě plynů, u kterých kritická teplota je nižší než + 50 °C, nebo plynů, u kterých při teplotě + 50 °C je absolutní tlak ( tenze ) par vyšší než 0,3 MPa.

Problematika tlakových nádob stabilních a kovových tlakových nádob k dopravě plynů je uvedena ve vnitřním předpisu č. 3.26.

Středotlaké parní a kapalinové kotle:

Zajišťování tepla pro jakékoliv účely se děje v zařízeních, která pro svoji řádnou funkci potřebují také řádnou a svědomitou obsluhu a údržbu. Těmito zařízeními jsou kotle, kde se buď ohřívá voda a to podle stupně jejího ohřátí na vodu teplou do 110 °C a nebo vodu horkou nad tuto teplotu.

Dále může docházet k ohřívání vody nad teplotu bodu varu, kde se mění v páru. Podle stupně ohřátí se tato zase dělí na nízkotlakou páru do 115 °C a nebo na středotlakou páru nad tuto teplotu. Podle těchto kritérií, ale samozřejmě ještě podle mnoha dalších se potom kotle rozdělují do různých kategorií a tříd a taktéž jsou kladeny různě náročné požadavky na obsluhu a provoz těchto zařízení.

Kromě teploty, na kterou je teplonosná látka, v převážné míře ohřívána, je velmi důležitý výkon tepelného zdroje, který je schopen vydat a tato hodnota je důležitým kritériem pro rozdělení kotlů do kategorií a tříd.

Do kategorie středotlakých parních a kapalinových kotlů patří kotle, jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku. U vody je tato teplota 115 °C. Mohou a jsou to i kapalinové kotle s jinou náplní a potom je nutno se o tento bod varu zajímat a podle toho také kotel zařadit.

Kotle jsou vyhláškou rozděleny do čtyř tříd. Toto dělení je stejné, jako je dělení uvedené v jednotlivých normách pro kotle.

1. třída jsou parní kotle s jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 115 t/hod.

2. třída jsou parní kotle s jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 50 t/hod. do 115 t/hod. včetně anebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW.

3. třída jsou parní kotle s jmenovitým množstvím vyrobené páry nad 8 t/hod. do 50 t/hod. včetně anebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW včetně.

4. třída jsou parní kotle se jmenovitým množstvím vyrobené páry do 8 t/hod. včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW včetně a všechny ostatní kapalinové kotle.

Vyhl. č. 18/1979 Sb., stanovuje další podmínky k zajištění bezpečnosti a provozu těchto zařízení:

V § 3, jsou uvedena zařízení, na která se vyhláška nevztahuje, § 4 uvádí, za jakých podmínek lze zařízení vyrábět, montovat, opravovat, rekonstruovat a provádět revize a zkoušky kotlů, Dále vyhl. obsahuje termíny a způsoby provádění revizí kotlů a další podmínky provozu.

Vyhláška dále stanovuje podmínky vydání osvědčení topiče. Podle výše uvedeného rozdělení kotlů do tříd jsou kladeny větší nebo menší požadavky na přípravu topiče k topičským zkouškám. Tyto zkoušky se dělají před inspektory státního odborného dozoru Technické inspekce České republiky. Uchazeči o zkoušku musí být starší 18 let, musí být zdravotně a tělesně způsobilí vykonávat práci topiče ( doklad o zdravotní prohlídce ) a musí absolvovat šestiměsíční odborný zácvik v obsluze kotle příslušné třídy pod dohledem topiče s platným průkazem. Tento odborný zácvik musí být potvrzen provozovatelem kotle u kterého byl zácvik prováděn. Dále musí uchazeč doložit potvrzení o účasti na teoretickém odborném kurzu o provozu a obsluze kotle včetně vykonané zkoušky v délce dle třídy kotle.

Po úspěšně vykonané zkoušce vydá Technická inspekce České republiky osvědčení topiče. Osvědčení má platnost 5 let. S obsluhou kotle velmi úzce souvisí i druh paliva – pevná, kapalná nebo plynná.

Pro některé kotle 4. třídy k jejich obsluze není nutné vlastnit osvědčení topiče.

Jedná se o:

  • plně automatizované kotle s jmenovitým množstvím vyrobené páry do 0,5 t/hod.

  • plně automatizované kapalinové kotle s tepelným výkonem do 0,35 MW.

  • s konstrukčním přetlakem do 0,3 MPa a objemem do 100 litrů.

  • průtočné kotle o objemu do 100 litrů.

Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů je řešena v ČSN 07 0710.

Názvosloví z oboru kotlů je uvedeno v normě ČSN 07 0000.

ČSN 07 0710 určuje základní podmínky nutné k zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu kotlů. Provoz v pojetí této normy zahrnuje souhrn všech činností, nutných k využívání kotelního zařízení, nejen vlastní provoz , ale i údržbu, revize a další.

Provozní předpisy výrobce kotle jsou nedílnou součástí průvodní technické dokumentace podle ČSN 07 0623. Jejich obsahem je uvádění kotle do provozu, způsob řízení provozu a odstavování kotle z provozu. Činnosti a problematiky, které má dokumentace řešit, určuje i ČSN 07 0710.

Podmínky provozu jsou rozdílné v každé kotelně bez ohledu na to, zda jsou v nich instalovány kotle stejné či nikoliv. Záleží např. na počtu kotlů, jejich vybavení řídicím systémem, pomocným zařízením, vnitřní organizací energetického hospodářství atd. Jinými slovy záleží na místních podmínkách.

Z těchto důvodů musí provozovatelé zpracovat tzv. místní provozní předpis s určením povinností a odpovědností jednotlivých pracovníků s přihlédnutím k místním podmínkám. Provozovatel při zpracování místních provozních předpisů vychází především z provozních předpisů výrobce.

Zvláštní pozornost je nutno věnovat ustanovení pracovníka odpovědného za provoz kotlů. U větších provozovatelů jsou povinnosti rozděleny na dva pracovníky. Jeden odpovídá za řádnou údržbu a druhý za řádnou obsluhu.

Provoz kotlů

U kotlů není rozhodující, zda se uvádí do provozu pro účely vyzkoušení, trvalého nebo zkušebního provozu, vždy musí být provedeny stavební a tlakové zkoušky dle ČSN 07 0624, musí být dokumentace podle ČSN 07 0623 včetně předběžných provozních předpisů výrobce. Výstroj, pomocná zařízení a příslušenství musí odpovídat požadavkům příslušných norem, především ČSN 07 0620, ČSN 07 0270, ČSN 07 0703, ČSN 07 0711, ČSN 73 5120 atd.

V žádném případě nesmí být provozem kotlů ohrožena bezpečnost osob a okolí.

Norma ČSN 07 0710 dále uvádí povinnosti provozovatele při uvádění kotle do provozu , postup před zatápěním, zatápění , ochrana tlakového celku kotle a připojení kotle na odběrnou soustavu.

Zvláštní pozornost musí být zaměřena na bezpečnostní výstroj kotlů.

Vodoznaky

U bubnových parních kotlů je vodoznak nejdůležitější bezpečnostní výstrojí. U moderních kotlů jsou osazeny blokády, které odstaví kotel při minimální nebo maximální hladině. Napájecí voda do parních kotlů je vždy předehřívána a u horkovodních kotlů nesmí poklesnout pod 70 OC. U horkovodních, ale i parních průtočných kotlů je důležitý průtok vody, který musí být udržován v předepsaném rozsahu. Při ztrátě vody v kotli je nutné okamžité odstavení z provozu. Vodoznaky je nutno kontrolovat zkouškou průchodnosti v termínech uvedených v místním provozním předpisu.

Tlakoměry

V místním provozním předpisu musí být určeno, které tlakoměry se kontrolují , protože moderní kotle mají velké množství tlakoměrů a teploměrů. Musí to být tlakoměry, které určuje ČSN 07 0620 a další, které určí provozovatel tak, aby kotel mohl být provozován bezpečně, spolehlivě a hospodárně. Kontrola tlakoměru nulováním se provádí dle pokynů uvedených v místním provozním předpisu.

Pojistné ventily

Pojistné ventily se musí funkčně přezkušovat a to u parních kotlů s konstrukčním přetlakem do 1,55 MPa -nejméně 1x za týden , od 1,55 MPa do 4,5 MPa 1x za měsíc a to jejich nadlehčením. Výsledek přezkoušení pojistných ventilů se musí zapsat do provozního deníku kotle. Odfouknutí pojistného ventilu za provozu, pokud je zapsáno do provozního deníku kotle, se považuje za jeho přezkoušení.

Teploměry

K měření teplot se používají teploměry nebo teploměrná zařízení, která se skládají ze snímačů a připojených měřících řetězců. V provozních předpisech výrobce musí být určeno, které teploty je nutno za provozu sledovat a v jakých mezích se mohou pohybovat.

Uzávěry a odkalování

Manipulace s uzávěry je jedna z nejvíce nebezpečných činností jak pro obsluhu, tak i pro zařízení.

V každém místním provozním předpise by měla být určena manipulace s armaturou. Odkalování má význam pouze při minimálním průtoku nebo jenom při odstavení kotle. V místním provozním předpise musí být řešeno i odluhování kotlů.

Norma ČSN 07 0710 dále řeší odstavení kotle z provozu, provoz kotlů za mimořádných podmínek, údržbu a obsluhu kotlů.

Revize a zkoušky provozovaných parních a horkovodních kotlů.

Revize a zkoušky provozovaných kotlů smí provádět pouze revizní technik.

Způsoby, termíny a případy provedení revizí a zkoušek stanoví ČSN 07 0710.

U kotlů musí být provedeny následující kontroly, revize a zkoušky.

a) kontroly výstroje

  • vodoznaků

  • tlakoměrů

  • pojistných ventilů

  • teploměrů

b) provozní revize:

  • - provádí se za provozu kotle, soustavně s přihlédnutím k druhu, konstrukci, stavu stáří a provozním podmínkám kotlů, nejpozději však po třech měsících provozu. Po provozní přestávce delší než dva měsíce musí být provedena při uvádění kotle do provozu.

c) vnitřní revize:

předmětem vnitřní revize je především zjištění stavu dostupných stěn tlakového celku kotle, a to jejich vnitřního i vnějšího povrchu.

Vnitřní revize se provádí:

  • - před a po každém čištění kotle na straně pracovní látky, nejpozději však vždy po jednom roce provozu.
  • - v dalších případech stanovených ČSN 07 0710, čl. 98

d) zkouška těsnosti:

  • - zkouškou těsnosti se ověřuje, zda kotel včetně výstroje je při jmenovitém tlaku těsný. Zkouška těsnosti musí být provedena:
  • - po každé vnitřní revizi kotle
  • - v dalších případech stanovených ČSN 07 0710, čl. 117

e) tlaková zkouška:

  • - tlakovou zkouškou se ověřuje, zda kotel včetně výstroje je při zkušebním přetlaku těsný a pevný Hodnota zkušebního přetlaku je uvedena v paspartu kotle.

Tlaková zkouška musí být provedena:

  • - určí-li to orgán kontroly,
  • - nejpozději do 9 let od provedení předchozí tlakové zkoušky zkušebním přetlakem, pokud v průvodní dokumentaci není stanovena lhůta kratší,
  • - u kotlů stabilních vždy po jejich přemístění před opětovným zahájením provozu, a u všech kotlů vždy po provozní přestávce delší dvou let.

V jednotlivých technicky odůvodněných případech může organizace dozoru / TIČR ) lhůty tlakových zkoušek prodloužit, případně navrhnout místo tlakové zkoušky jiný způsob zkoušení.

Revizní technik sepíše o provedení revize revizní zprávu.

Větrání kotelny

Větráním se rozumí odstraňování škodlivin z pracovního prostoru, v tomto případě z kotelny a to postupnou výměnou vzduchu za vzduch

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: