dnes je 29.1.2023

Input:

Vnitřní předpisy, které zaměstnavatel vydává podle požadavků právních předpisů

17.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.3.3
Vnitřní předpisy, které zaměstnavatel vydává podle požadavků právních předpisů

JUDr. Eva Dandová

Podle § 349 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce jsou právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP všechny předpisy na ochranu života a zdraví. Mezi ně jsou tímto zahrnuty i předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, jestliže upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. To jsou právní předpisy obecně závazné, které byly uveřejněny ve Sbírce zákonů nebo jejichž vydání bylo ve Sbírce zákonů oznámeno (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a z dřívější doby též směrnice). Zmíněné předpisy ovšem nezřídka stanoví jen základní rámec, přičemž podrobnější úpravu musí zaměstnavatelé provést ve svých vnitřních předpisech.

Zmocnění k vydání vnitřního předpisu

Obecně platí, že k vydání vnitřního předpisu zaměstnavatele, zejména v oblasti BOZP, není třeba zvláštního zmocnění v zákoně jako je tomu při tvorbě podzákonných předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů (nařízení vlády, vyhlášek). Zaměstnavatel plně odpovídá za BOZP všech zaměstnanců a všech osob zdržujících se na jeho pracovišti a z pohledu této odpovědnosti má právo si organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, jak jemu to nejlépe vyhovuje, v daném případě vnitřním předpisem. Zaměstnavatel nepotřebuje k vydání konkrétního předpisu nakonec žádné zmocnění, záleží na jeho úvaze, jak on sám chce zajistit BOZP na svých pracovištích a jak chce organizovat práci a pracovní postupy.

Požadavky legislativně – technické povahy

Na vydání ostatních vnitřních předpisů zaměstnavatele, zejména v oblasti BOZP platí požadavky legislativně – technické povahy uvedené u vnitřního předpisu podle § 305 zákoníku práce v kapitole 3/4.4.2. I zde je základní zásadou, že obsah vnitřního předpisu musí být v souladu s právními předpisy a nesmí překročit meze obecně závazného právního předpisu. Dále platí, že každý vnitřní předpis musí být vydán písemně a je nepřípustná jeho zpětná účinnost (retroaktivita). Je třeba mít na paměti, že jde o vnitřní právní jednání zaměstnavatele a že zákoník práce výslovně stanoví u těchto jednání požadavek písemnosti pod sankcí absolutní neplatnosti. Zde je rozdíl od kolektivní smlouvy, která když není uzavřena písemně, je právně neúčinná, tedy hledí se na ni jako zdánlivé právní jednání, které nikdy nebylo. U vnitřního předpisu nedostatek písemné formy je stíhán "pouze" absolutní neplatností.

Vnitřní předpisy zaměstnavatele nejsou právním předpisem, a proto u nich neplatí zásada, že neznalost těchto předpisů neomlouvá. V případě sporu je třeba prokázat existenci takového předpisu a též skutečnost, že dotyčný zaměstnanec, popř. jiná osoba s ním byla řádně seznámena. To je dvojnásob důležité při seznamování cizích zaměstnanců zdržujících se na pracovišti zaměstnavatele s vnitřními bezpečnostními předpisy zaměstnavatele. Podle § 101 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce platí, že plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování BOZP pro všechny zaměstnance na pracovišti.

Vnitřní předpis zaměstnavatele pro poskytování OOPP

Vnitřní předpis zaměstnavatele pro poskytování OOPP je klasickou ukázkou toho, jak zákon neukládá zaměstnavateli povinnost vydat vnitřní předpis, ale praktická aplikace zákona ho k tomu předurčuje. Podle § 104 odst. 6 zákoníku práce platí, že vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. Tím je nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Toto nařízení vlády blíže specifikuje osobní ochranné pracovní prostředky a pracovní oděvy a obuv v příloze č. 2 a 3.

V příloze č. 2 jsou vedle ostatních osobních ochranných pracovních prostředků demonstrativně vyjmenovány osobní ochranné pracovní prostředky pro ochranu rukou a paží (jako např. rukavice), pro ochranu trupu a břicha (jako např. vesty, kabáty a zástěry) a pro ochranu celého těla (jako např. pro ochranu před chemickými látkami a biologickými činiteli, oděvy chránící před rozstřikem kovu, oděvy odolné proti žáru, chladu apod.). Obuv se jako osobní ochranné pracovní prostředky poskytuje podle této přílohy pro ochranu nohou zejména k ochraně před uklouznutím (obuv s protiskluznou podešví). V příloze č. 3 pak opět mimo jiné jsou příkladně vyjmenovány práce a činnosti, které vyžadují ochranu nohou (bod 2), tedy obuv jako osobní ochranné pracovní prostředky a práce a činnosti, které vyžadují ochranu těla, paží a rukou (bod 6), tedy oděv jako osobní ochranné pracovní prostředky.

V obou přílohách jde však pouze o demonstrativní výčet, navíc jde o předpis již starý (byl vydán před více než 10 lety a i v této oblasti je patrný technický pokrok) takže jej nelze považovat za neměnný. Zaměstnavatel si proto sám musí vyhodnotit rizika a na tomto základě zpracovat formou vnitřního předpisu svůj seznam osobních ochranných pracovních prostředků. V tomto seznamu pak musí zaměstnavatel stanovit také, komu se OOPP poskytují, jak často se mění a jak je s nimi nakládáno po skončení doby použitelnosti. Vnitřním předpisem by také zaměstnavatel měl stanovit podmínky, za kterých se osobní ochranné oděvy čistí a kde se OOPP ukládají. To vše zaměstnavateli ani § 104zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ani nařízení vlády č. 495/2001 Sb., výslovně nenařizují, k tomu ho vede praxe. Pro všechny tyto účely musí vydat vnitřní předpis, pokud chce ochránit svůj majetek a zajistit řádné hospodaření s OOPP.

Provozní řád, místně provozně bezpečnostní předpis

Provozní řád (nebo také místně provozně bezpečnostní předpis) je druhem vnitřního předpisu zaměstnavatele, který je vydáván v zájmu zajištění BOZP na

Nahrávám...
Nahrávám...